Nezařazené

Olympus AZ-2 ZOOM

Olympus letos překvapil široce založenou škálou skutečně nových konstrukčních řešení. Koncept přístroje AZ-2 byl připraven modelem Ferrari, přístroj se nejdříve objevil na asijském trhu a teprve potom, po “prověření na Číňanech” přišel k nám. Pojďme se na něj podívat.
Jaký je a komu je určen
Přístroj nabízí dva hity. Jedním je velký displej s úhlopříčkou 6.4 cm, druhý je periskopově řešený zoom, celý schovaný v plochém těle aparátu, takže z něho nic nevyčnívá ani při plném vyzoomování. Objektiv má 9 členů v 7 skupinách, 3 asférické čočky. Ohnisko má 6,2 – 17,3 mm (ekvivalentní 40 – 112 mm na 35 mm fotoaparátu).,

světelnost F 2.8-4.8, tedy světelnost 4.8 je už opravdu hodně málo. Snímač nabízí 4 miliony buněk při velikosti úhl. 1,27´´, což je zřejmě nejběžnější formát současné digi “spotřebky”. Vytváří snímky 2288 x 1712 , 2592 x 1728, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 1280 x 960, 1024 x 768 a 640 x 480 pixelů. Ostří od půl metru, v supermakru od 8 cm. Aparát je velký 102x61x20 mm, váží 160 g. Výrobce se chlubí minimalistickým výtvarným řešením. Je to jistě otázka vkusu. Přístroj přichází na trh hodně dlouho po “ikskové” řadě Koniky Minolty, která prosadila ploché přístroje ve stylu “tabatěrka” na trhu. Jeho velké hladké plochy navozují otázku, jak bude vypadat po dvouletém tahání po kapsách vedle klíčů a mobilu. Nicméně displej s 210 tisíci pixely a úhlopříčkou 6,4 cm je úctyhodný – a v dodávce je k přístroji přidán ještě stojánek. Není to kolébka v pravém slova smyslu, skutečně stojánek, k přístroji lze připojit síťový napáječ (což je zároveň dobíječka) a pouštět si “slide show”. Čekal bych, že aspoň ve stojánku bude stativový šroub – v těle přístroje totiž není. Podle Neffova zákona má každá pitomost aspoň jeden rozumný důvod, tak jistě i tato, nicméně vážná chyba to rozhodně je. Vždyť takhle plochý přístroj sá od sebeani nestojí, leda na ideálně hladké ploše!

Jako je minimalistický vzhledově, je minimalistický uživatelsky. Nahoře je tlačítko vypínače a spoušť, v pravém okraji jsou zapuštěna tlačítka pro zoomování nahoru / dolů, joystick a menu. Vlevo od displeje je tlačítko na prohlížení a na mazání. Víc toho tady není. Přístroj, jak řečeno, se napájí uvnitř aparátu, a zápis je na xD PictureCard.

České menu
Součástí softwarové dodávky je program Olympus Master, komunikační program, schopný ale i stažení firmwaru a jeho instalace do aparátu – tedy včetně českého menu. Přístroj je určen laikům a je tudíž nepochopitelné, proč se k němu nedodává český návod na počeštění menu, byť natočený cyklostylem na rubu jídelního lístku. Z webu si musíte stáhnout jednak češtinu pro tento jinak velmi odbrý soft, jednak český návod. Zde tedy několik pokynů, jak to dělat, pokud ani jedno, ani druhé neuděláte a nemáte, zato OM ano:
Především je žádoucí odpojit od PC jiná USB zařízení, konkrétně čtečku, jinak má OM zamotanou hlavu a dokud jsem čtečku neodstřihnul, dožadoval se naplnění disku H. Dále je třeba mít plně nabitý akumulátor, protože kdyby si měl kleknout během výměny firmwaru, bylo by to velmi, velmi špatné. Pak tedy otevřeme nainstalovaný OM, spojíme aparát s PC, z volby na displeji volíme PC. V OM volíme položku Online Service -> Update Camera -> Check for latest version , čímž je míněna verze firmwaru (nahoře v oddílu Selecting Device, kde se objeví název fotoaparátu. Proběhne ověření – přirozeně za předpokladu, žejste na síti! Pak už se aktivuje dialog Select the additional language, zaškrtneme si češtinu, proběhne výměna firmware a dostane se nám povzbuzuijící hlášky, že device (foťák) lze bezpečně odebrat . Pak aparát vypnem a zapnem a mluví na nás hezky cesky bez hacek a carek. Což mi taky připadá divné – vždyť menu je soubor bitmapových obrázků, nicméně diakritikunenajdeme ani ve francouzštině či španělštině v menu. Zajímavá česká funkce je SLUTARLJUD, je to ZVUK ZÁVĚRKY (anglicky SHUTTER SOUND).
Samotný Olympus Master le velmi sympatický – řadí obrázky podle data a pak lze vytvářet alba, avšak primární jsou data (tedy datum, rok,měsíc, den). Má vynikající editační část a skvěle umí pořádat fotky do tiskových sestav. Je to software, který mohu vřele doporučit.

