Nezařazené

Nikon D850

V oboru plnoformátových přístrojů s čipem velkým 24 x 36 (jako políčko kinofilmu)jsme byli navyklí rozlišovat dvě pod-kategorie: přístroje s relativně menším počtem fotodiod, ale s velkým dynamickým rozsahem a malým šumem, a pak přístroje zaměřené spíš studiově, s velkým počtem pixelů. Toto dělení se bortí. Nový Nikon D850 je rozkročen v obou kategoriích.

V oboru plnoformátových přístrojů s čipem velkým 24 x 36 (jako políčko kinofilmu)jsme byli navyklí rozlišovat dvě pod-kategorie: přístroje s relativně menším počtem fotodiod, ale s velkým dynamickým rozsahem a malým šumem, a pak přístroje zaměřené spíš studiově, s velkým počtem pixelů. Toto dělení se bortí. Nový Nikon D850 je rozkročen v obou kategoriích.

Jaký je a komu je určen 
Jde o jednookou zrcadlovku s tělem z hořčíkové slitiny, důkladně utěsněným proti prachu vlhkosti. Tchajvanská firma NRC zveřejnila minulý týden na webu svůj „teardown“, tedy rozebrání a zpětné složení (nezkoušejte to! 🙂 ). Podle ní je odolnost významně zvýšena – srovnává s předchozími modely Nikonu a ve všech ohledech D850 vede. Detail: Čip je výrobek Toshiby a pochází z Tchajvanu. Doporučení firmy – upgrade z D60, D750 a D800E dává smysl. Zajímavé je, že se doporučení na upgrade netýká D810, která je přímý předchůdce D850.



Připomenu, že 45,4megový CMOS snímač s předním osvitem podporuje procesor Expeed 7. Rozsah ISO je 32 až 102400, video má 4K. Zaostřovací 153bodový systém je shodný s profi sportovní zrcadlovkou D5. Záznam je na karty SD (až UHS II) a také vysokorychlostní XQD, tělo stojí 97 tisíc. V setu se nabízí s objektivem 24-120. Jeho cena je v září bezmála 97 tisíc. Odpovídá určení přístroje – je to tahoun, který vydrží vysoký zátah po dlouhá léta. Pro příležitostné focení opravdu nebyl stvořen. S přídavným battery gripem se výkonnostně opravdu blíží i té absolutně špičkové D5. Zahrnuje v sobě aktuální technologický vrchol, co více k tomu podotýkat?

Ovládání a menu
Koncepce ovládání je v souladu s konceptem užívaným už jedenáct let – můj někdejší Nikon D100 ještě měl kruhový volič režimů, ale už D200 z roku 2006 měl principiálně stejné rozvržení jako tato D850. Přístroj se samozřejmě zapíná páčkou u spouště, pod ní je přední roller (ovládací kolečko) a v těsném sousedství je spoušť videa, tlačítko pro ISO a tlačítko pro korekci expozice. Na druhé straně od hledáčku je právě to, co jinde mají na kruhovém voliči: Je to čtveřice tlačítek Qual, WV, režim měření expozice a MODE, to je volba režimu focení: program, priorita času a clony a plný manuál. Nic takového jako zelený foťáček pro plnou automatiku nemůžeme od přístroje této třídy čekat. Pod tím je přepínání režimů focení jednotlivých obrázků, pomalá / rychlá série, tichý režim, samospoušť a zvednutí zrcátka.



Režim focení nastavujeme zadním rollerem, který je vpravo nahoře na zadní stěně hned pod hranou. Důležitá tlačítka jsou ještě vlevo od objektivu, je to zapnutí bracketingu (postupná expozice s různou hodnotou) a přepínání automatického a ručního ostření, je to páčka, po stisku středového tlačítka této páčky volíme zadním rollerem jednorázové nebo průběžné ostření, předním rollerem volíme zaostřovací pole – celou plochu, zóny nebo bod. Toto je mimořádně příjemné a flexibilní, zatímco předchozí uspořádání, tedy tlačítka a kotouček na horní stěně vyžaduje práci obou rukou: není to chyba, je to vlastnost všech zrcadlovek vyšší a nejvyšší třídy Nikon. Vpravo od objektivu je tlačítko Pv pro kontrolu hloubky ostrosti zacloněním (to je k ničemu), lze tam navolit cokoli užitečnějšího; pod tím je funkční tlačítko Fn1, ve výchozím nastavení je neobsazené, též lze navolit co se nám zlíbí.

