Parametry nového kompaktu s širokorozsahovým zoomem od Olympusu právem vzbudil velký zájem: osmnáctinásobný zoom, to tu ještě nebylo. Hned zkraje řeknu – a je lepší, než jsem čekal. Jaký je a komu je určen Je to jeden z mála přístrojů, který vypadá lépe ve skutečnosti než na fotce. S jedinou výjimkou, kterou tu ještě budu pitvat, je ergonomicky dokonalý. Na většině plochy, kde se ho dotýkáte prsty, je potažen měkkou gumu, velmi příjemnou na omak. Množství kovových prvků vyvolává pocit důkladnosti. Mohutný úchop vpředu je doplněn výstupkem vzadu, takže přístroj se skvěle drží. Při prvním zapnutí čekáte, co z těla vyleze, bože, půlmetrové ohnisko, to už je něco! Přitom není to nic děsivého, objektiv má dva teleskopické díly, ale i při plném vyzoomování nevypadá nijak groteskně. Velmi dobře jsou vyřešena oka pro řemen. Vzhledově – je to moderní agresivní design, zdůrazňující technickou nadupanost přístroje.
Je to zřejmě aparát pro lidi, kteří si s ním budou vědět rady. Má širokou nabídku ručního ovládání, takže i s ohledem na vysoce kvalitní sedmimegový obraz se jím dají pokrýt prakticky všechny fotografické úkoly. Samozřejmě je limitován velikostí čipu 1/1´2,5´´. To si každý musí být vědom: čipy zrcadlovek jsou o řád větší a za horších světelných podmínek je to znát na výsledku. Přístroj se do jisté míry chová jako jednooká zrcadlovka – bez výměnných objektivů. Ovšem ten rozsah zoomu nahrazuje hned několik pásem ohniska. Začíná na ekvivalentu 28 mm, to je velmi široké ohnisko. A půlmetr? To je takřka „udržitelný limit“, tedy delší ohniska jsou obtížně zvladatelná i se stabilizátorem. Je ovšem, menší než zrcadlovka a to by mohl být argument pro zájemce, kteří s volbou váhají. Přístroj váži necelých čtyřicet deka a vejde se do kapsy od bundy, pro výlety do přírody je to velká výhoda. České zájemce bude jistě zajímat i to, že přístroj je plně počeštěn, tedy má české menu i nápovědu, jakéhosi průvodce či rádce. Napájen je čtyřmi články formátu AA (tužky), zkoušel jsem tu Eneloopy od Sanya, to jsou baterky, které se kupují nabité, neztrácejí výkon a mají až 1000 nabíjecích cyklů. Nadšení nezná mezí – pořídil jsem 400 snímků a ukazatel pořád hlásí plný stav! J Eneloopům se vrátím v nějakém dalším článku. Ovládání a menu O ergonomii jsem se už pochvalně zmínil. Přístroj se zapíná zapuštěným tlačítkem na horní stěně, nelze ho tedy omylem zapnout. Kousek dál je tlačítko optické stabilizace. Skvěle je umístěna spoušť s typicky olympusím ovládacím kroužkem zoomu. Vlevo je kruhový volič, kde navolíme automatiku, scény, uživatelská nastavení, video a samozřejmě „PASM“, tedy program, prioritu clony/času a plný manuál. Zleva na korpusu elektronického hledáčku je korekce oční vady a výrazné tlačítko pro aktivaci blesku. Na zadní stěně je především čtyřcestný volič. Ten má při vypnutém menu přiřazeny volby pro kompenzaci expozice, blesk, samospoušť a makro (až od 1 cm, což je při takovém rozsahu objektivu pozoruhodné). Uprostřed je potvrzovací tlačítko OK, ale to zároveň slouží k aktivaci funkčního menu, k němuž se vrátím. Nevhodně umístěné je tlačítko pro prohlížení. Je mezi úžlabím výlisku pro palec a tlačítkem pro expoziční kompenzaci a nepřejte si vědět, kolikrát jsem si ho omylem zapnul. Asi si na to lze zvyknout, jako si zvyknete, že někdo nechal na chodníku otevřenou kanálovou šachtu a po pátém pádu se naučíte ji obcházet. Ale i pak si budete říkat: musí to být? Funkční menu je výborné, chová se civilizovaně, nabízí úpravu bílé, citlivosti, přepíná ze série na singl a naopak a nabízí volbu měření, matrixové, středové a bodové. A po stisknutí spouště se ztratí a vynoří se po uložení snímku. Což ostatně platí i pro ukazatel kompenzace expozice, případně nastavení clony/času v režimu A/S, to si zasluhuje velkou pochvalu. Začátečníci ocení režim GUIDE (na kruhovém voliči), tedy průvodce, který pomáhá nastavit adekvátní parametry. Jak se s ním fotí Obrazová kvalita odpovídá standardu sedmimegového kompaktu. Aberace (fialové kontury) se dala čekat a vskutku, je v okrajových oblastech patrná v celém rozsahu ohniska. Vinětace (tmavé kouty) patrná nebyla.
