Nezařazené

Nové druhy čipů

V posledních létech jsme zažili několik inovačních pokusů změnit systém digitálního záznamu obrazu. Zvykli jsme si na zmatek kolem BSI CMOS, tohoto zpětného předního osvitu. Další novinky se na sebe nenechají dlouho čekat. Pokud jde o BSI, připomenu, psal jsem o tom jako o žhavé novince před pěti lety, že jde o předsunutí aktivní křemíkové vrstvy nahoru nad servisní vrstvy, rovnou pod barevný filtr a sběrnou čočku. Hezky to ukazuje obrázek:

V posledních létech jsme zažili několik inovačních pokusů změnit systém digitálního záznamu obrazu. Zvykli jsme si na zmatek kolem BSI CMOS, tohoto zpětného předního osvitu. Další novinky se na sebe nenechají dlouho čekat. Pokud jde o BSI, připomenu, psal jsem o tom jako o žhavé novince před pěti lety, že jde o předsunutí aktivní křemíkové vrstvy nahoru nad servisní vrstvy, rovnou pod barevný filtr a sběrnou čočku. Hezky to ukazuje obrázek:


Tím se předchází ztrátám vyvolaným přechodem skrz servisní obvody.

Trvalým problémem jsou ale ztráty vyvolané přechodem skrz barevné filtry. Takový filtr je ostatně vidět i na schematu výše uvedeném. Problém řeší firma Foveon, psali jsme o jejich systému už mockrát, například zase jako o žhavé novince před jedenácti lety. Foveon má mnoho příznivců, čipy se vyrábějí a prodávají v přístrojích Sigma.

Panasonic teď přichází s jiným principem. Opět se to snadněji ukáže na schematu:


Vlevo je konvenční řešení: světlo shromážděné čočkou projde filtrem, pak eventuálně další čočkou a pak přijde do křemíkové vrstvy, kde se energie světelná mění v elektrický náboj. Průchodem skrz filtr se ztratí 30 až 50% světelné energie.

Vpravo je nový princip: světlo dopadá na dělič, který rozřadí vlnové délky. Na tomto příkladu dělič odvede červenou složku na sousední fotodiodu (je označena W+R, tedy white + red, bílá a červená), v jiné řadě násobiče odvedou do strany modrou složku a ta dopadne na fotodiody W+B. Je to duchaplné řešení a na papíře to musí fungovat stejně dobře jako Foveon. Ovšem i méně přemýšlivou hlavu napadne, že se zde předvádí dělení krajních barev RGB, tedy R a B. A| kde nám zůstala G, tedy zelená? V tom bude to čertovo kopýtko. Filtry sice užírají energii, ale fungují jako světelný Mengele naprosto spolehlivě.

No a do třetice novinek, máme zde zprávu, že Fujifilm a Panasonic se spojily a vyvinuly organický CMOS čip.Taky to není zas tak nic moc nevídaného, psal jsem o tom už před sedmi lety . Toto je obrázek, tedy schema, z onoho sedm let starého článku:


Vpravo je vidět řez snímačem se třemi organickými vrstvami, modrou, zelenou a vespod červenou, tedy je to prakticky stejné uspořádání, jako má Foveon, který nabírá informaci z různé hloubky křemíkové vrstvy. Nicméně nedávno zveřejněné schema Fuji a Panasonicu poukazuje na jiný princip.


Organický sensor je vlevo a vidíme, že má čočku a také barevný filtr (je zelený, vlevo červený, vpravo modrý, jde tedy o klasickou Bayerovu masku. Vpravo je řez tradičním čipem. Chvilku koumejte nad schematy: on je vlastně takto naznačený organický CMOS typu BSI, jeho aktivní vrstva je hned pod filtrem; druhá část schematu ale znázorňuje FSI řešení, aktivní vrstva je potopená dolů pod servisní okruhy. Což je nefér, protože řešení BSI přinejmenším v kompaktech už ovládlo pole.

Co k věci dodat? Schemata jsou pěkná, hotové fungující produkty jsou lepší. A na ty jsme doopravdy zvědavi, rozhodně víc než na pěkná schemata.