Nezařazené

Olympus OM-D v Africe

V předchozích dvou týdnech jsem byl na fotoexpedci Digineffu v africké Namibii. Tam jsme měl příležitost vyzkoušet Olyho v praxi a mé dosavadní nadšení se proměnilo v ještě větší nadšení.
Chcete znát názor prodejce, zhlédnout krátkou video-prezentaci prodejního balení, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky z digitálního fotoaparátu Olympus OM-D (E-M5)?

V předchozích dvou týdnech jsem byl na fotoexpedci Digineffu v africké Namibii. Tam jsme měl příležitost vyzkoušet Olyho v praxi a mé dosavadní nadšení se proměnilo v ještě větší nadšení.
Chcete znát názor prodejce, zhlédnout krátkou video-prezentaci prodejního balení, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky z digitálního fotoaparátu Olympus OM-D (E-M5)?

V předchozích dvou týdnech jsem byl na fotoexpedci Digineffu v africké Namibii. Tam jsme měl příležitost vyzkoušet Olyho v praxi a mé dosavadní nadšení se proměnilo v ještě větší nadšení. Podotknu úvodem, že jsem fanda systému micro 4/3 už od uvedení modelu Panasonic GF1 v Berlíně v září 2009 a mohu směle tvrdit, že paňáckou řadu G i obdobnou Olyho řadu PEN znám velmi dobře. Systém je skvělý, životaschopný – k jeho přednostem patří zázemí široké řady optiky, protože všechny Micro 4/3 objektivy jsou kompatibilní se všemi odpovídajícími produkty Pana a Oly. Do Afriky jsem se vypravil s OM-D vybaveným setovým objektivem Zuiko 12-50 mm se světelností F3.5-6, tedy v té konfiguraci, jaká je popsána v mé recenzi z letošního dubna. V brašně jsme měl ještě rybí oko Samyang.

Přiznám, že jsem bral Olyho jako zálohu, respektive jako objekt k vyzkoušení v zátěžových podmínkách a spoléhal jsme na dva Canony, 7D s dlouhým sklem a Canona 5D MkII s objektivem 16-35. Canon 7D se osvědčil skvěle ve spojení s objektivem 70-200/2.8 s 1.4x konvertorem, ale chudák 5D si focení moc neužil, protože Oly ho skoro stoprocentně nahradil.

Cestovali jsme čtyřkolkami, urazili jsme 3200 km převážně po prašných cestách, leckdy i v tvrdém terénu. Oly i 12-50 objektiv jsou utěsněné kusy, po mechanické stránce nebyly vůbec žádné problémy. Jen jeden, v podstatě v poslední den jsem ztratil očnici. Na pofidérnost uchycení očnice jsem upozorňoval už v recenzi, zagumičkoval jsem si ji, ale neolepil páskou. Připadalo mi blbý si polepit aparát za třicet tisíc hnusnou izolační páskou a teď lituju, že jsem to neudělal, a kdybych měl po ruce konstruktéra té očnice, polepil bych ho celého. Vždyť oba Canony mají očnici taky a taky jsem je vláčel po taškách a džípech a dunách a skalách a slonech a očnice jsem přivezl zpátky!

Leč pojďme k tomu dobrému.
Jak jsem řekl, znám produkci Olyho o Paňáka. Je jednoduchý důvod, proč jsem volil právě OM-D. Do vývojových řad PENu i řady G kafrají markeťáci a mají plnou hlavu starostí, aby jeden model nebyl zas tak moc lepší než jiný model a na lékárnických vážkách odvažují, že tenhle model může mít sáňky pro externí blesk ale nesmí mít výklopný displej a ten že umí tohle ale nesmí umět tamto atd. Konstruktérům modelu OM-D uvolnila markeťácká pakáž ruce, takže má výklopný displej i sáňky, umí 9 oken za vteřinu, má plně konfigurovatelná tlačítka – včetně volitelných funkcí pro spoušť videa! Z praktického hlediska je trochu titěrný na ovládání, ale to opravdu nekritizuju, protože by to bylo, jako kdybych kritizoval motocykl za to, že má dvě kola. OM-D je droboučká panenka, která nezatěžuje, nepřekáží, nebudí pozornost a fotí jak čert.

Jediné do čeho jsem zasáhl je oční senzor na přepínání elektronického hledáčku a displeje na zadní stěně. To automatické přepnutí vyžaduje čas a navíc přesné přilnutí oka. Naštěstí to lze vypnout a na boku je tlačítko, kterým přepínáte EVF a displej ručně. Když pak stisknete tlačítko Menu nebo Přehrávání, aktivuje se displej – přístroj se tak chová jako zrcadlovka. Když ale stisknete středové tlačítko čtyřcestného voliče, aktivujete rychlé menu a to je vidět na kraji obrazu v hledáčku.

Vzhledem k rozměrům v základním nastavení se trochu obtížněji ovládá roller (z pohledu z výšky ta blíže hledáčku), ale v uživatelském menu (symbol ozubených koleček) v sekci B to lze přehodit, takže ukazovákem potom můžete clonit a palcem měníte expoziční kompenzaci. Je to maličkost, ale dokonalost se skládá z maličkostí.

Už v mé recenzi jsem poukazoval na to, že systém Micro 4/3 naplnil proklamovaný cíl E-systému, tedy nabízí perfektní výsledek a minimální rozměry a váhu. Za tímto tvrzením si plně stojím po dvoutýdenním intenzivním používání ve velmi tvrdých podmínkách. Přiznám, že jsem se nepídil po dlouhém ohnisku, takže jsem fotil spíš krajinu a nikoli převážně zvířata. Přikláním se teď k názoru, že OM-D je schopen plně vykonávat funkce i zrcadlovky střední třídy. Ještě nejsem tak daleko, abych se zrcadlovek zbavoval, nicméně si myslím, že kdo uvažuje o vrcholné kvalitě a minimálním rozměru a váze, měl by tohoto Olyho prozkoumat. Levný, pravda, není. Nicméně jsem naprosto přesvědčen, že cena třiceti tisíc za kit plně odpovídá výkonu v cenových relacích půlky roku 2012.

Ukázky:
Ta divná modrá obloha – to je efekt polarizačního filtru… Lepší je přechodový filtr na širokoúhlém objektivu. Obrázek č. 9 je Samyangem rybím okem, obr 11 jsem já s mými himbskými kamarádkami, 13 je 2000 ISO, 14 hluboce po západu slunce při 3200 ISO.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14



Chcete znát názor prodejce, zhlédnout krátkou video-prezentaci prodejního balení, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky z digitálního fotoaparátu Olympus OM-D (E-M5)?