Nezařazené

Nikon D7200

Nikon inovoval svůj nejvyšší model ve třídě DX zrcadlovek – tedy zrcadlovek, které NEJSOU plnoformátové, jelikož jsou vybaveny menším snímačem 23.5 x 15.6 mm. Stojí proti Canonu 7D Mk II a Pentaxu K-3 II. Cena jeho těla je o polovinu nižší než cena těla odpovídajícího Canonu. Stojí 30 tisíc, kdežto Canon 46 tisíc. Pentax je ještě o 1500 Kč níže. To jistě bude vážný faktor přirozhodování o tom, do kterého systému vstoupit – ano, protože odpovědná koupě zrcadlovky musí vycházet z toho, že tělo zrcadlovky je základ systému, které rozvíjíme s ohledem na svoje fotografické preference.

Nikon inovoval svůj nejvyšší model ve třídě DX zrcadlovek – tedy zrcadlovek, které NEJSOU plnoformátové, jelikož jsou vybaveny menším snímačem 23.5 x 15.6 mm. Stojí proti Canonu 7D Mk II a Pentaxu K-3 II. Cena jeho těla je o polovinu nižší než cena těla odpovídajícího Canonu. Stojí 30 tisíc, kdežto Canon 46 tisíc. Pentax je ještě o 1500 Kč níže. To jistě bude vážný faktor přirozhodování o tom, do kterého systému vstoupit – ano, protože odpovědná koupě zrcadlovky musí vycházet z toho, že tělo zrcadlovky je základ systému, které rozvíjíme s ohledem na svoje fotografické preference.


Jaký je a komu je určen
Je to jednooká zrcadlovka s tělem z hořčíkové slitiny utěsněným proti prachu a vlhkosti. Je vybavena snímačem s efektivním rozlišením 24.2 milionů bodů, týmž jako v modelu D5300. Snímač nemá nízkofrekvenční filtr, je nyní podpořen novým procesorem Expeed 4. Citlivost dosáhla rozsahu od 100 do 102 400 ISO. Počet zaostřovacích bodů stoupl na 51, AF modul je Multi-CAM 3500DX II a měl by být schopen ostřit při -3 EV (k takovým údajům obvykle poznamenávám „zlatý voči“). Sekvenční focení má rychlost 6 oken / sec, v režimu 1,3 crop až 7 fps (ten 1,3 crop znamená, že se využije menší plocha snímače, tedy menší rozlišení a tudíž menší objem dat, jež je nutno zpracovat). Ten crop 1,3 je zajímavý i v tom, že je téměř celý kryt zaostřovacími body modulu Multi-CAM 3500DX II., toho jsem si všiml už na D7100. To je velmi významný prvek a může to pro určitý typ fotografování být i dobrý argument pro používání crop režimu. Autofokus je vybaven mechanickým převodem, takže přístroj může spolupracovat i s objektivy Nikon bez vnitřního motoru.


Video je HD 1920, v 1,3 crop režimu je schopno natáčet frekvencí 60 oken/sec. Přístroj má wi-fi s NFC (připojení mobilu přiložením). V tomto ohledu je to velká přednost oproti o polovinu dražšímu Canonu 7D Mk II, který wifinu nemá, dle oficiálního vysvětlení proto, že má kovové tělo.

Rozsah časů je od 30 sec do 1/8000. Hledáček je přirozeně hranolový se 100% krytím, přístroj má vestavěný blesk s dosahem 12 m na 100 ISO a synchro časem 1/250 sec.

Baterka EN-EL15 má vysokou kapacitu 1100 fotek, fotky se zapisují na karty rodiny SD (dva sloty). Tělo váží 675 g a měří 36 x 107 x 76 mm. Je tedy menší a výrazně lehčí než odpovídající Canon, kdežto Pentax je ještě o půl centimetru na délku i na výšku menší, avšak o 120 g těžší.