Stabilizace je vedle optiky hlavní devíza tohoto přístroje. Na této ukázce je snímek pořízený 1/2 z ruky, na malém obrázku je výřez 1:1, vede Vysoké ISO zde dosahuje až hodnoty 5000, Při plném rozlišení je to 1600, pak je třeba jí na třímegový rozměr 2048 x 1536 a vypnout digitální zoom. Šum je tak vysoký, že jde vskutku jen o nouzové řešení, normální fotky se s tím moc dělat nedají a hlavně, díky stabilizaci je celkem zbytečné na tak vysoká ISO chodit. Nastavení bílé zvládlo v režimu auto žárovku nadprůměrně dobře, samozřejmě volba „žárovky“ vedla k lepším výsledkům. Možnost ručního nastavení je u přístroje tohoto typu samozřejmostí. Přesnost měření je vcelku dobrá, při automatickém snímání šedé tabulky byla střední hodnota 170, tedy do plusu. Proto je třeba hlídat přepaly a raději jí do -0,3 EV, při nulové kompenzace byly snímky málo syté. Snímky mají lehký sklon k preferenci modrého kanálu. Dynamický rozsah není nijak úchvatný, je třeba se vejít do 3 EV a když, tak jít do mínusu. Manuál obvykle nehodnotíme, zde zaujal svou odfláknutostí. Není to vina českého zastoupení, to má centrála zajistit, aby v manuálu pro lokalizované přístroje měl uživatel na obrázcích screenshoty v místním jazyce, jinak je to, jak se hezky říká, jak u blbejch, když pátráte v manuálu a koukáte na displej a odhadujete, co znamená co. Navíc funkce nejsou vždy dostatečně a pochopitelně vysvětlené. Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Parametry nového kompaktu s širokorozsahovým zoomem od Olympusu právem vzbudil velký zájem: osmnáctinásobný zoom, to tu ještě nebylo. Hned zkraje řeknu – a je lepší, než jsem čekal. Jaký je a komu je určen Je to jeden z mála přístrojů, který vypadá lépe ve skutečnosti než na fotce. S jedinou výjimkou, kterou tu ještě budu pitvat, je ergonomicky dokonalý. Na většině plochy, kde se ho dotýkáte prsty, je potažen měkkou gumu, velmi příjemnou na omak. Množství kovových prvků vyvolává pocit důkladnosti. Mohutný úchop vpředu je doplněn výstupkem vzadu, takže přístroj se skvěle drží. Při prvním zapnutí čekáte, co z těla vyleze, bože, půlmetrové ohnisko, to už je něco! Přitom není to nic děsivého, objektiv má dva teleskopické díly, ale i při plném vyzoomování nevypadá nijak groteskně. Velmi dobře jsou vyřešena oka pro řemen. Vzhledově – je to moderní agresivní design, zdůrazňující technickou nadupanost přístroje.
