O této supernokii jsem už tu psal, hned za čerstva, když mi ji z českého zastoupení poslali. Dnes se podíváme i na ovládání, na to, jak se tento mobil chová v roli fotoaparátu.
O této supernokii jsem už tu psal, hned za čerstva, když mi ji z českého zastoupení poslali. Dnes se podíváme i na ovládání, na to, jak se tento mobil chová v roli fotoaparátu.
Nemusím snad zdůrazňovat, že se zabývám jen foto stránkou, ani v tom nemám simku. Berme to tedy jako foťák. Nicméně technocko – taktická data uvést musím. Je to dotykový telefon velký 123,9 × 60,2 × 13,9 mm, váží 169 g. Má čtyřpalcový displej AMOLEDF s rozlišením 640 x 360 px, to je 230 tisíc, silně za současnou normou lepších displejů. Displej je pochopitelně dotykový. Má 512 RAM, je vybaven vnitřní 16 GB pamětí, lze ji posílit kartou microSDHC, V menu si nastavíte, zdali svoje fotky chcete ukládat do vnitřní paměti nebo na kartu. Přístroj komunikuje s vaším PC mimo jiné i přes USB kabel, jkím lze mobil taky dobíjet. Má v sobě GPS, takže fotky lze doplnit údaji o poloze.
Z hlediska fotografického je hlavní bomba v rozlišení snímače. Ze zopakuji, co už jsem tu publikoval. Čip je postaven tak, že je schopen efektivně využít pole 7728x 5368, tedy 41 Mpx, jak je vidět na obrázku, převzatém z uvedeného zdroje Nokie. Jakmile se fotí v poměru stran 4:3, je využito 7152 x 5368 pixelů, tedy 38 Mpx. Formát s poměrem 16:9 využívá 7758 x 4354 pixelů, tedy 34 Mpx. Ke generování obrázku se však ve výchozím nastavení používá sdružování signálu z blízkých fotodiod za účelem eliminace šumu. Výchozí nastavení je 5 Mpx, takže na generování jednoho obrazového bodu se v tomto nastavení podílí 8 fotodiod. Je to dobře vidět na diagramu:
V režimu 8megových obrázků připadá na jeden obrazový bod 5 fotodiod, 5 mega osm fotodiod a 3 mega se na jeden bod složí dokonce 14 fotodiod. To vše při nejširším úhlu záběru. Zoomování zde probíhá tak, že do generování obrazu se zabírá menší počet fotodiod – představme si to jako výřez. Obraz se už nebere z celé plochy, jak je vidět na schematu čipu, ale pořád to ještě není extrapolace, jak to známe z digitálního zoomu kompaktů. Jenom se mění počet fotodiod zúčastněných na generování jednoho obrazového bodu.
Tomu převýšení počtu fotodiod se říká oversampling, můžete se setkat i s termínem „binding“, vázání fotodiod dohromady – do jednoho výsledného obrazového bodu. Je to bezesporu velmi perspektivní technologie a Nokia je v tomto ohledu průkopník. Nejvyšší oversampling je zde v situaci bez zoomu a čím větší je zoom, tím menší je oversampling. Pak se používá fotodiod blízko středu čipu, kde je obraz nejkvalitnější.
Místo optického zoomování je tu tedy změna přepočtu pixelů. Zoom je pak zcela tichý a při zoomování se nemění clona, to je další výhoda.
Tak tohle jsme nastudovali a pojďme do praxe.
Ovládání a menu
Přístroj má ve spodní části trojici tlačítek, vpravo je vypínač, prostředním tlačítkem se dostaneme k ovládacím ikonám a na levé sahat nebudeme , protože slouží k telefonování. Středním tlačítkem se dostaneme k ikoně Camera – podotýkám, že zkoumaný kus je pouze v angličtině; v prodeji jsou ale Nokie samozřejmě doplněné o české menu.
Když držíme přístroj naplocho, na jeho – nyní – horní hraně je vpravo spoušť přístroje a vlevo kolébka na zoomování. Další spoušť najdeme na dotykovém displeji vpravo, ikonka „clona“. Hned zkraje podotknu,že ta hardwarová spoušť je velmi tvrdá a nedoporučuji ji používat, hrozí nebezpečí stržení snímku. Navíc, když budeme přístroj držet přirozeně, palec se dostane na vypínač a stane se, že když bejčíme spoušť, mimoděk zmáčkneme vypínač a je vymalováno. Takže, drž se, Vašku, dotykáče, řečeno s Havlíčkem Borovským. Když přístroj aktivujeme, obrazovka může vypadat takto:
Vlevo máme ikony parametrů. Je škrtnutý blesk, pod tím je expoziční kompenzace, bílá je zde nastavena na „sluníčko“ a ISO je A čili automatické. Dole je oznámení, že je vypnutý ND filtr, tedy neutrální šedý filtr. Ten slouží ke snížení světelného toku při pořizování efektových fotek, typicky – módní „rozmazaná voda“, anebo se to používá, aby bylo možno nastavit nízkou hodnotu clony kvůli malé hloubce ostrosti. Na mobilu mi to přijde z mnoha důvodů iluzorní, m.j. proto že mobil (žádný který znám) nemá stativový šroub a nelze ho bez nějakého zbastleného zařízení připevnit na stativ.
