Nezařazené

Olympus E-System 70-300 mm F 4,0-5,6 (recenze)

Objektivy E- systému Olympusu jsme se tady zatím nezabývali. Jako první jsme zvolili zajímavý tele-zoom, který vzhledem k crop-factoru 1:2 má atraktivní rozsah 140 až 600 mm (ekv.) Není divu, že se objektiv dodává s nálepkou upozorňující na tento udivující rozsah! Objektiv stojí cca 10500 Kč (srpen 2008). S tou cenou: Tamron 70-300 stojí 4200 Kč, ovšem pro E-systém se nedodává. Dá se tedy říci, že v tomto ohniskovém rozsahu jde o ojedinělé sklo.

 

Objektiv v zataženém stavu je dlouhý jen 127 mm a váží 620 g. V tomto ohledu tedy splňuje jeden ze základních principů systému E, totiž skladnost a lehkost. Průměr filtru je 58 mm, takže filtry jsou relativně levné. Světelnost je F4.0 až F5.6. Vzhledem k tomu, že jde v podstatě o nenáročné sklo, je světelnost poměrně vysoká. Nicméně, zde je třeba hned zkraje upozornit, že ohnisko odpovídající 600 mm vyžaduje rychlosti závěrky 1/600 a kratší a pak je těžké se do nějaké rozumné clony vejít. O jednoduchosti konstrukce svědčí fakt, že objektiv nemá vnitřní ostření – jeho přední část se při ostření otáčí a vysouvá, přičemž otočka jje až o 900. Při použití polarizačního nebo přechodového filtru je tedy třeba si dávat pozor a nastavení dorovnávat. Objektiv má dva prstence, jedním zoomujeme, z extrému do extrému opět o 900, druhým ostříme v manuálním režimu. Zvláště při ohnisku 70 mm je to opravdu makačka přeostřit z extrému do extrému, vyžaduje to neuvěřitelné dvě a půl otočky, než přeostříme z nekonečna na minimální vzdálenost 96 cm. Ostření přepínáme z automatiky na manuální ostření. V automatickém režimu přeostří z metru do nekonečna asi za vteřinu za táhlého pískání motorků.

Kresbu je těžké srovnávat s kresbou zrcadlovek APS-C neřku-li full frame obdobných ohniskových délek. V této cenové relaci se nevyskytují, takže bychom museli srovnávat se špičkovou profi výbavou. Rozhodně si nelze slibovat maximální výkon. Při plné světelnosti jsou výkony velmi slabé, takže minimální vcelku použitelná clona je F8.0. Abychom se při 100 ISO dostali na aspoň pětisetinu při cloně 8, museli bychom mít expoziční hodnotu EV 15. Za extrémního plného slunce bychom se na ni možná vydrápali. Jinak ale nezbývá než nastavovat vyšší ISO, což je při velikosti snímače E systému ve špatném světle poněkud dobrodružná činnost. Na sluníčku to celkem jde.

To vše vede k závěru, že k špičkovému fotografování bychom potřebovali například Olympus E-system 90-250 mm na F2.8, ten ovšem stojí 16x víc než tento objektiv… Nicméně, k zábavnému rekreačnímu fotografování je možné tento objektiv doporučit. Od fototechniky přece nelze žádat na jedné straně minirozměry a minicenu a zároveň maxivýkon.

Ukázky

Obrazec fotografovaný ohniskem 70 mm (=140 mm ekv.). Kresba vrcholí na F 8.0, při plné světelnosti a cloně F22 je už velmi chabá.

Zkušenost z obrazce lze zopakovat v terénu. I zde je kresba nejlepší při cloně F8.0. Jde o porovnání výřezů 1:1, tedy 100% zvětšení na monitoru.

Totéž při ohnisku 300 mm (= 600 mm ekv.) Výsledek stejný, zase jde o porovnání výřezů 1:1, tedy 100% zvětšení na monitoru.

Fotografováno při cloně F4.0 časem 1/250 sec. V praxi tedy výsledky nejsou tak dramatické, jak by naznačoval zkušební obrazec.

Zvýšeno ISO na hodnotu 800. Clona F 6.3, závěrka 1/1000 sec. Je vidět, že ta osmisetina na sluníčku nedělá problémy. A tisícina “to jistí”.

