Nikon Z jak se s ním fotilo

Dvě bezzrcadlovky z dílny dvou králů zrcadlovek jsou hitem sezóny. Na letmé zafocení jsem získal Nikon Z7, tedy fotoaparát nejvyšší třídy v této oblasti. Toto je třeba vzít v úvahu, Z7 stojí 88500 Kč (září 2018), tedy o osm tisíc víc než Nikon D850. Nikon Z7 je tedy výrazně dražší než špičková a oprávněně velmi úspěšná zrcadlovka, v současné době pokládaná ve své třídě za naprostou jedničku. Kdybychom porovnávali výkonové parametry, jsou velmi podobné. Rozlišení je 46 mega a rozsah ISO v základním nastavení 64 – 25600. Nikon Z7 má ovšem čip stabilizovaný a navíc je vybaven 493 ostřicími body.

Tím se dostáváme k základní otázce či problému. I tato bezzrcadlovka je jen o málo menší než tělo D850 (134 x 101 x 68 oproti 146 x 124 x 79 mm) a lehčí (675g proti 1005 g). Nicméně v současnosti už vývoj hybridního ostření dokázal srovnat rychlost ostření bezzrcadlovky a zrcadlovky, což byl dosud problém. Navíc, ostření se realizuje na rovině čipu, kdežto zrcadlovky ostří modulem na dně těla a mohou mít problém s jevem zvaným frontfocus / backfocus, že totiž je ostřicí bod nastaven o něco před nebo za rovinu čipu. Dá se to seřídit, lepší zrcadlovky jsou na to zařízené, nicméně tato nepříjemnost u bezzrcadlovek – všech – odpadá. V tomto ohledu má tedy Z7 navrch.

O hledáčku jsem s nadšením psal už v předchozích článcích i na základě letmé zkušenosti z tiskové konference, kdy bylo možné předprodukční vzorek letmo prohlédnout. Je skoro čtyřmegový a tudíž obraz je jasnější a větší než v optickém hledáčku zrcadlovky. To je další důležitý rozdíl oproti zrcadlovce – zde máme navíc nad a pod obrazem v hledáčku stavové lišty s údaji o nastavení fotoaparátu. Lze to vypnout, aby nás to nerušilo. K tomu ještě je třeba zdůraznit, že obraz je zprocesovaný, to znamená, že vidíme důsledky korekce expozice, eventuálně nastavení bílé nebo aplikace různých stylů zobrazení. Kontrola obrazu je tedy větší než v zrcadlovce.

Hodně pozornosti vyvolal přechod na jiný bajonet. Sečná vzdálenost je 16 mm, tedy kratší než mají bezzrcadlovky Sony. Výhody tohoto řešení se projeví v dalším vývoji optiky – zejména při vývoji objektivů s krátkou ohniskovou vzdáleností. Tradičně bylo nutno řešit problém rozdílu fyzické vzdálenosti od roviny čipu a ohniskové vzdálenost ve smyslu indicie úhlu záběru. Předpokládá se, že nové objektivy – včetně těch které už Nikon pro svůj systém Z nabízí – budou z tohoto důvodu jednodušší a budou mít lepší kresbu.

V praxi jsme ocenil hlavně jak Nikon vyřešil ovládání nového systému – model 76 je v tomto smyslu totožný. Aparát dokonale padne do ruky a všechny ovládací prvky jsou tam, kde by je čekal i člověk který není nikonista. U spouště je vypínač a tlačítka pro ISO a korekci expozice, přičemž spoušť videa je programovatelná. K tomu je třeba ještě podotknout, že individuální nastavení tlačítek se týká buď režimu foto nebo videa, takže pokud si nastavíte na spoušť videa třeba WB, po přepnutí na režim videa tam můžete mít spoušť videa. Skvělá věc je joystick pro stanovení ostřicího bodu. Na kapličce pro hledáček je přepínání režimu hledáčku: s ohledem na spotřebu elektřiny se vhodné si nastavit jen hledáček a pak ovšem je dobré mít možnost rychlého přenastavení ostřicího bodu. Odezva spouště byla bezproblémová a při focení nočních záběrů, jak už jsme upozornil, pohled do hledáčku dává skvělou informaci.

Shrnutí
Nikon se rozhodl zahájit svoji novou éru vyrcholovým modelem. To je jistě odvážný krok. Skoro devadesát tisíc za tělo plus akvizice nových objektivů s tím, že hodně dlouho nebude možné kupovat optiku z druhé ruky, Je to zřejmě výzva pro toho, kdo se chystá budovat systém a chce vsadit na perpektivního koně. Na blízký zánik zrcadlovek nevěřím a nevěřím ani na jejich střednědobý zánik, nicméně perspektivní jsou bezzrcadlovky a s vývojem elektroniky porostou jejich komparativní přednosti. S tímto výhledem je Nikon Z7 volba která stojí za úvahu.
No a kdo má rád video, může se na Z7 podívat v rukou Filipa Bartáka, technického specialisty českého Nikonu.