V pravém sloupci nahoře vidíme přepínání video ( foťák. Jakmile je uprostřed „clona“, je zapnutý foťák, jinak by tam byla červená značka tradičně označující spoušť videa. Dole je okénko s fotkami, vstup do vaší zásobárny fotek. Nahoře máme ozubené kolečko, C1, 8 MP a HF. To jsou důležité věci.
Tím ozubeným kolečkem se dostáváme k následujícímu menu:
To je velmi důležité. Pokud chceme přístroj v plnosti využívat, je třeba jít doprava na blok Creative. Zde jsou 3 pozice na ukládání parametrů, C1, C2 a C3. Teď jsme na C1. Lze tedy navolit, dejme tomu, na C1 běžné focení, na C2 s vysokým ISO a WB na umělé světlo a na C2 černobílé focení. Nebo cokoli jiného, možností je něurekom.
Následuje volba, zdali chceme jít do PureView nebo Plného rozlišení. Když zvolíme druhou volbu, fotíme na 41 mega a máme z toho 17megabytové obrázky. Režim PureView zpracovává fotky způsobem uvedeným v první části článku. Zde je nastavena Resolution (Rozlišení) na 5 M, třímegové rozlišení nemá myslím moc velký smysl a kdyby byl foťák můj, nechal bych ho na 8 M a nic bych neřešil. Foťák v mobilu je na běžné focení a ne na reportáž z olympiády. Lze nastavit poměr stran, stupeň komprese , jakož i sytost nebo kontrast. Z menu se dá vyskočit klepnutím na proužek se zbytkem obrázku vpravo.
No a teď k obtížím. Blesk je xenonový, s dosahem 4 metrů. To je jistě OK, ale potvora odmítal být vypnutý, třebaže jsem ho vypnul a někdy spustil a jindy nespustil. To může působit i poměrně nepříjemné situace.
Co ale jsem neobjevil – a přiznám, že já se 17letou zkušeností jsem klesl tak hluboko, že jsem si stáhl z webu manuál a pátral v něm a nic tam nebylo, tak k ničemu dobrý manuál jsem už dlouho neviděl – neobjevil jsem, kde se dá zapnout exponování poklepem na displej. Pokud to tam opravdu není, pak je to neblahá kuriozita, protože tento způsob expozice je skvělá vlastnost (vypínatelná) zatím všech přístrojů vybavených dotykovým displejem, které jsem měl v ruce. Poklepem lze nastavit ostřicí bod, ale poklepem se exponovat nedá. Pokud to tam je a já to nenašel, je to jistě moje chyba (ale pátral jsem i v recenzích tuzemských i zahraničních, ale takhle daleko kolegové nedošli), ale nesvědčilo by to o intuitivnosti ovládání. Přiložením prstu na displej a podržením nastavíme pod-menu s režimem ostření – nekonečno, hyperfokální vzdálenost, makro a automatické, ale kde se dá – a zda se dá – exponovat poklepem, fakt nevím. Obrazová kvalita je velmi dobrá. Je srovnatelná s přístroji s 8 Mpx, jako je iPhone nebo Samsung S III. Focení na plný formát nepokládám za moc velkou výhru, je tam přece jen limit použité optiky a ve výsledku jste – hlavně v tisku – jste zase na úrovni těch 8 Mpx. Takže výkřik typu „zahoďte foťák popadněte mobil“ který jsem někde v souvislosti s touto Nokií zahlédl, je velmi exaltovaný. Fotky jsou ostré, hodně kontrastní a vyžadují dobrou světelnou hladinu. S vysokým ISO moc nepočítejte.
Fotoaparát je to rozhodně na špičkové úrovni odpovídající roku 2012 a k jeho nesporným kladům patří rozsáhlá konfigurovatelnost. Ovšem je něco jako víla zakletá do pařezu, vězí v obrovském, těžkém a nevzhledném mobilu, vybaveném operačním systémem Symbian, což je zombie úředně prohlášené za mrtvého.
Ukázky:
| 1 |
 |
2 |
 |
| 3 |
 |
4 |
 |
| 5 |
 |
6 |
 |
| 7 |
 |
8 |
 |
| 9 |
 |
10 |
 |
