Nezařazené

Olympus Camedia C-160

Doporučená oficiální cena za třímegový aparát pod pět tisíc, to je jistě atraktivní nabídka pro začátečníka, který nechce moc utrácet. Dostane za své peníze kvalitu? Podívejme se na tento přístroj blíže.

Koncepce a design
Koncept je převzat z klasických mjúček a Olympus ho používá od roku 1996 i u digitálních kompaktů, u jedné jejich modelové řady, právě té “entry level”. Plastové tělo je nápadné mohutným posuvným krytem objektivu. Na něm je výlisek, který usnadňuje odsunutí krytu a pak slouží jako opora pro prsty. Kryt zároveň slouží jako vypínač. Objektiv má pevné 5 mm ohnisko, jež odpovídá 33 mm kinofilmového aparátu, s 5 členy, 2 z nich asférickými, světelnost F2.8 . Ostří automaticky systémem vyhodnocování kontrastu. od 0,5 m do nekonečna, v makrorežimu od 0,2 do 0,5. Což jsou slušné parametry. Zoom je jen digitální, cukaný (5 kroků). CCD má 3,3 mega fyzicky 3,2 efektivně. Obrázky jsou ve formátu JPEG, video (bez zvuku) ve formátu AVI. Zápis je na xD kartu, v dodávce je 16 MB, lze použít až 512 MB. LCD panel má 3,8 cm úhlopříčku. Rychlost závěrky je on 2 do 1/800 sec, bílá se dá nastavit na 4 předvolby, také scénické režimy jsou čtyři (portrét, autoportrét, noc a krajina). Ze specialitek přístroj nabízí jen pixel mapping – vyřazování nefunkčních buněk. Přístroj napájejí dvě tužkovky, rozměry jsou 110 (š) x 62 (v) x 37,5 (t) mm (kromě výčnělků). Váha 154 g jen aparát bez baterek.
Ovládání a menu

Nahoře je spoušť, na zadní stěně čtveřice tlačítek v kruhu a pod tím ještě dva další, ten levý “quick view” pro zapnutí prohlížení, pravý pro zapnutí menu a pro OK, tedy potvrzování. Pokud není zapnuto menu, čtveřice v kruhu ovládá (shora doprava) digitální zoom do “tele” režimu, blesk, digzoom do wide režimu a samospoušť. Jakmile menu zapneme, ovládáme přímo přepínání foto/video, velikost obrázků a zapnout/vypnout LCD, a pak samotné menu.Tam nastavujeme scénické režimy, makro, bodové ostření, expoziční korekci a panoramatický režim, dále pak nastavujeme bílou, formátování a běžný setup (jazyk, jas obrazovky, datum, zda se vrátit do základního nastavení po vypnutí či nikoli, zda počítat obrázky pořád pryč nebo začínat po smazání zase od nuly atd.)

V praxi
Přístroj nabíhá za 2,8 sec, zpoždění spouště 0,1 sec, a pak už všechno je pomalé. Zde ovšem musím podotknout: toto je entry level v ceně pod pět tisíc třímegový aparát, nelze ho srovnávat s aparáty dvakrát tak drahými. Na mopedu piáno neodvezete. Tohle je moped. Má velmi slušnou kresbu, i když je hodně domalovávaná zabudovanou funkcí “doostřit” – to je velmi patrné na digitálním zoomu. Pokud jde o barevnost, snímky ujíždějí do modré barvy, ve stínu cca o 5%, na slunci o 10% a více procent. Barevná aberace, tedy fialové rámování přechodů kontrastu, je též dosti patrná – na monitoru, kdežto na pohlednici 10×15 zřetelná nebude. To, že aparát nemá vyrovnávací paměť a musíte čekat 5 sec, než se snímek uloží a pak teprve se dá fotit, to je daň za to, že stojí jen 5 tisíc, ale napsat firmware dobře nebo špatně je za jedny peníze – tím mířím na to švidrání do modré barvy.
Ve špatném světle měl problémy se zaostřením, ale choval se statečně a správně nastavil 150 ISO.

Takže rezumé: aparát je určen lidem, kteří nechtějí zbytečně moc utrácet a nechtějí žádné složitosti a vymyšlenosti. Za svých necelých pět tisíc dostanou rozumně veliký robustní aparát velmi jednoduchým ovládacím systémem. S obrázky budou velmi spokojeni co se týká kresby, pokud jde o barevnost, tam je to stejně sázka do loterie – záleží na nastavení monitoru, na nastavení tiskárny a pod. Takže to zásadnější omezení je pomalost, se kterou je nutno vždy počítat u entry level přístrojů. Jako nenáročný obrazový zápisník anebo jako rodinný přístroj Olympus C-160 jistě dobře poslouží.

Obrázky
Vyzoomovaný “domeček” je ukázka digitálního zoomu. Marie je “jak to šlo” – toto není aparát pro šmírování párečků v temných zákoutích vináren.