Parametry tedy má úctyhodné a předchází ho výborná pověst z předchozích dvou modelů sedmitisícovkové řady. Zlepšený je tedy zaostřovací systém, zvětšená vyrovnávací paměť (malý buffer byl nepříjemný nedostatek předchůdce, tím spíš, že jde o svižný přístroj, jako dělaný pro práci reportážního typu) a velmi vítaná je vysoká kapacita baterky.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná páčkou u spouště, je to nejpohodlnější a nejrychlejší systém. Hned u spouště je další spoušť pro video a tlačítko pro korekci expozice, na příhodném místě, poslepu je snadno nahmatatelné. O něco vice vzadu je tlačítko pro nastavení režimu měření expozice, načež následuje stavový displej.


Vlevo od hledáčku je kruhový volič režimu. Ten je aretovaný tlačítkem v ose kroužku, takže je vyloučeno mimoděčné přenastavení (které zničilo už tolik – obvykle nejlepších – obrázků…). Najdeme tu obvyklou čtveřici PSAM (program, priorita času / clony a plný manuál), dále pak „zelený automat“ pro začátečníky, blokaci blesku, scénické režimy, dvě pozice pro uživatelské nastavení a „effects“, soubor legrácek typu „miniatura“ a „silueta“.
Pod tímto voličem má kroužek s volbou toho, co se označuje „drive“ – tedy singl snímání a dvě rychlosti sériového, tichý režim, samospoušť a zvednutí zrcátka.

Další sada ovládacích prvků je na zadní straně. Pod hranou je zleva tlačítko na prohlížení a mazání, blokace expozice a ostření a zadní roller. Vlevo od displeje je tlačítko pro menu, WB, kvalitu obrazu, ISO ( a zde je možno nastavovat pomocí tlačítek vlevo od displeje ISO, WB i velikost a kompresi obrázku) a dole I tlačítko, což je fakticky jakýsi pomocný setup anebo, chcete-li, sada zkratek do různých částí menu. Odtud je přímý vstup do uživatelského menu pro definici tlačítka, jež defaultně slouží k ověření hloubky ostrosti (je a vždycky bylo k ničemu, protože sice po stisku zacloníte, ale pak nic pořádně nevidíte). Dále je tu možnost nastavit a naladit HDR (skládání obrazů o různé expozici). Nicméně mimořádně důležité jsou dvě položky, které umožňují nastavit funkci na funkční tlačítka, umístěná na přední stěně. Vždy nabízí dvě možnosti, jednorázovou funkci anebo funkci plus možnost volby rollerem. Takže je možné např. volit změnu formátu DX-DXx1,4 crop, jednorázově, anebo třeba HDR a na rollerech pak nastavujete vypnout/zapnout a sílu HDR. To je velmi užitečné a stojí za to systém pochopit a používat. Důležité je i info tlačítko na druhé straně displeje. To otevře stavový displej a zde máme přehled o umístění zaostřovacího bodu (lze ho měnit čtyřcestným voličem). Parametry ale nelze zde měnit, je to čistě informativní nástroj.


Menu má položky prohlížení, fotografování, uživatelské funkce, nastavení a pak další dvě pozice pro retuš fotek. Bývám k této funkci skeptický, nicméně vzhledem k tomu, že je přístroj vybaven wifinou a že tudíž lze právě pořízené fotky jaksi odvysílat do světa, je tato funkce přinejmenším omluvitelná (přestože pochybnosti zůstávají). Poslední pozice s posledními funkcemi, je to vlastně výběr toho, co pořád používáme.
Zde zopakuji vychytávky, jak jsem je postupně posbíral při praxi s modely zrcadlovek Nikon.

V menu Fotografování zvažte, zda si zapnete redukci šumu při dlouhé expozici, defaultně je to vypnuté. HDR a D-Lighting se dají zapnout jinde, na to nepotřebujete chodit do menu. Automatické nastavení bílé na režim Auto1 a Auto2, to druhé zachovává teplejší tóny, nicméně velký rozdíl v tom nevidím (upřímně: žádný).

