Nezařazené

Olympus EP1 – prvních deset minut

Na tiskové konferenci v Praze seznámil Olympus novináře s dlouho očekávanou novinkou, kompaktem s výměnnými objektivy na systému Micro Four Thirds. Základní fata o tomto přístroji jsme už přinesli minulý týden, teď se podíváme, jak se s ním chvilku fotilo.

Nejdříve první dojem stran vzhledu. Samozřejmě známe technicko-taktická data, včetně rozměrů, nicméně přesto mě překvapilo, jak je přístroj velký a těžký. Těžký proto, že je celokovový. Je to robustní nástroj, určený k vážné fotografii, tedy není to tintítko na hraní. Na nošení v kapse u vesty zapomeňte. Je to opravdu nástupce Leicy blahé paměti.

Ovládání přístroje je blízké každému, kdo zná ovládání zrcadlovek Olympus. Zadní stěně vévodí krásný třípalcový displej.

Ten jakýsi roller vlevo nahoře je ovladač kruhového voliče režimů – velká pochvala, protože je prakticky vyloučeno omylem otočit voličem a zkazit si pak obrázky, jak se to zhusta stává. Méně nadšený jsem byl rollerem vpravo – to je ten stříbrný váleček – expoziční kompenzace je vysazená hodně doprava a když ji chcete nastavit, máte z palce vratiprst.

Na čtyřcestném voliči najdeme ISO a WB (nastavení bílé) což je v pořádku. Už v prvním papírovém seznámení jsem se bál kruhového ovladače, obavy se splnily (ostatně, vztekám se nad ním vždycky, když se s ním setkám u jiných výrobců). Vyžaduje jemnou ruku a klid, a takový foťák má být určen k bitevní vřavě v terénu, do deště a zimy, do zkřehlých prstů a zaujetí motivem. Vyhnal bych někdy designéry, aby něco fotili, ti by zkrotli a vrátili se k systému snadno nahmatatelných tlačítek!

Fotil jsem s objektivem “palačinka”, tedy 17 mm = 34 ekv na cloně F2.8. Vyzkoušel jsem si i průhledový hledáček, ale ten je opravdu jen velmi orientační a navíc nemá korekci oční vady, takže pro pidlookého (=mě) není určen. S tak krásným a čistým displejem se bez něho snadno obejdu. Ostřil velmi rychle a taky závěrka měla ušlechtilý zvuk – ostatně, když vyjmete objektiv a exponujete, uvidíte, jak tam skočí. Lamela je horizontální, což je zvláštnost v dnešní době, je to určitě kvůli místu.

Obrazová kvalita mi připadá velmi dobrá – samozřejmě na základě jen velmi letmého prozkoumání. Odstup od kresby na cloně F2.8 k optimu kolem F8.0 je minimální a zdá se, že i dynamický rozsah je velmi slušný – ovšem s tím, že bylo mizerné počasí bez kontrastů. Z tohoto hlediska posuzujte ukázkové fotky, byly pořízeny během krátké doby za nikoli ideálních podmínek. Zdá se, že i stabilizátor je velmi výkonný. Velmi příjemné překvapení je zvládnutí šumu při vysokém ISO. Je to patrné na ukázkách dole.

Kdybych tedy měl vyjádřit nějaký úsudek na základě skutečně jen letmého prozkoumání, přístroj je mnohem lepší než vypadá. Jsem upřímně zvědav na jeho nasazení v opravdovém terénu a velmi se těším, že mu tam dám za uši. Rozhodně je to aparát spíš pro zkušeného fotografa, který se neohlíží na vizuální efekty hardwaru s nímž pracuje – nikoli “chlubí se”. Ještě dodám, že se přístroj bude dodávat v černé a béžové barvě a ta černá mu podle mého názoru sluší líp.

Ukázky:
1 až 4 běžné světelné podmínky, 5 je celý obrázek, z něhož je srovnávací výřez nahoře, 6 při ISO 800 – pohled dovnitř a ven, 7 při ISO 6400, 8 při ISO 1000, 9 dynamický rozsah, 10 při ISO 4000, 11 při ISO 1250, 12 – zapnutá stabilizace a 1/8 z ruky, ostřeno na povrch tašky.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Na tiskové konferenci v Praze seznámil Olympus novináře s dlouho očekávanou novinkou, kompaktem s výměnnými objektivy na systému Micro Four Thirds. Základní fata o tomto přístroji jsme už přinesli minulý týden, teď se podíváme, jak se s ním chvilku fotilo.