Doporučená oficiální cena za třímegový aparát pod pět tisíc, to je jistě atraktivní nabídka pro začátečníka, který nechce moc utrácet. Dostane za své peníze kvalitu? Podívejme se na tento přístroj blíže.

Koncepce a design
Koncept je převzat z klasických mjúček a Olympus ho používá od roku 1996 i u digitálních kompaktů, u jedné jejich modelové řady, právě té “entry level”. Plastové tělo je nápadné mohutným posuvným krytem objektivu. Na něm je výlisek, který usnadňuje odsunutí krytu a pak slouží jako opora pro prsty. Kryt zároveň slouží jako vypínač. Objektiv má pevné 5 mm ohnisko, jež odpovídá 33 mm kinofilmového aparátu, s 5 členy, 2 z nich asférickými, světelnost F2.8 . Ostří automaticky systémem vyhodnocování kontrastu. od 0,5 m do nekonečna, v makrorežimu od 0,2 do 0,5. Což jsou slušné parametry. Zoom je jen digitální, cukaný (5 kroků). CCD má 3,3 mega fyzicky 3,2 efektivně. Obrázky jsou ve formátu JPEG, video (bez zvuku) ve formátu AVI. Zápis je na xD kartu, v dodávce je 16 MB, lze použít až 512 MB. LCD panel má 3,8 cm úhlopříčku. Rychlost závěrky je on 2 do 1/800 sec, bílá se dá nastavit na 4 předvolby, také scénické režimy jsou čtyři (portrét, autoportrét, noc a krajina). Ze specialitek přístroj nabízí jen pixel mapping – vyřazování nefunkčních buněk. Přístroj napájejí dvě tužkovky, rozměry jsou 110 (š) x 62 (v) x 37,5 (t) mm (kromě výčnělků). Váha 154 g jen aparát bez baterek.
Ovládání a menu

Nahoře je spoušť, na zadní stěně čtveřice tlačítek v kruhu a pod tím ještě dva další, ten levý “quick view” pro zapnutí prohlížení, pravý pro zapnutí menu a pro OK, tedy potvrzování. Pokud není zapnuto menu, čtveřice v kruhu ovládá (shora doprava) digitální zoom do “tele” režimu, blesk, digzoom do wide režimu a samospoušť. Jakmile menu zapneme, ovládáme přímo přepínání foto/video, velikost obrázků a zapnout/vypnout LCD, a pak samotné menu.Tam nastavujeme scénické režimy, makro, bodové ostření, expoziční korekci a panoramatický režim, dále pak nastavujeme bílou, formátování a běžný setup (jazyk, jas obrazovky, datum, zda se vrátit do základního nastavení po vypnutí či nikoli, zda počítat obrázky pořád pryč nebo začínat po smazání zase od nuly atd.)

V praxi
Přístroj nabíhá za 2,8 sec, zpoždění spouště 0,1 sec, a pak už všechno je pomalé. Zde ovšem musím podotknout: toto je entry level v ceně pod pět tisíc třímegový aparát, nelze ho srovnávat s aparáty dvakrát tak drahými. Na mopedu piáno neodvezete. Tohle je moped. Má velmi slušnou kresbu, i když je hodně domalovávaná zabudovanou funkcí “doostřit” – to je velmi patrné na digitálním zoomu. Pokud jde o barevnost, snímky ujíždějí do modré barvy, ve stínu cca o 5%, na slunci o 10% a více procent. Barevná aberace, tedy fialové rámování přechodů kontrastu, je též dosti patrná – na monitoru, kdežto na pohlednici 10×15 zřetelná nebude. To, že aparát nemá vyrovnávací paměť a musíte čekat 5 sec, než se snímek uloží a pak teprve se dá fotit, to je daň za to, že stojí jen 5 tisíc, ale napsat firmware dobře nebo špatně je za jedny peníze – tím mířím na to švidrání do modré barvy.
Ve špatném světle měl problémy se zaostřením, ale choval se statečně a správně nastavil 150 ISO.

Takže rezumé: aparát je určen lidem, kteří nechtějí zbytečně moc utrácet a nechtějí žádné složitosti a vymyšlenosti. Za svých necelých pět tisíc dostanou rozumně veliký robustní aparát velmi jednoduchým ovládacím systémem. S obrázky budou velmi spokojeni co se týká kresby, pokud jde o barevnost, tam je to stejně sázka do loterie – záleží na nastavení monitoru, na nastavení tiskárny a pod. Takže to zásadnější omezení je pomalost, se kterou je nutno vždy počítat u entry level přístrojů. Jako nenáročný obrazový zápisník anebo jako rodinný přístroj Olympus C-160 jistě dobře poslouží.

Obrázky
Vyzoomovaný “domeček” je ukázka digitálního zoomu. Marie je “jak to šlo” – toto není aparát pro šmírování párečků v temných zákoutích vináren.