Nezařazené

Olympus SP-800 UZ (recenze)

Nějak jsem si přestal téhle SP řady Olympusu všímat, třebaže její prapředek, ultzrazoom sedmistovka, odpočívá na penzi v mém fotošupleti po dlouholeté věrné službě. Podívejme se tedy na čerstvý přírůstek z letošního února, který se pyšní jedním nej, má nejširší rozsah zoomu 1:30.

 

Jaký je a komu je určen
Je to kompakt se 14 milióny pixelů na maličkém čipu 1/2,33 palce (6.13 x 4.60 mm) s třípalcovým LCD displejem (230 tisíc bodů) bez elektronického hledáčku. Přístroj je stabilizovaný. Rozměry má 110 x 90 x 91 mm , je tedy “jak široký tak dlouhý”, do kapsy ho tedy nedáte. Váží 455 g, napájí ho aku Lithium-Ion LI-50B, který se dobíjí přes USB, nemusíte ho tedy vyndavat, pokud nemáte baterky dvě (což se doporučuje, protože na jedno nabití toho moc nenafotíte, já se přes 200 snímků nedostal). Nabízí s rozšířením až 10 tisíc ISO, použitelných je s přimhouřením oka 800, jak ještě ukážeme. Režimy má automatické i prioritu času a clony, impozantní je sériové focení frekvencí 10 snímků za vteřinu. Video je HD 1280×720, zápis na SD / SDHC karty, nicméně jsou tu 2 GB vnitřní paměti, přenos přes USB.

Vzhledově je zajímavý, samozřejmě mu dominuje obrovský objektiv, vedle něho podivně působí úzký úchop, prostor mezi objektivem a úchopem je úzký, ale pokud máte tréning z lovení dopisů z poštovní schránky, povede se vám to té štěrbiny vtlačit prsty. Je řešen pěkně technicky, je to spíš pánský přístroj a tomu odpovídá i barevné ladění černo – stříbrné.

Určen je samozřejmě milovníkům ultrazoomů a ti ocení, že mohou zoomovat v rozsahu odpovídajícím 28 mm až 840 mm. Zoomovat takto lze, větší problém je, jak s tím – skoro – metr dlouhým objektivem fotit. Světelnost je zde vysoká, F2.8 až F5.6, což je při té ekvivalentní délce ohniska pěkný výkon.

Ovládání a menu
Jsou dva základní póly při foto – ergonomii: jeden je vše vystrč, druhý vše schovej. Zde se šlo tou druhou cestou, takže na své si přijdou pátrači ve stylu Rychlých šípů. Na horní stěně najdeme spoušť sdruženou s ovládáním zoomu a vypínač, na zadní stěně nahoře spoušť pro video, pk je tlačítko pro prohlížení obrázků, pod ním čtyřcestný volič s ovládacím kolečkem a dole tlačítko pro menu a nápovědu, nic víc.

Jakmile chceme cokoli volit, musíme do menu. Položky se otevřou v černém proužku pod sebou na displeji v pořadí režim focení – nastavení blesku, makro, samospoušť, expoziční kompenzace, nastavení bílé, ISO, sériové focení a další, což je něco jako setup. V položkách se pohybujete čtyřcestným voličem nahoru a dolů, vlevo a vpravo taky tak, nebo kolečkem. Je to vcelku přehledné, jen mě mrzí, že k čtyřcestnému voliči nejsou přiřazeny obvyklé funkce, hlavně kompenzace EV. Taky spoušť pro video mohla být volitelná funkce.

Slovníček je velmi zajímavé zařízení – podle abecedy si můžete cokoli vyhledat. Neznamená o ale, že se vše dozvíte. Například když jsem se chtěl dopátrat, kde se nastaví rozšíření ISO, ve slovníčku jsem si našel, že vyšší hodnota ISO označuje vyšší citlivost. Hm. Takže pátrání není vždy korunováno úspěchem – bez manuálu jsem se pokusil najít preferenci clony a času, leč také marně.

Jak se s ním fotí
Náběh je za 2,2 sec, to je po dlouhé době věru smutný rekord a omluvou budiž ten široký rozsah zoomu, asi než se ta strojovna probudí, chce to svůj čas. Zpoždění spouště s namáčknutím je 0,2 sec, to je velmi dobré, bez namáčknutí se to těžko hodnotí: záleží na tom, jak máte nastavený zoom. Při delším ohnisku pátrání po rovině ostrosti trvá někdy dosti dlouho. Při krátkém ohnisku je mimořádně velká soudková vada:

Ta se bohužel projevuje i při vcelku běžném focení vydouváním svislic. Příjemným překvapením je zanedbatelná aberace – ukázka je výřez z rohu fotky 1:1:

S tím souvisí i kvalita kresby. Ta je vynikající, obrázky jsou ostré a dobře prokreslené. Ovšem platí se zde daň za miniaturní snímač a ten musí být miniaturní kvůli extrémní optice: je tu velmi malý dynamický rozsah (schopnost kreslit jasně osvětlené i stinné partie), takže je nutné citlivě pracovat s kompenzací expozice. Tím hůře, že ji musíme lovit v menu. Pravda, lze ji tam nechat a nic nezkazíme, já pak už fotil natvrdo s kompenzací -0,7 EV a byl pokoj, ale tento přístroj je určen lidem, od kterých se nepředpokládá, že budou vědět, co to kompenzace expozice je.

