|
Nikon před rokem představil svoji první full frame profi zrcadlovku D3. Hned jsme se ptali, a kdypak bude obdoba Canonu 5D? Museli jsme čekat rok. Dočkali jsme se, zde je!
Jaký je a komu je určen
Jde o profesionální zrcadlovku nejvyšší kategorie, s full frame snímačem (velkým jako pole kinofilmu, proto použitá optika má opravdu takový úhel záběru, jaký odpovídá označení ohniskové vzdálenosti, přístroj tedy nemá tzv. crop faktor jako mají APS-C zrcadlovky). Vnitřek přístroje je v podstatě týž jaký je v D3, takže na první pohled je nejnápadnější změna v těle. Zatímco D3 má mohutný battery pack, tedy prostor pro vysokokapacitní akumulátor ve spodní části, D700 ho vestavěný nemá (přirozeně že ho lze přikoupit jako příslušenství). Rozlišení zůstává na 12,1 milionech pixelů. I to je součástí strategie Nikonu: firma se zde neúčastní závodů o počet megapixelů, takže snímač má skvělý index „hustoty pixelů“ 1,4 MP/cm2. V důsledku toho lze dosáhnout udivujících citlivostí bez šumu nebo s poměrně malým šumem, ale o tom později. Přístroj tedy vytváří obrázky v poměru 3:2 (ale ne 4:5, kdežto D3 to umí) velké 4256 x 2832, nebo 3184 x 2120 a 2128 x 1416 pixelů. Snímač je CMOS. V běžném režimu je citlivost systému 200 až 6400, ale lze rozšířit od 100 do neuvěřitelných 25600 ISO. Tedy totéž jako na D3. V tomto vysokém ISO jsou oba Nikony absolutně bez konkurence. Výměnná optika je samozřejmostí, přičemž opět oba Nikony dovedou to, že při použití DX objektivů (jsou určeny pro „malé“ zrcadlovky D40 počínaje a D300 zatím konče) se snímání přizpůsobí a lze fotografovat, samozřejmě s menším rozlišením, protože je využita jen středová plocha snímače o rozměru DX, pak přístroj pracuje v pětimegovém rozlišení. Objektivy podporované tímto přístrojem: nejlépe G a D AF Nikory. Jiné objektivy mají různá omezení, například nemohou využívat systém 3D Color Matrix Metering II. Ostření má 51 zaostřovacích bodů, 15 z nich je křížových. Přístroj má i funkci „live view“, tedy snímání „na matnici“, v jednom z jeho režimů lze použít i pasivní autofokus „na kontrast“. Autofokus je buď single nebo kontinuální, lze nastavit i sledování pohybu. Přirozeně že lze ostřit i ručně. Režimy jsou obvyklé PSAM, měření expozice přes 1005pixelůvý RGB senzor. Pak je možno volit zonální (3D color matrix), s zvýrazněním středu anebo bodové (průměr 4 00). Ovládání a menu Nikonistovi padne přístroj okamžitě do ruky. Ovládací prvky jsou umístěny podle dlouhodobého vývoje sahajícího hluboko do klasické éry, takže žádná nepříjemná překvapení tu nečekají. Je příjemný do ruky, vše podstatné je kryto lisovanou gumou, takže aparát neklouže a působí přívětivě. Ovládací prvky jsou rozloženy tak, že je obvykle lze nahmatat i poslepu. Přístroj se zapíná obvyklým nikonským způsobem u spouště – startuje bleskurychle. Hned u spouště je přední roller (zadní je na palec pod horní hranou). Na druhé straně od spouště je tlačítko pro kompenzaci expozice a „mode“, tedy volba režimu PASM. Nastavení kontrolujeme na stavovém displeji, ten je zde jen jeden (D3 má ještě vzadu pro nejdůležitější údaje). Tam také vidíme nastavenou clonu/čas, kompenzaci, aktivní slot pro CF, nabití baterie a řadu dalších nastavitelných funkcí. Na hranolu je vpravo ovládání korekce oční vady – kolečko je třeba vysunout, než jím lze točit. Vpravo, už na tělem, pod hranou, je přepínání režimu měření expozice (bodové, poměrové, středové) a uzávěr autofokusu, vedle něho spouštění autofokusu. Vlevo od hledáčku na horní stěně je kombinovaný volič. Na tři tlačítka shora se volí velikost/kvalita obrazu, ISO a WB, pod tím je kruhový volič, zde volíme jednotlivé snímky, dvě rychlosti sériového focení, live view (ocení před displej), samospoušť a zvednutí zrcátka. Jak se s ním fotí Hledáček je silná stránka Nikonů obecně a full frame zvlášť. V hledáčku vidíme na spodní straně základní údaje, ostření, clonu/čas, ISO, režim snímání, počet zbývajících snímků a chvála bohu i kompenzaci expozice. Do hledáčku lze pustit i vodítka, která pomáhají udržovat svislou a vodorovnou linii. Hnidopich si všimne, že závěrka je trochu hlučná, jakoby plechová. Nastavení bílé je v automatickém režimu velmi kultivovaná. Zkoušel jsem ji na žárovkovém osvětlení, kupodivu rozdíl mezi „auto“ a „žárovka“ nebyl velký, ale v obou případech snímky působily velmi přirozeným dojmem. Zde je výřez:
Jde o to, že přiznávaly teplejší žárovkové osvětlení, a působily přirozeným dojmem. Vysoká citlivost je síla tohoto přístroje. Do citlivosti 1600 ISO absolutně „není co řešit“, 3200 a 6400 je zasažena mírným šumem. Zde jsou ukázky:
Ukázky celých obrázků jsou dole v galerii. Navíc ve špatných světelných podmínkách má D700 vynikající podání barev. Podání barev je předmětem diskusí. Na slunci jsou přece jen poněkud tlumenější, samozřejmě v základním nastavení. To je třeba zdůraznit, že Nikon obecně nabízí širokou škálu různých nastavení a korekcí, takže obrázky lze vyladit podle osobního vkusu. Z tohoto hlediska pak asi nemá smysl dlouho tuto otázku rozebírat, tím spíš, že v profi praxi se obvykle pracuje v RAW formátu. Kresba je vynikající, zcela na úrovni D3. Proto jen zopakuji, že je třeba používat špičkové optiky, aby se kresebné mohutnosti plně využilo. Použití DX je samozřejmě velká přednost. Nicméně nikonista který si v předchozí praxi nasyslil DX objektivy a raduje se, že je nemusí nést ke Škodovi by si měl uvědomit, že použitím těchto objektivů degraduje D700 na „obyčejné pětimego“ a ztrácí, střízlivě uváženo, 80% přednosti full frame fotoaparátu… D-ligting jsem zde kritizoval už v souvislosti s D3. Je to vyrovnání stínů, má tři stupně, ale výsledek není přesvědčivý. Přístroj ovšem nabízí D-ligting ještě v editačním režimu, ale to „není ono“, to si mohu své obrázky „odýlajtingovat“ v Photoshopu doma.. .
