Čtenář M.L. se ptá, co je pravdy na tom, že pokud někdo bude používat objektivy Sigma, ztratí „všechno barevnou hloubku“. Mají se tedy používat jen originální objektivy?
Přesný citát čtenářova dotazu je anglický: „as for Zoom Lens if you use a Sigma you lose all your Colour Depth. To do a good job, use the best outfit, just look at the Profis, they do not use Sigma only Orignal Lens to get good results.“
Uvedl jsem citaci proto, že někdy hodně záleží na slovíčkách. Takže ztráta „celé barevné hloubky“ je samozřejmě nesmysl. Nicméně je pravda, že mezi objektivy jsou rozdíly, které se projeví hlavně v náročné fotografii, kdy opravdu záleží na maximální obrazové kvalitě. Je to logické. V každém případě světlo prochází optickými členy. Ty mají různé složení (výsledek pozitivně ovlivňují tzv. ED členy, které omezují barevnou aberaci, v digitální fotografii ztotožňovanou s fialovými konturami). Navíc optické členy jsou kryty antireflexními vrstvami, i ty hodně přispívají ke kvalitě obrazu.Od profesionálů se tedy můžeme doslechnout o „studených“ objektivech a o „teplých“ objektivech, jedny tíhnou spíše k modré, jiné k červené. Toto s e ovšem týká i objektivů od téhož výrobce.
Objektivy však jsou také elektronická zařízení,jsou vybaveny mikroprocesory, které komunikují s procesorem uvnitř aparátu (pochopitelně se tady bavíme o výměnných objektivech jednookých zrcadlovek). A zde jsme u podstaty problému, naznačeného dotazem pana M.L. Výrobce jako je Sigma vyrábí objektivy s použitím pro různé typy fotoaparátů, typicky pro Canon Nikon. Musí tedy počítat s univerzálním použitím a jejich mikroprocesory si musí rozumět s různými přístroji. Tím netvrdím, že si s nimi nerozumějí. Nicméně je logické, že se dá čekat lepší komunikace mez výrobky téže firmy, než mezi výrobky dvou různých firem.
Zpravidla se nedostatky projeví v rychlosti autofokusu – originální výrobky bývají rychlejší, někdy i podstatně. Může se vyskytnout vignetace (tmavnutí v rozích), to proto, že při zpracování obrazu v procesoru se často kompenzuje právě ono ne – dostatečné osvětlení buněk, na něž dopadají světelné paprsky pod jiným, než ideálním úhlem (pokud možno kolmým, odchylka větší než 5 stupňů od kolmice může působit problémy). Procesor, když se „dohodne“ s čipem v objektivu, může vignetaci značně omezit nebo dokonce odstranit. To nemusí platit o objektivu jiného výrobce.
Nicméně, jde zpravidla o jemné odchylky. Setkáte se s fotografy, kteří budou přísahat na podařený objektiv od jiného výrobce – nedávno jsem takto narazil na člověka, který do nebe velebil Tamron na svém Canonu 20D. Pokud bych měl dát nějakou radu:
Rozhodně bych odmítl paušální odsouzení objektivů od jiných výrobců. Při volbě objektivu pro skutečně náročnou práci je třeba vždy postupovat obezřetně, objektiv pokud možno v terénu vyzkoušet, zdali odpovídá našemu specifickému očekávání. Objektivy od stejného výrobce mají větší šanci, že nás uspokojí, než objektivy od jiných výrobců. Obecná rada neexistuje, je třeba zkoušet, vybírat – a pak dobře volit.
Čtenář M.L. se ptá, co je pravdy na tom, že pokud někdo bude používat objektivy Sigma, ztratí „všechno barevnou hloubku“. Mají se tedy používat jen originální objektivy?
Přesný citát čtenářova dotazu je anglický: „as for Zoom Lens if you use a Sigma you lose all your Colour Depth. To do a good job, use the best outfit, just look at the Profis, they do not use Sigma only Orignal Lens to get good results.“
Uvedl jsem citaci proto, že někdy hodně záleží na slovíčkách. Takže ztráta „celé barevné hloubky“ je samozřejmě nesmysl. Nicméně je pravda, že mezi objektivy jsou rozdíly, které se projeví hlavně v náročné fotografii, kdy opravdu záleží na maximální obrazové kvalitě. Je to logické. V každém případě světlo prochází optickými členy. Ty mají různé složení (výsledek pozitivně ovlivňují tzv. ED členy, které omezují barevnou aberaci, v digitální fotografii ztotožňovanou s fialovými konturami). Navíc optické členy jsou kryty antireflexními vrstvami, i ty hodně přispívají ke kvalitě obrazu.Od profesionálů se tedy můžeme doslechnout o „studených“ objektivech a o „teplých“ objektivech, jedny tíhnou spíše k modré, jiné k červené. Toto s e ovšem týká i objektivů od téhož výrobce.
Objektivy však jsou také elektronická zařízení,jsou vybaveny mikroprocesory, které komunikují s procesorem uvnitř aparátu (pochopitelně se tady bavíme o výměnných objektivech jednookých zrcadlovek). A zde jsme u podstaty problému, naznačeného dotazem pana M.L. Výrobce jako je Sigma vyrábí objektivy s použitím pro různé typy fotoaparátů, typicky pro Canon Nikon. Musí tedy počítat s univerzálním použitím a jejich mikroprocesory si musí rozumět s různými přístroji. Tím netvrdím, že si s nimi nerozumějí. Nicméně je logické, že se dá čekat lepší komunikace mez výrobky téže firmy, než mezi výrobky dvou různých firem.
Zpravidla se nedostatky projeví v rychlosti autofokusu – originální výrobky bývají rychlejší, někdy i podstatně. Může se vyskytnout vignetace (tmavnutí v rozích), to proto, že při zpracování obrazu v procesoru se často kompenzuje právě ono ne – dostatečné osvětlení buněk, na něž dopadají světelné paprsky pod jiným, než ideálním úhlem (pokud možno kolmým, odchylka větší než 5 stupňů od kolmice může působit problémy). Procesor, když se „dohodne“ s čipem v objektivu, může vignetaci značně omezit nebo dokonce odstranit. To nemusí platit o objektivu jiného výrobce.
Nicméně, jde zpravidla o jemné odchylky. Setkáte se s fotografy, kteří budou přísahat na podařený objektiv od jiného výrobce – nedávno jsem takto narazil na člověka, který do nebe velebil Tamron na svém Canonu 20D. Pokud bych měl dát nějakou radu:
Rozhodně bych odmítl paušální odsouzení objektivů od jiných výrobců. Při volbě objektivu pro skutečně náročnou práci je třeba vždy postupovat obezřetně, objektiv pokud možno v terénu vyzkoušet, zdali odpovídá našemu specifickému očekávání. Objektivy od stejného výrobce mají větší šanci, že nás uspokojí, než objektivy od jiných výrobců. Obecná rada neexistuje, je třeba zkoušet, vybírat – a pak dobře volit.