Jak se s ním fotí
Je to aparát pro laiky. Jsem zvědav, jak ho laici přijmou. Je hodně velký – a nikdo mi nemusí připomínat, že je to tím, že má velký displej. Je prostě velký. Start má za 1,4 sec, to je vcelku normální, k tomu připočítejte dobu nutnou k zaostření a nastavení expozice. Odezva spouště je 0,1 sec s namáčknutím, když se naučíme přemáhat mechanický odpor spouště. Je třeba ji pořádně stisknout. Bez namáčknutí je to mezi 0,8 a 1 sec a to je dnes docela hodně. V sekvenčním focení jsou rozestupy cca 0,8 sec., až 8 snímků v nejvyšší kvalitě. Pomalý je i pohyb zoomu, utěšme se tím, že nehrozí nebezpečí “přestřelení” – u rychlých zoomů se někdy obtížně trefujeme do správného nastavení.

Displej je dobře viditelný, se silným světleným zdrojem vráběru se na něm projevuje blooming, který ovšem nebude na obrázku. Za některých okolností nepodává korektně barvy, avšak po expozici uvidíme kontrolní obrázek (pokud si to takto anstavíme v menu) a ten je už v pořádku.

Manuálně se v přístroji dá nastavovat jen citlivost (50 – 400 ISO) a bílá (4 předvolby), ale jsou tu scénické režimy. Volíme režim Krajina, Krajina s portrétem, Noční scéna, Noční scéna s portrétem, Interiér, Ohňostroj, Západ slunce, Portrét, Autoportrét, Kuchyně, Sport, Pláž a sníh, Spící tvář. Na displeji uvidíte názorné příklady,tedy že západ slunce je západ slunce a pod. Nespoléhejte na tištěný manuál,že se v něm něco dozvíte. Bohužel o mnoho sdílnější není ani PDF manuál na CD – autoři si zřejmě mysleli, že by se zákazník vyděsil, kdyby se dočetl, co aparát vlastně v režimu, dejme tomu, spící tvář, dělá.

V režimu prohlížení lze snímky editovat – například převádět do černobílé nebo sepiové tóniny. Bohužel, přístroj ne vytvoří kopii, nýbrž zpracuje nenávratně originál.

Zajímavou funkci nabízí výřez. On je to fakticky digitální zoom, protože po výřezu se snímek interpoluje na původní, na př. čtyřmegovou velikost. To je nepochybně zajímavé řešení.

Závěr Velmi plochý, s obrovským displejem, poněkud pomalý čtyřmegáč za vcelku rozumnou cenu – dá se koupit pod deset tisíc. Pohled na velký displej je skvělý a právě velikost displeje je hlavní přednost tohoto přístroje. Uspokojí uživatele, který si nechce lámat hlavu s žádným ručním nastavováním. Minimalismus obsluhy má však stinné stránky, doslova kvůli čemukoli se musí do menu a to zase sváteční cvakálky nenaplní nadšením.

Pro a proti
Pro:
Ploché rozměry
velký displej
ostrost kresby
dobré scénické režimy
zajímavá funkce “výřez” s výhradou nevratnosti (viz níže)

Proti:
Trochu pomalý
barvy na displeji
obraz táhne do červena
nemá závit pro stativový šroub
v režimu prohlížení dělá nevratné úpravy
mizerný manuál papírový i PDF, uživatel neznalý angličtiny a počítačových kejklů těžko sám natáhne češtinu

Ukázky
Zátiší v druhé řadě je při 400 ISO, bez stativu nešlo fotit Marii, musel jsme bohužel fotit z ruky.


