Včera jsem zveřejnil první informace o novém modelu systémového kompaktu Panasonic s formátem Micro Four Thirds. Stručně zopakuji, že je to šestnáctimegový kompakt s výměnnými objektivy, hodí se k němu objektivy Panasonic (i Leica – Panasonic) a M-objektivy Olympus Zuiko a skla i od dalších výrobců, taže systém MFT (Micro Four Thirds) je opticky nejlépe vybavený ze všech současných systémů rodiny mirrorless. Procesor je Venus Engine FHD, známý už z předchozího modelu. Ten kus který jsem měl k disposici byl vybaven objektivem 14-42/3.5-5.-6 powerzoom – má jen elektrické ovládání zoomu, respektive i ostření v manuálním režimu; zle ostřit buď tlačítkem na boku přístroje, anebo páčkou u spouště. Stejným způsobem, jakým se ovládají zoomu na mnoha kompaktech. Tento objektiv bezesporu patří do rodiny „palačinek“, tedy objektivů s extrémně krátkou konstrukcí. Pro video má elektrické ovládání výhody, nicméně při fotografování to jde trochu na nervy – nicméně mirrorlessům sluší krátké ohnisko, aspoň podle mého názoru, a držel jsem se tedy ohniska 14 mm (po přepočtu 28 mm, protože MFT čip velký 17.3 x 13 mm má crop factor 2x). Citlivost má rozsah do 12800, s navýšením 25600, ale o už je za hranicí rozumné použitelnosti. Váží bez objektivu 323 g a je velký 111 x 65 x 38 mm . Se zmíněným „pancakem“ je to příjemný kompakt, který se s trochou dobré vůle snadno vejde do kapsy, přinejmenším do kapsy bundy. Záznam na karty SD je dnes už asi samozřejmost.
Firma uspořádala pro novináře tříhodinovou procházku Vídní, kde bylo možné se s přístrojem aspoň letmo seznámit. Nešlo ještě o plně funkční produkční kusy. V provozu tedy nebyl systém NFC (Near Field Connection), který umožňuje wi-fi komunikaci pouhým přiložením přístroje k smartphonu nebo tabletu, samozřejmě přizpůsobeném tomuto způsobu komunikace. Podle dosavadních ne zcela oficiálních informací je systém připraven pro platformu Android, pokud jde o iOs, pak by měl přicházet v úvahu iPhone 5, nikoli iPhone 4. Se svým iPhonem 4S jsem se spároval s GF6, ale stávající build firmwaru neumožňoval plný provoz. Nicméně, viděli jsme v provozu tablet spojený s modelem GH3 – z tabletu lze nejen exponovat, ale ji zoomovat a měnit další parametry, pohybovat ostřicím bodem apod. Když to funguje, je to zatím to nejlepší, co jsem v oboru komunikace s wi-fi na fotoaparátu kdy viděl.
Na tiskové konferenci připouštěli lidé z Panasonicu, že i model GF5 se „vzdálil potřebám enthusiastů“ – tímto slovem jsou označováni v anglické terminologie pokročilí amatéři. Jim je určen model stávající model GX3, který plně navazuje na tradici skvělé GF1 -ovšem kdy bude nástupce GX3, bezpochyby přeskočí zakletou čtyřku a bude to GX5, nikdo od Panasonicu ani nenaznačoval.
