Včerejší článek o přístroji Nikon P510 přiměl několik čtenářů k otázkám stran světelnosti. Nebude tedy na škodu si něco o světelnosti objektivů povědět.
Začnu názorným příkladem. Představte si dvacet metrů dlouhou chodbu bez oken. Na jedné straně jsou dveře, vedou ven a venku je sluníčko. Vy ty dveře otevřete a pozorujete, co se bude dít. Dveřmi prochází světlo. Dva metry za dveřmi je ho hodně, ale jakmile půjdete dál od dveří, bude ho ubývat a na konci té chodby bude už šero.
Včerejší článek o přístroji Nikon P510 přiměl několik čtenářů k otázkám stran světelnosti. Nebude tedy na škodu si něco o světelnosti objektivů povědět.
Začnu názorným příkladem. Představte si dvacet metrů dlouhou chodbu bez oken. Na jedné straně jsou dveře, vedou ven a venku je sluníčko. Vy ty dveře otevřete a pozorujete, co se bude dít. Dveřmi prochází světlo. Dva metry za dveřmi je ho hodně, ale jakmile půjdete dál od dveří, bude ho ubývat a na konci té chodby bude už šero.
A jsme u první zásady: čím delší je objektiv, tedy čím delší je jeho ohnisko, tím je světelnost při stejném průměru čočky menší.
Takže záleží i na velikosti dveří – průměru čočky. Když to budou malá dvířka, do chodby pronikne méně světla, než dokořán otevřenými dvoukřídlými dveřmi.
Světelnost tedy závisí i na velikosti vstupního otvoru, tedy vstupní čočky.
Délka objektivu, to je v podstatě ohnisková délka objektivu. No a velikost dveří, to je průměr vstupní čočky.
Pod pojmem světelnost tedy v praxi chápeme nejmenší clonu, tedy číselně nejmenší clonovou hodnotu. Celá optická soustava je plně otevřená přijmout světlo a dělá co může. Když si vzpomeneme na dveře a chodbu, snadno pochopíme, že v základní definici je světelnost poměr ohniskové vzdálenosti a průměru vstupní čočky. Takže když – dejme tomu – bude ohnisková vzdálenost 100 mm a průměr čočky 50 mm, světelnost bude F2.0. Tím velkým F se označuje clonová hodnota. Setkáme se i s označením f:2.0, tím se chce říci, že ohnisko (focus = f) je dělůen hodnotou světelnost 2 (a vyšel by průměr vstupní čočky).
Běžně používané objektivy jsou typu zoom, tedy mají proměnnou ohniskovou vzdálenost, tedy musejí mít udané dvě hodnoty světelnosti. Dejme tomu, jako je to v případě té P510, je světelnost F 3.5 – F 5.6. Z praktických důvodů se udávají krajní hodnoty světelnosti, samozřejmě že na některé mezihodnotě ohniska by náležela hodnota světelnosti F4.0 a F 4.5 atd.
Výhody a nevýhody
Obecně se má za to, že čím je světelnější objektiv, tím líp. Výrobci se chlubí, když jejich objektiv má vysokou světelnost F2.8 nebo ještě větší (nezapomínejme, že čím MENŠÍ číslo, tím VĚTŠÍ světelnost. Výhoda velké světelnosti je velká schopnost přijímat světlo. Lidově řečeno, s větší světelností se nám líp fotí za šera, v místnosti, krátce, za nízké světelné hladiny. To je bezpochyby výhoda.
Nevýhodou bývá horší kresba při plné světelnosti. Čímž jsme v praxi až po uši a je to jeden z důvodů, proč je tak problematické vybírat objektiv a ještě problematičtější je radit, jaký objektiv koupit.
Obecně platí, že objektiv nejlépe kreslí někde ve střední hodnotě clon. Když má rozsah clon dejme tomu od F2.8 po F22, pak optimum obvykle najdeme někde kolem F8.0.
Vysoce kvalitní objektivy kreslí dobře už při plné světelnosti ty horší, typicky ty levné setové objektivy, které navýší cenu těla zrcadlovky o cca 1500 Kč, kreslí dobře o jeden clonový stupeň pod světelností.
Další výhoda – nevýhoda plyne z pravidla, že čím je větší světelnost (menší clonové číslo), tím menší je hloubka ostrosti. Aby to nebylo moc jednoduché, není to jediný faktor pro hloubku ostrosti – ta ještě závisí na ohnisku (čím delší ohnisko, tím menší hloubka) a na vzdálenosti od objektu (čím jsme blíž, tím je menší hloubka ostrosti).
Takže vysoká světelnost zdaleka neslouží jen pro „focení potmě“, ale také k vyčlenění objektu z pozadí. Proto je dobré fotit portréty na plnou světelnost, protože pak je rozostřené pozadí. Ze stejného důvodu je dobré používat plnou světelnost při sportovní fotografii.
Velmi světelné objektivy
Světelnost F2.8 je pokládána za určitou hranici. Je to výborná, ale pořád ještě standardní světelnost. Zde je dobře připomenout, že světelnost F 3.5 je jen o 2 / 3 menší než světelnost F 2.8 (poloviční je světelnost F 4.0). Velmi světelné začínají na hodnotě F 2.0 (to je dvojnásobná světelnost než F 2.8). Ještě za rozumnou cenu lze pořídit objektivy F 1.8, ale co je dál je finanční peklo. Takový Canon 895mm / 1.2 stojí 52 tisíc. Byl jsem u toho, jak dva stáli vedle sebe, jeden měl canona s tímhle objektivem, zaclonil na F 4.0 a druhý poznamenal:
„Vidíš? A třicet tisíc je v čudu.“
Zde nabádám k rozvaze. Smysl těchto objektivů je hlavně v malé hloubce ostrosti, nikoli ve schopnosti „fotit potmě“. A každý musí vědět, jestli potřebuje malou hloubku ostrosti. Na trhu se objevují exotické výrobky, například Noktor se světelností 0.95 při ohnisku 50 mm, určený pro přístroje Sony NEX, tewdy s čipem velkým APS-C, tudíž s prodlužovacím faktorem ohniska 1,5x. Číňané za něj chtějí 1000 (tisíc) dolarů , což je neslýchaně levná cena za takovou věc.
Pevná světelnost
Vysoce kvalitní zoomy se vyznačují tím, že mají stálou světelnost po celém rozsahu ohnisek. Canon 16-35/2.8 nebo Nikon 24-70/2.8 a vlastně všechny 70-200/2.8 jsou opticky dokonalé objektivy. Canon nabízí i čtyřkové (světelnost F 4.0) zoomy jako 17-40 a 70-200 za přístupnou cenu . Je to známka vysoké kvality. Nemusí to být záruka, znám objektivy se stálou světelností, které jsou „nic moc“, například starý canonský 24-70 (však taky ho Canon překopal a nyní je nový model), ale je to výjimka.
Shrnutí
Světelnost je důležitý indikátor kvality objektivu. Je to často i určení do cenové kategorie. Nějaké pevné pravidlo pro výběr objektivu neexistuje. Jen bych zopakoval varování před bezhlavým lpěním na nějakých ultrasvětelných sklech. Kdo si koupí jedna čtyřku a pak to všechno seká na clonu osm v podstatě vyhodil peníze oknem.
