Jsou kompakty mrtvé? Prodeje jim klesají a chřadnou zejména prodeje těch jednoduchých a laciných. Ty nemohou konkurovat mobilům. Mimořádně jsou zajímavé kompakty s jednopalcovým čipem a těm jsem věnoval úvahu v časopisu Stereo Video, kam pravidlelně přispívám.
Jsou kompakty mrtvé? Prodeje jim klesají a chřadnou zejména prodeje těch jednoduchých a laciných. Ty nemohou konkurovat mobilům. Mimořádně jsou zajímavé kompakty s jednopalcovým čipem a těm jsem věnoval úvahu v časopisu Stereo Video, kam pravidlelně přispívám.
Začátkem března jsem tu testoval Panasonic TZ100. Vypadá jako docela obyčejný kompakt a v jistém smyslu to obyčejný kompakt je, až na to, že má uvnitř jednopalcový čip. Připomenu, že palcová míra se v digitální technice drží od dřevních dob 50. let minulého století. Tehdy se v palcích označovaly míry snímacích elektronek televizních kamer, měřila se trubice kolem té elektroniky. Takže trubici měříme dodnes, třebaže kolem čipů žádná trubice není, s důsledností lepší věci hodnou. Takže takzvaně palcový čip má 25 mm průměr imaginární, tedy neexistující trubice, leč není to úhlopříčka. Jeho rozměr je 12,8 x 9,6 mm, zatímco APS-C Canonu (a jiných) je 22,7 x 15,1 mm (a zde se už žádná neexistující trubice neměří).
Takže tedy palcový čip, má plochu 122,9 mm čtverečních, kdežto Micro Four Thirds se svými 18 x 13 ji má 234 mm čtverečních, APS-C má 342,7 čtverečních a kinofilmové čili full frame okno 24 x 36 mm má 864 mm čtverečních. Palcový čip tedy má sedmkrát menší plochu než full frame čip, což je kormutlivé zjištění. Jenže běžné kompakty mají typicky čip 1/ 2,3 palce a ty mají plochu 29 mm čtverečních, tedy ten palcový má zhruba čtyřikrát větší plochu.
Takže tahle minutka počtů nás uvádí do reality. Dneska mají čipy rozlišení od těch šestnácti do čtyřiadvaceti, plus mínus, extrémy se nevylučují. Jelikož jsou počty fotodiod více méně podobné, rozhodně to nejsou násobky, pak z toho plyne, že jsou různě veliké a čím jsou větší, tím ochotněji přijímají světlo a čím je víc světla, tím je menší šum.
Když toto uvážíme, vcelku realisticky dokážeme pozicovat tyhle jednopalcové kompakty na trhu. Mají rozměr kompaktu, tedy, lidově řečeno, bez problému se vejdou do kapsy. Mají pevně zabudovanou optiku, vždycky je to zoom, někdy má menší rozsah – tím jsou typické Sony řady RX, přičemž hendikep kratšího rozsahu je vyvážen výhodou lepší kresby, někdy větší., Ten můj citovaný Panasonic TZ100 má rozsah 25-250, tedy je to už v kategorii ultrazoomu. Nikon přišel s novou DL řadou, taktéž s palcovým čipem a s rozsahy ekv. 18-50, 24-85 a 24-500. Přístroje to nejsou nijak levné, ty Nikony stojí od 23 tisíc do 28 tisíc a ten TZ100 stojí 19 tisíc. Za tu cenu dostaneme i Micro Four Thirds přístroje s dvojnásobnou plochou čipu, přičemž je už obecně známo, že tyhle MFT aparáty silně zatápějí APS-C přístrojům a dobře poslouží jako sekundant plnoformátových zrcadlovek. To by tedy byl argument PROTI jednopalcovým kompaktům.
Byl by, jenže je tu jedna výhrada. Jde opravdu o kompakty a skutečně se vejdou do kapsy. V dnešní době jsme jak ten Buridanův osel, který váhá mezi dvěma kupkami sena. V kapse už máme mobil, jenže ten má pevné ohnisko a mrňavý čip. Zrcadlovka je moc velká, kdo by se s ní tahal. Takže APS-C mirrorless? Nebo MFT přístroj?
Zvolna se posouvám k vyústění úvahy. Plnoformátová zrcadlovka (nebo mirrorless, nezapomínejme na řadu 7 od Sonyho, to jsou dnes mimořádně úspěšné FF přístroje) podává maximální výkon ve všech směrech, o tom nebudiž pochyb. Zmenšení plochy čipu nutně vede ke kvalitativnímu omezení obrazového výsledku. Troufnu si ale tvrdit, že pokles kvality není paralelní s poklesem rozměru. Řeknu to po selsku – kvalita klesá, ale rozměry skoro zůstávají. Menší čipy, ale kisny ve kterých jsou zabudované jsou pořád relativně velké. Ano, A/PS-C přístroje i MFT aparáty jsou menší než plnoformáty, ale do kapsy se nevejdou. Taháme sice o něco menší náklad, ale něco přece jen taháme. Potřebujeme brašnu. Kdežto kompakt je pohodlně uschovaný v kapse, nepotřebujeme žádnou brašnu, neřkuli batoh. Často se bavíme o poměru cena – výkon, ale taky je poměr výkon – rozměr. V tomto ohledu mají jednopalce výhodu. Proto jim držím palec.
