Nezařazené

Panasonic DMC-FX70 (recenze)

Jak vypadá a jak se chová moderní kapesní kompakt, určený doslova „pro každého“? Tento malý Panasonic s dotykovým displejem je dobrý příklad, kam vývoj momentálně dospěl. Pojďme si přístroj prohlédnout, je to naprostá novinka, na našem trhu ještě nebyla stanovena cena. První info o něm jsme přinesli letos v červnu. Jaký je a komu je určen
Je to čtrnáctimegový přístroj se pětinásobným stabilizovaným zoomem. Objektiv začíná na příjemně krátkém ohnisku (ekv. 24 mm) a končí na ekvivalentu 120, tedy na portrétním ohnisku. Jeho snímač má úhlopříčku 1/2,33 palce, vytváří obrázky velké 4320 x 3240, 4320 x 2880, 4320 x 2432 a 3232 x 3232 pixelů v poměrech stran 16:9, 4:3, 3:2 a 1:1. Samozřejmě, v jiném poměru než 4:3 jde o ořez, ale při 14 Mpx je kde řezat. Na svém kratším konci má objektiv příjemně velkou světelnost F2.2, na delším konci je to slabší, 5.9. Na objektiv se podepsala firma Leica, model je DC Vario-Summicron . Objektiv ostří od půl metru, v makru od 3 cm. Citlivost je nastavitelná mezi 80 a 1600 ISO, v rozšířeném režimu ještě 3200 a 6400. Rozsah závěrky je 60 sec až 1/2000, snímací režimy jsou plný automat a Program. Sériové snímání má frekvenci 1,8 fps, video je HD na 30 fps. Displej je dotykový, třípalcový, s 230 tisíci pixely. Zápis je do 40 MB vnitřní paměti (v nouzi), bě+žně na kartu SD rodiny včetně nejnovějších vysokokapacitních SDXC karet. Výstup je USB 2.0 a HSMI pro HD video. Váží 144 gramů a jeho rozměry jsou 102,5 x 55,0 x 22,8 mm. Není to tedy naprostý skřítek, ale do kapsy od košile se vejde bez problémů.

Objektiv Vario-Summicron patří k tomu lepšímu, co na fotoaparátu najdeme. Jeho světelnost rozhodně není v kompaktech obvyklá. Má 7 členů v 6 skupinách, z toho 3 asférické čočky z 5 asférickými povrchy. V tiskovéí zprávě se uvádí, že tento objektiv s 24 mm ekv. nabízí 213% širší zobrazovací prostor než 35 mm fotoaparát. To, prosím pěkně, nechápu, nicméně uvádím jako kuriozitu. Světelnost je, jak řečeno, neobvykle velká.

K dalším funkcím: technologie IR (Inteligent Resolution) je speciální způsob zpracování obrazu, umožňující použití digitálního zoomu, jímž prodloužíme ohnisko 1,3x. Lze ale přepnout na Extra Optical Zoom, fotíme v třímegovém rozlišení a pak je nejdelší ohnisko 250 mm.

Video má zápis ve formátu AVCHD Lite který umožní zdvojnásobit kapacitu pro zápis – tedy, lidsky: na kartu se nám vejde dvakrát delší záznam. V režimu video jsou k disposici všechny vymoženosti určené primárně pro focení, jako je rozlišení scény, rozlišení tváře, sledování objektu a pod. V režimu prohlížení lze z videa vystřihnout nežádoucí pasáže.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná šoupátkem na horní stěně, vedle něho je spoušť spojená s ovládáním zoomu a vpravo je maličká spoušť pro video – přechod z režimu foto a video se děje jenom pomocí spouště. Na zadní stěně najdeme ovládání málo: přepínač z režimu záznam na režim prohlížení, dále „mode“ což je záznam v režimech automat, program, scéna a „odstín pokožky“. Tato funkce vám umožní jemně ladit vzhled zobrazovaných osob – od „jemné“ přes „přírodní“ do „letní“. Rozdíly velké nejsou:

Ale už při této příležitosti se musím zmínit o tom podstatném. Ovládání přístroje je přes dotykový displej. Na sluníčku na něm vidíme nic, slovy nic, číselně vyjádřeno nula. Výrobce hovoří o jedenácti stupních odezvy na úroveň venkovního osvětlení. Logicky: na letním světle by ten LCD musela podsvítit pětistovka halogenka, aby sílu slunečních paprsků přetloukla. Dotykový displej je trend, máme ho teď všude, možná je to věc zvyku. Já si nezvyk.

Navíc, systém dotykového displeje zřejmě vede vývojáře k jakési umělecké rozevlátosti. Takže řešíme vzhled pokožky. Abychom se na funkci dostali, stiskneme tlačítko5 MODE, pak dotykově volíme vzhled pokožky. Ok. Jenže když bychom chytli změnit tón pokožky na jiný, musíme znovu do MODE, dotykově znovu volit vzhled pokožky (implicitzně se vrací na přírodní) a opakovat volbu. Tohle není věc zvyku, tohle je šmodrch.

