Olympus OM-D E-M10 Mark III

Z kraje podzimu uvedl Olympus třetí verzi své bezzrcadlovky formátu MFT. V této řadě OM-D jsou desítky nejlevnější, nicméně vždy to byly přístroje, které je třeba brát velmi vážně. Nejinak je to i s třetí generací.

Jaký je a komu je určen Je to šestnáctimegová bezzrcadlovka s třídy Micro Four Thirds s čipem 17,4 x 13 mm velkým – z toho plyne crop factor 2x (fyzické ohnisko třeba násobit dvěma, abychom získali představu o úhlu záběru). Počet zaostřovacích bodů je 121. Čip má pětiosou stabilizaci a systém komunikuje i s optickou stabilizací vybraných objektivů – funguje to i při snímání 4K videa. Jde tedy o tzv. duální stabilizaci, ve videu funguje absolutně, při focení je výrazně účinná. Hlavní na první pohled patrnou změnou je „zkratkové tlačítko“, které vede k uživatelské nabídce bez ohledu na to, v jakém režimu snímání je přístroj aktuálně nastaven. V praxi to znamená, že je uživatel naveden na obrázkovou nabídku specifických scénických režimů, jako je portrét, noční scéna, pohyb, krajina, snímky v místnosti nebo makro. Procesor je TruePics VIII, video je full HD 1920 při 60 fps. Zajímavá funkce je snímání časosběru, pořídí až 999 fotek. Ve formátu 4 K vytvoří videozáběr frekvencí 5 fps. Video je ve formátu MPEG-4 nebo H264. Sériové focení je uváděno s frekvencí 8,6 fps, tak to už je pěkný rachot, v praxi se dosáhne i devíti oken při focení krátkým časem. Rozsah časů je od 60 sec do 1/16000 (do 4000 mechanicky, pak elektronicky). Ve výbavě je wifina, nikoli mikrofonní vstup, velmi limitující pro pořizování videa. Zápis je na SDF karty, baterka je BLS-50 na 330 záběrů.

Tělo stojí 17 tisíc, tedy je o něco vyšší, než kolik stojí lidové zrcadlovky, ovšem: výkonnostní parametry jsou vyšší než u srovnatelných zrcadlovek a hlavně, rozměry a váha těla a především použité optiky je v systému MFT zásadně nižší. Funguje to jako zrcadlovka, obrázky to dělá jako zrcadlovka, ale taháte s sebou půlku až třetinu, to je koncept MFT. U tohoto modelu je navíc tělo za velmi rozumnou cenu. Hlavním konkurentem bude asi Mk II, který stojí 12500 a výkonem je prakticky stejný. Trojka se mnohem lépe ovládá, a to je pak na každém, na kolik si váží svých tří a půl tisíce korun.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná snadno nahmatatelnou výraznou páčkou nalevo od hledáčku. Pro zatlačení na páčku vyskočí blesk. Místo původního Fn3 tlačítka je teď ono zkratkové tlačítko. Abych parafrázoval přítele Jana Karbusického, je to nejužitečnější vynález od objevu ohně. Ony ty OM-D Olympusy byly od svého vzniku skvělé přístroje, ale vyznat se v menu nebyla procházka růžovým sadem. Toto zázračné tlačítko nás v běžných režimech PASM (program, priorita clony a času a plný manuál) hodí do funkčního menu, kde nastavujeme prakticky vše, co lze nastavit. Když jsme na zeleném foťáčku, tedy v plné automatice, dovolí nám to drobné úpravy (tmavost / světlost, sytost obrazu atd.). Ve scénických a ART režimech nám to umožní volit potřebný filtr a v režimu AP (Advanced Photography) to zpřístupní vychytávky, jako je bracketing expozice nebo ostření, malování světlem, časosběr, HDR a podobně. Tohle všechno tu na Olíkách bylo vždycky, ale dobrat se k tomu nebylo vždy lehké. Šlo tedy o přeprogramování FN3 tlačítka a et voilá, králík z klobouku, vše je pohodlně při ruce.

Vpravo od hledáčku (má samozřejmě korekci oční vady a jsou na něm aktivní sáňky pro blesk) je vpředu přední roller se spouští uprostřed a na hraně zadní roller, více vpravo je od zadní hrany Fn1 tlačítko, pak spoušť videa a Fn2 tlačítko. V defaultu jednička má na sobě uzávěr expozice (AEL) a Fn2 dvojnásobný telekonvertor.

