|
O novém ultrazoomu od Nikonu jsme zde referovali den po tiskové konferenci, na níž byl předveden. Hlavně mě zajímal jeho backlight čip. Skutečně posouvá schopnosti digitální fotografie? Aniž bych vás chtěl připravit o překvapení, řeknu hned zkraje: moc ne. Zopakuji, co to backlight čip je: jeho aktivní křemíková vrstva je hned pod čočkami a Bayerovou maskou a všechny to drátování je pod touto křemíkovou vrstvou, zatímco tradičně ty vodiče leží mezi čočkami a křemíkem. Backlight je něco jako „svícení zezadu“. Tím chtěl básník naznačit, že při výrobě se destička otočí, po vytvoření vodivých vrstev se na druhou stranu, tedy vlastně na zadní stranu, nanese Bayerova maska a čočky. Jaký je a komu je určen
Soudková vada je značná při širokém úhlu záběru, s tím se musí u takto konstruovaných objektivů počítat.  Nastavení bílé je i v automatickém režimu velmi dobré. V žárovkovém osvětlení má bílé jemně načervenalý tón, což odovídá realitě, zato předvolba žárovka kupodivu preferuje zelený kanál:  Šum zde je a dokazuje, že backlight senzory zatím žádný převrat neznamenají. Při 800 ISO nastávají vážné problémy a 3200 ISO je použitelné s přimhouřením očí, tak jako všude v kompaktech.  Redukce vibrací je efektivní, udržel jsem z ruky osminu. V nabídce je obyčejná RV a hybridní, tedy mechanická plus elektronická, nicméně rozdíl jsem neviděl žádný ve výsledku. Výrobce doporučuje RV vypnout při focení ze stativu. High dynamic range vyvolává smíšené pocity. Je to funkce, která prolne dva obrázky a z jednoho bere kresbu ve stínech a z druhého kresbu v jasech. Výsledek je ale hodně mdlý a aby byl vůbec použitelný, je třeba nastavit silnou kompenzaci, -0,7 nebo dokonce -1 EV. D-lighting zato je zde velmi efektivní, má dva stupně nastavení (plus vypnutí) , ale beztrestně lze používat i ten vyšší, nevede k žádným obrazovým nekalostem. Makro je velmi příjemné, krásně prokreslené, pustí nás na centimetr k objektu, s výklopným displejem je radost pracovat, odpadá válení a špinavá kolena atd.  Dlouhé ohnisko jsem si nechal na konec. Optické zákony se nedají ošidit, použití maximálního vyzoomování vyžaduje rychlosti závěrky blížící se k tisícině a jelikož v takovém případě máme nejmenší dosažitelnou clonu F5.0, chce to i za slušného počasí hlídat ISO. Ovšem s tou výhradou, že se za vyšší ISO platí vyšším šumem na čipu o velikosti nehtu malíčku. Ukázky:
|
, i to odpovídá současným chvályhodným trendům a rozsah objektivu zvedl na 1:26, tedy ekvivalent 26–678 mm. Objektiv je relativně kvalitní, nicméně zkušenost s tímto přístrojem mě nezbavila pochybností o smyslu kompaktů s objektivem o ekvivalentu nad 500 mm. I ten půlmetr je fakt hodně moc a co nadto je, od čerta je. Leč pokračujme v prohlídce. </p>
<p>Přístroj je vybaven elektronickým hledáčkem, počet pixelů není uváděn, ale vysoké rozlišení to není. O to více oceňme výklopný LCD displej s rozlišením 460,000, ten je skutečně kvalitní a možnost vyklopit ho značně zvyšuje užitnost přístroje. Ve specifikacích na webu se uvádí citlivost od 80 do 3200 ISO, oficiální specifikace a pohled na menu nás ubezpečí, že je to od 160 do 3200, přičemž to nejvyšší ISO je dostupné jen pokud fotíte jednotlivé obrázky, nikoli sérii, a nemáte nastavenou nejvyšší kvalitu. S ohledem na optiku je snímač mrňous velký 6.16 x 4.62 mm, to je 36 miliónů pixelů na centimetr čtvereční, kdežto prakticky stejně drahá zrcadlovka Nikon D3000 má 2,7 miliónů pixelů na centimetr čtvereční. Snímač je stabilizovaný. Světelnost objektivu je velmi slušná, F2.8 až F5.0, objektiv v makru ostří od 1 cm. Video nabízí v HD kvalitě se stereozvukem. Pozoruhodné je sériové snímání rychlostí 10 fps. Lithium-ion EN-EL5 baterka přístroj napájí, rozměry jsou 114 x 83 x 99 mm, váha 481, zápis na SD / SDHC karty nebo do 48 MB vnitřní paměti. </p>
<p><b>Ovládání a menu</b> <br />Zvým řešením přístroj připomíná zrcadlovku. Zapíná se tlačítkem nahoře, spoušť má na úchopu – a zde je i ovládání zoomu, což zrcadlovky samozřejmě nemají. Vedle kapličky s elektronickým hledáčkem je kruhový volič režimu, s uspokojením konstatujeme, že jsou tu režimy program, priorita času / clony a uživatelské nastavení (namixujeme si, co potřebujeme a uložíme), no a pak je plný automat bez možnosti ovládání, scény a „scény se srdíčkem“, ty výběr vhodné scény přenesou na automat a dobře to funguje. Pak je zde i volba sériového snímání sportu a „inteligentní portrét“, což prakticky je rozpoznávání tváře s detekcí úsměvu a mrknutí a následným vyžehlením obličeje, to vše v 8 Mpx rozlišení. </p>