Šum je další kámen úrazu. Toto je ukázka při 800 ISO:

Nyní se už laskavý čtenář asi nediví, proč jsem nedotáhl pátrání po 6400 a 10 tisíc ISO do konce. Je to na pováženou, protože ten třicetinásobný zoom potřebuje skutečně krátké doby osvitu, jakmile ho vytáhneme na ten ekvivalent 840 mm. Tomu by slušela tisícina, ale jak se na ni dostat při světelnosti F5.6 ? I při slunečném počasí budeme potřebovat aspoň 800 ISO – a co s tím, když získáme šumák? Problém je i s vyhledáním objektu bez elektronického hledáčku. Lovení letícího ptáka v natažených rukách při slunečném počasí na displeji je opravdu napínavá činnost. Ve scénických režimech je “birding” neboli focení ptáků, vyzkoušel jsem a vzešel z toho pětimegový šumák při 800 ISO. Upřímně si myslím, že ekvivalent 840 mm je příliš velké sousto k ukousnutí. Je to krásný sen o teleobjektivu v řádu “metru” za dostupné peníze, ale obávám se, že zůstává v rovině snů.

Shrnutí
Olympus SP-800 UZ je kompakt s širokororozsahovým zoomem s extrémním rozsahem 1:30. V rukou znalého a krajně trpělivého fotografa za extrémně příznivých světelných podmínek se možno s dlouhým ohniskem pořídit snímky v uspokojivé kvalitě. Velmi dobře přístroj pracuje v makrorežimu, zajímavé jsou i “art-efekty”, zvláště pak se mi líbila extrémní saturace a “retro” styl.

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu, 3 až 5 běžné světlo, 6 rozsah jasů§, 7 a 8 běžné světlo, 9 při extrémním zoomu, 10 makro, 11 a 12 art efekty

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12

Nějak jsem si přestal téhle SP řady Olympusu všímat, třebaže její prapředek, ultzrazoom sedmistovka, odpočívá na penzi v mém fotošupleti po dlouholeté věrné službě. Podívejme se tedy na čerstvý přírůstek z letošního února, který se pyšní jedním nej, má nejširší rozsah zoomu 1:30.

 

Jaký je a komu je určen
Je to kompakt se 14 milióny pixelů na maličkém čipu 1/2,33 palce (6.13 x 4.60 mm) s třípalcovým LCD displejem (230 tisíc bodů) bez elektronického hledáčku. Přístroj je stabilizovaný. Rozměry má 110 x 90 x 91 mm , je tedy “jak široký tak dlouhý”, do kapsy ho tedy nedáte. Váží 455 g, napájí ho aku Lithium-Ion LI-50B, který se dobíjí přes USB, nemusíte ho tedy vyndavat, pokud nemáte baterky dvě (což se doporučuje, protože na jedno nabití toho moc nenafotíte, já se přes 200 snímků nedostal). Nabízí s rozšířením až 10 tisíc ISO, použitelných je s přimhouřením oka 800, jak ještě ukážeme. Režimy má automatické i prioritu času a clony, impozantní je sériové focení frekvencí 10 snímků za vteřinu. Video je HD 1280×720, zápis na SD / SDHC karty, nicméně jsou tu 2 GB vnitřní paměti, přenos přes USB.

Vzhledově je zajímavý, samozřejmě mu dominuje obrovský objektiv, vedle něho podivně působí úzký úchop, prostor mezi objektivem a úchopem je úzký, ale pokud máte tréning z lovení dopisů z poštovní schránky, povede se vám to té štěrbiny vtlačit prsty. Je řešen pěkně technicky, je to spíš pánský přístroj a tomu odpovídá i barevné ladění černo – stříbrné.

Určen je samozřejmě milovníkům ultrazoomů a ti ocení, že mohou zoomovat v rozsahu odpovídajícím 28 mm až 840 mm. Zoomovat takto lze, větší problém je, jak s tím – skoro – metr dlouhým objektivem fotit. Světelnost je zde vysoká, F2.8 až F5.6, což je při té ekvivalentní délce ohniska pěkný výkon.