Zpět k volbám režimů. Volba programové automatiky umožní dotykově nastavit expoziční kompenzaci – na sluníčku takřka nemožné, a pak v menu volit obvyklé volby, především nastavení bílé a ISO. Síla přístroje ale spočívá v inteligentní automatice iA, kdy nevolíme nic a všechno dělá fotoaparát.

Jak se s ním fotí
Čímž jsme se dostali k podstatě. Přístroj je určen pohotovému nenáročnému fotografování. Nosíme ho v kapse a vesele cvakáme kolem sebe. Je nesmysl od něho čekat víc. K tomuto účelu je režim iA naprosto vhodný. Fotíte zblízka, nastaví makro. Fotíte lidi, vyhledává tváře. Fotíte krajinu, nastaví krajinu. Necháte si udělat fotky pohlednicového formátu a budou se vám líbit. Nelze od toho očekávat zázraky. Šum je patrný už při 125 ISO a 1600 ISO je za hranicí snesitelnosti. Po ISO 3200 a 6400 jsem z hygienicko-epidemiologických důvodů raději nepátral. Ten IR režim fakticky rozšlehá fotku na ostře konturované oblasti, které pak vyvolají dojem značné ostrosti:

Nicméně celkem dobře upraví fotku v režimu digitálního zoomu, takže při tisku na pohlednicový formát je takřka použitelná.

Hlavní neduh toho všeho je malý dynamický rozsah. S přepaly prostě musíme počítat. Jinak se aparát chová velmi dobře, je dostatečně rychlý jak při startu, tak při odezvě. Na dotykový displej je nutno si zvyknout – jakmile na něj jakkoli sáhneme, něco se stane. Pozornost je třeba věnovat vypnutí funkce „expozice dotykem“, jinak si obohatíte fotografickou sbírku množstvím fotek vlastních kolen, vnitra kapsy a podobně. Zajímavá je funkce volba zaostřovacího bodu dotykem, v praxi je to ovšem spíš hříčka. Při tak krátkých fyzických ohniscích zas tak moc na přesně zvoleném bodu zaostření nesejde.

Shrnutí
Panasonic DMC-FX70 je určen pro běžné nenáročné focení a tuto funkci velmi dobře plní. Doporučuji používat režim iA, tedy inteligentní automatiku. Pokusy přimět přístroj k „profi“ výkonu mohou vést až k slzám.

Ukázky:
1 až 4 rozsah zoomu (optického), 5 až 9 běžné světlo, 10 noc, 11 digitální zoom, 12 při 1600 ISO

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12

Jak vypadá a jak se chová moderní kapesní kompakt, určený doslova „pro každého“? Tento malý Panasonic s dotykovým displejem je dobrý příklad, kam vývoj momentálně dospěl. Pojďme si přístroj prohlédnout, je to naprostá novinka, na našem trhu ještě nebyla stanovena cena. První info o něm jsme přinesli letos v červnu. Jaký je a komu je určen
Je to čtrnáctimegový přístroj se pětinásobným stabilizovaným zoomem. Objektiv začíná na příjemně krátkém ohnisku (ekv. 24 mm) a končí na ekvivalentu 120, tedy na portrétním ohnisku. Jeho snímač má úhlopříčku 1/2,33 palce, vytváří obrázky velké 4320 x 3240, 4320 x 2880, 4320 x 2432 a 3232 x 3232 pixelů v poměrech stran 16:9, 4:3, 3:2 a 1:1. Samozřejmě, v jiném poměru než 4:3 jde o ořez, ale při 14 Mpx je kde řezat. Na svém kratším konci má objektiv příjemně velkou světelnost F2.2, na delším konci je to slabší, 5.9. Na objektiv se podepsala firma Leica, model je DC Vario-Summicron . Objektiv ostří od půl metru, v makru od 3 cm. Citlivost je nastavitelná mezi 80 a 1600 ISO, v rozšířeném režimu ještě 3200 a 6400. Rozsah závěrky je 60 sec až 1/2000, snímací režimy jsou plný automat a Program. Sériové snímání má frekvenci 1,8 fps, video je HD na 30 fps. Displej je dotykový, třípalcový, s 230 tisíci pixely. Zápis je do 40 MB vnitřní paměti (v nouzi), bě+žně na kartu SD rodiny včetně nejnovějších vysokokapacitních SDXC karet. Výstup je USB 2.0 a HSMI pro HD video. Váží 144 gramů a jeho rozměry jsou 102,5 x 55,0 x 22,8 mm. Není to tedy naprostý skřítek, ale do kapsy od košile se vejde bez problémů.

Objektiv Vario-Summicron patří k tomu lepšímu, co na fotoaparátu najdeme. Jeho světelnost rozhodně není v kompaktech obvyklá. Má 7 členů v 6 skupinách, z toho 3 asférické čočky z 5 asférickými povrchy. V tiskovéí zprávě se uvádí, že tento objektiv s 24 mm ekv. nabízí 213% širší zobrazovací prostor než 35 mm fotoaparát. To, prosím pěkně, nechápu, nicméně uvádím jako kuriozitu. Světelnost je, jak řečeno, neobvykle velká.

