Obecně vzato se úroveň objektivů v posledních pěti letech nesmírně zvýšila. Každá značka se chlubí elitní skupinou, Sony má svoji třídu G Master. Byl jsem ve skupině novinářů, kteří se mohli podívat do továrny Sony v thajském Chonburi, kde se tyto objektivy vyrábějí.
Obecně vzato se úroveň objektivů v posledních pěti letech nesmírně zvýšila. Každá značka se chlubí elitní skupinou, Sony má svoji třídu G Master. Byl jsem ve skupině novinářů, kteří se mohli podívat do továrny Sony v thajském Chonburi, kde se tyto objektivy vyrábějí.
Sony koupil divizi foto Minolty a převzal její zrcadlovky v roce 2008. Start to byl náhlý, dynamický a ambiciózní, ovšem provázený pochybnostmi. Nové modelové řady byly zatížené problémem dosažitelné optiky. Fotoaparáty Sony měly pověst přístrojů, ke kterým je k disposici jen málo objektivů, přičemž některé mají pochybný výkon a ty dobré jsou od Zeisse a jsou pekelně drahé. V roce 2013 přišla bezzrcadlovka Alpha 7, nabídka rozhodně nebyla nijak úchvatná. Nasazení však bylo obrovské. V krátké době vyvinul Sony impozantní řadu svých objektivů, souběžně s nimi vznikají objektivy Sony Zeiss a navíc Zeiss přišel s modelovou řadou Batis, určenou výhradně pro Sony a na rozdíl od klasických monofokálů Zeiss jsou tyto Batis objektivy vybaveny autofokusem. V únoru loňského roku uvedl Sony zoom FE 24-70mm F2.8 GM, první z řady Master. Tento rozsah patří ve třídě plnoformátových fotoaparátů ke klasice a vyrábějí ho všichni vážný výrobci fotografické optiky. Pokud má váš plnoformát jakékoli značky za něco stát, rozsah 24-70 mm nesmí ve výbavě chybět. Zde jenom připomenu, že klasický rozsah setových objektivů 18-55 mm pro přístroje APS-C má rozsah úhlu záběru velmi podobný a svědčí o moudrosti těch, kteří v minulosti tento standard zavedli. Spolu s tímto základem přišel monofokál FE 85/2.8 GM coby portrétní objektiv a další nezbytnost seriózní výbavy, zoom s rozsahem 70-200 na F2.8 GM. V současnosti jsou k disposici ještě 100 mm na 2.8, telezoom 100-400 na F4.5-5.6 a širokoúhlý FE 16-35/2.8 plus telekonvertory 1,4 x a 2x. Toto je tedy ucelená výbava, která pokrývá prakticky veškeré potřeby fotografické praxe, snad s výjimkou některých naprosto speciálních odvětví. Aktuálně tedy Sony vyrábí celkem 78 různých typů objektivů, 34 z nich jsou pro bajonety A a 44 pro bajonety E, pro bezzrcadlovky. To – mimochodem – samo o sobě naznačuje, jak vidí Sony budoucnost fotografické techniky. Zde odbočím, z rozhovorů s manažery Sonyho jasně vyplynulo, že se Sony nehodlá výrobního programu pro bajonet A vzdát. Základní vlastnosti Celá řada G Master je koncipována na maximální rozlišení. Normou je 50 čárek na milimetr, to je kresebná schopnost určená i pro snímače s extrémně vysokým rozlišením. To se dnes pohybuje v řádu 50 megapixelů, nicméně se mezi řádky dalo vyčíst, že vývoj cílí na ještě vyšší rozlišení, nedivil bych se kdyby v řádu 100 milionu pixelů. Výroba takto parametrického objektivu vyžaduje zásadně vyšší míru přesnosti, zde se uvádí přesnost 0.01 mikronu. Zde je názorně ukázáno, co to je ta 0,01 mikronu:
![](/obrdg2017/objektivy/sony_gm/sony_gm_02.png)
Na ukázce je patrné, jak se tato přesnost projeví na povrchu čočky.
![](/obrdg2017/objektivy/sony_gm/sony_gm_01.png)
Tyto GM objektivy mají ve své optické soustavě zařazené tzv superasférické čočky, označované XA. Toto je schema onoho klasického objektivu 24-70/2.8.
![](/obrdg2017/objektivy/sony_gm/sony_gm_03.png)
Objektiv 16-35/2.8 má zařazené dva členy XA. Jeden je vstupní čočka a je to největší XA čočka, jaká kdy byla vyrobena.
![](/obrdg2017/objektivy/sony_gm/sony_gm_04.png)
Velký důraz je kladen i na rychlost ostření. V objektivech se používají jednak krokové lineární motory s frekvencí 50 tisíc kroků za vteřinu s krokem tisíciny milimetru, jednak kruhové sonické AF motory. Zde je schema znázorňující funkci takového motoru, zdrojem síly je zde piezoelektrický krystal.
![](/obrdg2017/objektivy/sony_gm/sony_gm_05.png)
V objektivu 16-35/2.8 GM jsou krokové motory hned dva:
![](/obrdg2017/objektivy/sony_gm/sony_gm_06.png)
Bez přehánění úžas budí řešení autofokusu dlouhoohniskových zoomů, zde je to 70-200/2.8 GM, kde jsou oba systémy, jak krokový, tak kruhový sonický motor.
![](/obrdg2017/objektivy/sony_gm/sony_gm_07.png)
Kromě kresby, tedy kromě rozlišení a kontrastu se pozornost soustřeďuje i na bokeh, tedy kvalitu rozostření obrazových partií mimo rovinu ostrosti. Podstatu problému ukazuje toto schema:
![](/obrdg2017/objektivy/sony_gm/sony_gm_08.png)
Čím je lepší kresba a kontrast, tím trpí bokeh. Je třeba dosáhnout kompromisu, aby zůstala dobrá kresba a přitom aby byl příjemný bokeh. V řadě GM se proto každý objektiv individuálně nastavuje ve smyslu tohoto kompromisu.
Zde pak pochopíme rozdíl mezi řadou G Master a řadou Sony Zeiss: G Master jsou takto optimalizované, kdežto řada Sony Zeiss je zaměřená hlavně na ostrost kresby a na kontrast.
Objektivy jsem si mohl vyzkoušet na těle Sony Alpha 9, tedy v současnosti na vlajkové lodi Sonyho v oboru bezzrcadlovek. Neberu to jako test, nebyl jsem vystaven žádným extrémním podmínkám. Obrázek č. 12 berte spíš jako ukázku dynamického rozsahu Alphy 9 – jde v podstatě o světelný zdroj, přičemž venku je takřka úplná tma.
Shrnutí
Řada objektivů Sony G Master je konstruována pro náročné profesionální použití. Už teď tvoří logický celek od ultraširokého až po sportovní telezoom plus portrétní a makro objektiv. Výkonnostně patří do nejvyšší kategorie, samozřejmě i cenově: zkoušel jsem 24-70 a ten stojí 76 tisíc (říjen 2017). Nad tím není prostor k mudrování, je to násroj pro profesionální použití.
Ukázky:
1 |
![]() |
2 |
![]() |
3 |
![]() |
4 |
![]() |
5 |
![]() |
6 |
![]() |
7 |
![]() |
8 |
![]() |
9 |
![]() |
10 |
![]() |
11 |
![]() |
12 |
![]() |