U Nikonů je nejdůležitější oddíl Menu uživatelských funkcí (u Canonu je obdoba Fn menu), má ikonku tužtičky. Zde je v oddílu a (Automatické zaostřování) důležitá položka 3 Sledování objektu s blokací. Je to důležité hlavně pro sportovní fotografii, když sledujete objekt v režimu AF-C (průběžné ostření). Když nastavíte volbu 5 (dlouhé), trvá to dlouho, než přeostří na jiný objekt (typicky: sledujete běhat psa po lese, zaběhne za strom, v režimu 5 to trvá dlouho, než by se zaostřilo na strom a pes vypadl z ostrosti.).
Defaultně je to na střední hodnotě 3 – zvažte, na co to nastavíte.
Další důležitá položka je b3 Snadná korekce expozice. Když ji zapnete, nemusíte kvůli korekci tisknout tlačítko korekce expozice a korigujete ji zadním rollerem bez tohoto mezikroku. A pozor: když si nastavíte automatické ISO a režim Manuál, tak typicky, defaultně (lze změnit), zadní roller nastavuje čas, přední clonu. Když ale zapnete tlačítko Korekce expozice (třebaže máte nastavenou Snadnou korekci), korekce zafunguje a snižuje / zvyšuje ISO. Velmi důvtipné, mohu doporučit.

Když už jsme u ISO, automatické ISO se nastavuje buď v menu, ale snadněji po stisku tlačítka ISO vlevo od displeje. Pak se předním rollerem automatické ISO buď vypíná nebo zapíná, a zadním rollerem nastavujeme ISO ručně, pokud je automat vypnutý. Do menu musíme jít k doladění tohoto systému. Ve fotomenu pod položkou Nastavení citlivosti ISO nastavíme nejvyšší citlivost pro AUTO režim (nebojte se nastavit 8000 ISO) a taky nejdelší čas závěrky, při které začne automat fungovat. Defaultně je tam AUTO a pak automatika bere v úvahu ohniskovou délku použitého objektivu.

Kdo by chtěl nastavit „ostření na palec“, kdy se vypne aktivace AF pomocí stisku spouště a přejde se na tlačítko AE-L/AF-LV vlevo od zadního rolleru, udělá to v oddílu f4 Funkce tlačítka AE-L na Aktivaci automatického zaostřování. V dalším kroku v oddílu a4 je nastavíte Aktivace zaostřování na volbu Tlačítko AF-ON. Potom nastavíte průběžné zaostřování tlačítkem AF vlevo dole u bajonetu objektivu a zadním rollerem na stavovém displeji. Od této chvíle ostříte palcem, který máte na AF-L tlačítku a když ho pustíte, přístroj přestane ostřit, i když tisknete spoušť. Tím dostanete ostrost pod absolutní kontrolu. Je třeba si na to zvyknout a když si zvyknete, bude vás štvát aparát, který to neumí.

Důležitý je i oddíl C4, tam si nastavíte, co se kdy po jaké době samo vypne. Tento model to má v defaultním nastavení celkem rozumně nastaveno, ale je možno si to udělat podle sebe.

Oddíl d2 umožní nastavit, jak rychlou sekvenci chcete v „pomalé sérii“ CL, od 1 fps do 6 fps, defaultně je to 3 fps.

V oddílu e2 se nastavuje synchronizační čas pro práci s bleskem v režimu „blesk“, tedy stálý výplňkový blesk. Defaultně je to 1/60, lze prodloužit. Lépe je ale mít trvale nastavený Slow blesk (stisk tlačítka Blesk plus zadní roller, kontrolujeme na stavovém displeji).

