V březnu tohoto roku Olympus uvedl na trh šestimegového následovníka pětimegového modelu C-50. Ten je nyní v doprodeji, následovník se prodává o 2 tisíce dráže za cenu pod 15 tisíc. Jaký je mezi nimi rozdíl?
 |
 |
 |
 |
Olympus C-60 je typický představitel elegantního kompaktu v inovovaném kovovém pouzdře, které se svým designem nyní přiklání k hranatějšímu pojetí. V duchu olympusí tradice jeho objektiv chrání posuvný štít, takže přístroj lze bez obav nosit i po kapsách – má na to i rozměry a váhu (99x56x41 mm / 230 g). Jeho čip je typu CCD velikosti 7,18×5,32 mm (úhlopříčka 1 / 1,8´´) s 6,4 miliony buněk fyzicky, tvorby obrazu se účastní 5,9 mil. buněk. Citlivost je v rozmezí od 64 do 400 ISO. Objektiv je zoom (světelnost 2,8-4,8/8.0) s ohniskem odpovídajícím 38 – 114 mm plus 4x digitální zoom. Ostří od 40 cm, v makrorežimu (supermakro) od 4 cm. Bílá se nastavuje z pěti předvoleb, manuální nastavení zde není. Rozsah závěrky je mezi 8 sec a 1/1000. Měření expozice je zonální nebo bodové s možností kompenzace +- 2 EV po třetinách. Režimy má i s prioritou času a clony, sériové focení 5 snímků pop 1,5 fps. Zápis je na xD kartu, v dodávce je 32 MB, smysluplné minimum je ale 128 MB karta. LCD displej má 134 tisíc pixelů a úhlopříčku 1.8´´. Napájen je akumulátorem Li-ion, nabíječka je v dodávce.
Ovládání a menu
Přístroj se zapíná odsunutím čelního štítu. Na horní stěně je kruhový volič pro režimy automat, program (=totéž, ale s možností vlastních nastavení), priorita času/clony, manuál, vlastní nastavení, video, scénické režimy a přímo přístupné scénické režimy noc / portrét. Vedle je spoušť a čudlík na ovládání zoomu, lze si na něj zvyknout, ale je to taky takové vítězství designu nad funkčností. 
Na zadní stěně jsou tlačítka pro blesk a pro makro/bodové měření, okamžitý náhled a čtveřice tlačítek v kruhu s tlačítkem menu/OK uprostřed. Dokud není zapnuté menu, tlačítky vlevo/vpravo lze nastavovat kompenzaci expozice, což je osvědčené olympusí řešení.
Menu je řešeno opět tradičně jako „čtyřcestí“, tedy po zapnutí s e objeví čtyři směry, skutečné menu je v vpravo, nahoru a vlevo jsou volitelné zkratky k často používaným funkcím, typicky na př. ISO a nastavení bílé. Směr dolů je zapnout/vypnout LCD, což je „zlepšení směrem k horšímu“. Menu samo o sobě je přehledné, bezproblémové, dobře viditelné i za slunečného dne,.
V praxi
Přístroj nabíhá po zapnutí za 2,7 sec, zpoždění spouště je velmi malé, při namáčknutí i pod 0,1 sec, bez namáčknutí kolem 0,4 sec, to jsou velmi dobré výsledky. Kresba je vynikající, jak se dá čekat od šestimegového přístroje, přístroj se skvěle chová při špatných světelných podmínkách, ostří i tam, kde je opravdu špatně vidět, třebaže nemá přisvětlení. Ovšem co je politováníhodné je výskyt „hot pixels“, tedy zpravidla bílých bodů v běžných režimech. Není to šum – úroveň šumu je i při 400 ISO velmi dobrá. Jsou to nahodile vygenerované náboje, které se projeví ve výsledku jako bílá krupice na snímku. Není to sem tam bodík, je to obraz piháček, takže jako se říkalo „Bilak – nepúšťat na saka“, tak tento Olympus není hodno púšťat do nízké světelné hladiny. Ukázku vidíte zde, je to výřez 1:1 z „Marie“. Jak z toho ven? Je nutno nastavit uživatelské nastavení a tam volit funkci NOISE REDUCTION. Je nepochopitelné, že tato funkce není přístupná v běžných režimech, protože po aplikaci NR je obrázek ostrý, bez šumu i bez „krupice“. Zdá se, že nějaký japonský Pepíček Pepishita zapomněl noise reduction do běžných funkcí aplikovat. Kromě této výhrady je třeba uvést absenci ručního nastavení bílé. Člověk ji u takto vybaveného aparátu čeká – však taky na Dpreview je uvedena ve výčtu funkcí!
Shrnutí
Je to konstrukčně vyzrálý fotoaparát vybavený potřebnými funkcemi, svižný, se skvělými obrazovými výsledky. Je vhodný i pro živou fotografii. Svými rozměry, robustní konstrukcí a důkladnou ochranou objektivu je předurčen k dennímu nošení. Nelze k němu připojovat předsádky ani externí blesk, není tudíž vhodný k pokročilé vědecké a technické fotografii. Poměr cena/výkon je velmi dobrý. Pokud někdo hodně pracuje za snížených světelných hladin, doporučuji používat režim My mode s nastavením redukce šumu.