Objektivy E- systému Olympusu jsme se tady zatím nezabývali. Jako první jsme zvolili zajímavý tele-zoom, který vzhledem k crop-factoru 1:2 má atraktivní rozsah 140 až 600 mm (ekv.) Není divu, že se objektiv dodává s nálepkou upozorňující na tento udivující rozsah! Objektiv stojí cca 10500 Kč (srpen 2008). S tou cenou: Tamron 70-300 stojí 4200 Kč, ovšem pro E-systém se nedodává. Dá se tedy říci, že v tomto ohniskovém rozsahu jde o ojedinělé sklo.

 

Objektiv v zataženém stavu je dlouhý jen 127 mm a váží 620 g. V tomto ohledu tedy splňuje jeden ze základních principů systému E, totiž skladnost a lehkost. Průměr filtru je 58 mm, takže filtry jsou relativně levné. Světelnost je F4.0 až F5.6. Vzhledem k tomu, že jde v podstatě o nenáročné sklo, je světelnost poměrně vysoká. Nicméně, zde je třeba hned zkraje upozornit, že ohnisko odpovídající 600 mm vyžaduje rychlosti závěrky 1/600 a kratší a pak je těžké se do nějaké rozumné clony vejít. O jednoduchosti konstrukce svědčí fakt, že objektiv nemá vnitřní ostření – jeho přední část se při ostření otáčí a vysouvá, přičemž otočka jje až o 900. Při použití polarizačního nebo přechodového filtru je tedy třeba si dávat pozor a nastavení dorovnávat. Objektiv má dva prstence, jedním zoomujeme, z extrému do extrému opět o 900, druhým ostříme v manuálním režimu. Zvláště při ohnisku 70 mm je to opravdu makačka přeostřit z extrému do extrému, vyžaduje to neuvěřitelné dvě a půl otočky, než přeostříme z nekonečna na minimální vzdálenost 96 cm. Ostření přepínáme z automatiky na manuální ostření. V automatickém režimu přeostří z metru do nekonečna asi za vteřinu za táhlého pískání motorků.

Kresbu je těžké srovnávat s kresbou zrcadlovek APS-C neřku-li full frame obdobných ohniskových délek. V této cenové relaci se nevyskytují, takže bychom museli srovnávat se špičkovou profi výbavou. Rozhodně si nelze slibovat maximální výkon. Při plné světelnosti jsou výkony velmi slabé, takže minimální vcelku použitelná clona je F8.0. Abychom se při 100 ISO dostali na aspoň pětisetinu při cloně 8, museli bychom mít expoziční hodnotu EV 15. Za extrémního plného slunce bychom se na ni možná vydrápali. Jinak ale nezbývá než nastavovat vyšší ISO, což je při velikosti snímače E systému ve špatném světle poněkud dobrodružná činnost. Na sluníčku to celkem jde.

To vše vede k závěru, že k špičkovému fotografování bychom potřebovali například Olympus E-system 90-250 mm na F2.8, ten ovšem stojí 16x víc než tento objektiv… Nicméně, k zábavnému rekreačnímu fotografování je možné tento objektiv doporučit. Od fototechniky přece nelze žádat na jedné straně minirozměry a minicenu a zároveň maxivýkon.

Ukázky

Obrazec fotografovaný ohniskem 70 mm (=140 mm ekv.). Kresba vrcholí na F 8.0, při plné světelnosti a cloně F22 je už velmi chabá.

Zkušenost z obrazce lze zopakovat v terénu. I zde je kresba nejlepší při cloně F8.0. Jde o porovnání výřezů 1:1, tedy 100% zvětšení na monitoru.

Totéž při ohnisku 300 mm (= 600 mm ekv.) Výsledek stejný, zase jde o porovnání výřezů 1:1, tedy 100% zvětšení na monitoru.

Fotografováno při cloně F4.0 časem 1/250 sec. V praxi tedy výsledky nejsou tak dramatické, jak by naznačoval zkušební obrazec.

Zvýšeno ISO na hodnotu 800. Clona F 6.3, závěrka 1/1000 sec. Je vidět, že ta osmisetina na sluníčku nedělá problémy. A tisícina “to jistí”.