Je to zřejmě aparát pro lidi, kteří si s ním budou vědět rady. Má širokou nabídku ručního ovládání, takže i s ohledem na vysoce kvalitní sedmimegový obraz se jím dají pokrýt prakticky všechny fotografické úkoly. Samozřejmě je limitován velikostí čipu 1/1´2,5´´. To si každý musí být vědom: čipy zrcadlovek jsou o řád větší a za horších světelných podmínek je to znát na výsledku. Přístroj se do jisté míry chová jako jednooká zrcadlovka – bez výměnných objektivů. Ovšem ten rozsah zoomu nahrazuje hned několik pásem ohniska. Začíná na ekvivalentu 28 mm, to je velmi široké ohnisko. A půlmetr? To je takřka „udržitelný limit“, tedy delší ohniska jsou obtížně zvladatelná i se stabilizátorem. Je ovšem, menší než zrcadlovka a to by mohl být argument pro zájemce, kteří s volbou váhají. Přístroj váži necelých čtyřicet deka a vejde se do kapsy od bundy, pro výlety do přírody je to velká výhoda. České zájemce bude jistě zajímat i to, že přístroj je plně počeštěn, tedy má české menu i nápovědu, jakéhosi průvodce či rádce. Napájen je čtyřmi články formátu AA (tužky), zkoušel jsem tu Eneloopy od Sanya, to jsou baterky, které se kupují nabité, neztrácejí výkon a mají až 1000 nabíjecích cyklů. Nadšení nezná mezí – pořídil jsem 400 snímků a ukazatel pořád hlásí plný stav! J Eneloopům se vrátím v nějakém dalším článku. Ovládání a menu O ergonomii jsem se už pochvalně zmínil. Přístroj se zapíná zapuštěným tlačítkem na horní stěně, nelze ho tedy omylem zapnout. Kousek dál je tlačítko optické stabilizace. Skvěle je umístěna spoušť s typicky olympusím ovládacím kroužkem zoomu. Vlevo je kruhový volič, kde navolíme automatiku, scény, uživatelská nastavení, video a samozřejmě „PASM“, tedy program, prioritu clony/času a plný manuál. Zleva na korpusu elektronického hledáčku je korekce oční vady a výrazné tlačítko pro aktivaci blesku. Na zadní stěně je především čtyřcestný volič. Ten má při vypnutém menu přiřazeny volby pro kompenzaci expozice, blesk, samospoušť a makro (až od 1 cm, což je při takovém rozsahu objektivu pozoruhodné). Uprostřed je potvrzovací tlačítko OK, ale to zároveň slouží k aktivaci funkčního menu, k němuž se vrátím. Nevhodně umístěné je tlačítko pro prohlížení. Je mezi úžlabím výlisku pro palec a tlačítkem pro expoziční kompenzaci a nepřejte si vědět, kolikrát jsem si ho omylem zapnul. Asi si na to lze zvyknout, jako si zvyknete, že někdo nechal na chodníku otevřenou kanálovou šachtu a po pátém pádu se naučíte ji obcházet. Ale i pak si budete říkat: musí to být? Funkční menu je výborné, chová se civilizovaně, nabízí úpravu bílé, citlivosti, přepíná ze série na singl a naopak a nabízí volbu měření, matrixové, středové a bodové. A po stisknutí spouště se ztratí a vynoří se po uložení snímku. Což ostatně platí i pro ukazatel kompenzace expozice, případně nastavení clony/času v režimu A/S, to si zasluhuje velkou pochvalu. Začátečníci ocení režim GUIDE (na kruhovém voliči), tedy průvodce, který pomáhá nastavit adekvátní parametry. Jak se s ním fotí Obrazová kvalita odpovídá standardu sedmimegového kompaktu. Aberace (fialové kontury) se dala čekat a vskutku, je v okrajových oblastech patrná v celém rozsahu ohniska. Vinětace (tmavé kouty) patrná nebyla.
Stabilizace je vedle optiky hlavní devíza tohoto přístroje. Na této ukázce je snímek pořízený 1/2 z ruky, na malém obrázku je výřez 1:1, vede Vysoké ISO zde dosahuje až hodnoty 5000, Při plném rozlišení je to 1600, pak je třeba jí na třímegový rozměr 2048 x 1536 a vypnout digitální zoom. Šum je tak vysoký, že jde vskutku jen o nouzové řešení, normální fotky se s tím moc dělat nedají a hlavně, díky stabilizaci je celkem zbytečné na tak vysoká ISO chodit. Nastavení bílé zvládlo v režimu auto žárovku nadprůměrně dobře, samozřejmě volba „žárovky“ vedla k lepším výsledkům. Možnost ručního nastavení je u přístroje tohoto typu samozřejmostí. Přesnost měření je vcelku dobrá, při automatickém snímání šedé tabulky byla střední hodnota 170, tedy do plusu. Proto je třeba hlídat přepaly a raději jí do -0,3 EV, při nulové kompenzace byly snímky málo syté. Snímky mají lehký sklon k preferenci modrého kanálu. Dynamický rozsah není nijak úchvatný, je třeba se vejít do 3 EV a když, tak jít do mínusu. Manuál obvykle nehodnotíme, zde zaujal svou odfláknutostí. Není to vina českého zastoupení, to má centrála zajistit, aby v manuálu pro lokalizované přístroje měl uživatel na obrázcích screenshoty v místním jazyce, jinak je to, jak se hezky říká, jak u blbejch, když pátráte v manuálu a koukáte na displej a odhadujete, co znamená co. Navíc funkce nejsou vždy dostatečně a pochopitelně vysvětlené. Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
