Nezařazené

Nižší rozlišení

Náš čtenář I.V. se ptá: Ak si na foťáku navolím velkosť obrazu napr. 3M(2048×1536 = 3145728 Mp) teda približne 3 Mp(megepixely) a fotím, čo sa deje s ostatnými pixelmi na snímači, tie sa tiež zúčastňujú na snímaní, ak ano tak prečo je tam tá volba 3M. Ako to spolu súvisí?

Smysl nižších rozlišení je jasný. Je to především úspora místa na kartě, protože snímky s nižším rozlišením mají menší datový objem. Navíc, nižší rozlišení rovnou na aparátu se s výhodou použije v tom případě, kdy potřebujeme získat snímky určené pro web nebo mail a které bychom jinak museli zmenšovat tak jako tak. Na př. fotografie fotoaparátů pro tento web pořizuji v rozlišení 2 Mpx ( 1728 x 1152 na Canonu 350D), protože původních 8Mpx mi dělá v tomto případě potíže.

Celá plocha snímače se i nadále účastní tvorby obrazu. Není totedy žádný výřez, žádné omezení počtu pixelů na středovou oblast. Osmimegový Canon 350D tedy neustále používá svoji 8Mpx kapacitu, i když pořizuje snímky s nižším rozlišením 2496 x 1664 nebo 1728 x 1152.
Jde totiž o převzorkování (downsampling) jako poslední krok při generování obrazu z procesoru poté, kdy v prvním kroku došlo v analog-digitálním převodníku k vytvoření pracovního datového souboru. To je důvod, proč na př. datový soubor RAW (to jest, pracovní datový soubor zpracovaný a uložený do datového souboru) je zpravidla jen v nejvyšším rozlišení, jaké je na daném přístroji k disposici. Jak mě vtipně upozornil pan Jaromír Krejčí ze společnosti Zoner, jde fakticky o opačný proces, než je digitální zoom.
V digitálním zoomu naopak přístroj kalkuluje jen z omezeného počtu pixelů ve středové oblasti, jež zpracuje a převzorkuje na vyšší rozlišení. Zde se pracuje se všemi pixely a obraz se převzorkuje dolů, na menší rozměr. Někdy se dokonce vygeneruje obrázek v obou rozlišeních, v plném i redukovaném – některé přístroje umožňují režim „mail“,kdy jako „přívažek“ k normálnímu snímku dostaneme i malý 640×480 snímek.

Obrázky s nižším rozlišením jsou zpravidla velmi kvalitní a dejme tomu čtyřmegový (převzorkovaný) snímek z Canonu 350D bude přinejmenším stejně kvalitní, jako čtyřmegový obrázek ze čtyřmegového fotoaparátu. Nejsou tedy ničím méněcenným a proto lze používání nižšího rozlišení doporučit, pokud se to dělá s rozvahou. Je směšné a zbytečné, když by si někdo měl koupit dejme tomu Canon 350D a používal ho jen ve dvoumegovém rozlišení, aby „ušetřil“.

Náš čtenář I.V. se ptá: Ak si na foťáku navolím velkosť obrazu napr. 3M(2048×1536 = 3145728 Mp) teda približne 3 Mp(megepixely) a fotím, čo sa deje s ostatnými pixelmi na snímači, tie sa tiež zúčastňujú na snímaní, ak ano tak prečo je tam tá volba 3M. Ako to spolu súvisí?

Smysl nižších rozlišení je jasný. Je to především úspora místa na kartě, protože snímky s nižším rozlišením mají menší datový objem. Navíc, nižší rozlišení rovnou na aparátu se s výhodou použije v tom případě, kdy potřebujeme získat snímky určené pro web nebo mail a které bychom jinak museli zmenšovat tak jako tak. Na př. fotografie fotoaparátů pro tento web pořizuji v rozlišení 2 Mpx ( 1728 x 1152 na Canonu 350D), protože původních 8Mpx mi dělá v tomto případě potíže.

Celá plocha snímače se i nadále účastní tvorby obrazu. Není totedy žádný výřez, žádné omezení počtu pixelů na středovou oblast. Osmimegový Canon 350D tedy neustále používá svoji 8Mpx kapacitu, i když pořizuje snímky s nižším rozlišením 2496 x 1664 nebo 1728 x 1152.
Jde totiž o převzorkování (downsampling) jako poslední krok při generování obrazu z procesoru poté, kdy v prvním kroku došlo v analog-digitálním převodníku k vytvoření pracovního datového souboru. To je důvod, proč na př. datový soubor RAW (to jest, pracovní datový soubor zpracovaný a uložený do datového souboru) je zpravidla jen v nejvyšším rozlišení, jaké je na daném přístroji k disposici. Jak mě vtipně upozornil pan Jaromír Krejčí ze společnosti Zoner, jde fakticky o opačný proces, než je digitální zoom.
V digitálním zoomu naopak přístroj kalkuluje jen z omezeného počtu pixelů ve středové oblasti, jež zpracuje a převzorkuje na vyšší rozlišení. Zde se pracuje se všemi pixely a obraz se převzorkuje dolů, na menší rozměr. Někdy se dokonce vygeneruje obrázek v obou rozlišeních, v plném i redukovaném – některé přístroje umožňují režim „mail“,kdy jako „přívažek“ k normálnímu snímku dostaneme i malý 640×480 snímek.

Obrázky s nižším rozlišením jsou zpravidla velmi kvalitní a dejme tomu čtyřmegový (převzorkovaný) snímek z Canonu 350D bude přinejmenším stejně kvalitní, jako čtyřmegový obrázek ze čtyřmegového fotoaparátu. Nejsou tedy ničím méněcenným a proto lze používání nižšího rozlišení doporučit, pokud se to dělá s rozvahou. Je směšné a zbytečné, když by si někdo měl koupit dejme tomu Canon 350D a používal ho jen ve dvoumegovém rozlišení, aby „ušetřil“.