Ovládání a menu
Jsou dva základní póly při foto – ergonomii: jeden je vše vystrč, druhý vše schovej. Zde se šlo tou druhou cestou, takže na své si přijdou pátrači ve stylu Rychlých šípů. Na horní stěně najdeme spoušť sdruženou s ovládáním zoomu a vypínač, na zadní stěně nahoře spoušť pro video, pk je tlačítko pro prohlížení obrázků, pod ním čtyřcestný volič s ovládacím kolečkem a dole tlačítko pro menu a nápovědu, nic víc.

Jakmile chceme cokoli volit, musíme do menu. Položky se otevřou v černém proužku pod sebou na displeji v pořadí režim focení – nastavení blesku, makro, samospoušť, expoziční kompenzace, nastavení bílé, ISO, sériové focení a další, což je něco jako setup. V položkách se pohybujete čtyřcestným voličem nahoru a dolů, vlevo a vpravo taky tak, nebo kolečkem. Je to vcelku přehledné, jen mě mrzí, že k čtyřcestnému voliči nejsou přiřazeny obvyklé funkce, hlavně kompenzace EV. Taky spoušť pro video mohla být volitelná funkce.

Slovníček je velmi zajímavé zařízení – podle abecedy si můžete cokoli vyhledat. Neznamená o ale, že se vše dozvíte. Například když jsem se chtěl dopátrat, kde se nastaví rozšíření ISO, ve slovníčku jsem si našel, že vyšší hodnota ISO označuje vyšší citlivost. Hm. Takže pátrání není vždy korunováno úspěchem – bez manuálu jsem se pokusil najít preferenci clony a času, leč také marně.

Jak se s ním fotí
Náběh je za 2,2 sec, to je po dlouhé době věru smutný rekord a omluvou budiž ten široký rozsah zoomu, asi než se ta strojovna probudí, chce to svůj čas. Zpoždění spouště s namáčknutím je 0,2 sec, to je velmi dobré, bez namáčknutí se to těžko hodnotí: záleží na tom, jak máte nastavený zoom. Při delším ohnisku pátrání po rovině ostrosti trvá někdy dosti dlouho. Při krátkém ohnisku je mimořádně velká soudková vada:

Ta se bohužel projevuje i při vcelku běžném focení vydouváním svislic. Příjemným překvapením je zanedbatelná aberace – ukázka je výřez z rohu fotky 1:1:

S tím souvisí i kvalita kresby. Ta je vynikající, obrázky jsou ostré a dobře prokreslené. Ovšem platí se zde daň za miniaturní snímač a ten musí být miniaturní kvůli extrémní optice: je tu velmi malý dynamický rozsah (schopnost kreslit jasně osvětlené i stinné partie), takže je nutné citlivě pracovat s kompenzací expozice. Tím hůře, že ji musíme lovit v menu. Pravda, lze ji tam nechat a nic nezkazíme, já pak už fotil natvrdo s kompenzací -0,7 EV a byl pokoj, ale tento přístroj je určen lidem, od kterých se nepředpokládá, že budou vědět, co to kompenzace expozice je.

Šum je další kámen úrazu. Toto je ukázka při 800 ISO:

Nyní se už laskavý čtenář asi nediví, proč jsem nedotáhl pátrání po 6400 a 10 tisíc ISO do konce. Je to na pováženou, protože ten třicetinásobný zoom potřebuje skutečně krátké doby osvitu, jakmile ho vytáhneme na ten ekvivalent 840 mm. Tomu by slušela tisícina, ale jak se na ni dostat při světelnosti F5.6 ? I při slunečném počasí budeme potřebovat aspoň 800 ISO – a co s tím, když získáme šumák? Problém je i s vyhledáním objektu bez elektronického hledáčku. Lovení letícího ptáka v natažených rukách při slunečném počasí na displeji je opravdu napínavá činnost. Ve scénických režimech je “birding” neboli focení ptáků, vyzkoušel jsem a vzešel z toho pětimegový šumák při 800 ISO. Upřímně si myslím, že ekvivalent 840 mm je příliš velké sousto k ukousnutí. Je to krásný sen o teleobjektivu v řádu “metru” za dostupné peníze, ale obávám se, že zůstává v rovině snů.

Shrnutí
Olympus SP-800 UZ je kompakt s širokororozsahovým zoomem s extrémním rozsahem 1:30. V rukou znalého a krajně trpělivého fotografa za extrémně příznivých světelných podmínek se možno s dlouhým ohniskem pořídit snímky v uspokojivé kvalitě. Velmi dobře přístroj pracuje v makrorežimu, zajímavé jsou i “art-efekty”, zvláště pak se mi líbila extrémní saturace a “retro” styl.

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu, 3 až 5 běžné světlo, 6 rozsah jasů§, 7 a 8 běžné světlo, 9 při extrémním zoomu, 10 makro, 11 a 12 art efekty

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: