|
Géčková řada Panasonicu ve třídě micro 4/3 vzbudila oprávněnou pozornost už před dvěma lety a od té doby ji zde na Digineffu sleduju. Přes zapršený víkend jsem měl možnost si zafotit předprodukčním vzorkem nejnovějšího modelu GH2. Nejdříve si ujasněme pojmy. protože Panasonicu se podařilo tak trochu vytvořit zmatek i v kratičké modelové řadě. Model G1 neměl video, G2 ano, ale bylo to AVCHD lite 1280×720, kdežto modely GH mají vyšší třídu videozáznamu, AVCHD 1920×1080. Takže i toto nové háčko se liší hlavně videem od modelu G2, který jsem tu recenzoval v červenci. Nejdříve si uveďme základní technicko-taktická data. Čip je CMOS 4/3 “ (18.00 x 13.50 mm), takže prodlužovací faktor je 2x. Nicméně o generování obrazu se stará nová generace procesoru, tím je teď Venus Engine HDII. Setový objektiv 14-42 mm má tedy ekvivalent 28 – 84 mm ohniska full frame přístroje. Na čipu je teď 16 Mpx efektivních, to je zatím nejvíc, kolik se podařilo z formátu 4/3 vymačkat. , takže základní rozměr obrázku je 4608 x 3456 pixelů, díky formátu 4/3 v poměru stran 4:3. Lze ale nastavit i oříznuté formáty 3:2, 1:1 a 16:9. Zvýšila se citlivost, až na 12800 ISO. Displej má tři palce, naklápěcí a přetáčecí, 460 tisíc bodů, je dotykový, ale dotykovost je možno vypnout. Dotykový displej umožňuje zaznamenat snímek pouhým ťuknutím na místo na displeji, které má být ostré. Ovládání má především ovládacími prvky na těle, nicméně dotykem lze volit a měnit zaostřovací bod, což je velmi příjemné, stěhovat histogram tam kam potřebujeme a pod. Rozsah závěrky zůstal nezměněný, od 60 sec do 1/4000. Fleš je vestavěný vyskakovací, nicméně lze dokoupit externí blesk (aktivní sáňky). Sériové focení má volitelné frekvence. Při velikosti obrázku 4 megapixelů dosahuje senzačních 40 fps, což je fakticky zpomalený film, nicméně lze snímat i 5 nebo 3 nebo 2 okna za vteřinu. První pohled patřil samozřejmě hledáčku. Už v modelu G1 je tento elektronický hledáček velmi dobrý, zde ale je zcela vynikající. Má b852x600 bodů a obnovovací frekvenci 60 fps, takže je stabilní a netrhá obraz ani při švenkování a při rychlém pohybu objektu. Spoušť pro video má na horní stěně už G2, nicméně GHG2 má ovládání trochu přeorganizované. Má tři Fn tlačítka, to jsou programovatelná tlačítka. Jedno je nahoře, pod spouští videa, a další dvě na křížovém voliči vzadu, dole a vlevo. Dole bylo i u G2 a to horní nahradilo tlačítko pro inteligentní automatiku. Ta se na GH2 nastavuje na kruhovém voliči. Zůstal tedy kruhový volič a pod ním páčka pro volbu režimu snímání jednotlivé snímky – série – bracketing a samospoušť, vlevo je to kruhový volič systému autofokusu: rozpoznávání tváře, sledování objektu, 23bodové ostření a jednobodové ostření a pod tím je páčka na přepínání ostření ruční – průběžné a single. Tahle páčka je vyvedená doleva a snadno se o ni zavadí, takže na to pozor. Zrovna tak je třeba dávat pozor na vypínání / zapínání, to je vpravo pod kruhovým voličem, a někdy se splete s režimem snímání. Dojmy? Především je třeba chválit koncept, AVF hledáček s vysokým rozlišením je skutečně vynikající. Především je o něco větší i než obraz v zrcadlovce 24×36 a tudíž podstatně větší než v běžné zrcadlovce APS-C. Pochopitelně je nesrovnatelně jasnější a můžete si do něj umístit veškeré informace o nastavení, které potřebujete, především živý histogram. Naplňuje se tedy moje předpověď, kterou tu hlásám celá léta, že AVF hledáčky převálcují hranolové a zrcadlové, až budou dostatečně kvalitní. To co předvádí řada G už tento předpoklad splňuje. Druhá věc je ostření. To bude dlouho achillova pata těchto systémů., odkázaných na ostření „na kontrast“, nikoli na principu fázového posunu. Neměl jsem příležitost zkoušet přístroj v nějaké akci. Venku za slušného světla ostřil uspokojivě rychle, v horších světelných podmínkách tápal, jako všechny aparáty tohoto systému. Také jeho start byl dostatečně svižný. Obraz na mě dělal velmi dobrý dojem, ovšem u předprodukčního vzorku není slušné dělat nějaké závěry – budu zvědav hlavně na výkony při vysokém ISO. Na první pohled vypadají velmi dobře, podle údajů výrobce se zvětšil odstup od šumu. Taky budu zvědav na funkci „inteligentní rozlišení“, která aplikuje různá doostření pro plochy a pro oblasti s jasnými liniemi. U předchůdce funkce je aplikována též, ale bez výrazného efektu. Velmi příjemné jsou tři Fn tlačítka umožňující přešít si aparát na míru. A pochvala patří i doprovodnému RAW konvertoru od firmy Silkypix. Ten výrazně zvyšuje užitnou hodnotu přístroje.  |
