Nezařazené

Olympus TG-810 (krátce v ruce)

V úterý a ve středu jsem se neflákal, anobrž jsem plul se ženou, vnučkou a kamarády na raftu po Vltavě mezi Rožmberkem a Zlatou Korunou. A fotil olympusím nerozbitným a neutopitelným foťákem Olympus TG-810. Sleduju tyhle potápěčské přístroje od jejich začátku, když se ještě jmenovaly SW. Princip se nezměnil – vždy jde o periskopové řešení optiky (optická osa se lomí do pravého úhlu a CCD je dole na dně) a přístroj má pevné kovové tělo. Výrobce přejmenoval svoji řadu na Tough (čti „taf“ a znamená to tuhý, odolný) a poslední model je vybaven i kompasem a GPS.

Přístroj je čtrnáctimegový, čim je 1/2.3″ (6.17 x 4.55 mm) se stabilizací, procesor TruePic III+, rozsah zoomu je 5x, od 28 do 140 mm ekv. se světelností F3.9-5.9 a je odolný vůči pádu ze dvou metrů, bez úhony potopitelný do 10 m, pracuje v -10 stupňů a snese metrákový tlak – aniž by bylo udáno, jak si to představují, to roznesení tlaku. Navíc má GPS a kompas, eventuálně tlakoměr pro potápěče. Zapisuje na karty SD a citlivost má od 80 do 1600 ISO. První dojem je velmi příznivý. Aparát je skoro čtvrtkilový, očividně důkladný. Dvířka pro baterku jsou dvojnásobně jištěná, ovládací prvky jsou vystouplé na zadní stěně, kde je kolébka pro zoom, spoušť pro video a tlačítka pro přehrávání, nápovědu, menu a joystick, který slouží k pohybu v menu. Spoušť a vypínač jsou nahoře. K výrazným stylistickým prvkům patří i mohutné ucho pro řemen. S olympusími „tough“ přístroji už mám zkušenosti, takže podstatné, na co je při vodním focení nutno hlídat, je čistota objektivu. Kapky přístroji neublíží, ale jsou vidět na fotce!

K ovládání: přístroj nabízí plný automat, panorama, 3D, pak „magic“, což jsou „umělecké filtry“, scény a „péčko“, tedy automat s nastavitelnými funkcemi, jako je WB, citlivost a expoziční kompenzace. Poměr clony a času měnit nelze. Jak pokus dopadl? Přístrojem jsem nemlátil, ani jsem po něm neskákal, ale nepochybuji, že leccos vydrží. Dvoudenní vlhkou plavbu přežil bez úhony. Jeho GPS však bylo velké zklamání – něco je tam špatně. Pátral jsem i v jiných recenzích a nářek zní unisono z různých koutů, napojení na družice trvá přes 10 minut! Moje zkušenost je částečně jiná – při nastavení v menu lze zkontrolovat polohu a když jsem přístroj zkoumal doma ve Zvoli, určil polohu správně a věděl o blízkosti našeho kostela sv. Markéty. Nicméně do EXIFu zapsal souřadnice 00.00 a 00.00, což je poněkud zavádějící. GPS má zde jedinou výhodu, že se dá vypnout, ale pak se o vysosání baterky stará kompas, který vypnout nelze. Jde zřejmě o nějaký bug a dá se čekat, že by to mohl opravit nějaký upgrade firmwaru. Ten je nutný, s GPS zapnutou vydrží něco přes 100 fotek bez blesku.

Obrazová kvalita je slušná při 80 ISO, ovšem už při 200 ISO je patrný silný šum a na hranici 400 ISO nastává trápení. Téhle tendence jsem si všiml už na předloňském „toughu“, zde je to vskutku nápadné. Přístroj jsem zkoušel i pod vodou na zahradě v jezírku. V automatickém režimu se držel na 100 ISO na riskantní hodnotě 1/30 sec, takže ostrost jaksi nic moc. Je to zřejmě daň zaplacená za příjemný pocit, že je na krabici napsáno 14 Mpx.

Kromě nefunkčnosti GPS jsem narazil ještě na jeden problém. Ten joystick hodně čouhá, takže každou chvíli jsem si za chodu přepnul režim. Nejvíc jsem nadával při přepnutí na 3D. To samozřejmě není chyba ale vlastnost, jak praví klasik.

V současné době (červenec 2011) jsou na trhu tři „toughy“, TG 310 za 3500 Kč, TG 610 za 6300 a TG 810 za 7500, takže za příplatek pouhých 1200 máte GPS, bohužel nefungující. Ta třistadesítka smí jen do tří metrů a nevypadá tak dobře, jako její mohutnější sourozenci. Takže nechť každý zváží sám, snad tahle letmá prohlídka napoví.

