Tentokrát už nikoli PEN, ale pořádné oemdéčko, druhé v pořadí ve vývojové řadě. S názvem si nelamte hlavu. Ano, je nelogický, avšak s některými fakty je třeba se smířit. Podstatné je, že nový přístroj navazuje na dvě modelové linie – samozřejmě na OM-D, ale také na řadu zrcadlovek E, jelikož dokáže spolupracovat s E- objektivy „před Micro“ éry.
Tentokrát už nikoli PEN, ale pořádné oemdéčko, druhé v pořadí ve vývojové řadě. S názvem si nelamte hlavu. Ano, je nelogický, avšak s některými fakty je třeba se smířit. Podstatné je, že nový přístroj navazuje na dvě modelové linie – samozřejmě na OM-D, ale také na řadu zrcadlovek E, jelikož dokáže spolupracovat s E- objektivy „před Micro“ éry.
Olympus E-M1 je systémový kompakt třídy Micro Four Thirds s čipem 17,3 x 13 mm velkým. Je to CMOS nové generace, podporované novým procesorem Truepics VII. Tento rychlý procesor zvládá novou Fine Detail Technology, nový systém optimalizace obrazu.
Podporuje objektivy třídy Micro 4/3 neboli MFT, avšak je možné použít i objektivy původní modelové řady 4/3, v Olympusu označované jako řada E. Je ovšem třeba speciálního adaptéru. Naprostou novinkou je hybridní Dual Fast AF, použitelný jak pro pořizování fotografií, tak natáčení videa. Hybridní znamená, že obsahuje i speciání fotodiody detekující vlnový fázový posun. Klasický AF na bázi analýzy kontrastu běží souběžně. Nový je hledáček s rozlišením 2,36 Mpx, v podstatě je totožný jako externí hledáček dodávaný k PEN E-P5. Jeho optický systém umožňuje 1,48násobné zvětšení, takže subjektivně je obraz stejně velký jako obraz v hledáčku full frame zrcadlovky (24×36 mm). Jas v hledáčku je upravován podle intenzity okolního světla. Hledáček je skutečně perfektní – zde těžím z osobní zkušenosti, nepapouškuji text tiskové zprávy, a je tedy možno ho použít i k ladění obrazu: k tomu slouží funkce Colour Creator, kdy je možno upravovat barvy v reálném čase. Zůstal výklopný dotykový displej, přičemž oční senzor je velmi dobře vyladěn a funguje bezproblémově.
Samozřejmostí je pětiosá hybridní stabilizace, schopná ustát 4 EV delší časy než odpovídá normě pro danou ohniskovou vzdálenost. Ta se osvědčila už v původním OM-D. Přístroj z hořčíkové slitiny je důkladně utěsněný, je odolný proti dešti, prachu a mrazu do 10 stupňů – totéž platí o novém špičkovém objektivu profi třídy 12-40/2,8.
Přístroj detekuje, jaký druh objektivu je nasazen. Duální autofokus se přepíná: pokud je použit objektiv Micro 4/3, je zapnutý autofokus na bázi analýzy kontrastu, v kombinaci s adaptérem na klasický E-objektiv funguje systém fázové detekce, založený na speciálních fotodiodách na čipu.
Přístroj má vestavěnou wi-fi. Komunikace s chytrým telefonem je velmi snadná, popsal jsem to v recenzi na E-P5 , používá se zde QR kódu a aplikace O.I.Share. Přes wi-fi lze přístroj dálkově ovládat. Zvlášť zajímavá je funkce Live Bulb, kdy snímáme v dlouhém čase a na displeji telefonu vidíme vývoj expozice (konkrétně: fotíte v noci, jede auto a na displeji vidíte, jak se prodlužuje světelná stopa, jakmile jste spokojeni, žeje tam kde chcete aby byla, xpozici ukončíte; dosavadní špičkové Oly to ale mají také).
Z výčtu technických specifikací se zdá, že se oproti OM-D první generace mnoho nezměnilo. Přístroj je však absolutně přepracován ergonomicky, jak patrno z fotografií. Po retro stylu nezbyla ani matná vzpomínka – je to moderní dynamický fotoaparát s důmyslně rozmístěnými ovládacími prvky. Zítra zveřejním článek v němž rozeberu některé technické detaily a hlavně, popíši své dojmy, které jsem získal při několikahodinovém seznámení s přístrojem na semináři Olympusu v Mnichově.
