Nokia Lumia 1020

V srpnu na tiskovce Lumia jsme si prohlíželi model Lumia 925 a kolegové – znalci mobilů říkali : pěkné, ale až přijde 1020, to bude něco. Jistě nečekáte, že budu testovat telefonickou část tohoto mobilu. Odborných recenzí v tomto směru je hodně. Přístroj má dvoujádrový čipset 1,5 GHHz Snapdragon a na něm běhají Windows Phone 8. Operační paměť je 2 GB, vnitřní paměť je 32 GB, takže není třeba umožnit zápis na kartu. Displej je 4,5 palcový AMOLED se 16 miliony barev, krytý tvrzeným sklem Gorilla Hlass 3. Baterka má 2000 mAh, nelze ji měnit, měla by vydržet 19 hodin. Umí všechny druhy GSM a dalších bezdrátů. Nabíjí se přes micro USB, tudy se i posílají data, tedy fotky do počítače. Dodává se žlutá, černá a bílá. Rozměry jsou 130,4 x 71,4 x 10,4 mm , váha 158 g. V podstatě je to tedy mobil velmi podobný modelu Lumia 925. Fotoaparát je ovšem velmi jiný.

Srpnový model měl snímač s úhlopříčkou třetiny palce a 8,7 megapixely. Lumia 1020 se vrátila ke gigantickému rozlišení Nokie 808, recenzoval jsem ji loni v září.

Má rozlišení 41 megapixelů na menším čipu 1/ 1,5 palce. Znamená to obrovskou hustotu extrémně malých (1,2 mikrometru) pixelů. Objektiv je trvale stabilizovaný Zeiss se světelností F2,2 a ten spolu se xenonovým bleskem a přisvětlovací diodou si vyžádal jakési vyhřeznutí z těla tenkého mobilu. Je to ne moc estetická, nicméně připusťme že funkční boule na kráse. Dodám ještě, že i tento fotomobil má přední fotoaparát s rozlišením 1,2 Mpx, jím se ale nemá smysl zabývat.

Jednou z hlavních atrakcí je Dual Capture, tedy záznam snímku ve dvou rozlišeních, 7712 x 4352 a 2592 x 1936 pixelů. Přístroj má digitální zoom, což je fakticky výřez – nejde o přepočítání, nýbrž o vyseknutí obdélníku ze středu obrazu o rozměrech 2592 x 1936 pixelů.

Ovládání a menu
K fotoaparátu se dostaneme přes windowsí čtvereček – ikonu Nikia Pro Cam, ale příjemnější je stisknout a přidržet pravé tlačítko na pravá svislé hraně přístroje (obrazovkou k nám). Za nikoli krátkou dobu nějakých šesti vteřin nám vpluje na displej obraz. Na ukázce jsou hlavní ovládací prvky.

Samozřejmě spoušť je ten foťáček v proužku, vpravo vedle náhledu, nad ním je kamerka, zde se přepíná foto / video.
Nad obrázkem jsou vstupy k parametrům blesku, vyvážení bílé, následuje zaostření. To je implicitně auto, lze přepnout na ruční, ale neuvidíme žádné měřítko vzdálenosti, jen můžeme odhadnout, co asi poloha ukazatele znamená. ISO je jasné, vedle je závěrka, nastavení časů – od 1/4000 a zcela vpravo je korekce expozice.
Tři puntíčky nad sebou nás dovedou k setupu. Tam je třeba nastavit poměr stran a zde se nastavuje onen capture mode, souběžné rozlišení 5 mega a 41, fakticky 38 megapixelů. Získáte dva obrázky, jeden relativně malý, třeba pro webové účely a pro sdílení, druhý velký, dejme tomu pro tisk.
Protiběžné šipky v kolečku nás zavedou k dalším aplikacím. Je to režim panorama, režim „camera“, to je naprostý automat, panoramatické fotografování a Nokia Smart Cam. Je to pěkně uspořádáno, ty ikonky mi připadají zbytečně titěrné, jsou hodně blízko sebe a měl jsem trochu problém je aktivovat. Nicméně, všechna čest, je tu všechno, co na řádné fotoaparátu chcete mít.

Vychytávka

Nokia Smart Cam je inzerovaná velká vychytávka tohoto přístroje. V této pod-aplikaci přístroj pořídí sérii deseti rychle následujících obrázků a ty pak lze zpracovat v dalším kroku aplikace. Je to Best Shot – výběr nejlépe zdařilého snímku, zvýraznění pohybu a akční snímek – to je vkopírování pohybujícího se objektu do fotografie. Zvýraznění pohybu vymaskuje objekt a zbytek rozmaže – míru rozmazání lze nastavit. Může to fungovat na jednoduchých tvarech, třeba auto, ale se členitými tvary si neví rady.

Jak se s ním fotí
Obsluha vyžaduje určitý zácvik a trpělivost, trpělivost zejména kvůli pomalosti náběhu i fotografování a vškerého přepínání. Taky je třeba se naučit přístroj držet. Nokia je ve spárech Microsoftu a ten se svůj Bing snaží vecpat i do krabic se suchary pro psy, takže ikona pro Bing je tam, kde byste rádi přístroj drželi. Proto ho musíte držet za obrubu. Pro praxi je důležitá možnost dostat se do režimu fotoaparátu přidržením tlačítka spouště a sama ta spoušť se chová fotoaparátově, abych tak řekl – lze ji namáčknout a to dává volnost jak zóny zaostření, tak do značné míry i expozice – záleží na tom, na jakou partii přístroj namíříte a automatika expozici přizpůsobí.

Pořízené obrázky v hi-res jsou opravdu objemné, bez problému se pohybujeme nad 10 MB a v ukázkách mám i 18 MB obrázek. Kresba ve středu je skutečně výtečná, v rozích podstatně slabší. Toto je střed:

V rohu je to horší, přičemž levý horní roh mi přijde o poznání slabší než ten pravý.

Dynamický rozsah zvládá velmi slušně. Funkce panorama je řešena nikoli jako plynulé panorama, ale inteligentní překrytí. Funguje to výborně – pořídíte první snímek, pak přenesete záběr tak, aby se střed kryl s vyznačeným terčem. Panoramování můžete dělat z dvou i více fotek – bohužel však vždy jenom na šířku, takže vznikají nudle.

Šum, to je pídilovo téma! V ukázkách vidíte fotku pořízenou jen při záři monitoru na mém psacím stole, při 4000 ISO. Na výřezu 100% je šum vidět, ovšem je velmi drobný, jemný – a je to výřez z obrovské plochy – na šířku by fotka měla 2 metry! Výsledek je jemný, velmi uspokojivý. Pravda, se zvýšením ISO trpí barvy, následkem brutálního odšumování barevné složky.

Shrnutí:
Nokia Lumia 1020 je vybavena pozoruhodně výkonným fotoaparátem s ultravysokým rozlišením. Toto rozlišení umožňuje přístroji v omezeném rozsahu zoomovat metodou výřezu. Přístroj dobře zvládá jasové rozdíly, jeho hlavním nedostatkem je pomalost. Nicméně lze si na to zvyknout. Přístroj je další hřebík do rakve malých kompaktů, které nyní hynou na zbytečnost – tento přístroj jim může dobře konkurovat.

Ukázky:

1 až 4 ukázky digitálního zoomu, 8 při 800 ISO, 16 při 4000 ISO.

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10
11		12
13		14
13		14