| Už dlouho jsem se tu nezabýval žádným mobilem. Důvodem nebyla lenost. Prostě, fotoaparáty zabudované do mobilu nesnesly rozumné srovnání s běžnými, byť i levnými digitálními foťáky. Nokia N95 je první mobil, který jsem měl v ruce – aby se o fotoaparátu dalo mluvit jakž takž vážně.
Vymezení
Záleží na smyslu fotografování. Pokud bychom mobil brali jako fotografický zápisník, aspirující na snímky v kvalitě odpovídající tisku na pohlednicový formát, pak mohu prohlásit s plnou vážností, že N95 tyto parametry splňuje. S běžným pětimegovým fotoaparátem ovšem výsledky srovnávat nelze a pravděpodobně to nebude hned tak (pokud vůbec někdy) možné. Je třeba brát v úvahu, že Nokia N95 je multifunkční přístroj. Je to samozřejmě telefon, zároveň je to platforma pro web, pro správu dat, je to GPS navigační přístroj doslova narvaný funkcemi, takže „fotoaparát“ je „jeden z mnoha“. Za to „mnoho“ se také mnoho platí, 23 tisíc, takže jen šílenec by si koupil N95 proto, aby fotil – za 23 litrů dostane vynikající jednookou zrcadlovku. Takže, když se tady budu zabývat fotoaparátem, je třeba to brát relativně k jiným mobilům, ně k jiným fotoaparátům. V tomto článku se tedy budu zabývat jen focením, koho zajímá mobil, ať se podívá na Mobil.cz, tam je první česká recenze tohoto přístroje. Ovládání a menu Objektiv je chráněn clonkou, kterou odsuneme šoupátkem v okruží kolem něho. Po odklopení následuje start dlouhý průměrně 5,2 sec. S namáčknutím je zpoždění 0,3 sec, bez namáčknutí je to opulentních 1,7 sec.To je samozřejmě obecná vlastnost všech těchto „smart“ mobilů – procesor nestíhá, budeme muset počkat na další generace, na další stupně integrace, než se dostanou na úroveň rychlosti procesorů (jednoúčelových) v dnešních fotoaparátech (ovšem v tu dobu budou foťáky zase „jinde“). Teď to příjemnější. Menu má tyto položky:
Kromě toho je zde cosi, jako setup, pod položkou volby. Zde volíme hlavně velikost obrazu a nastavené parametry lze vrátit do defaultu. Potíž je ale v tom, že se do základního nastavení vše vrátí po vypnutí přístroje. To je trochu nešikovné a je škoda, že v tomto nastavení není volba mezi „vrátit“ a „nevrátit“. V praxi
Nabíhací časy jsem už uvedl. Přístroj namíříme, exponujeme obrázek a pak se čeká v řádu 5 sec na zpracování, přístroj nám nabídne, co s fotkou udělat (poslat mailem atd., to vše dobře nastavení N95 dovede) a pak stiskem tlačítka Vrátit jdeme zpátky do režimu fotografování. To celé trvá asi 7 sec. Takže: Obrazová kvalita je „na to že je to mobil“ vynikající v tom smyslu, že lze pořídit v podstatě slušné zvětšeniny 10×15 cm. Barevně jsou snímky hodně syté – zkoušel jsem aparát za pošmourného počasí a přesto výsledky jsou hodně barevné, se sklonem k přezáření vyšších jasů. Na položku menu „kontrast“ doporučuji nesahat. Lze ladit po půl jakýchsi stupních, přičemž už první krok „dolů“ vede k nepoužitelně vybledlému snímku, zatímco půl stupně nahoru přesaturuje obrázek taktéž až k nepoužitelnosti. Optickou kvalitu objektivu těžko posuzovat, jelikož v detailech je obraz rozmydlený (akvarelizovaný). V přezářených místech je v rozích značná fialová kontura. Shrnutí Ukázky:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
Přístroj je vybaven objektivem Zeiss Tessar s neuvedeným ohniskem (v EXIFu je 5,6 mm fyzické ohniskové vzdálenosti, ale ne ekvivalent, experimentálně jsem porovnávací metodou dospěl k hodnotě asi 36 mm ekv.) a rozsahem clon F2.8 – F5.6. Záběry vyhledáváme displejem TFT 40×53 mm s 76800 body. Má 160 MB vnitřní paměti a slot na paměťovou kartu formátu microSD. Jakmile fotíme bez této karty, přístroj nás upozorní, že bude zapisovat do vnitřní paměti. 