Kruhový volič je s nabídkou základních režimů plus video, scénické režimy a „art“, tedy kreativní filtry. Dále nabízí už zmíněnou AP funkci, výborná to věc. I v třetí generaci chybějí pozice pro uživatelské nastavení.
Na zadní straně přístroji je třípalcový dotykový výklopný displej OLED s megovým rozlišením. Nelze vyvrátit do extrému, abyste třeba mohli fotit sami sebe. Hledáček je opatřen senzorem, který reaguje na přiložení k oku.

Jinak je na zadní stěně ještě tlačítko pro menu, INFO tlačítko, čtyřcestný volič a dole tlačítko pro mazání a prohlížení. Ten čtyřcestný volič složí jen k nastavení oblasti ostření, nelze na jeho tlačítka navolit žádnou funkci
Menu má šest oddílů, video, dvě fotomenu, menu pro přehrávání, ozubené kolečko čili Uživatelské menu a setup (montážní klíč). Ta fotomenu mají po jedné obrazovce, takže to není nic tak moc složitého a že je o oddíl víc je spíš zjednodušení oproti E-M10 Mk II, kde bylo video zapletené do fota. Příjemnou pomůckou je tlačítko INFO na zadní stěně – po stisku získáme stručnou nápovědu, co která položka znamená.

Jak se s tím fotí
Přístroj jsem měl osazený objektivem M.Zuiko 14-42 EZ, to je automaticky zasouvatelný, elektricky ovládaný zoom, v klidovém stavu maličko vyčnívá z líce přední stěny, takřka palačinka (pancake, tedy placatý objektiv). Přístroj je maličký tak akorát, kdyby byl menší, už by se možná obtížně drže v ruce. Má výrazný úchop vpředu a oporu pro palec, oba rollery se snadno nahmatají a díky tomu zkratkovému tlačítku je dnes orientace v různých nastaveních velmi snadná.
Velmi příjemný je dotykový displej. Zaostřovací bod lze měnit na displeji i s okem přiloženým k hledáčku. Zde ovšem může nastat známá nosní kolize – nosem si bod přenastavíte. Dotykovost displeje ale lze zrušit dvojitým poklepem na displej. Možná ale by bylo rozumné alokovat tuto funkci na jedno ze dvou Fn programovatelných tlačítek. Obrazová kvalita samozřejmě závisí na použité optice, nicméně i setový objektiv je velmi dobrý. Obrazově drží i tento přístroj vysoký standard Olympusu. Barvy jsou příjemně syté, možná poněkud teplejší. Velmi civilizovaně zvládá problém vysokých jasů – ten je minimalizován, pokud použijeme záznam do RAW (zde ORF) formátu. K tomu je ale třeba podotknout, že je tu trochu ošizená konverze RAW – JPEG, pro případ, že byste chtěli rovnou komunikovat přes wi-fi se světem. Snímač nemá nízkofrekvenční filtr, obraz je jasný a ostrý. Ve vysokém ISO začínají problémy na hodnotě 3200, ale to je pořád velmi dobrý výsledek.

Shrnutí:
Olympus OM-D E-M10 Mark III je bezzrcadlovka formátu MFT v nejnižší cenové třídě řady OM-D, nicméně vybavená vším co je třeba. Je vhodná jak pro naprostého začátečníka, tak i pro pokročilého fotografa. Je zde optimalizované ovládání, přístroj je to svižný a pohotový. Uživatel časem zjistí, že jeho obrazový výkon je tak dobrý, že si zaslouží výkonnou optiku. Ta která je dodávaná v kitu jistě není špatná. Co se nejvíc vyplatí: s objektivem 14-42 II R přijde na 19 tisíc, objektiv tedy stojí 2 tisíce a to je skvělá cena. S tím mým objektivem 14-42 EZ (elektrický zoom) stojí 21 tisíc, ale za stejnou cenu dostanete variantu je s objektivem 14-42 II R plus 40-150 mm R. To je opravdu cenový masakr, jistě je tento set hodný zařadit na čelné místo žebříčku poměru ceny a výkonu.

Ukázky: