Nezařazené

Olympus OM-D, první dojmy

Novinku Olympusu jsem znal stejně jako vy jen z obrázků. Teď mám za sebou první odpoledne focení. Jde o předprodukční vzorek, nicméně první dojem je víc než dobrý.

Novinku Olympusu jsem znal stejně jako vy jen z obrázků. Teď mám za sebou první odpoledne focení. Jde o předprodukční vzorek, nicméně první dojem je víc než dobrý.

V úterý odpoledne jsem si mohl vyzkoušet na prezentaci uspořádané Olympusem v Amsterodamu předprodukční vzorek tohoto přístroje, tedy kus, který nevznikl na tovární lince a vyšel rovnou z vývojového oddělení. Budu tedy referovat především o konstrukci a zjistitelných vlastnostech tohoto přístroje, který bude hotov až koncem března.

Přístroj nezapře svoji bezprostřední příbuznost k řadě Pen. Ovládání včetně menu je velmi podobné, takže případný přechod z Penu je bezproblémový. Jsem na Pen vcelku zvyklý i na jeho elektronický hledáček. Rozlišením je hledáček OM-D stejný, ovšem je zde velký rozdíl. Hledáček je opatřen senzorem, který reaguje na přiložení k oku. Není to žádná novinka, zde ovšem musím pochválit, že reaguje rychle a jaksi inteligentně: pozná že se do něho někdo dívá. Jinak je řešené i zapínání přístroje. Je to páčka v pravém dolním rohu. Olympus předvádí ty vzorky, které z Japonska dostal novinářům v Amsterodamu, a tady je docela zima, takže jsem tenhle miniaturní aparát ovládal v rukavicích. Přesto ani to zapínání nedělalo problémy.
Začnu pocitem – ten je jistě důležitý, protože si aparát pořizujeme nejen kvůli jeho bezprostřední užitné hodnotě, ale taky aby dělal radost. Zde nemáme dojem, že držíme v ruce nějakou náhražku pořádné zrcadlovky. Přístroj vypadá jako zrcadlovka, chová se jako zrcadlovka, a je vyrobený důkladně a pečlivě. Je na něm znát, že je stavěný pro velkou zátěž, je utěsněný proti dešti i prachu a na všech detailech je patrná vrcholná péče. Stylizace je do stylu retro – viděl jsem jak stříbrnou, tak černou verzi a možná mu ta stříbrná sluší víc. To je ovšem věc osobního zaměření.
Především jsem byl zvědavý na rychlost.  Subjektivně nenabíhá tak rychle jako zrcadlovka a také hledáček po přiložení k oku samozřejmě není logicky z povahy věci pořád připravený, jako optický hledáček. Lze ho ovšem ručně nastavit, aby byl pořád v chodu a pak je k dispozici kdykoli. Pokud jde o spoušť, pak jsem věru necítil žádné subjektivní zpoždění, ani když jsem fotil s manáčknutím, ani bez něho. Zmáčkl jsem a bylo to tam.

Rychlost autofokusu je naprosto na výši běžných zrcadlovek, pokud to lze nějakým odhadem posoudit. Fotili jsme akrobaty a kluky na skejtu, za velmi neblahých světelných podmínek, přesto přístroj velmi dobře dokázal i rychlý pohyb doostřit. Při sériovém focení přístroj držel rovinu ostrosti i při focení skejtařů v hale, kde jsem musel fotit na 2500 ISO. Přesto jsou výsledky velmi dobré.
Uvedení přístroje přecházejí zprávy o jeho vynikajícím vyrovnání se šumem. To nebudu hodnotit, protože jde o předprodukční vzorek. Jen podotknu, že ani Pen závažné problémy se šumem nemá, při 1600 ISO je velmi dobře snesitelný a při 2500 ISO se s ním taky dá žít. Takže metoda jak ho zvládnout tu je. Dá se tedy očekávat, že OM-D bude v tomto ohledu ještě lepší. Lidi z Olympusu nás upozorňovali, že ne všechno je ještě usazené a doladěné. Upozornění se týkalo i některých art – filtrů. Ty jsou v Penech známé a oblíbené, zde je doplněn na př. filtr “comics”, velice zajímavá varianta posterizace. Ty bude ještě třeba doladit, aby např. výsledek byl totožný s tím, co vidíme v hledáčku.


Dvě funkce jsou zcela nové a vynikající. Především je to možnost  
funkce “křivky” se tu dá rovnou nastavit a je to velmi jednoduchá metoda vyrovnání stínů: důležité je, že výsledek nastavení vidíme rovnou v hledáčku, respektive na displeji. To je funkce vynikající a uživatelná při každodenním focení. Pro focení s dlouhými časy  je zde funkce, která nám zobrazuje exopoziční průběh. Je to něco, jako když jsme ve vývojce vyvolávali papíry: ve světle oranžové žárovky jsme sledovali, do jaké míry obraz vyšel. To je hrubé přiblížení funkce o níž mluvím: jakmile nám připadá, že dlouhá expozice splnila svůj účel, přerušíme ji. Například malujeme světelné čáry, stopy automobilů. Když je toho dost, pryč s tím…
Jistě se bude debatovat o tom, zdali je to prostě Pen s vestavěným elektronickým hledáčkem a pokud ano, proč to není prostě Pen. Domnívám se, že tato řada OM-D bude oslovovat lidi, kteří nechtějí doplněk k zrcadlovce nebo nějaký superkompakt. Chtějí funkčně vzato zrcadlovku, ale nehodlají snášet její rozměry a váhu. S tímto záměrem byl před lety Olympusem zaveden čtyřtřetinový formát a s ním spojené zrcadlovky řady E. Odstup rozměrů a váhy zřejmě nebyl přesvědčivý, takže musel přijít formát Micro Four Thirds a jako poslední jeho výsledek, tedy OM-D. Dovedu si představit, že si někdo koupí tento přístroj ne jako doplněk, ale prostě jako svůj foťák a vytvoří si systém z jeho příslušenství, hlavně tedy z široké nabídky optiky, jak výroby Olympusu, tak i jiných výrobců.