<p>Pod horní hranou jsou tlačítka pro přepínání kontroly obratu z EVF hledáčku na displej a zpět, dále pak prohlížení, přepínání režimu videa a <b>roller</b>, což je zase prvek obvyklý v zrcadlovkách a opravdu vymazlených kompaktech. <br />Vpravo od displeje je tlačítko pro prohlížení, čtyřcestný volič s přidělenými funkcemi, jako obvykle je to blesk, kompenzace expozice, makro a samospoušť. Pod tím je menu a koš. </p>
<p><b>Menu</b> je jen jedno, tady se nedrží na žádné funkční menu. Fotomenu má tři obrazovky, je přehledné a <b>české</b>(na rozdíl od zrcadlovek Nikon), jediné, nad čím jsem vrčel, je nastavování ISO, které je zcela nesmyslně na dva kroky místo na jeden a navíc se mi zvolená hodnota nepotvrdila v nabídce, takže jsem ji musel kontrolovat na LCD. To je vyslovená chyba. Také není šikovné, že stabilizace (u Nikonů se tomu říká <b>redukce vubrací</b>) se nezapíná / nevypíná ve fotomenu, ale v setupu. </p>
<p><b>Jak se s ním fotí</b> <br />Přístroj nabíhá 2,1 sec, na ultrazoom je to slušný výkon. S namáčknutím je uspokojivě rychlý (zpoždění 0,2 sec), bez namáčknutí hodně záleží na momentálně nastaveném ohnisku – jakmile máme vyzoomováno na těch šest set, někdy nastává delší honička za rovinou ostrosti a vypadá to,že si autofokus občas dělá co chce a ostří na co chce. <b>Kresba</b> je v rozumném rozsahu ohniska výborná – ED optika nese ovoce, po fialových konturách musíme bedlivě pátrat, než je objevíme. Horší je to se šumem, ten se bohužel projevuje už při 160 ISO, tedy při nejnižší hodnotě a navíc obraz nese stopy softwarových pokusů o redukci šumu, takže výsledek vypadá hodně rozmydleně – pravda, na monitoru v projekci 1:1. Kdo si chce dělat pohlednice nebo zvětšeniny do A4, nemusí se otázkou kresby trápit. Na ukázce je vlevo aberace, vpravo kresba, obé 1:1. </p>
<table>
<tr>
<td><img src=)
|
O novém ultrazoomu od Nikonu jsme zde referovali den po tiskové konferenci, na níž byl předveden. Hlavně mě zajímal jeho backlight čip. Skutečně posouvá schopnosti digitální fotografie? Aniž bych vás chtěl připravit o překvapení, řeknu hned zkraje: moc ne. Zopakuji, co to backlight čip je: jeho aktivní křemíková vrstva je hned pod čočkami a Bayerovou maskou a všechny to drátování je pod touto křemíkovou vrstvou, zatímco tradičně ty vodiče leží mezi čočkami a křemíkem. Backlight je něco jako „svícení zezadu“. Tím chtěl básník naznačit, že při výrobě se destička otočí, po vytvoření vodivých vrstev se na druhou stranu, tedy vlastně na zadní stranu, nanese Bayerova maska a čočky. Jaký je a komu je určen
Soudková vada je značná při širokém úhlu záběru, s tím se musí u takto konstruovaných objektivů počítat. Nastavení bílé je i v automatickém režimu velmi dobré. V žárovkovém osvětlení má bílé jemně načervenalý tón, což odovídá realitě, zato předvolba žárovka kupodivu preferuje zelený kanál: Šum zde je a dokazuje, že backlight senzory zatím žádný převrat neznamenají. Při 800 ISO nastávají vážné problémy a 3200 ISO je použitelné s přimhouřením očí, tak jako všude v kompaktech. Redukce vibrací je efektivní, udržel jsem z ruky osminu. V nabídce je obyčejná RV a hybridní, tedy mechanická plus elektronická, nicméně rozdíl jsem neviděl žádný ve výsledku. Výrobce doporučuje RV vypnout při focení ze stativu. High dynamic range vyvolává smíšené pocity. Je to funkce, která prolne dva obrázky a z jednoho bere kresbu ve stínech a z druhého kresbu v jasech. Výsledek je ale hodně mdlý a aby byl vůbec použitelný, je třeba nastavit silnou kompenzaci, -0,7 nebo dokonce -1 EV. D-lighting zato je zde velmi efektivní, má dva stupně nastavení (plus vypnutí) , ale beztrestně lze používat i ten vyšší, nevede k žádným obrazovým nekalostem. Makro je velmi příjemné, krásně prokreslené, pustí nás na centimetr k objektu, s výklopným displejem je radost pracovat, odpadá válení a špinavá kolena atd. Dlouhé ohnisko jsem si nechal na konec. Optické zákony se nedají ošidit, použití maximálního vyzoomování vyžaduje rychlosti závěrky blížící se k tisícině a jelikož v takovém případě máme nejmenší dosažitelnou clonu F5.0, chce to i za slušného počasí hlídat ISO. Ovšem s tou výhradou, že se za vyšší ISO platí vyšším šumem na čipu o velikosti nehtu malíčku. Ukázky:
|
