Nezařazené

O nočním focení – námitky a protinámitky

Pan Ing. L.K. z Prešova reaguje na moje články o nočním focení a doplňuje námitkami a výhradami. Jsou zajímavé a stojí za přemýšlení. Píše:

Práve je čas vyskúšať to (Dušičky, cintoríny). Vaše zásady pre nočnú fotku (statickú) zhrniem do nasledujúcich bodov:

Pan Ing. L.K. z Prešova reaguje na moje články o nočním focení a doplňuje námitkami a výhradami. Jsou zajímavé a stojí za přemýšlení. Píše:

Práve je čas vyskúšať to (Dušičky, cintoríny). Vaše zásady pre nočnú fotku (statickú) zhrniem do nasledujúcich bodov:

  • vziať si poriadny statív
  • počkať na tzv. happy hour
  • nastaviť nízke ISO
  • nastaviť automatické vyváženie bielej
  • odmerať svetelné pomery na scéne v niektorom z automatických režimov (P, alebo A)
  • preniesť namerané hodnoty do režimu M
  • zapnúť aspoň 10 s samospúšť alebo použiť diaľkovú spúšť
  • pred expozíciou nechať zostavu statív – aparát nejaký čas ukľudniť
  • exponovať pokiaľ možno v režime LiveView a do formátu RAW
  • dbať, aby bol v zábere svetelný zdroj

Vyskúšal som nočné fotenie podľa vašho receptu a prišiel som na to, že z každého pravidla je možná výnimka. Tak napríklad:

1. niet nad poriadny statív. To je bez debaty. Ale niekedy postačí aj trojnožka s flexibilnými nožičkami. Je nenápadná, schováte ju do vrecka a v meste sa vždy nájde nejaký kandeláber, alebo iný podstavec na umiestnenie. O možnosti omotať nožičky okolo stromčeka, alebo stĺpika ani nehovorím. Získame tak možnosť netradičných uhlov záberu.

2. happy hour je fajn v prípade, keď je na snímke obloha. Pri fotení architektúry to nemusí byť vždy pravidlom a ak obloha v zábere nebude, nie sme obmedzovaní dvadsaťminútovou happy hour.

3. nič proti nízkemu ISO, ale keď mi vo fotke vznikne šum následkom dlhej expozície, pokojne ho zvýšim. Dnešné zrkadlovky sú na to stavané.

4. pri automatickom vyvážení bielej by som sa možno zamyslel nad použitím sivej tabuľky v prípade, že chceme mať bielu naozaj bielu.

5. pri meraní svetelných pomerov sa mi osvedčilo nastavenie bodového merania – obzvlášť v kombinácii s ďalším vylepšením na ktoré som prišiel a to s…

6. použitím zámku expozície! Váš postup – meranie v automatike a ručné prenesenie do M režimu je pomalý a náročný proces. Naproti tomu premeranie niekoľkých význačných bodov scény v režime bodového merania nám dá jasnú predstavu o svetelných pomeroch a dokonca si môžeme vybrať, či budeme exponovať na svetlá, alebo tiene a urobiť niekoľko záberov s pozdejším spojením do HDR obrázka. Zámok expozície je v tomto prípade vynikajúca pomôcka a iste je to rýchlejšie, ako ručný prenos do režimu M.

S ostatnými bodmi Vášho postupu súhlasím – obzvlášť s fotením do RAW, aj keď osobne sa snažím o to, aby bola fotka OK už v aparáte a v editore sa s ňou už nebolo potrebné viacej zaoberať. V RAW fakticky iba doostrujem, odšumujem (odšumovanie v aparáte mám vypnuté) a vinklujem, či jemne orezávam.

Ešte by som sa však pozastavil pri ostrení na nočných fotkách.
Práve tu a hlavne pri fotení architektúry by som uvítal niečo ako ostriacu matnicu KatzEye, ktorú ste recenzovali v niektorom z posledných Digineffo-ov. Príklad, ktorý ste tam uviedli (totiž ostrenie na pohybujúci sa objekt za dobrého svetla) je totiž jasne nevhodný pre použitie ručného ostrenia. Avšak práve pri fotení architektúry (plno zvislých hrán) a v noci (autofokusy zlyhávajú) by som videl využitie takejto matnice.

Takže, co já na to.

Pořádný stativ versus trojnožka – dobrá, ale jenom pořádný stativ mi umožní volit místo odkud budu fotit – samozřejmě do určité míry ( = určené rozměry stativu). Trojnožku musím na něco postavit a v tom vidím problém.

Happy hour je výhodná v každém případě, i bez nebe. Zbytkové světlo na obloze prosvěcuje stíny a jakmile je nebe černé, je těžko zvladatelný rozdíl mezi osvětlenými a neosvětlenými oblastmi. Mohu do vás hučet týden, abych vás přesvědčil, ale je lépe ukázat.

Snímek je pořízen za šera, když už svítí světla (konkrétně 31.10. cca v 18 hodin). Je to brzy, ještě nenastala happy hour. Ale už o cca pět minut později to vypadalo takto – vše foceno v manuálním režimu a přístroj hlásil podexpozici -2 EV:

No a když pak přišla opravdová noc, vyšlo to takhle:

Tedy – v noci jsou příliš velké světelné rozdíly. Samozřejmě, v té správné happy hour stihneme jednu, snad dvě fotky. Buď sebou musíme mrskat, nebo to musíme mít rozmyšlené. Druhá eventualita je doporučeníhodná. 

Šum při dlouhé expozici – tady se nebudu hádat, předvedu to opět na příkladu. Srovnání je zde:

 


Už při 400 ISO je zřetelný šum, a to jsem nefotil žádnou šunkou, ale Canonem EOS 7D. Je to samozřejmě výřez 100% z rawové předlohy. Jednoznačně vyšším stupněm ISO roste šum víc než dlouhou expozicí v nějaké rozumné dimenzi, tedy do 30 sec, dál jsem to nezkoušel, nebyl k tomu důvod. Zkrátka, noční fotka není nic pro netrpělivé.

Šedá tabulka je OK, ale zdaleka na vždy je "správná WB" v noci opravdu přirozená. Velmi často to neplatí např. v pouliční noční fotografii – zkuste to a uvidíte.

Bodové měření je výborná pomůcka, z foťáku pak je fakticky bodový expozimetr, ale pozor na to, zvlášť při noční fotce, jaký bod vybíráte. To se samozřejmě nevylučuje s mým doporučením použít režim automatické expozice. Buď jak buď, doporučuji měřit v automatice (třeba bodově, pokud chcete, já bych nechtěl) a pak pohlídat histogram, aby hlavní křivka končila někde kolem poloviny. Na pravé straně vyskočí jasy, možná přepaly, to budou světelné zdroje.

Zámek expozice je pěkná věc, ale vyžaduje stálou pozornost. Po vypnutí přístroje je třeba vše nastavovat znovu. Moc nerozumím nedůvěře vůči ručnímu nastavení expozice, je pohodlné a mám vše ustavičně pod kontrolou. Pokud sleduji histogram, měřím jen jednou a koriguji podle výsledku – což bych musel dělat, i kdybych uzamkl expozici. Nicméně této námitce bych vzdoroval nejméně – nevede k horší kvalitě obrázku, je jenom méně pohodlná na práci. Zato vřele souhlasím s postojem k RAWu – a děkuji za oponenturu, přivedla mě k zamyšlení nad problémem, který jsem bral jaksi mechanicky, jako samozřejmost.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: