Kompakty s výměnnou optikou nebo zrcadlovky bez zrcátek, jak to pojmenovat? Nicméně tato otázka je vedlejší. podstatné je, že jde o technický segment v prudkém rozvoji. Panasonic chytil vítr už na samém počátku, spolu s Olympusem je průkopník a ani s tímto zatím posledním modelem nezůstal pozadu. Předvedl ho loni v září, tedy půl druhého roku po modelu GH1. Připusťme, že i výborný výrobce jaký Panasonic bezesporu je vyniká v umění vytvářet modelový chaos a aby se v géčkové řadě prase vyznalo. Na začátku roku 2011 je u nás na trhu G1, G2a GH2 , to jsou modely s elektronickým hledáčkem, a také GF1 a GF2, což jsou kompakty s výměnnou optikou ale bez EVF, tedy jen s LCD na zadní stěně. Když do toho započítáme ještě G10, máme hlavu v pejru. Takže, G2 a G10 patří spíše do nižší třídy, kdežto GH1 a GH2 do vyšší. Porovnat je úkol pro Popelku, funkce a vlastnosti se mnohdy prolínají. V zásadě by se o rozdíly měli zajímat především fanoušci snímání videa na foťáku, v této oblasti jsou v géčkové řadě rozdíly největší. Jelikož mezi videofanoušky nepatřím (ani nemám televizi), soustředím se i v této recenzi spíše na fotografické vlastnosti. Jaký je a komu je určen Rozlišení námi zkoumaného přístroje ke úctyhodných 18,3 milionů fyzicky, 16,1 efektivně. Rozdíl v počtu Mpx plyne z toho, že senzor je poněkud rozměrově větší a je tudíž prostor pro nestandardní poměry stran, až 9×16, aniž by bylo nutno moc řezat výšku. No a samozřejmě 3:2, protože nativní poměr stran je tu 4:3. Snímač je nově řešený, velmi rychlý, takže přístroj rychleji ostří a také náhled má rychlejší obnovovací frekvenci, takže obraz je plynulejší. ISO dosahuje až 128000 . Rozsah závěrky je od 60 sec do 1/4000, má to vestavěný blesk a samozřejmě sáňky pro systémový externí blesk. Sériové focení má frekvenci až 5,3, tedy docela slušnou, byť ne špičkovou. Fotí to do JPG a RAW, ukládá na karty rodiny SD včetně vysokokapacitních SDXC (to GH1 neumí) – kvůli videu. To je vysoce kvalitní AVCHD 24, 60fps, má to stereo snímání zvuku. Přístroj je velký 124 x 90 x 76mm a váží 394 g (pochopitelně tělo). Standardně se dodává buď s objektivem 14-42 a pak stojí 23 tisíc (únor 2011) anebo s velmi výkonným objektivem 14-140, ovšem pak má cenu 35 tisíc. Aparát je určen jak naprostým laikům – nabízí inteligentní automatiku, která je skutečně inteligentní a nemusíte se tedy o nic starat, ovšem také rozsáhlé možnosti kontroly obrazu. V té inteligentní automatice vývoj došel velmi daleko a pozadu nezůstal ani Panasonic, takže i poučený fotograf rád zabrousí na červenou ikonku iA na kruhovém voliči, tím spíš, že inteligence tohoto iA režimu je tak velká, že lze při ní kompenzovat expozici. Ovládání a menu Na levé straně je přepínání ručního ostření, průběžné ostření a jednorázové ostření – páčka pod menším kruhovým voličem, jímž volíme nastavení autofokusu. Ovšem k těmto volbám se lze dostat i přes dotykový displej. Na zadní stěně, odleva shora, najdeme přepínání obrazu z hledáčku na LCD – což lze i automaticky, nemusíte nic přepínat, jakmile přiložíte oko k hledáčku, ten se zapne sám. Dále je tlačítko pro prohlížení, uzávěr autofokusu a roller, tedy ovládací kolečko. Používá se hlavně na expoziční korekci, která se jím snadno vypíná a zapíná a ovládá, ale pozor, je dobrý sluha ale zlý pán, expoziční kompenzace se zapíná/vypíná tlakem na roller. Jakmile ho zapomeneme vypnout, při focení se velmi snadno samovolně pohne. Kontrola je snadná, když je v režimu korekce, údaj o kompenzaci je žlutý. Tak pozor na to, týká se to pochopitelně i dalších modelů této řady. Jak se s ním fotí ![]() Proč to nemá každý? Těžko říct. Já jsem si koupil GF1 a k ní elektronický hledáček, takže ve výsledku jsem na tom v podstatě nastejno, ale mám pocit že jsem na to vyzrál. Používám ji jenom s vynikajícím pevným sklem f=20 mm/F1,8. Asi bych se cítil divně, kdybych něco co vypadá jako zrcadlovka a chová se jako zrcadlovka měl jen s jedním sklem. V kombinaci s objektivem 14-140 je GH2 výborná, ovšem stojí 35 tisíc a za ty peníze mám Canona 7D, pravda, tělo, ale k tomu tělu mám nabídku desítek, možná stovek objektivů. Dovedl bych si ale představit akvizici tohoto přístroje s objektivem 14-140, protože
Pochybnosti jsem už předeslal. Zkrátka, nepřipadá mi to jako jádro systému, kdežto zrcadlovka je pro budování systému stvořená. Ale jako univerzálně použitelný šikovný lehký foťáček, ano, na to je dělaný. ![]() Ukázky:
|
