Nezařazené

Olympus OM-D E-M1 v trochu jiných Benátkách

Za dva dny se fotoaparát už trochu procvičí. V úterý a ve středu jsem byl v Benátkách a ve výbavě jsem měl Olympus OM-D E-M1 s objektivem MZuiko 12-40/28. Nic lepšího Oly ve třídě MFT nenabízí.

Za dva dny se fotoaparát už trochu procvičí. V úterý a ve středu jsem byl v Benátkách a ve výbavě jsem měl Olympus OM-D E-M1 s objektivem MZuiko 12-40/28. Nic lepšího Oly ve třídě MFT nenabízí.

Uvedu do situace. Olympus E-M1 je systémový kompakt třídy Micro Four Thirds s čipem 17,3 x 13 mm velkým. Je to CMOS nové generace, podporované novým procesorem Truepics VII. Tento rychlý procesor zvládá novou Fine Detail Technology, nový systém optimalizace obrazu. Hledáček má rozlišení 2,36 Mpx, jeho optický systém umožňuje 1,48násobné zvětšení, takže subjektivně je obraz stejně velký jako obraz v hledáčku full frame zrcadlovky (24×36 mm). Jas v hledáčku je upravován podle intenzity okolního světla. Je zde i pětiosá hybridní stabilizace, schopná ustát 4 EV delší časy než odpovídá normě pro danou ohniskovou vzdálenost. Přístroj z hořčíkové slitiny je důkladně utěsněný, je odolný proti dešti, prachu a mrazu do 10 stupňů – totéž platí o novém špičkovém objektivu profi třídy 12-40/2,8. Takže s touto výbavou jsem se v úterý vypravil… do trochu jiných Benátek. Bylo hnusné deštivé počasí a cesta tedy vedla na Burano, ostrov severovýchodně od těch slavných Benátek, mezi pevninou a ostrovem Lido. Neplést s ostrovem Murano, ten je blíž Benátkám a je slavný kvůli sklářství, kdežto na Buranu je tradice krajkářská a specialitou jsou výstavbou skromné, ale divoce barevné malované domky. Návštěvník tu má pocit jakési opuštěnosti už při cestě lodí, když vidí zříceniny rozpadající se na ostrůvcích v moři.

Sám ostrov ovšem zbídačelý není. I tady mají svoje kanály, ale neplují po nich gondoly, slouží jako dopravní cesty civilním člunům. Vypadá to tu zhruba takto, obrázek je neupravený převod z RAW, při 640 ISO už je vidět určitý šum.


A taky takto:


Objektiv Zuiko 12-40/2.8 jsem recenzoval letos v únoru na základě krátké zkušenosti. Teď byla příležitost ho vyzkoušen důkladněji. Kryje ekvivalent 24 až 80 mm, tedy od širokoúhlého po portrétní ohnisko. Je to kovový, důkladně stavěný objektiv. Jako mnohé další MZuiko objektivy má přepínání autofokus – ruční ostření souosým posunem kroužku, který pak slouží k ručnímu ostření. Já to rád nemám, když omylem zapnu ruční ostření a ztrácím pak čas ve chvílích, kdy je to nejmíň zapotřebí. V sychravém až deštivém počasí jsem ale uvítal jeho odolnost proti vlhkosti.

Zkoumaný Olympus je vybaven výklopným dotykovým displejem. Ten usnadňuje pouliční focení, protože dovoluje opravdu nenápadné, až skryté focení.


Moc turistů na Buranu nepotkáte a když, tak jsou to návštěvníci z Asie, s jejich specifickým pojetím fotografie.


Zvláštní atmosféra na ostrově svádí k použití art – filtrů. Fotil jsem do RAW a přístroj vygeneruje zfiltrovaný JPEG, avšak původní RAW zůstává zachovaný, s přirozenou barevností a tonalitou.

 


Atmosféra tu byla pochmurná a z téhle fotky je to docela vidět:


Filtr typu comics ji ale dovede docela mile opravit.


Nahoře zfiltrovaný obrázek, dole vygenerovaný RAW.


Jak se s ním fotilo
Přístroj spolu s PRO objektivem je docela těžký, takže proklamovaná výhoda mirrorlessu vůči zrcadlovce zde trochu kulhá. Nezklamal pokud jde o rychlost odezvy, ta je hodně podobná jako na zrcadlovce. Celkové zhodnocení si chystám na pondělí, teď se omezím na konstatování, že se EM-1 choval jako univerzální, dobře ovladatelný přístroj. Pokud navštívíte Benátky a vyjde vám čas, na Burano stojí za to si vyjet. Rád bych ostrov viděl ve sluníčku, ale třeba mu to v deštivém počasí slušelo nejlíp.