Nezařazené

Olympus C-725UZ

Ultrazoom pod deset tisíc? To není žert, to je třímegový Olympus C-725 UZ. V sedmistovkové řadě Olympusu je to cenově nejpřístupnější přístroj, jistě že má skromnější parametry, než jeho honosnější příbuzní.

Koncepce a design Jde opět o přístroj s elektronickým hledáčkem, se zápisem na xD Picture Card, s třímegovým snímačem. Rozsah jeho zoomu je však jenom 1:8 (odpovídá ohnisku 40-320 mm), začíná na málo širokoúhlém ohnisku (z běžně dostupných přístrojů řekl bych že nejméně). Nicméně má světelnost s rozsahem velmi dobrým F2.8-3.4. čili i v maximálním zoomováním se světelnost jen málo sníží. Digitální EVF hledáček má 110 tisíc pixelů. Ostří buď zonálně (systém iESP, obvyklý u Olympusu), nebo bodově, anebo lze zaostřovací bod volit – i to bývá doména lépe vybavených přístrojů. Ostří od 60 cm do nekonečna, v makrorežimu od 10 cm. Procesor typu TruePic. Video je 160×240 nebo 320×480 15 fps.
Jeho design je tradiční, je to stará dobrá sedmistovka (107,5x76x77,5 mm, váha 315 g), tedy větší a těžší, než její příbuzné.

Ovládání a menu
Vše zůstalo při starém – přístroj se zapíná tlačítkem vzadu nad displejem. Vpravo nahoře je volicí kotouč (Auto, program, priorita slony, času a manuál, “my mode” = uživatelská nastavení a video a samozřejmě prohlížení), na zkosené hraně vedle hledáčku je přepínání do sériového focení, makro a bodové ostření a režimy blesku. Vzadu je tlačítko pro uzávěr ostření a vedle displeje čtveřice navigačních tlačítek s potvrzením uprostřed, které ovládá klasické olympusí menu, velmi dobře řešení graficky i koncepčně. Jakmile menu není zapnuto, tlačítko vlevo/vpravo ovládá expoziční kompenzaci, to je jedna ze skvělých vlastností celé této řady. Docela dole je tlačítko pro okamžitý náhled.

V praxi Nabíhá za 4,9 sec, s namáčknutím má zpoždění spouště za 0,12 (průměr 10 měření), bez namáčknutí 0,84 (10 měření). Elektronický hledáček je velmi přesný, na krajích je zcela spolehlivý, nahoře a dole přidává jak se říká o fous, lze s tím žít. Obrazově je vcelku slušný, při 400 ISO má “hot pixels”. Je to přístroj trochu loudavý – ale to je snad jediné kritické slovo, a i to nemá moc velký smysl, protože je to cenově low end a vybavený tak, že se s ním dá univerzálně pracovat. Jen mistrovství ve fotbale se s ním bude špatně fotit. Má rozumné množství uživatelského nastavení, kdo se tím nechce zaobírat, má k disposici přednastavené scénické režimy. Jistě, finesy typu ruční nastavení bílé tu chybí, nelze vypnout indikaci na LCD displeji, přístroj je pomalý.Kdo tedy chce opravdu univerzální přístroj a nemá víc než deset tisíc, měl by o něm vážně uvažovat.

Ukázky:


Žofinka nešla lépe barevně zvládnout, inu, nemá to ruční nastavení bílé.

Ultrazoom pod deset tisíc? To není žert, to je třímegový Olympus C-725 UZ. V sedmistovkové řadě Olympusu je to cenově nejpřístupnější přístroj, jistě že má skromnější parametry, než jeho honosnější příbuzní.

Koncepce a design Jde opět o přístroj s elektronickým hledáčkem, se zápisem na xD Picture Card, s třímegovým snímačem. Rozsah jeho zoomu je však jenom 1:8 (odpovídá ohnisku 40-320 mm), začíná na málo širokoúhlém ohnisku (z běžně dostupných přístrojů řekl bych že nejméně). Nicméně má světelnost s rozsahem velmi dobrým F2.8-3.4. čili i v maximálním zoomováním se světelnost jen málo sníží. Digitální EVF hledáček má 110 tisíc pixelů. Ostří buď zonálně (systém iESP, obvyklý u Olympusu), nebo bodově, anebo lze zaostřovací bod volit – i to bývá doména lépe vybavených přístrojů. Ostří od 60 cm do nekonečna, v makrorežimu od 10 cm. Procesor typu TruePic. Video je 160×240 nebo 320×480 15 fps.
Jeho design je tradiční, je to stará dobrá sedmistovka (107,5x76x77,5 mm, váha 315 g), tedy větší a těžší, než její příbuzné.

Ovládání a menu
Vše zůstalo při starém – přístroj se zapíná tlačítkem vzadu nad displejem. Vpravo nahoře je volicí kotouč (Auto, program, priorita slony, času a manuál, “my mode” = uživatelská nastavení a video a samozřejmě prohlížení), na zkosené hraně vedle hledáčku je přepínání do sériového focení, makro a bodové ostření a režimy blesku. Vzadu je tlačítko pro uzávěr ostření a vedle displeje čtveřice navigačních tlačítek s potvrzením uprostřed, které ovládá klasické olympusí menu, velmi dobře řešení graficky i koncepčně. Jakmile menu není zapnuto, tlačítko vlevo/vpravo ovládá expoziční kompenzaci, to je jedna ze skvělých vlastností celé této řady. Docela dole je tlačítko pro okamžitý náhled.

V praxi Nabíhá za 4,9 sec, s namáčknutím má zpoždění spouště za 0,12 (průměr 10 měření), bez namáčknutí 0,84 (10 měření). Elektronický hledáček je velmi přesný, na krajích je zcela spolehlivý, nahoře a dole přidává jak se říká o fous, lze s tím žít. Obrazově je vcelku slušný, při 400 ISO má “hot pixels”. Je to přístroj trochu loudavý – ale to je snad jediné kritické slovo, a i to nemá moc velký smysl, protože je to cenově low end a vybavený tak, že se s ním dá univerzálně pracovat. Jen mistrovství ve fotbale se s ním bude špatně fotit. Má rozumné množství uživatelského nastavení, kdo se tím nechce zaobírat, má k disposici přednastavené scénické režimy. Jistě, finesy typu ruční nastavení bílé tu chybí, nelze vypnout indikaci na LCD displeji, přístroj je pomalý.Kdo tedy chce opravdu univerzální přístroj a nemá víc než deset tisíc, měl by o něm vážně uvažovat.

Ukázky:


Žofinka nešla lépe barevně zvládnout, inu, nemá to ruční nastavení bílé.