|
Připomenu, že se bavíme o funkci, která je na všech fotoaparátech vyznačena ikonkou na níž je čtvereček úhlopříčně rozdělený a v polovinách jsou symboly + a – . Posunem do plusu „přidáváme“, zpravidla tím prodlužujeme expoziční čas a výsledný obrázek je světlejší, kdežto do mínusu ubíráme, zpravidla zkracujeme expoziční čas a obrázek je tmavší. Podívejme se na první příklad:
Obrázky jsou očividně brané z jednoho místa a v jednu chvíli, ten vlevo je výraznější, má sytější barvy, kdežto ten vpravo je bledší. Můžete se podívat i na jejich větší verze. Ten vlevo je pořízen expozicí, která je kompenzována o třetinu do mínusu, ten vpravo je kompenzován do plusu opět jednou třetinou. Liší se tedy o 2/3 EV. Rozdíl je očividný. Za slunečného počasí s e obvykle vyplácí zkusit si nastavit expozici do mínusu o 1/3 (v menu obvykle najdete zlomky vyjádřené jako desetiny, tedy jsou to stupně 0.0 – žádná kompenzace, 0.3 nebo 0.7 nebo 1.0 nebo 1.3 atd, buď do plusu nebo do mínusu). Je dobře výsledek kontrolovat podle histogramu, protože LCD velmi často výsledek idealizují, obrázek vypadá hezky a doma pak nastane zklamání. Na další ukázce je dokonce ještě větší rozdíl, protože obrázek vlevo byl kompenzován -2/3 a vpravo +2/3, takže rozdíl je1.3 EV:
Neznamená to ale že „do mínusu je dobře a do plusu je špatně“. Někdy totiž chceme dosáhnout jemného, jakoby vybledlého tónu a pak se nám expozice kompenzovaná do plusu hodí:
Vždy ale je třeba hlídat histogram, aby nám na snímku nevyletěly přepaly. Jako poslední ukázku se podívejte na naši Irdu, jak pádí v ojíněné trávě. Neexistuje žádný recept na to, jak kompenzovat. Obecně platí, že na sněhu jdeme do plusu a při snímcích, kdy jde o temnější až chmurnou náladu (na př. noční snímky) jdeme do mínusu Ale o kolik do plusu a o kolik do mínusu, to opravdu záleží na konkrétní aktuální situaci. |
Snímek byl pořízen s kompenzací +0.3 (tedy – 1/3 do plusu). To proto, že zde převažuje bílá, odrazivost scény je netypická, je vyšší, než kalibrovací střední šedá a kdybych nechal expozici takovou, jakou ji nastavil automat, snímek by byl šedý, podexponovaný.
|
Připomenu, že se bavíme o funkci, která je na všech fotoaparátech vyznačena ikonkou na níž je čtvereček úhlopříčně rozdělený a v polovinách jsou symboly + a – . Posunem do plusu „přidáváme“, zpravidla tím prodlužujeme expoziční čas a výsledný obrázek je světlejší, kdežto do mínusu ubíráme, zpravidla zkracujeme expoziční čas a obrázek je tmavší. Podívejme se na první příklad:
Obrázky jsou očividně brané z jednoho místa a v jednu chvíli, ten vlevo je výraznější, má sytější barvy, kdežto ten vpravo je bledší. Můžete se podívat i na jejich větší verze. Ten vlevo je pořízen expozicí, která je kompenzována o třetinu do mínusu, ten vpravo je kompenzován do plusu opět jednou třetinou. Liší se tedy o 2/3 EV. Rozdíl je očividný. Za slunečného počasí s e obvykle vyplácí zkusit si nastavit expozici do mínusu o 1/3 (v menu obvykle najdete zlomky vyjádřené jako desetiny, tedy jsou to stupně 0.0 – žádná kompenzace, 0.3 nebo 0.7 nebo 1.0 nebo 1.3 atd, buď do plusu nebo do mínusu). Je dobře výsledek kontrolovat podle histogramu, protože LCD velmi často výsledek idealizují, obrázek vypadá hezky a doma pak nastane zklamání. Na další ukázce je dokonce ještě větší rozdíl, protože obrázek vlevo byl kompenzován -2/3 a vpravo +2/3, takže rozdíl je1.3 EV:
Neznamená to ale že „do mínusu je dobře a do plusu je špatně“. Někdy totiž chceme dosáhnout jemného, jakoby vybledlého tónu a pak se nám expozice kompenzovaná do plusu hodí:
Vždy ale je třeba hlídat histogram, aby nám na snímku nevyletěly přepaly. Jako poslední ukázku se podívejte na naši Irdu, jak pádí v ojíněné trávě. Neexistuje žádný recept na to, jak kompenzovat. Obecně platí, že na sněhu jdeme do plusu a při snímcích, kdy jde o temnější až chmurnou náladu (na př. noční snímky) jdeme do mínusu Ale o kolik do plusu a o kolik do mínusu, to opravdu záleží na konkrétní aktuální situaci. |