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu (optického), 3 až 10 běžné světlo (č.3 při 80, č. 4 při 800 ISO), 11 v jezírku a 12 „magic“.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12

V úterý a ve středu jsem se neflákal, anobrž jsem plul se ženou, vnučkou a kamarády na raftu po Vltavě mezi Rožmberkem a Zlatou Korunou. A fotil olympusím nerozbitným a neutopitelným foťákem Olympus TG-810. Sleduju tyhle potápěčské přístroje od jejich začátku, když se ještě jmenovaly SW. Princip se nezměnil – vždy jde o periskopové řešení optiky (optická osa se lomí do pravého úhlu a CCD je dole na dně) a přístroj má pevné kovové tělo. Výrobce přejmenoval svoji řadu na Tough (čti „taf“ a znamená to tuhý, odolný) a poslední model je vybaven i kompasem a GPS.

Přístroj je čtrnáctimegový, čim je 1/2.3″ (6.17 x 4.55 mm) se stabilizací, procesor TruePic III+, rozsah zoomu je 5x, od 28 do 140 mm ekv. se světelností F3.9-5.9 a je odolný vůči pádu ze dvou metrů, bez úhony potopitelný do 10 m, pracuje v -10 stupňů a snese metrákový tlak – aniž by bylo udáno, jak si to představují, to roznesení tlaku. Navíc má GPS a kompas, eventuálně tlakoměr pro potápěče. Zapisuje na karty SD a citlivost má od 80 do 1600 ISO. První dojem je velmi příznivý. Aparát je skoro čtvrtkilový, očividně důkladný. Dvířka pro baterku jsou dvojnásobně jištěná, ovládací prvky jsou vystouplé na zadní stěně, kde je kolébka pro zoom, spoušť pro video a tlačítka pro přehrávání, nápovědu, menu a joystick, který slouží k pohybu v menu. Spoušť a vypínač jsou nahoře. K výrazným stylistickým prvkům patří i mohutné ucho pro řemen. S olympusími „tough“ přístroji už mám zkušenosti, takže podstatné, na co je při vodním focení nutno hlídat, je čistota objektivu. Kapky přístroji neublíží, ale jsou vidět na fotce!

K ovládání: přístroj nabízí plný automat, panorama, 3D, pak „magic“, což jsou „umělecké filtry“, scény a „péčko“, tedy automat s nastavitelnými funkcemi, jako je WB, citlivost a expoziční kompenzace. Poměr clony a času měnit nelze. Jak pokus dopadl? Přístrojem jsem nemlátil, ani jsem po něm neskákal, ale nepochybuji, že leccos vydrží. Dvoudenní vlhkou plavbu přežil bez úhony. Jeho GPS však bylo velké zklamání – něco je tam špatně. Pátral jsem i v jiných recenzích a nářek zní unisono z různých koutů, napojení na družice trvá přes 10 minut! Moje zkušenost je částečně jiná – při nastavení v menu lze zkontrolovat polohu a když jsem přístroj zkoumal doma ve Zvoli, určil polohu správně a věděl o blízkosti našeho kostela sv. Markéty. Nicméně do EXIFu zapsal souřadnice 00.00 a 00.00, což je poněkud zavádějící. GPS má zde jedinou výhodu, že se dá vypnout, ale pak se o vysosání baterky stará kompas, který vypnout nelze. Jde zřejmě o nějaký bug a dá se čekat, že by to mohl opravit nějaký upgrade firmwaru. Ten je nutný, s GPS zapnutou vydrží něco přes 100 fotek bez blesku.

Obrazová kvalita je slušná při 80 ISO, ovšem už při 200 ISO je patrný silný šum a na hranici 400 ISO nastává trápení. Téhle tendence jsem si všiml už na předloňském „toughu“, zde je to vskutku nápadné. Přístroj jsem zkoušel i pod vodou na zahradě v jezírku. V automatickém režimu se držel na 100 ISO na riskantní hodnotě 1/30 sec, takže ostrost jaksi nic moc. Je to zřejmě daň zaplacená za příjemný pocit, že je na krabici napsáno 14 Mpx.

Kromě nefunkčnosti GPS jsem narazil ještě na jeden problém. Ten joystick hodně čouhá, takže každou chvíli jsem si za chodu přepnul režim. Nejvíc jsem nadával při přepnutí na 3D. To samozřejmě není chyba ale vlastnost, jak praví klasik.

V současné době (červenec 2011) jsou na trhu tři „toughy“, TG 310 za 3500 Kč, TG 610 za 6300 a TG 810 za 7500, takže za příplatek pouhých 1200 máte GPS, bohužel nefungující. Ta třistadesítka smí jen do tří metrů a nevypadá tak dobře, jako její mohutnější sourozenci. Takže nechť každý zváží sám, snad tahle letmá prohlídka napoví.

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu (optického), 3 až 10 běžné světlo (č.3 při 80, č. 4 při 800 ISO), 11 v jezírku a 12 „magic“.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12