Na zadní stěně máme zleva tlačítko pro prohlížení, koš (vlevo od hledáčku) a vpravo aktivaci ostření, zmíněný roller a joystick: ten ve výchozím nastavení slouží jen k posunu zaostřovacího bodu, ale v menu uživatelských funkcí (f1) mu lze přiřadit stejnou funkčnost jako čtyřcestnému voliči; tato volba (f) ostatně dovoluje rozsáhle přizpůsobit přístroj vlastním požadavkům.



Vlevo od výklopného displeje je shora menu, zámek proti smazání, respektive nápověda, tlačítko pro zvětšení obrázku při prohlížení, tlačítko pro zmenšení fotky respektive pro změnu funkce externího blesku, potvrzovací OK tlačítko a Fn2, pro udělování hodnotících hvězdiček, lze změnit.
Vpravo od displeje je čtyřcestný volič, pod tím je tlačítko info – supluje stavový displej, a i- tlačítko aktivuje výběr významných ovládacích prvků v menu. Dole je přepínání živého náhledu pro fotografování a video. Pokud jde o tlačítka, jsou podsvícená – maličkost, ale v praxi skvěle užitečná, majitel tohoto přístroje si nemusí přisvěcovat mobilem…



Menu má sedm kapitol, pro prohlížení, fotomenu, videomenu a důležitá je vždycky tužtička, zde se nastavují speciality. Především je to vchod na banky uživatelských funkcí. Je to evergreen recenzí na Nikony, že nemají tlačítko nebo položku na nějakém voliči pro „custom“, tedy pro uživatelské funkce. Tyto „banky“ jsou čtyři, označené písmeny ABCD, lze to přejmenovat. Pod tím je skutečný setup, nastavuje se tu jazyk, čas a hlavně hned nahoře je formátování karty. Pod tím je oddíl pro úpravu pořízených fotek a docela dole vlastní menu, sem si můžeme natahat vše, co potřebujeme. Pokud jde o menu fotografování, zde je dobře upozornit , že i tento plnoformátový přístroj spolupracuje i s DX objektivy určenými pro APS-C formát čipu (DX). Nicméně ve fotomenu pod položkou Volba obrazového pole lze DX nastavit natvrdo, anebo s crop factorem 1,2x, respektive poměr stran 5:4 anebo 1:1 a lze tu zapnout zobrazení masky v hledáčku. Na druhé obrazovce je i nastavení vyvážení bílé barvy, přičemž lze tu obsadit 6 pozic a do každé natáhnout referenční fotku (na př. fotíme v ateliéru při LED světlech, vyfotíme barevně neutrální předlohu, nejlépe tabulku šedé, a tuto referenční fotku natáhneme do jedné z pozic).

Menu je řešeno přehledně, záhad zde není, jen to je trochu nešikovné, že zpět při stisku tlačítka MENU se dostaneme na nejvyšší úroveň, nikoli jen o jednu úroveň výš. Trochu to zdržuje.

Jak se s ním fotí Přístroj jsem měl vybavený objektivem 24-70/2.8 ED VR. Je to objektiv nejvyšší výkonnostní třídy a není překvapující, že spadá do nejvyšší kategorie i cenově, stojí 66 tisíc. Má vcelku měkčí charakteristiku zvláště při plné světelnosti a samozřejmě jeho hlavní síla je kolem clony F9.0. Mé pozorování je shodné s výsledky testu ing. Kortuse na jeho serveru Makofoto : také spokojenost s kresbu v rozích, překvapení s vinětací…



… kterou bych spolkl, ale soudková vada u objektivu za 66 tisíc je nepříjemně překvapující.



Jiná věc ale je, že ve srovnání s mým Canonem 5D Mk III vyšel tento Nikon jako přesvědčivý vítěz, čili opakoval svoje KO jež jsem s ním měl před třemi lety v recenzi jeho předchůdce, Nikona D810. Vlevo Nikon, vpravo Canon.



Všiml jsem si, že kolega, který měl přístroj k vyzkoušení přede mnou, nastavil v picture stylech vyšší stupeň doostření. PS Standard má doostření defaultně +3, on nastavil +9, to je asi vyjádření vztahu k použitému objektivu. Narážíme zde zřejmě na problém těchto přístrojů s extrémním rozlišením: je na zváženou, zdali pro ně nevolit v oboru krátkých ohnisek pevné ohnisko čili monofokál a zoom věnovat dlouhému ohnisku. Pětačtyřicet megapixelů, to je pekelně velké rozlišení… Ověřoval jsem si rozdíl mezi nastavením na L a M, tedy na plné rozlišení a pak na střední. Pocitově je samozřejmě vyšší rozlišení efektnější, nezdá se mi ale, že by přibylo o tolik více skutečných detailů: záleží tedy hodně na použití, zvláště pak na použití v tisku. Dodám ještě, že vysoké rozlišení má za následek velké datové objemy – RAWy mají 95 MB jen to fikne. Vysokorychlostní karty jsou tu nezbytné – a pokud možno XQD. Ono to ani jinak není možné, pokud jste zvyklí na dva sloty a simultánní zálohování, je tu jen SD a XQD:



