Nezařazené

O toulání a filtrech

Minulý týden jsem se prázdninově potuloval po chorvatském ostrově Brač. Obloha modrá jak na pohlednici, moře modré jak na pohlednici, samozřejmě mě napadlo použít polarizační filtr.

Minulý týden jsem se prázdninově potuloval po chorvatském ostrově Brač. Obloha modrá jak na pohlednici, moře modré jak na pohlednici, samozřejmě mě napadlo použít polarizační filtr.

Nejdříve předešlu, že filtrům se spíš vyhýbám než bych je vyhledával. Bezvýhradně dobré zkušenosti mám s obdélníkovými přechodovými filtry Lee. Pokud jde o polarizační filtry, zkoušel jsem několik typů, obvykle ovšem na objektivu 16-3/2.8, který používám na Canonu. Zde se při použití při nejkratším ohnisku projevuje nestejnoměrný efekt filtru, jedna část je vždycky tmavší, což je dáno tím, že objektiv má široký úhel a efekt polarizačního filtru hodně závisí na úhlu vůči směru slunečních paprsků. V každé příručce se dočtete, že největší efekt má polarizák, když je osa objektivu kolmá na směr slunečních paprsků – tedy, má nejmenší efekt, když máte slunce přímo za zády nebo proti sobě a největší, když ho máte bokem. Tolik teorie. Setkal jsem se ale i s tím, že se efekt projevil i se sluncem za zády a jindy zase že byl nepatrný, i když teoreticky byly podmínky ideální. Má kusá zkušenost tedy praví, že záleží na mnoha faktorech i na typu objektivu Tady na Brači jsem zkoušel polarizační filtr Hoya MC PL-C a pětadvacetiprocentní přechodový filtr B-W F-Pro, na objektivu Zuiko 12-50, což je setový objektiv Olympusu OM-D.

Na první ukázce je výsledek bez filtru, foceno s nulovou kompenzací, záběr volen tak, aby na něm bylo nebe, moře a taky borovice kvůli posouzení kresby. Na proklik vidíte fotků neupravenou, v původní velikosti.

 


Je zajímavé, že i zde se projevila určitá nerovnoměrnost modři oblohy – to je ovšem přírodní jev a fotoaparát za o nemůže… Druhá ukázka je s polarizačním filtrem, nastaveným na maximální ztmavení oblohy. Expozice klesla o 2EV, ano, polarizační filtr pohltí hodně světelné energie.

 


Třetí ukázka je opět s filtrem, tentokrát jsem kompenzoval o 0,7 do plusu, abych dosáhl vyrovnaného histogramu, a také filtr byl natočen jinak.

 


Nelze tedy tvrdit, že filtr neměl žádný efekt. Zajímalo mě, jak je to s kresbou. Na této ukázce je výřez 1:1 bez filtru:

 


A zde je to s filtrem. Nepotvrdila se moje obava, že filtr znatelně poškodil kvalitu kresby:

 


Vyzkoušel jsem ale i softwarové ztmavení, jak jsem ho tu minulý týden popsal metodou prolnutí černobílé verze fotky v režimu měkké světlo. Ani tentokrát nedošlo k devastaci kresby, třebaže určité stopové změny na snímku patrné jsou:

 


Prakticky neznatelný byl efekt přisuzovaný polarizačnímu filtru, totiž vyjasnění zamlžených dálek. Zde je ukázka:

 


No a konečně přišlo i na přechodový filtr. Jenže ten by měl být „slim“, tedy s úzkou obrubou, což tenhle není a vinětuje jako šílenec:

 


Takže závěr? Nezobecňuji. Na tomhle výletu mi tyhle filtry na tomto objektivu a tomto aparátu nepomohly. Což neznamená, že jindy a jinde to nemůže být jinak. Pokud bude, podám zprávu.