Olympus E3 – pohlednice z Istanbulu

Na skutečný test si počkám, až budu mít přístroj v ruce na déle než den. Nebyl to přístroj ještě prodejní, šlo o „beta vzorek“, nicméně na žádné zádrhele jsem nenarazil.
Olympus tento přístroj oznamuje jako „profesionální“. Každopádně je velice robustní, celokovový a také jeho chod odpovídá očekávání, jaké chováme k profi mašině.Výborně se drží v ruce – je doslova příjemný na omak. Jeho gumový kryt je laskavý a v dešti neklouže. Musel jsme si zvykat na postavení předního rolleru /na můj vkus je od spouště posazen moc nízkou) a zase zadní roller je myslím trochu daleko na palec, ale opravdu je to věc zvyku. Ovládací prvky – většina důležitých funkcí je vyvedena do samostatných tlačítek – jsou přehledně a dostupně rozmístěny po těle přístroje. Autofokus je skutečně bleskový -v živém provozu jsem zkoušel objektiv 18-60, s nímž se bude v kitu prodávat, a také širokoúhlý 7-14. Oba dostaly zabrat, protože tady ve Istanbulu v pondělí odpoledne lilo a po zbuzen předešlými prezentacemi voděodolnosti jsem přístroj tedy nešetřil.

Ukázky které posílám jsou pořízeny z kavárny plus kuřárny vodních dýmek. Je umístěna v někdejší karavanserailu, tedy tam, kde se dnes sedí a pije káva nebo čaj a pokuřuje byli ustájeni velbloudi. Kolem je hřbitov vojáků, kteří zahynuli při ostraze karavan.
Ale zpět k fotografii: v mimořádně krušných světelných podmínkách, tedy za nízké světelné hladiny a v podstatě při té bídě velkých světelných rozdílech vyšly obrázky vyrovnané, plastické. Jak uvidíte na jedné ukázce, vyzkoušel jsem i softwarové zjasnění stínů (přístroj stáhne stíny a obrázek uloží pod novým názvem). Výsledek byl překvapivě dobrý.

Dále jsme byl zvědav na šum, Do 800 ISO o něm nevíte a také vyšší citlivosti se chovají velmi kultivovaně (na ukázkách je max. 1600).

No a konečně stabilizace – přístroj má stabilizovaný čip. Nemáme žádnou standardní metodiku na otestování, ale je fakt, že aparát zvládá expozice do pětin vteřiny vcelku v pohodě.

Stabilizace přišla ke slovu hned u vchodu: zde se na dřevěném uhlí nahřívají nádobky nezbytné k přípravě náplně pro nargilé. Při ohnisku ekv. 16 mm mi vyšla expozice na 1/8 sec při 1600 ISO. Na delší čas jsem nechtěl jít, abych nepřišel o průhled na hřbitov někdejších strážců karavanserailu.

Celkový pohled do jedné části kavárny je pořízen 1/8 sec při cloně F5 a ohnisku ekv. 16 mm. Světlo je zde jenom umělé, foceno na automatické nastavení bílé. Myslím si totiž, že v takových případech je lépe se přiklonit k autentické barvě osvětlení a ne k „barevné správnosti“.

Do těchto míst dopadá přirozené světlo – v daném případě ovšem také déšť.Ten vyhnal kuřáky ze židliček dovnitř. Ve vitrínách vidíme nagrilé neboli „šíšu“. Světlo mi připadalo hodně slabé, ale při 1600 ISO vyšla expozice na 1/25 sec při cloně F5 a ohnisku ekv. 28 mm.

Expozice 1/6 sec, clona F5, ohnisko 17 mm ekv. , což znamená, že stabilizace ustála 1,5 stupně. Kuřáci se chovali pod převis střechy a pozorují kavárníka, jak stahuje plátěný přístřešek.

Ohnisko ekv. 16 mm, tedy hodně široký úhel záběru umožňuje další celkový pohled. Exponoval jsem 1/13 sec, abych neměl přezářený pohled do místnosti vzadu. Hlavní část obrazu tedy vyšla hodně temná. Mohl jsem tedy vyzkoušet funkci „projasnění stínů“ přímo v aparátu, zde je výsledek:

Zde je srovnání upraveného a neupraveného obrázku, jak je porovnal Průzkumník z programu Zoner Photo Studio 10. Výsledek úpravy příjemně překvapil – nedošlo k posunu barev a neobjevil se ve větší míře šum.