Olympus letos překvapil široce založenou škálou skutečně nových konstrukčních řešení. Koncept přístroje AZ-2 byl připraven modelem Ferrari, přístroj se nejdříve objevil na asijském trhu a teprve potom, po “prověření na Číňanech” přišel k nám. Pojďme se na něj podívat.
Jaký je a komu je určen
Přístroj nabízí dva hity. Jedním je velký displej s úhlopříčkou 6.4 cm, druhý je periskopově řešený zoom, celý schovaný v plochém těle aparátu, takže z něho nic nevyčnívá ani při plném vyzoomování. Objektiv má 9 členů v 7 skupinách, 3 asférické čočky. Ohnisko má 6,2 – 17,3 mm (ekvivalentní 40 – 112 mm na 35 mm fotoaparátu).,

světelnost F 2.8-4.8, tedy světelnost 4.8 je už opravdu hodně málo. Snímač nabízí 4 miliony buněk při velikosti úhl. 1,27´´, což je zřejmě nejběžnější formát současné digi “spotřebky”. Vytváří snímky 2288 x 1712 , 2592 x 1728, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 1280 x 960, 1024 x 768 a 640 x 480 pixelů. Ostří od půl metru, v supermakru od 8 cm. Aparát je velký 102x61x20 mm, váží 160 g. Výrobce se chlubí minimalistickým výtvarným řešením. Je to jistě otázka vkusu. Přístroj přichází na trh hodně dlouho po “ikskové” řadě Koniky Minolty, která prosadila ploché přístroje ve stylu “tabatěrka” na trhu. Jeho velké hladké plochy navozují otázku, jak bude vypadat po dvouletém tahání po kapsách vedle klíčů a mobilu. Nicméně displej s 210 tisíci pixely a úhlopříčkou 6,4 cm je úctyhodný – a v dodávce je k přístroji přidán ještě stojánek. Není to kolébka v pravém slova smyslu, skutečně stojánek, k přístroji lze připojit síťový napáječ (což je zároveň dobíječka) a pouštět si “slide show”. Čekal bych, že aspoň ve stojánku bude stativový šroub – v těle přístroje totiž není. Podle Neffova zákona má každá pitomost aspoň jeden rozumný důvod, tak jistě i tato, nicméně vážná chyba to rozhodně je. Vždyť takhle plochý přístroj sá od sebeani nestojí, leda na ideálně hladké ploše!

Jako je minimalistický vzhledově, je minimalistický uživatelsky. Nahoře je tlačítko vypínače a spoušť, v pravém okraji jsou zapuštěna tlačítka pro zoomování nahoru / dolů, joystick a menu. Vlevo od displeje je tlačítko na prohlížení a na mazání. Víc toho tady není. Přístroj, jak řečeno, se napájí uvnitř aparátu, a zápis je na xD PictureCard.

České menu
Součástí softwarové dodávky je program Olympus Master, komunikační program, schopný ale i stažení firmwaru a jeho instalace do aparátu – tedy včetně českého menu. Přístroj je určen laikům a je tudíž nepochopitelné, proč se k němu nedodává český návod na počeštění menu, byť natočený cyklostylem na rubu jídelního lístku. Z webu si musíte stáhnout jednak češtinu pro tento jinak velmi odbrý soft, jednak český návod. Zde tedy několik pokynů, jak to dělat, pokud ani jedno, ani druhé neuděláte a nemáte, zato OM ano:
Především je žádoucí odpojit od PC jiná USB zařízení, konkrétně čtečku, jinak má OM zamotanou hlavu a dokud jsem čtečku neodstřihnul, dožadoval se naplnění disku H. Dále je třeba mít plně nabitý akumulátor, protože kdyby si měl kleknout během výměny firmwaru, bylo by to velmi, velmi špatné. Pak tedy otevřeme nainstalovaný OM, spojíme aparát s PC, z volby na displeji volíme PC. V OM volíme položku Online Service -> Update Camera -> Check for latest version , čímž je míněna verze firmwaru (nahoře v oddílu Selecting Device, kde se objeví název fotoaparátu. Proběhne ověření – přirozeně za předpokladu, žejste na síti! Pak už se aktivuje dialog Select the additional language, zaškrtneme si češtinu, proběhne výměna firmware a dostane se nám povzbuzuijící hlášky, že device (foťák) lze bezpečně odebrat . Pak aparát vypnem a zapnem a mluví na nás hezky cesky bez hacek a carek. Což mi taky připadá divné – vždyť menu je soubor bitmapových obrázků, nicméně diakritikunenajdeme ani ve francouzštině či španělštině v menu. Zajímavá česká funkce je SLUTARLJUD, je to ZVUK ZÁVĚRKY (anglicky SHUTTER SOUND).
Samotný Olympus Master le velmi sympatický – řadí obrázky podle data a pak lze vytvářet alba, avšak primární jsou data (tedy datum, rok,měsíc, den). Má vynikající editační část a skvěle umí pořádat fotky do tiskových sestav. Je to software, který mohu vřele doporučit.