Model GF6 se tedy měl přiblížit potřebám pokročilých amatérů, aniž by ale vyděsil ty nepokročilé. Přístroj je přestylizován, už nešokuje tou nápadnou boulí na hlavě, zbyla z ní jen malá vlnka. Navíc tu přibyl kruhový volič režimů, dobře vybavený, s oblastí PASM (program, priorita clony / manuál, plný manuál), dvěma pozicemi pro uživatelské nastavení, filtry, scény a panorama. Jeho absence , řekl bych, v minulosti na GF5 hodně vadila. Nicméně přístroj i nadále nemá sáňky pro blesk s konektorem pro elektronický hledáček. Je velmi rychlý – startuje opravdu asi za půl vteřiny a také ostření je plně uspokojivé. Přístroj má jednomegový výklopný dotykový displej, velmi duchaplně řešený. Je připevněn na plochém závěsu, v němž se může o několik milimetrů posunout, takže se dá sklopit o 180 stupňů – velmi užitečné pro autoportréty „na dlouhou ruku“. Dokonce se pak při tomto otočení na hlavu změní ovládací ikony, to je milý vstřícný krok! Je to zajímavý vývoj kruhem – kdyby GF6 měla ty nešťastné sáňky, dalo by se říct, že je to jasné pokračování GF1… s tou výhradou, že elektronické přídavné hledáčky jsou tak nesmyslně drahé (nejen u Panasonicu, dělají to tak všichni výrobci), že to asi není moc žhavě žádané zboží.
Displej je dotykový (v menu lze dotykovost zrušit), s režimem ostření dotykem a exponování dotykem. Výchozí nastavení je ostření dotykem, nepostřehl jsem, dali se v menu dá nastavit, aby si přístroj pamatoval poslední nastavení – po vypnutí a opětovném zapnutí se vrátí do výchozího postavení, tedy definice ostřicího bodu dotykem. To mě trochu mrzelo. Exponování dotykem mám rád a často ho používám a rád bych ho měl na displeji trvale. Exponování dotykem je velmi svižné a lze ho tudíž používat pro živou, street photography.
Další vstřícnost vůči enthusiastům spočívá v individualizaci. Na čtyřech místech lze navolit funkce podle vlastní úvahy, na dvou tlačítkách Fn vpravo od displeje pak na dvou místech na displeji, tedy na virtuálních dotykových tlačítkách. Dělá se to v osobním setupu (přístroj nebyl ještě česky lokalizovaný takže nevím, jak se tento oddíl menu bude v češtině jmenovat). Navíc, na kruhovém voliči jsou dvě pozice pro osobní nastavení, takže opravdu je možné si přístroj ponastavovat tak, aby vyhovoval specifickým potřebám každého fotografa.
Jak se mi s ním fotilo
Trochu jsem zápasil s elektricky ovládaným zoomem. Je to nezvyk a také mě poněkud trápila nutnost se pokaždé vracet od nejširšího úhlu záběru – pop opětovném zapnutí přístroje. Nicméně, elektrické zoomování lze také konfigurovat, je tu možné nastavit krokový pohyb zoomu, takže je možné, že až budu mít přístroj v ruce na delší dobu, přijdu na kloub metodě, jak se s tímto mini problémem vyrovnat.
Vyzkoušel jsem všechny filtry, nejvíc se mi líbí dynamický černobílý, zajímavý jsou i high a low key, Nechybí tu ani HDR, nicméně ho nelze nastavit, co se rozsahu EV týká. Je to prostě standardní HDR. Rozšíření dynamického rozsahu lze doporučit, trochu to pomůže a nezanechá to škodlivé stopy.
Obrazovou kvalitu posoudím až zítra ve své pracovně u kalibrovaného Eiso monitoru, tady na notebooku mohu jen usuzovat, že obrázky mají příjemnou věrnou barevnost. Také práce s vysokým ISO mi přijde velmi dobrá – obrázek č. 16 při 8000 ISO je už drasticky zašuměný, ale patnáctka s 3200 ISO mi připadá dobře použitelná. Takže – je to uživatelsky mnohem přívětivější přístroj, než předchůdce a je schopen vyjít vstříc i těm, jimž se vzdálil, tedy poučeným náročným fotoamatérům.
Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu setového objektivu, 6 až 9 při 1600 ISO, 10 a 11 při 2500 ISO, 12 a 13 při 3200 / 6400 ISO, 14 je HDR.
| 1 |
 |
2 |
 |
| 3 |
 |
4 |
 |
| 5 |
 |
6 |
 |
| 7 |
 |
8 |
 |
| 9 |
 |
10 |
 |
| 11 |
 |
12 |
 |
| 13 |
 |
14 |
 |
| 15 |
 |
16 |
 |