Nejdříve první dojem stran vzhledu. Samozřejmě známe technicko-taktická data, včetně rozměrů, nicméně přesto mě překvapilo, jak je přístroj velký a těžký. Těžký proto, že je celokovový. Je to robustní nástroj, určený k vážné fotografii, tedy není to tintítko na hraní. Na nošení v kapse u vesty zapomeňte. Je to opravdu nástupce Leicy blahé paměti.

Ovládání přístroje je blízké každému, kdo zná ovládání zrcadlovek Olympus. Zadní stěně vévodí krásný třípalcový displej.

Ten jakýsi roller vlevo nahoře je ovladač kruhového voliče režimů – velká pochvala, protože je prakticky vyloučeno omylem otočit voličem a zkazit si pak obrázky, jak se to zhusta stává. Méně nadšený jsem byl rollerem vpravo – to je ten stříbrný váleček – expoziční kompenzace je vysazená hodně doprava a když ji chcete nastavit, máte z palce vratiprst.

Na čtyřcestném voliči najdeme ISO a WB (nastavení bílé) což je v pořádku. Už v prvním papírovém seznámení jsem se bál kruhového ovladače, obavy se splnily (ostatně, vztekám se nad ním vždycky, když se s ním setkám u jiných výrobců). Vyžaduje jemnou ruku a klid, a takový foťák má být určen k bitevní vřavě v terénu, do deště a zimy, do zkřehlých prstů a zaujetí motivem. Vyhnal bych někdy designéry, aby něco fotili, ti by zkrotli a vrátili se k systému snadno nahmatatelných tlačítek!

Fotil jsem s objektivem “palačinka”, tedy 17 mm = 34 ekv na cloně F2.8. Vyzkoušel jsem si i průhledový hledáček, ale ten je opravdu jen velmi orientační a navíc nemá korekci oční vady, takže pro pidlookého (=mě) není určen. S tak krásným a čistým displejem se bez něho snadno obejdu. Ostřil velmi rychle a taky závěrka měla ušlechtilý zvuk – ostatně, když vyjmete objektiv a exponujete, uvidíte, jak tam skočí. Lamela je horizontální, což je zvláštnost v dnešní době, je to určitě kvůli místu.

Obrazová kvalita mi připadá velmi dobrá – samozřejmě na základě jen velmi letmého prozkoumání. Odstup od kresby na cloně F2.8 k optimu kolem F8.0 je minimální a zdá se, že i dynamický rozsah je velmi slušný – ovšem s tím, že bylo mizerné počasí bez kontrastů. Z tohoto hlediska posuzujte ukázkové fotky, byly pořízeny během krátké doby za nikoli ideálních podmínek. Zdá se, že i stabilizátor je velmi výkonný. Velmi příjemné překvapení je zvládnutí šumu při vysokém ISO. Je to patrné na ukázkách dole.

Kdybych tedy měl vyjádřit nějaký úsudek na základě skutečně jen letmého prozkoumání, přístroj je mnohem lepší než vypadá. Jsem upřímně zvědav na jeho nasazení v opravdovém terénu a velmi se těším, že mu tam dám za uši. Rozhodně je to aparát spíš pro zkušeného fotografa, který se neohlíží na vizuální efekty hardwaru s nímž pracuje – nikoli “chlubí se”. Ještě dodám, že se přístroj bude dodávat v černé a béžové barvě a ta černá mu podle mého názoru sluší líp.

Ukázky:
1 až 4 běžné světelné podmínky, 5 je celý obrázek, z něhož je srovnávací výřez nahoře, 6 při ISO 800 – pohled dovnitř a ven, 7 při ISO 6400, 8 při ISO 1000, 9 dynamický rozsah, 10 při ISO 4000, 11 při ISO 1250, 12 – zapnutá stabilizace a 1/8 z ruky, ostřeno na povrch tašky.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12