Skvělé je ostření, převzaté od superprofi reportážního D5. Liší se jen provedení hledáčku, je zde jednodušší typ transparentního LCD displeje. Ostření je bleskové a výtečně reaguje i na dotyk na výklopném displeji. Podstatné je, že jeho výkon neklesá ani v nízkých světelných hladinách. Je počítáno i s delšími ohnisky a telekonvertory, které brutálně snižují světelnost – i pak bude fotoaparát ostřit. Ten je výklopný, nikoli přetáčecí, nepokládám to za mínus, spíš naopak – vyklopíte ho jediným pohybem, nepotřebujete dva. Pro normální použití je víc než vyhovující – hledáčky Nikonů jsou tradičně skvělé a nejinak je to i zde. Hledáček má opět o něco větší zvětšení a mohl jsem ho používat aniž bych si musel sundavat brýle.

Nikon D850 je skutečně univerzálně použitelný přístroj. Je utěsněný proti nepohodě, i to je jeden z důvodů, proč z něho byl odstraněn vestavěný blesk, to je oficiální vysvětlení. Má ohromné rozlišení, ale není to na úkor citlivosti – toto mě překvapilo už na D810 a se šumem nejsou problémy ani zde. Kacířsky prohlásím, že pokud to někdo nebude přehánět s rozměry zvětšeniny a bude fotky používat dejme tomu do časopisu, pak se nemusí bát ani ISO 25600 – rozhodně to není žádná bramborová mozaika.



S tím souvisí dynamický rozsah. Je těžké najít motiv, který by měl takové rozdíly v jasech, že by přesáhl možnosti D850. Samozřejmě to předpokládá fotografování do RAW, to celkem je samozřejmost, když jde o takový přístroj. přístroj nabízí samozřejmě bracketing, intervalové snímání – a zajímavá je funkce snímání s přesunem ostřicího bodu. Jde o variantu systému používaného v MFT přístrojích Olympus a Panasonic. Zde si navolíme počet fotek, jemnost odstupňování a možnost uložit fotky do separátní složky na kartě, aby se nepletly s normálními fotografiemi. Máme je pak pěkně pohromadě a uložíme je na počítači v příslušném softwaru, Photoshop to umí výtečně:



Toto je složenina 4 fotek ve středně velkém rozlišení M (to je prakticky totožné s Canonem 5D Mk III – myslím, že naprosto dává smysl fotit v tomto rozlišení a na L rozlišení jít jen na opravdu velké bubnování. Je to ale věc názoru a osobní praxe.

Užitečný je i tichý režim při živém náhledu, pak můžeme zrcadlovkou fotit i na koncertu. Nikon si hodně zakládá na SnapBridge, to je přímé spojení fotoaparátu a mobilu. Registruji, že to zde je, nicméně je to spíš hračka než vážně použitelná funkce. Když uvážíme, že datový objem RAW fotky je bratru 95 mega, pak hrátky se SnapBridgem a wifinou jsou jaksi mimo mísu. Ale když už to může být, ať to tam je, třeba se to někomu zalíbí. Profesionál se spíš spolehne na speciální výkonný modul WT-7A.

Shrnutí:
Nikon D850 je plnoformátová zrcadlovka s univerzálním profesionálním využitím. Je odolná, pohotová a rychlá pro reportážní i krajinářskou práci a má vysoké rozlišení vhodné pro fotografování ve studiu. Stojí bezmála 97 tisíc (září 2017). To je v měřítkách profi třídy naprosto autentická cena. Vysoké rozlišení si žádná prvotřídní optiku, zde bych se soustředil na monofokokální objektivy s pevným ohniskem, zvlášť v oblasti širokoúhlých objektivů. Jde o dlouhodobou investici, zde nemá cenu škudlit. Nevěřím, že přístroj nějak rapidně morálně zestárne, za pět let bude stejně schopný prvotřídní práce jako dnes.

 

Ukázky:

s

1 až 9 běžné světelné podmínky, 10 až 13 vyšší rozdíly stínu a světel, 14 až 16 vyšší ISO, 17 je HDR, 18=3200 ISO, 19= 6400 ISO, 20= 25600 ISO.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16
17 18
19 20


Chcete znát názor prodejce, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky fotoaparátu Nikon D850 ?