Nezařazené

Odrazná deska a blesk k vyrovnání stínů

Posluchačka mé Dílny P. Š. se ptá na použití odrazné desky a fleše. Je to zajímavý podnět k vyzkoušení – malou ukázku jsme si udělali na semináři Fotíme v pěti na zámku v Troji! Nejdříve, proč něco takového používat. V prudkém slunci vycházejí velmi často hluboké stíny. Lze se s nimi vyrovnat všelijak, utilitu na to mají už fotoaparáty (D-lighting Nikonu nebo optimalizace dynamického rozsahu Canonu), nicméně co naplat, nejlepší je vyrovnané osvětlení. Odrazná deska případně světelný zdroj, tedy fleš, slouží k projasnění stínů. Takže toto je snímek “jak byl”:

Vidíte, že stín na váze je dosti hluboký. Lze ho samozřejmě zmírnit editačně, ale také odraznou deskou:

Já jsem použil bílou odraznou plochu a vyštval s ní na plac asistenta. Vypadalo to asi takto:

Na trhu je samozřejmě nepřeberné množství odrazných desek včetně těch snadno přenosných. Mívají na jedné straně stříbrnou plochu, na druhé zlatou – pokud potřebujeme teplejší světlo. Je to skutečně neocenitelný pomocník a při portrétní fotografii v plenéru se to používá velmi často. Podstatné je, že světlo odražené od desky je pochopitelně vždycky slabší než světlo dopadající v našem případě ze slunce. To má velký význam, není žádoucí, aby stín zmizel úplně, předmět by měl zůstat plastický a světlo by mělo být patrné. Nicméně i práce s profi deskou má své nevýhody, i skládací deska je přece jen docela objemná věc.

Zábleskové zařízení nabízí druhou eventualitu. Mluvíme teď o externím blesku. Vyjma nejlevnějších modelů ho lze vyklápět a natáčet, takže můžeme fotit o stěnu nebo o strop. V Troji jsme zkoušeli na dálku řízený externí blesk. Výsledek je takový:

Pro názornost jsem jeho výkon zvedl na +1 EV, výkon lze zmírňovat a lze tedy dosáhnout v podstatě totožného efektu jako s odraznou deskou. Zde je to hodně přehnané, obvykle je nejlepší začít na hodnotě -1 EV a dolaďovat. Zcela jednoduché to není, protože těžko odhadujeme intenzitu: na displeji to nepoznáme a od oka už vůbec ne.

Ať použijeme jakoukoli metodu, je třeba si na ostré stíny dávat pozor – opakuji, zvlášť při portrétu, případně při fotografování plastik. Je třeba je zeslabovat, ovšem zároveň je nutné dbát, aby výsledek vypadal přirozeně. Na ukázce č. 3 tato zásada očividně není zachována.

Posluchačka mé Dílny P. Š. se ptá na použití odrazné desky a fleše. Je to zajímavý podnět k vyzkoušení – malou ukázku jsme si udělali na semináři Fotíme v pěti na zámku v Troji! Nejdříve, proč něco takového používat. V prudkém slunci vycházejí velmi často hluboké stíny. Lze se s nimi vyrovnat všelijak, utilitu na to mají už fotoaparáty (D-lighting Nikonu nebo optimalizace dynamického rozsahu Canonu), nicméně co naplat, nejlepší je vyrovnané osvětlení. Odrazná deska případně světelný zdroj, tedy fleš, slouží k projasnění stínů. Takže toto je snímek “jak byl”:

Vidíte, že stín na váze je dosti hluboký. Lze ho samozřejmě zmírnit editačně, ale také odraznou deskou:

Já jsem použil bílou odraznou plochu a vyštval s ní na plac asistenta. Vypadalo to asi takto:

Na trhu je samozřejmě nepřeberné množství odrazných desek včetně těch snadno přenosných. Mívají na jedné straně stříbrnou plochu, na druhé zlatou – pokud potřebujeme teplejší světlo. Je to skutečně neocenitelný pomocník a při portrétní fotografii v plenéru se to používá velmi často. Podstatné je, že světlo odražené od desky je pochopitelně vždycky slabší než světlo dopadající v našem případě ze slunce. To má velký význam, není žádoucí, aby stín zmizel úplně, předmět by měl zůstat plastický a světlo by mělo být patrné. Nicméně i práce s profi deskou má své nevýhody, i skládací deska je přece jen docela objemná věc.

Zábleskové zařízení nabízí druhou eventualitu. Mluvíme teď o externím blesku. Vyjma nejlevnějších modelů ho lze vyklápět a natáčet, takže můžeme fotit o stěnu nebo o strop. V Troji jsme zkoušeli na dálku řízený externí blesk. Výsledek je takový:

Pro názornost jsem jeho výkon zvedl na +1 EV, výkon lze zmírňovat a lze tedy dosáhnout v podstatě totožného efektu jako s odraznou deskou. Zde je to hodně přehnané, obvykle je nejlepší začít na hodnotě -1 EV a dolaďovat. Zcela jednoduché to není, protože těžko odhadujeme intenzitu: na displeji to nepoznáme a od oka už vůbec ne.

Ať použijeme jakoukoli metodu, je třeba si na ostré stíny dávat pozor – opakuji, zvlášť při portrétu, případně při fotografování plastik. Je třeba je zeslabovat, ovšem zároveň je nutné dbát, aby výsledek vypadal přirozeně. Na ukázce č. 3 tato zásada očividně není zachována.