Nezařazené

Olympus E-P5

Bezmála po dvou letech je zde nový PEN, který zaujal číslo 5 v pořadí, protože čtyřka je v Asii nepřijatelná. Šestnáctimegový MFT kompakt jsem měl příležitost si na semináři Olympusu v Berlíně prohlédnout a dojmy jsou velmi dobré. Zde jsou ale hlavně fakta.

Bezmála po dvou letech je zde nový PEN, který zaujal číslo 5 v pořadí, protože čtyřka je v Asii nepřijatelná. Šestnáctimegový MFT kompakt jsem měl příležitost si na semináři Olympusu v Berlíně prohlédnout a dojmy jsou velmi dobré. Zde jsou ale hlavně fakta.

Jde tedy o přístroj třídy MFT neboli Micro Four-Thirds, kam patří systémové kompakty Olympus a Panasonic. Snímač typu Live MOS má cca 16 mega s poměrem stran 4:3, jde o týž čip jako je ve špičkovém OM-D. Čip je chráněn systémem odpuzujícím prach. Čip je stabilizovaný a má čtyři režimy stabilizace,  stabilizace je v pěti směrových osách s detekcí panningu. Výrobce slibuje ustálení až o 5EV. V menu lze nastavit, zda chcete prioritu IS v těle anebo v objektivu – počítá se s použitím stabilizovaných skel Panasonic. Zápis je na karty rodiny SD, slot pro kartu je vespodu, v oddíle baterky, to je pro mě jedna z mála pih na kráse přístroje.  Na rozdíl od OM-D má E-P5 vestavěný blesk. Ten je schopen dálkově řídit blesky FL-300R a FL-600R.


Přístroj nemá vestavěný elektronický hledáček, to je jeden z hlavních principiálních rozdílů mezi jím a OM-D. Je vybaven třípalcovým vyklápěcím dotykovým displejem s rozlišením 1.04 mega, ve směru nahoru se otáčí o 80 stupňů, dolů o 50 stupňů.  Nemá tedy plně zvratitelný LCD jako E-PL5.


Pracuje v režimech inteligentního Auto, preference času a clony, program, manuál, kde je možno volit time a bulb (time se spouští na stisk a expozice se ukončuje též stiskem). Citlivost dosahuje až 25600 ISO. Závěrka má rychlost až 1/8000 sec, což má kromě akčního a speciálního focení velký efekt při použití vysoce světelných objektivů na denního světla za účelem dosažení malé hloubky ostrosti. Sekvenční focení má až 9 oken / sec, přičemž průběžné ostření je zajištěno i při této vysoké frekvenci. Při focení na JPEG je počet snímků při frekvenci 5 fps neomezený, při 9 omezený na 28 oken. Ve specifikacích se doporučuje užití lepšího setového objektivu Zuiko 12-50 a karty TOSHIBA SDHC UHS-I R95/W90 EXCERIA.

Nechybějí tu známé Art-filtry (drama, cross process atd.), přibyla PhotoStory: to je šablona pro tři obrázky, které postupně nafotíte do jednoho snímku. Zajímavá je schopnost složit snímky pořízené metodou časosběru do videosekvence – typicky třeba rozvíjení květiny. Už zavedená funkce Live Bulb postupně zobrazuje vytváření obrazu na displeji v navolených intervalech (dejme tomu: fotíme  potmě minutu a každých 5 sec vidíme, jak obrázek světlá a zvýrazňuje se), tentokrát ale je doplněna histogramem. 
Video je full HD MOV(MPEG-4AVC/H.264) , AVI(Motion JPEG). Akumulátor je BLN-1, měl by vydržet na jedno nabití 400fotek. Přístroj váží i s baterkou a kartou 420 g, měří 122 x 69 x 37 mm. Tolik specifikace.
K přístroji je možné dokoupit nový elektronický hledáček VF4 s 2.4 miliony body. Zkoušel jsem ho, je naprosto perfektní, i v nízké světelné hladině nezrní, nedělá žádné duchy, má vysokou obnovovací frekvenci a dává výrazně větší virtuální obraz než OM-D. Navíc je vybaven očním sensorem,  Počítá se s jeho použitím i na starších modelech PEN, vyžaduje to upgrade firmware,  nebude však fungovat oční senzor. Hledáček vytváří obraz v podstatě velký jako pohled do hledáčku full frame zrcadlovky.  Funkce „focus peaking“ zvýrazňuje kontury zaostřeného obrazu v režimu manuálního ostření – tuto funkci známe z řady NEX od Sonyho a je velmi vítána zvláíště při použití ne-autofokusových objektivů Voigtlander, Samyang, SLR Magic a slibovaný Zeiss.