Jak se s ním fotí
Svižnost zde nemusím tlačit kupředu. Je to velmi rychlý fotoaparát a je takový i jeho předchůdce. Nulová (z praktického hlediska) prodleva po zapnutí, okamžité ostření i za nízkých světelných hladin, to vše vyžaduje jenom superlativy. Rychlost sériového snímání je uváděna jako 6fps při plném zobrazení a 7 fps při zmenšeném, 1,3x ořezu. Za předpokladu, že fotíme v režimu ručního ostření a exponujeme na krátkou expoziční dobu, v plném zobrazení opravdu dosáhneme 6 fps a 7fps je skutečně při 1,3x ořezu. Při zapnutém autofokusu jsem dosáhl frekvence až 8 fps, při plném formátu zůstala 6fps, pochopitelně opět při vysoké rychlosti závěrky. To zdaleka není samozřejmost, upřímně, setkal jsem se s tím poprvé, aby realita odpovídala tabulkovýh údajům. S tím souvisí i velikost vyrovnávací paměti. Inzerována je 18 fotek v RAW. Při pohledu do hledáčku máme na stavovém řádku údaj 12 snímků pro RAW. To je opravdu spolehlivá informace. Při sérii zaplníme paměť 12 RAW snímky a pak už záleží na rychlosti záznamového média. Tento přístroj pracuje jen s SD kartami (ovšem včetně těch nejrychlejších), nicméně skutečně rychlé jsou bohužel CF karty a s nimi kompatibilní není. Nicméně i ta série 12 fotek je velmi slušný objem a pak je třeba počkat, až se snímky zapíší na kartu, anebo rezignovat na sérii. Pokud budeme fotografovat v JPEG obrazovém formátu, buffer pojme 36 snímků, s rychlou kartpou pobere až 100.
Obrazová kvalita
Když Nikon přišel s 24mefovými snímači pro APS-C (DX) formát, strhl se povyk, a kde kdo měl starosti stran dynamického rozsahu. Někdy… nikoli neoprávněně. Při uvedení D7200 sliboval Nikon významné zlepšení v tomto ohledu. Sklony k přepalům zde nejsou, takže o tlačítko korekce expozice se nemusíme zajímat – tím spíš, když budeme fotit v RAW (NEF) režimu. V recenzích přístrojů Nikon jsem obvykle vyjadřoval své pochybnosti o efektivitě D-Lighting režimu. Posuďte sami, týká se mírného projasnění stínů, vlevo je zapnutý v high režimu, uprostřed je v auto režimu a vpravo je vypnutý. Jasový rozdíl osvětlení scény je ovšem značný, takže příklad svědčí o velmi slušném vypořádání s rozsahem jasů – i bez jakékoli korekce.


Pokud jde o vysoké ISO, zde došlo k významnému pokroku. Hodnota 3200 nebo dokonce 6400 ISO už není směrovka ke zkáze, jak se lze přesvědčiti na snímcích 15 a 16 v našich Ukázkách. Zde je standardní srovnání 1250, 1600, 3200 a 6400 ISO při 100% zvětšení.


Přístroj jsem zkoušel s objektivem 18-105. Ten je standardně dodáván, já bych tomuti tělu přál lepší osud. Dodávají se naštěstí i jiné sady, například se Sigmou 17-50/2.8, která je zvýhodněná asi o 1500, než kdybyste kupovali extra tělo a tento objektiv. Ale úvahy tohoto typu se musí opravdu přímo vázat na individuální přednosti a zájmy.

Shrnutí
Nikon D7200 je už třetí generace sedmitisícovké řady, náležící ke střední třídě digitálních zrcadlovek. Má 24megový čip bez změkčovacího low pass filtru a zaslouží si kvalitní optiku. Je schopen plnit většinu úkolů kladených na DX zrcadlovku. Vyniká rychlostí ostření i záznamu a výtečnou obrazovou kvalitou. Cenově si stojí proti konkurenci velmi dobře. Zájemcům o rozsáhle vybavenou a cenově rozumně posazenou zrcadlovku ho lze rozhodně doporučit k úvaze. Jeho hlavním konkurentem asi bude o 4 tisíce levnější D7100, neřku-li rovnou D7000, který je dosud v prodeji za 18 tisíc. Lepší jistě je, otázkou ale zůstává, jak kdo vyjádří to vylepšení finančně.

Ukázky:

1 a 2 rozsah ohniska setového objektivu, dále běžné osvětlení. 12 je dynamický rozsah, 13 bez korekce a 14 s korekcí 0,7 EV, 15 při 3200 ISO, 16 při 6400 ISO.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Nikon D 7200.