| Už dlouho jsem se tu nezabýval žádným mobilem. Důvodem nebyla lenost. Prostě, fotoaparáty zabudované do mobilu nesnesly rozumné srovnání s běžnými, byť i levnými digitálními foťáky. Nokia N95 je první mobil, který jsem měl v ruce – aby se o fotoaparátu dalo mluvit jakž takž vážně.
Vymezení
Záleží na smyslu fotografování. Pokud bychom mobil brali jako fotografický zápisník, aspirující na snímky v kvalitě odpovídající tisku na pohlednicový formát, pak mohu prohlásit s plnou vážností, že N95 tyto parametry splňuje. S běžným pětimegovým fotoaparátem ovšem výsledky srovnávat nelze a pravděpodobně to nebude hned tak (pokud vůbec někdy) možné. Je třeba brát v úvahu, že Nokia N95 je multifunkční přístroj. Je to samozřejmě telefon, zároveň je to platforma pro web, pro správu dat, je to GPS navigační přístroj doslova narvaný funkcemi, takže „fotoaparát“ je „jeden z mnoha“. Za to „mnoho“ se také mnoho platí, 23 tisíc, takže jen šílenec by si koupil N95 proto, aby fotil – za 23 litrů dostane vynikající jednookou zrcadlovku. Takže, když se tady budu zabývat fotoaparátem, je třeba to brát relativně k jiným mobilům, ně k jiným fotoaparátům. V tomto článku se tedy budu zabývat jen focením, koho zajímá mobil, ať se podívá na Mobil.cz, tam je první česká recenze tohoto přístroje. Ovládání a menu Objektiv je chráněn clonkou, kterou odsuneme šoupátkem v okruží kolem něho. Po odklopení následuje start dlouhý průměrně 5,2 sec. S namáčknutím je zpoždění 0,3 sec, bez namáčknutí je to opulentních 1,7 sec.To je samozřejmě obecná vlastnost všech těchto „smart“ mobilů – procesor nestíhá, budeme muset počkat na další generace, na další stupně integrace, než se dostanou na úroveň rychlosti procesorů (jednoúčelových) v dnešních fotoaparátech (ovšem v tu dobu budou foťáky zase „jinde“). Teď to příjemnější. Menu má tyto položky:
Kromě toho je zde cosi, jako setup, pod položkou volby. Zde volíme hlavně velikost obrazu a nastavené parametry lze vrátit do defaultu. Potíž je ale v tom, že se do základního nastavení vše vrátí po vypnutí přístroje. To je trochu nešikovné a je škoda, že v tomto nastavení není volba mezi „vrátit“ a „nevrátit“. V praxi
Nabíhací časy jsem už uvedl. Přístroj namíříme, exponujeme obrázek a pak se čeká v řádu 5 sec na zpracování, přístroj nám nabídne, co s fotkou udělat (poslat mailem atd., to vše dobře nastavení N95 dovede) a pak stiskem tlačítka Vrátit jdeme zpátky do režimu fotografování. To celé trvá asi 7 sec. Takže: Obrazová kvalita je „na to že je to mobil“ vynikající v tom smyslu, že lze pořídit v podstatě slušné zvětšeniny 10×15 cm. Barevně jsou snímky hodně syté – zkoušel jsem aparát za pošmourného počasí a přesto výsledky jsou hodně barevné, se sklonem k přezáření vyšších jasů. Na položku menu „kontrast“ doporučuji nesahat. Lze ladit po půl jakýchsi stupních, přičemž už první krok „dolů“ vede k nepoužitelně vybledlému snímku, zatímco půl stupně nahoru přesaturuje obrázek taktéž až k nepoužitelnosti. Optickou kvalitu objektivu těžko posuzovat, jelikož v detailech je obraz rozmydlený (akvarelizovaný). V přezářených místech je v rozích značná fialová kontura. Shrnutí Ukázky:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