Na skutečný test si počkám, až budu mít přístroj v ruce na déle než den. Nebyl to přístroj ještě prodejní, šlo o „beta vzorek“, nicméně na žádné zádrhele jsem nenarazil.
Olympus tento přístroj oznamuje jako „profesionální“. Každopádně je velice robustní, celokovový a také jeho chod odpovídá očekávání, jaké chováme k profi mašině.Výborně se drží v ruce – je doslova příjemný na omak. Jeho gumový kryt je laskavý a v dešti neklouže. Musel jsme si zvykat na postavení předního rolleru /na můj vkus je od spouště posazen moc nízkou) a zase zadní roller je myslím trochu daleko na palec, ale opravdu je to věc zvyku. Ovládací prvky – většina důležitých funkcí je vyvedena do samostatných tlačítek – jsou přehledně a dostupně rozmístěny po těle přístroje. Autofokus je skutečně bleskový -v živém provozu jsem zkoušel objektiv 18-60, s nímž se bude v kitu prodávat, a také širokoúhlý 7-14. Oba dostaly zabrat, protože tady ve Istanbulu v pondělí odpoledne lilo a po zbuzen předešlými prezentacemi voděodolnosti jsem přístroj tedy nešetřil.

Ukázky které posílám jsou pořízeny z kavárny plus kuřárny vodních dýmek. Je umístěna v někdejší karavanserailu, tedy tam, kde se dnes sedí a pije káva nebo čaj a pokuřuje byli ustájeni velbloudi. Kolem je hřbitov vojáků, kteří zahynuli při ostraze karavan.
Ale zpět k fotografii: v mimořádně krušných světelných podmínkách, tedy za nízké světelné hladiny a v podstatě při té bídě velkých světelných rozdílech vyšly obrázky vyrovnané, plastické. Jak uvidíte na jedné ukázce, vyzkoušel jsem i softwarové zjasnění stínů (přístroj stáhne stíny a obrázek uloží pod novým názvem). Výsledek byl překvapivě dobrý.

Dále jsme byl zvědav na šum, Do 800 ISO o něm nevíte a také vyšší citlivosti se chovají velmi kultivovaně (na ukázkách je max. 1600).

No a konečně stabilizace – přístroj má stabilizovaný čip. Nemáme žádnou standardní metodiku na otestování, ale je fakt, že aparát zvládá expozice do pětin vteřiny vcelku v pohodě.

Stabilizace přišla ke slovu hned u vchodu: zde se na dřevěném uhlí nahřívají nádobky nezbytné k přípravě náplně pro nargilé. Při ohnisku ekv. 16 mm mi vyšla expozice na 1/8 sec při 1600 ISO. Na delší čas jsem nechtěl jít, abych nepřišel o průhled na hřbitov někdejších strážců karavanserailu.

Celkový pohled do jedné části kavárny je pořízen 1/8 sec při cloně F5 a ohnisku ekv. 16 mm. Světlo je zde jenom umělé, foceno na automatické nastavení bílé. Myslím si totiž, že v takových případech je lépe se přiklonit k autentické barvě osvětlení a ne k „barevné správnosti“.

Do těchto míst dopadá přirozené světlo – v daném případě ovšem také déšť.Ten vyhnal kuřáky ze židliček dovnitř. Ve vitrínách vidíme nagrilé neboli „šíšu“. Světlo mi připadalo hodně slabé, ale při 1600 ISO vyšla expozice na 1/25 sec při cloně F5 a ohnisku ekv. 28 mm.

Expozice 1/6 sec, clona F5, ohnisko 17 mm ekv. , což znamená, že stabilizace ustála 1,5 stupně. Kuřáci se chovali pod převis střechy a pozorují kavárníka, jak stahuje plátěný přístřešek.

Ohnisko ekv. 16 mm, tedy hodně široký úhel záběru umožňuje další celkový pohled. Exponoval jsem 1/13 sec, abych neměl přezářený pohled do místnosti vzadu. Hlavní část obrazu tedy vyšla hodně temná. Mohl jsem tedy vyzkoušet funkci „projasnění stínů“ přímo v aparátu, zde je výsledek:

Zde je srovnání upraveného a neupraveného obrázku, jak je porovnal Průzkumník z programu Zoner Photo Studio 10. Výsledek úpravy příjemně překvapil – nedošlo k posunu barev a neobjevil se ve větší míře šum.