Kompakty s výměnnou optikou nebo zrcadlovky bez zrcátek, jak to pojmenovat? Nicméně tato otázka je vedlejší. podstatné je, že jde o technický segment v prudkém rozvoji. Panasonic chytil vítr už na samém počátku, spolu s Olympusem je průkopník a ani s tímto zatím posledním modelem nezůstal pozadu. Předvedl ho loni v září, tedy půl druhého roku po modelu GH1. Připusťme, že i výborný výrobce jaký Panasonic bezesporu je vyniká v umění vytvářet modelový chaos a aby se v géčkové řadě prase vyznalo. Na začátku roku 2011 je u nás na trhu G1, G2a GH2 , to jsou modely s elektronickým hledáčkem, a také GF1 a GF2, což jsou kompakty s výměnnou optikou ale bez EVF, tedy jen s LCD na zadní stěně. Když do toho započítáme ještě G10, máme hlavu v pejru. Takže, G2 a G10 patří spíše do nižší třídy, kdežto GH1 a GH2 do vyšší. Porovnat je úkol pro Popelku, funkce a vlastnosti se mnohdy prolínají. V zásadě by se o rozdíly měli zajímat především fanoušci snímání videa na foťáku, v této oblasti jsou v géčkové řadě rozdíly největší. Jelikož mezi videofanoušky nepatřím (ani nemám televizi), soustředím se i v této recenzi spíše na fotografické vlastnosti. Jaký je a komu je určen Rozlišení námi zkoumaného přístroje ke úctyhodných 18,3 milionů fyzicky, 16,1 efektivně. Rozdíl v počtu Mpx plyne z toho, že senzor je poněkud rozměrově větší a je tudíž prostor pro nestandardní poměry stran, až 9×16, aniž by bylo nutno moc řezat výšku. No a samozřejmě 3:2, protože nativní poměr stran je tu 4:3. Snímač je nově řešený, velmi rychlý, takže přístroj rychleji ostří a také náhled má rychlejší obnovovací frekvenci, takže obraz je plynulejší. ISO dosahuje až 128000 . Rozsah závěrky je od 60 sec do 1/4000, má to vestavěný blesk a samozřejmě sáňky pro systémový externí blesk. Sériové focení má frekvenci až 5,3, tedy docela slušnou, byť ne špičkovou. Fotí to do JPG a RAW, ukládá na karty rodiny SD včetně vysokokapacitních SDXC (to GH1 neumí) – kvůli videu. To je vysoce kvalitní AVCHD 24, 60fps, má to stereo snímání zvuku. Přístroj je velký 124 x 90 x 76mm a váží 394 g (pochopitelně tělo). Standardně se dodává buď s objektivem 14-42 a pak stojí 23 tisíc (únor 2011) anebo s velmi výkonným objektivem 14-140, ovšem pak má cenu 35 tisíc. Aparát je určen jak naprostým laikům – nabízí inteligentní automatiku, která je skutečně inteligentní a nemusíte se tedy o nic starat, ovšem také rozsáhlé možnosti kontroly obrazu. V té inteligentní automatice vývoj došel velmi daleko a pozadu nezůstal ani Panasonic, takže i poučený fotograf rád zabrousí na červenou ikonku iA na kruhovém voliči, tím spíš, že inteligence tohoto iA režimu je tak velká, že lze při ní kompenzovat expozici. Ovládání a menu Na levé straně je přepínání ručního ostření, průběžné ostření a jednorázové ostření – páčka pod menším kruhovým voličem, jímž volíme nastavení autofokusu. Ovšem k těmto volbám se lze dostat i přes dotykový displej. Na zadní stěně, odleva shora, najdeme přepínání obrazu z hledáčku na LCD – což lze i automaticky, nemusíte nic přepínat, jakmile přiložíte oko k hledáčku, ten se zapne sám. Dále je tlačítko pro prohlížení, uzávěr autofokusu a roller, tedy ovládací kolečko. Používá se hlavně na expoziční korekci, která se jím snadno vypíná a zapíná a ovládá, ale pozor, je dobrý sluha ale zlý pán, expoziční kompenzace se zapíná/vypíná tlakem na roller. Jakmile ho zapomeneme vypnout, při focení se velmi snadno samovolně pohne. Kontrola je snadná, když je v režimu korekce, údaj o kompenzaci je žlutý. Tak pozor na to, týká se to pochopitelně i dalších modelů této řady. Jak se s ním fotí ![]() Proč to nemá každý? Těžko říct. Já jsem si koupil GF1 a k ní elektronický hledáček, takže ve výsledku jsem na tom v podstatě nastejno, ale mám pocit že jsem na to vyzrál. Používám ji jenom s vynikajícím pevným sklem f=20 mm/F1,8. Asi bych se cítil divně, kdybych něco co vypadá jako zrcadlovka a chová se jako zrcadlovka měl jen s jedním sklem. V kombinaci s objektivem 14-140 je GH2 výborná, ovšem stojí 35 tisíc a za ty peníze mám Canona 7D, pravda, tělo, ale k tomu tělu mám nabídku desítek, možná stovek objektivů. Dovedl bych si ale představit akvizici tohoto přístroje s objektivem 14-140, protože
Pochybnosti jsem už předeslal. Zkrátka, nepřipadá mi to jako jádro systému, kdežto zrcadlovka je pro budování systému stvořená. Ale jako univerzálně použitelný šikovný lehký foťáček, ano, na to je dělaný. ![]() Ukázky:
|