Důležitý pojem z oboru exponometrie čili nauky o expozici. K čemu slouží tabulka 18% šedé?
Dovolte jít na to od lesa.
Na čem záleží expozice, nebo jinak, co je určující faktor správné kombinace času a clony? Samozřejmě světelná hladina. Čím je více světla, tím víc se musí clonit anebo tím kratší čas se musí nastavit, eventuálně jedno i druhé najednou. Takže, jakmile svítí sluníčko, je hodně světla, hovoříme o vysoké světelné hladině. Jakmile sluníčko zapadne a nastane večerní šero, je nízká světelná hladina.
Potud vše jasné.
Jenže my nefotografujeme (obvykle) přímo sluneční paprsky! My fotografujeme objekty a paprsky jsou od těchto paprsků odražené. A je logické, že některé objekty odrážejí světlo více, jiné méně. Sněhulák odráží víc, kominík méně. Hovoříme o odrazivosti objektů.
A teď znovu ke stanovení expozice.
Tu za nás stanoví nějaký přístroj. Buď ruční expozimetr (bejvávalo), nebo expoziční automatika (současnost). Jedno i druhé jsou už ve výrobě nějak kalibrované. To nemůže výrobce dělat od oka, na to jsou státní normy, ba i mezinárodní úmluvy. A právě podle mezinárodních úmluv z třicátých let minulého století byla stanovena typická odrazivost a ta byla začleněna do národních a mezinárodních norem. Bylo stanoveno, že typická odrazivost je osmnáctiprocentní, tedy že typický objekt odrazí 18% světla a 82% ho pohltí.
Tabulka osmnáctiprocentní šedé je pomůcka, která se vyznačuje tím, že má přesně 18% odrazivosti. Používá se hlavně v ateliérové fotografii, při zasvěcování scény. Při této činnosti velmi často bodově proměřujeme scénu a zjišťujeme nějakou středni hodnotu a pak nejvyšší jasy a nejhlubší stíny. Ke stanovení střední hodnoty použijeme právě tuto tabulku.
Má ještě jednu funkci.
Nemá jen odrazivost, má i barevnou hodnotu. Když totiž „nastavujeme bílou“, určujeme fotoaparátu, co má pokládat za objekt s vyváženými kanály červená/zelená/modrá. Bílá barva má vyvážené kanály (s hodnotami 255/255/255). Ale také střední šedá má vyvážené kanály: 128/128/128. Tabulku střední šedé proto můžeme použít jak k nastavení střední expoziční hodnoty, tak k nastavení bílé. Ale pozor, tu druhou činnost lze praktikovat jen na profesionálně vyrobené tabulce – proto jsou ty tabulky dosti drahé, není snadné vytisknout tak šedou tabulku, aby v ní žádná barevná složka nepřevládala.
Měření pomocí tabulky je vcelku snadné – musíme jen dát pozor na odlesky a na úhel dopadu světla. Je logické, že bychom asi získali falešné hodnoty, kdybychom tabulku drželi ve stínu nebo v protisvětle.
Důležitý pojem z oboru exponometrie čili nauky o expozici. K čemu slouží tabulka 18% šedé?
Dovolte jít na to od lesa.
Na čem záleží expozice, nebo jinak, co je určující faktor správné kombinace času a clony? Samozřejmě světelná hladina. Čím je více světla, tím víc se musí clonit anebo tím kratší čas se musí nastavit, eventuálně jedno i druhé najednou. Takže, jakmile svítí sluníčko, je hodně světla, hovoříme o vysoké světelné hladině. Jakmile sluníčko zapadne a nastane večerní šero, je nízká světelná hladina.
Potud vše jasné.
Jenže my nefotografujeme (obvykle) přímo sluneční paprsky! My fotografujeme objekty a paprsky jsou od těchto paprsků odražené. A je logické, že některé objekty odrážejí světlo více, jiné méně. Sněhulák odráží víc, kominík méně. Hovoříme o odrazivosti objektů.
A teď znovu ke stanovení expozice.
Tu za nás stanoví nějaký přístroj. Buď ruční expozimetr (bejvávalo), nebo expoziční automatika (současnost). Jedno i druhé jsou už ve výrobě nějak kalibrované. To nemůže výrobce dělat od oka, na to jsou státní normy, ba i mezinárodní úmluvy. A právě podle mezinárodních úmluv z třicátých let minulého století byla stanovena typická odrazivost a ta byla začleněna do národních a mezinárodních norem. Bylo stanoveno, že typická odrazivost je osmnáctiprocentní, tedy že typický objekt odrazí 18% světla a 82% ho pohltí.
Tabulka osmnáctiprocentní šedé je pomůcka, která se vyznačuje tím, že má přesně 18% odrazivosti. Používá se hlavně v ateliérové fotografii, při zasvěcování scény. Při této činnosti velmi často bodově proměřujeme scénu a zjišťujeme nějakou středni hodnotu a pak nejvyšší jasy a nejhlubší stíny. Ke stanovení střední hodnoty použijeme právě tuto tabulku.
Má ještě jednu funkci.
Nemá jen odrazivost, má i barevnou hodnotu. Když totiž „nastavujeme bílou“, určujeme fotoaparátu, co má pokládat za objekt s vyváženými kanály červená/zelená/modrá. Bílá barva má vyvážené kanály (s hodnotami 255/255/255). Ale také střední šedá má vyvážené kanály: 128/128/128. Tabulku střední šedé proto můžeme použít jak k nastavení střední expoziční hodnoty, tak k nastavení bílé. Ale pozor, tu druhou činnost lze praktikovat jen na profesionálně vyrobené tabulce – proto jsou ty tabulky dosti drahé, není snadné vytisknout tak šedou tabulku, aby v ní žádná barevná složka nepřevládala.
Měření pomocí tabulky je vcelku snadné – musíme jen dát pozor na odlesky a na úhel dopadu světla. Je logické, že bychom asi získali falešné hodnoty, kdybychom tabulku drželi ve stínu nebo v protisvětle.