K dalším funkcím: technologie IR (Inteligent Resolution) je speciální způsob zpracování obrazu, umožňující použití digitálního zoomu, jímž prodloužíme ohnisko 1,3x. Lze ale přepnout na Extra Optical Zoom, fotíme v třímegovém rozlišení a pak je nejdelší ohnisko 250 mm.

Video má zápis ve formátu AVCHD Lite který umožní zdvojnásobit kapacitu pro zápis – tedy, lidsky: na kartu se nám vejde dvakrát delší záznam. V režimu video jsou k disposici všechny vymoženosti určené primárně pro focení, jako je rozlišení scény, rozlišení tváře, sledování objektu a pod. V režimu prohlížení lze z videa vystřihnout nežádoucí pasáže.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná šoupátkem na horní stěně, vedle něho je spoušť spojená s ovládáním zoomu a vpravo je maličká spoušť pro video – přechod z režimu foto a video se děje jenom pomocí spouště. Na zadní stěně najdeme ovládání málo: přepínač z režimu záznam na režim prohlížení, dále „mode“ což je záznam v režimech automat, program, scéna a „odstín pokožky“. Tato funkce vám umožní jemně ladit vzhled zobrazovaných osob – od „jemné“ přes „přírodní“ do „letní“. Rozdíly velké nejsou:

Ale už při této příležitosti se musím zmínit o tom podstatném. Ovládání přístroje je přes dotykový displej. Na sluníčku na něm vidíme nic, slovy nic, číselně vyjádřeno nula. Výrobce hovoří o jedenácti stupních odezvy na úroveň venkovního osvětlení. Logicky: na letním světle by ten LCD musela podsvítit pětistovka halogenka, aby sílu slunečních paprsků přetloukla. Dotykový displej je trend, máme ho teď všude, možná je to věc zvyku. Já si nezvyk.

Navíc, systém dotykového displeje zřejmě vede vývojáře k jakési umělecké rozevlátosti. Takže řešíme vzhled pokožky. Abychom se na funkci dostali, stiskneme tlačítko5 MODE, pak dotykově volíme vzhled pokožky. Ok. Jenže když bychom chytli změnit tón pokožky na jiný, musíme znovu do MODE, dotykově znovu volit vzhled pokožky (implicitzně se vrací na přírodní) a opakovat volbu. Tohle není věc zvyku, tohle je šmodrch.

Zpět k volbám režimů. Volba programové automatiky umožní dotykově nastavit expoziční kompenzaci – na sluníčku takřka nemožné, a pak v menu volit obvyklé volby, především nastavení bílé a ISO. Síla přístroje ale spočívá v inteligentní automatice iA, kdy nevolíme nic a všechno dělá fotoaparát.

Jak se s ním fotí
Čímž jsme se dostali k podstatě. Přístroj je určen pohotovému nenáročnému fotografování. Nosíme ho v kapse a vesele cvakáme kolem sebe. Je nesmysl od něho čekat víc. K tomuto účelu je režim iA naprosto vhodný. Fotíte zblízka, nastaví makro. Fotíte lidi, vyhledává tváře. Fotíte krajinu, nastaví krajinu. Necháte si udělat fotky pohlednicového formátu a budou se vám líbit. Nelze od toho očekávat zázraky. Šum je patrný už při 125 ISO a 1600 ISO je za hranicí snesitelnosti. Po ISO 3200 a 6400 jsem z hygienicko-epidemiologických důvodů raději nepátral. Ten IR režim fakticky rozšlehá fotku na ostře konturované oblasti, které pak vyvolají dojem značné ostrosti:

Nicméně celkem dobře upraví fotku v režimu digitálního zoomu, takže při tisku na pohlednicový formát je takřka použitelná.

Hlavní neduh toho všeho je malý dynamický rozsah. S přepaly prostě musíme počítat. Jinak se aparát chová velmi dobře, je dostatečně rychlý jak při startu, tak při odezvě. Na dotykový displej je nutno si zvyknout – jakmile na něj jakkoli sáhneme, něco se stane. Pozornost je třeba věnovat vypnutí funkce „expozice dotykem“, jinak si obohatíte fotografickou sbírku množstvím fotek vlastních kolen, vnitra kapsy a podobně. Zajímavá je funkce volba zaostřovacího bodu dotykem, v praxi je to ovšem spíš hříčka. Při tak krátkých fyzických ohniscích zas tak moc na přesně zvoleném bodu zaostření nesejde.

Shrnutí
Panasonic DMC-FX70 je určen pro běžné nenáročné focení a tuto funkci velmi dobře plní. Doporučuji používat režim iA, tedy inteligentní automatiku. Pokusy přimět přístroj k „profi“ výkonu mohou vést až k slzám.

Ukázky:
1 až 4 rozsah zoomu (optického), 5 až 9 běžné světlo, 10 noc, 11 digitální zoom, 12 při 1600 ISO

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12