Ukázky
 |
 |
 |
 |
 |
 |
V březnu tohoto roku Olympus uvedl na trh šestimegového následovníka pětimegového modelu C-50. Ten je nyní v doprodeji, následovník se prodává o 2 tisíce dráže za cenu pod 15 tisíc. Jaký je mezi nimi rozdíl?
|
| |
| |
| |
Olympus C-60 je typický představitel elegantního kompaktu v inovovaném kovovém pouzdře, které se svým designem nyní přiklání k hranatějšímu pojetí. V duchu olympusí tradice jeho objektiv chrání posuvný štít, takže přístroj lze bez obav nosit i po kapsách – má na to i rozměry a váhu (99x56x41 mm / 230 g). Jeho čip je typu CCD velikosti 7,18×5,32 mm (úhlopříčka 1 / 1,8´´) s 6,4 miliony buněk fyzicky, tvorby obrazu se účastní 5,9 mil. buněk. Citlivost je v rozmezí od 64 do 400 ISO. Objektiv je zoom (světelnost 2,8-4,8/8.0) s ohniskem odpovídajícím 38 – 114 mm plus 4x digitální zoom. Ostří od 40 cm, v makrorežimu (supermakro) od 4 cm. Bílá se nastavuje z pěti předvoleb, manuální nastavení zde není. Rozsah závěrky je mezi 8 sec a 1/1000. Měření expozice je zonální nebo bodové s možností kompenzace +- 2 EV po třetinách. Režimy má i s prioritou času a clony, sériové focení 5 snímků pop 1,5 fps. Zápis je na xD kartu, v dodávce je 32 MB, smysluplné minimum je ale 128 MB karta. LCD displej má 134 tisíc pixelů a úhlopříčku 1.8´´. Napájen je akumulátorem Li-ion, nabíječka je v dodávce.
Ovládání a menu
Přístroj se zapíná odsunutím čelního štítu. Na horní stěně je kruhový volič pro režimy automat, program (=totéž, ale s možností vlastních nastavení), priorita času/clony, manuál, vlastní nastavení, video, scénické režimy a přímo přístupné scénické režimy noc / portrét. Vedle je spoušť a čudlík na ovládání zoomu, lze si na něj zvyknout, ale je to taky takové vítězství designu nad funkčností. Na zadní stěně jsou tlačítka pro blesk a pro makro/bodové měření, okamžitý náhled a čtveřice tlačítek v kruhu s tlačítkem menu/OK uprostřed. Dokud není zapnuté menu, tlačítky vlevo/vpravo lze nastavovat kompenzaci expozice, což je osvědčené olympusí řešení.
Menu je řešeno opět tradičně jako „čtyřcestí“, tedy po zapnutí s e objeví čtyři směry, skutečné menu je v vpravo, nahoru a vlevo jsou volitelné zkratky k často používaným funkcím, typicky na př. ISO a nastavení bílé. Směr dolů je zapnout/vypnout LCD, což je „zlepšení směrem k horšímu“. Menu samo o sobě je přehledné, bezproblémové, dobře viditelné i za slunečného dne,.
V praxi
Přístroj nabíhá po zapnutí za 2,7 sec, zpoždění spouště je velmi malé, při namáčknutí i pod 0,1 sec, bez namáčknutí kolem 0,4 sec, to jsou velmi dobré výsledky. Kresba je vynikající, jak se dá čekat od šestimegového přístroje, přístroj se skvěle chová při špatných světelných podmínkách, ostří i tam, kde je opravdu špatně vidět, třebaže nemá přisvětlení. Ovšem co je politováníhodné je výskyt „hot pixels“, tedy zpravidla bílých bodů v běžných režimech. Není to šum – úroveň šumu je i při 400 ISO velmi dobrá. Jsou to nahodile vygenerované náboje, které se projeví ve výsledku jako bílá krupice na snímku. Není to sem tam bodík, je to obraz piháček, takže jako se říkalo „Bilak – nepúšťat na saka“, tak tento Olympus není hodno púšťat do nízké světelné hladiny. Ukázku vidíte zde, je to výřez 1:1 z „Marie“. Jak z toho ven? Je nutno nastavit uživatelské nastavení a tam volit funkci NOISE REDUCTION. Je nepochopitelné, že tato funkce není přístupná v běžných režimech, protože po aplikaci NR je obrázek ostrý, bez šumu i bez „krupice“. Zdá se, že nějaký japonský Pepíček Pepishita zapomněl noise reduction do běžných funkcí aplikovat. Kromě této výhrady je třeba uvést absenci ručního nastavení bílé. Člověk ji u takto vybaveného aparátu čeká – však taky na Dpreview je uvedena ve výčtu funkcí!
Shrnutí
Je to konstrukčně vyzrálý fotoaparát vybavený potřebnými funkcemi, svižný, se skvělými obrazovými výsledky. Je vhodný i pro živou fotografii. Svými rozměry, robustní konstrukcí a důkladnou ochranou objektivu je předurčen k dennímu nošení. Nelze k němu připojovat předsádky ani externí blesk, není tudíž vhodný k pokročilé vědecké a technické fotografii. Poměr cena/výkon je velmi dobrý. Pokud někdo hodně pracuje za snížených světelných hladin, doporučuji používat režim My mode s nastavením redukce šumu.
Ukázky
| |
|
| |
|
| |
|