Úžasná je ergonomie přístroje. Mám z něho dojem, že marketingové oddělení přestalo vývojářům kibicovat do toho, co na přístroji smí a co nesmí být, aby si model A v ceně B nešlapal na paty s modelem C v ceně D.  Dodávat se bude v provedení černá, stříbrná a bílá, lze volit i černo – stříbrnou kombinaci a k dostání bude i limitovaná edice s leštěným dřevěným gripem. Dodám ještě, že Oly dal na trh černé varianty svých výtečných objektivů Zuiko 17/1.8, 45/1,8 a 75/1,8.


Zkrátka, všechno dobré tu je, dnes už samozřejmě včetně wi-fi konektivity. Když už jsme u ní – je tu duchaplně řešeno spojení se smartfonem. Místo vypisování nesmyslného hesla se to řeší nafocením QR kódu a spojení proběhne automaticky. Počítá se i s focením přes mobil a obrázky lze doplňovat souřadnicemi z GPS zabudované do smartfonu.

Přístroj, jak jsem ho mohl opravdu jen letmo ohledat, má dvě obrovské přednosti. Jednak je to rychlost, jednak ovladatelnost. Tu rychlost budu zkoumat v testu, ale ovladatelnost je patrná hned. Především, chvála bohu, přístroj má dva normální rollery, jeden vpředu, druhý vzadu, pěkně na prst, žádné válečky a kolečka a kroužky a podobné nesmysly. Navíc, jsou jednoduše přepínací, takže si můžete na jedno přepnutí navolit na rollery dejme tomu ovládání clony / času v prioritě A a S na předním rolleru a korekci expozice na zadní, v druhém režimu ISO na předek a WB dozadu. Nebo cokoli jiného si přejete. Režimy nastavení tohoto zařízení jsou celkem čtyři a sama spoušť videa je programovatelná, takže páčka plus tlačítko mohou sloužit k alternativám režimu autofokusu.

Čímž se dostávám ke schopnosti přizpůsobení. Specifické funkce lze přiřadit na Fn tlačítko na horní stěně, na tlačítko spouště videa a zvětšení obrázku a specifické funkce lze přiřadit jednak k čtyřcestnému voliči na zadní straně, jednak na kruhový volič režimů – to je hodně neobvyklé řešení. Přirozeně že i tento model nabízí ovládání přes Super Control Panel, tedy přes aktivní stavový displej na dotykovém LCD.

Líbí se mi i řešení výklopného displeje, ten je nahoře kryt jakousi římsičkou, takže nijak nepřekáží. Na rozumné místo vpravo nahoře je přestěhována páčka vypínače, i to pokládám za významné zlepšení. Slibována je zvýšená rychlost ostření a jsem zvědav hlavně na průběžné ostření při sekvenci 9 fps.


Vzhledem k tomu, že v mnoha ohledech model vychází z OM-D, můžeme mít celkem jasnou představu o jeho výkonu. Bude obdobný, všem ergonometricky a množstvím drobných inovací ho bezpochyby předčí. Cenovou relaci zatím neznám – dokonce se proslýchá, že E-P5 bude dražší než OM-D. Nicméně, obecně: mirrorlessy nejsou nic podřadného, nejsou „zrcadlovka chudých“. Postupem vývoje zaujmou ve fotografické praxi to, co tam měly na sklonku analogové sféry kinofilmové přístroje. Full frame zrcadlovky zaujmou místo středního formátu. Předpokládám, že budeme v příštích letech svědky ústupu ze slávy DSLR formátu APS-C/DX s čipem 24×16 mm: přístroje MFT jako je Oly mají prakticky stejný a v mnohém lepší obrazový výkon a jsou podstatně lehčí a skladnější.