|
Géčková řada Panasonicu ve třídě micro 4/3 vzbudila oprávněnou pozornost už před dvěma lety a od té doby ji zde na Digineffu sleduju. Přes zapršený víkend jsem měl možnost si zafotit předprodukčním vzorkem nejnovějšího modelu GH2. Nejdříve si ujasněme pojmy. protože Panasonicu se podařilo tak trochu vytvořit zmatek i v kratičké modelové řadě. Model G1 neměl video, G2 ano, ale bylo to AVCHD lite 1280×720, kdežto modely GH mají vyšší třídu videozáznamu, AVCHD 1920×1080. Takže i toto nové háčko se liší hlavně videem od modelu G2, který jsem tu recenzoval v červenci. Nejdříve si uveďme základní technicko-taktická data. Čip je CMOS 4/3 “ (18.00 x 13.50 mm), takže prodlužovací faktor je 2x. Nicméně o generování obrazu se stará nová generace procesoru, tím je teď Venus Engine HDII. Setový objektiv 14-42 mm má tedy ekvivalent 28 – 84 mm ohniska full frame přístroje. Na čipu je teď 16 Mpx efektivních, to je zatím nejvíc, kolik se podařilo z formátu 4/3 vymačkat. , takže základní rozměr obrázku je 4608 x 3456 pixelů, díky formátu 4/3 v poměru stran 4:3. Lze ale nastavit i oříznuté formáty 3:2, 1:1 a 16:9. Zvýšila se citlivost, až na 12800 ISO. Displej má tři palce, naklápěcí a přetáčecí, 460 tisíc bodů, je dotykový, ale dotykovost je možno vypnout. Dotykový displej umožňuje zaznamenat snímek pouhým ťuknutím na místo na displeji, které má být ostré. Ovládání má především ovládacími prvky na těle, nicméně dotykem lze volit a měnit zaostřovací bod, což je velmi příjemné, stěhovat histogram tam kam potřebujeme a pod. Rozsah závěrky zůstal nezměněný, od 60 sec do 1/4000. Fleš je vestavěný vyskakovací, nicméně lze dokoupit externí blesk (aktivní sáňky). Sériové focení má volitelné frekvence. Při velikosti obrázku 4 megapixelů dosahuje senzačních 40 fps, což je fakticky zpomalený film, nicméně lze snímat i 5 nebo 3 nebo 2 okna za vteřinu. První pohled patřil samozřejmě hledáčku. Už v modelu G1 je tento elektronický hledáček velmi dobrý, zde ale je zcela vynikající. Má b852x600 bodů a obnovovací frekvenci 60 fps, takže je stabilní a netrhá obraz ani při švenkování a při rychlém pohybu objektu. Spoušť pro video má na horní stěně už G2, nicméně GHG2 má ovládání trochu přeorganizované. Má tři Fn tlačítka, to jsou programovatelná tlačítka. Jedno je nahoře, pod spouští videa, a další dvě na křížovém voliči vzadu, dole a vlevo. Dole bylo i u G2 a to horní nahradilo tlačítko pro inteligentní automatiku. Ta se na GH2 nastavuje na kruhovém voliči. Zůstal tedy kruhový volič a pod ním páčka pro volbu režimu snímání jednotlivé snímky – série – bracketing a samospoušť, vlevo je to kruhový volič systému autofokusu: rozpoznávání tváře, sledování objektu, 23bodové ostření a jednobodové ostření a pod tím je páčka na přepínání ostření ruční – průběžné a single. Tahle páčka je vyvedená doleva a snadno se o ni zavadí, takže na to pozor. Zrovna tak je třeba dávat pozor na vypínání / zapínání, to je vpravo pod kruhovým voličem, a někdy se splete s režimem snímání. Dojmy? Především je třeba chválit koncept, AVF hledáček s vysokým rozlišením je skutečně vynikající. Především je o něco větší i než obraz v zrcadlovce 24×36 a tudíž podstatně větší než v běžné zrcadlovce APS-C. Pochopitelně je nesrovnatelně jasnější a můžete si do něj umístit veškeré informace o nastavení, které potřebujete, především živý histogram. Naplňuje se tedy moje předpověď, kterou tu hlásám celá léta, že AVF hledáčky převálcují hranolové a zrcadlové, až budou dostatečně kvalitní. To co předvádí řada G už tento předpoklad splňuje. Druhá věc je ostření. To bude dlouho achillova pata těchto systémů., odkázaných na ostření „na kontrast“, nikoli na principu fázového posunu. Neměl jsem příležitost zkoušet přístroj v nějaké akci. Venku za slušného světla ostřil uspokojivě rychle, v horších světelných podmínkách tápal, jako všechny aparáty tohoto systému. Také jeho start byl dostatečně svižný. Obraz na mě dělal velmi dobrý dojem, ovšem u předprodukčního vzorku není slušné dělat nějaké závěry – budu zvědav hlavně na výkony při vysokém ISO. Na první pohled vypadají velmi dobře, podle údajů výrobce se zvětšil odstup od šumu. Taky budu zvědav na funkci „inteligentní rozlišení“, která aplikuje různá doostření pro plochy a pro oblasti s jasnými liniemi. U předchůdce funkce je aplikována též, ale bez výrazného efektu. Velmi příjemné jsou tři Fn tlačítka umožňující přešít si aparát na míru. A pochvala patří i doprovodnému RAW konvertoru od firmy Silkypix. Ten výrazně zvyšuje užitnou hodnotu přístroje. |
