Panasonic a RAW

• datový soubor, obsahující syrová data načtená ze snímače a posléze digitalizovaná, nikoli tedy obrazový formát;
• obrázek je třeba z formátu RAW teprve vygenerovat – tedy v podstatě podobným procesem, jaký probíhá ve fotoaparátu, jenže pod kontrolou uživatele, který může nastavovat rozmanité parametry, jež výsledný obrázek ovlivní
• původní RAW soubor zůstává nedotčený, nedochází tedy k žádným změnám – asi jako když z negativu vytváříme ve zvětšováku kopie
• každý fotoaparát vytváří své specifické RAW soubory a jim musí být konverzní program přizpůsoben

Některé konverzní programy jen „mechanicky“ převedou RAW na obrazový formát – pak ale konverze ztrácí smysl, protože takový program dělá fakticky totéž co fotoaparát.
Silkypix patří do rodiny softů s nastavitelnými parametry a jako takový velmi obohacuje nabídku aparátu Panasonic FZ8 (zapůjčen firmou Megapixel k testu).

Místo dlouhých řečí se podívejme na příklad.

V programu máme natažený obrázek, který byl pořízen se špatně nastaveným vyvážením bílé a exponovaný bez kompenzace, takže světlý kámen před nádržkou s vodou má přepálené jasy. Přístroj Panasonic FZ8 vytváří současně JPEG a RAW – nuže, tento JPEG je nepoužitelný, je neopravitelně poškozený hlavně těmi přepálenými jasy. RAW natažený do Silkypix vypadá takto:

Tato prohlídka softu nemůže nahradit manuál, takže jen stručně. V základní nabídce máme úpravu expozice (fakticky kompenzaci expozice), dále nastavení bílé (B), doostření, tón, což je prakticky nastavení kontrastu, barva (jakmile ale sáhneme na táhlo saturace, volba automaticky přeskočí na „manual“, omezení šumu a DEV, což je „development, čili „vyvolání“, konverze z RAW do obrazového formátu.

Na této ukázce vidíme nastavení bílé, takže neblahého modrého nádechu první ukázky jsme se zbavili velmi rychle. Na další ukázce je „tone curve“, tedy křivky.S těmi se zde zachází netradičně – uzlové body, za něž „taháme“, volíme příkazem „add point“ a kapátkem je volíme v obraze.

Výbornou pomůckou je zvýraznění přepalů, které vidíme na další ukázce. Vysvětlení asi není třeba – v oblasti exp pracujeme posuvníkem tak dlouho, až přepaly zmiz – lze to ostatně kontrolovat i na histogramu.

Konvertor má i schopnost dávkově upravovat snímky – jedna z možností spočívá v aplikaci parametrů na snímky zvolené podle náhledů.

K těmto dávkovým konverzí bych řekl jen to, že generování obrazu z RAWu má smysl jen u výjimečných snímků, kdy nám jde o maximální kvalitu – zejména v těch případech, kdy jasové rozpětí je tak velké, že není v JPEG zvládnutelné. Pak je dobré „vyvolat“ snímek nadvakrát, jednou „na jasy“ a podruhé „na stíny“ a pak obě varianty sloučit v nějakém editoru podporujícím vrstvy, jako je typicky Photoshop nebo Paint Shop Pro.

• datový soubor, obsahující syrová data načtená ze snímače a posléze digitalizovaná, nikoli tedy obrazový formát;
• obrázek je třeba z formátu RAW teprve vygenerovat – tedy v podstatě podobným procesem, jaký probíhá ve fotoaparátu, jenže pod kontrolou uživatele, který může nastavovat rozmanité parametry, jež výsledný obrázek ovlivní
• původní RAW soubor zůstává nedotčený, nedochází tedy k žádným změnám – asi jako když z negativu vytváříme ve zvětšováku kopie
• každý fotoaparát vytváří své specifické RAW soubory a jim musí být konverzní program přizpůsoben

Některé konverzní programy jen „mechanicky“ převedou RAW na obrazový formát – pak ale konverze ztrácí smysl, protože takový program dělá fakticky totéž co fotoaparát.
Silkypix patří do rodiny softů s nastavitelnými parametry a jako takový velmi obohacuje nabídku aparátu Panasonic FZ8 (zapůjčen firmou Megapixel k testu).

Místo dlouhých řečí se podívejme na příklad.

V programu máme natažený obrázek, který byl pořízen se špatně nastaveným vyvážením bílé a exponovaný bez kompenzace, takže světlý kámen před nádržkou s vodou má přepálené jasy. Přístroj Panasonic FZ8 vytváří současně JPEG a RAW – nuže, tento JPEG je nepoužitelný, je neopravitelně poškozený hlavně těmi přepálenými jasy. RAW natažený do Silkypix vypadá takto:

Tato prohlídka softu nemůže nahradit manuál, takže jen stručně. V základní nabídce máme úpravu expozice (fakticky kompenzaci expozice), dále nastavení bílé (B), doostření, tón, což je prakticky nastavení kontrastu, barva (jakmile ale sáhneme na táhlo saturace, volba automaticky přeskočí na „manual“, omezení šumu a DEV, což je „development, čili „vyvolání“, konverze z RAW do obrazového formátu.

Na této ukázce vidíme nastavení bílé, takže neblahého modrého nádechu první ukázky jsme se zbavili velmi rychle. Na další ukázce je „tone curve“, tedy křivky.S těmi se zde zachází netradičně – uzlové body, za něž „taháme“, volíme příkazem „add point“ a kapátkem je volíme v obraze.

Výbornou pomůckou je zvýraznění přepalů, které vidíme na další ukázce. Vysvětlení asi není třeba – v oblasti exp pracujeme posuvníkem tak dlouho, až přepaly zmiz – lze to ostatně kontrolovat i na histogramu.

Konvertor má i schopnost dávkově upravovat snímky – jedna z možností spočívá v aplikaci parametrů na snímky zvolené podle náhledů.

K těmto dávkovým konverzí bych řekl jen to, že generování obrazu z RAWu má smysl jen u výjimečných snímků, kdy nám jde o maximální kvalitu – zejména v těch případech, kdy jasové rozpětí je tak velké, že není v JPEG zvládnutelné. Pak je dobré „vyvolat“ snímek nadvakrát, jednou „na jasy“ a podruhé „na stíny“ a pak obě varianty sloučit v nějakém editoru podporujícím vrstvy, jako je typicky Photoshop nebo Paint Shop Pro.