Jak se s ním fotí
Je to aparát pro laiky. Jsem zvědav, jak ho laici přijmou. Je hodně velký – a nikdo mi nemusí připomínat, že je to tím, že má velký displej. Je prostě velký. Start má za 1,4 sec, to je vcelku normální, k tomu připočítejte dobu nutnou k zaostření a nastavení expozice. Odezva spouště je 0,1 sec s namáčknutím, když se naučíme přemáhat mechanický odpor spouště. Je třeba ji pořádně stisknout. Bez namáčknutí je to mezi 0,8 a 1 sec a to je dnes docela hodně. V sekvenčním focení jsou rozestupy cca 0,8 sec., až 8 snímků v nejvyšší kvalitě. Pomalý je i pohyb zoomu, utěšme se tím, že nehrozí nebezpečí “přestřelení” – u rychlých zoomů se někdy obtížně trefujeme do správného nastavení.

Displej je dobře viditelný, se silným světleným zdrojem vráběru se na něm projevuje blooming, který ovšem nebude na obrázku. Za některých okolností nepodává korektně barvy, avšak po expozici uvidíme kontrolní obrázek (pokud si to takto anstavíme v menu) a ten je už v pořádku.

Manuálně se v přístroji dá nastavovat jen citlivost (50 – 400 ISO) a bílá (4 předvolby), ale jsou tu scénické režimy. Volíme režim Krajina, Krajina s portrétem, Noční scéna, Noční scéna s portrétem, Interiér, Ohňostroj, Západ slunce, Portrét, Autoportrét, Kuchyně, Sport, Pláž a sníh, Spící tvář. Na displeji uvidíte názorné příklady,tedy že západ slunce je západ slunce a pod. Nespoléhejte na tištěný manuál,že se v něm něco dozvíte. Bohužel o mnoho sdílnější není ani PDF manuál na CD – autoři si zřejmě mysleli, že by se zákazník vyděsil, kdyby se dočetl, co aparát vlastně v režimu, dejme tomu, spící tvář, dělá.

V režimu prohlížení lze snímky editovat – například převádět do černobílé nebo sepiové tóniny. Bohužel, přístroj ne vytvoří kopii, nýbrž zpracuje nenávratně originál.

Zajímavou funkci nabízí výřez. On je to fakticky digitální zoom, protože po výřezu se snímek interpoluje na původní, na př. čtyřmegovou velikost. To je nepochybně zajímavé řešení.

Závěr Velmi plochý, s obrovským displejem, poněkud pomalý čtyřmegáč za vcelku rozumnou cenu – dá se koupit pod deset tisíc. Pohled na velký displej je skvělý a právě velikost displeje je hlavní přednost tohoto přístroje. Uspokojí uživatele, který si nechce lámat hlavu s žádným ručním nastavováním. Minimalismus obsluhy má však stinné stránky, doslova kvůli čemukoli se musí do menu a to zase sváteční cvakálky nenaplní nadšením.

Pro a proti
Pro:
Ploché rozměry
velký displej
ostrost kresby
dobré scénické režimy
zajímavá funkce “výřez” s výhradou nevratnosti (viz níže)

Proti:
Trochu pomalý
barvy na displeji
obraz táhne do červena
nemá závit pro stativový šroub
v režimu prohlížení dělá nevratné úpravy
mizerný manuál papírový i PDF, uživatel neznalý angličtiny a počítačových kejklů těžko sám natáhne češtinu

Ukázky
Zátiší v druhé řadě je při 400 ISO, bez stativu nešlo fotit Marii, musel jsme bohužel fotit z ruky.