Live view má dva režimy, stativový a ruční. Při tom stativovém se ostří přes snímač – musíme stisknout tlačítko AF ON. Při ručním se ostří přes zaostřovací senzor, takže obraz zmizí. Do live view se vracíme opětovným stisknutím spouště. Vynikající inovace – virtuální horizont je v live view vidět na obrázku při zaměřování. Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Nikon před rokem představil svoji první full frame profi zrcadlovku D3. Hned jsme se ptali, a kdypak bude obdoba Canonu 5D? Museli jsme čekat rok. Dočkali jsme se, zde je!
Jaký je a komu je určen
Jde o profesionální zrcadlovku nejvyšší kategorie, s full frame snímačem (velkým jako pole kinofilmu, proto použitá optika má opravdu takový úhel záběru, jaký odpovídá označení ohniskové vzdálenosti, přístroj tedy nemá tzv. crop faktor jako mají APS-C zrcadlovky). Vnitřek přístroje je v podstatě týž jaký je v D3, takže na první pohled je nejnápadnější změna v těle. Zatímco D3 má mohutný battery pack, tedy prostor pro vysokokapacitní akumulátor ve spodní části, D700 ho vestavěný nemá (přirozeně že ho lze přikoupit jako příslušenství). Rozlišení zůstává na 12,1 milionech pixelů. I to je součástí strategie Nikonu: firma se zde neúčastní závodů o počet megapixelů, takže snímač má skvělý index „hustoty pixelů“ 1,4 MP/cm2. V důsledku toho lze dosáhnout udivujících citlivostí bez šumu nebo s poměrně malým šumem, ale o tom později. Přístroj tedy vytváří obrázky v poměru 3:2 (ale ne 4:5, kdežto D3 to umí) velké 4256 x 2832, nebo 3184 x 2120 a 2128 x 1416 pixelů. Snímač je CMOS. V běžném režimu je citlivost systému 200 až 6400, ale lze rozšířit od 100 do neuvěřitelných 25600 ISO. Tedy totéž jako na D3. V tomto vysokém ISO jsou oba Nikony absolutně bez konkurence. Výměnná optika je samozřejmostí, přičemž opět oba Nikony dovedou to, že při použití DX objektivů (jsou určeny pro „malé“ zrcadlovky D40 počínaje a D300 zatím konče) se snímání přizpůsobí a lze fotografovat, samozřejmě s menším rozlišením, protože je využita jen středová plocha snímače o rozměru DX, pak přístroj pracuje v pětimegovém rozlišení. Objektivy podporované tímto přístrojem: nejlépe G a D AF Nikory. Jiné objektivy mají různá omezení, například nemohou využívat systém 3D Color Matrix Metering II. Ostření má 51 zaostřovacích bodů, 15 z nich je křížových. Přístroj má i funkci „live view“, tedy snímání „na matnici“, v jednom z jeho režimů lze použít i pasivní autofokus „na kontrast“. Autofokus je buď single nebo kontinuální, lze nastavit i sledování pohybu. Přirozeně že lze ostřit i ručně. Režimy jsou obvyklé PSAM, měření expozice přes 1005pixelůvý RGB senzor. Pak je možno volit zonální (3D color matrix), s zvýrazněním středu anebo bodové (průměr 4 00). Ovládání a menu Nikonistovi padne přístroj okamžitě do ruky. Ovládací prvky jsou umístěny podle dlouhodobého vývoje sahajícího hluboko do klasické éry, takže žádná nepříjemná překvapení tu nečekají. Je příjemný do ruky, vše podstatné je kryto lisovanou gumou, takže aparát neklouže a působí přívětivě. Ovládací prvky jsou rozloženy tak, že je obvykle lze nahmatat i poslepu. Přístroj se zapíná obvyklým nikonským způsobem u spouště – startuje bleskurychle. Hned u spouště je přední roller (zadní je na palec pod horní hranou). Na druhé straně od spouště je tlačítko pro kompenzaci expozice a „mode“, tedy volba režimu PASM. Nastavení kontrolujeme na stavovém displeji, ten je zde jen jeden (D3 má ještě vzadu pro nejdůležitější údaje). Tam také vidíme nastavenou clonu/čas, kompenzaci, aktivní slot pro CF, nabití baterie a řadu dalších nastavitelných funkcí. Na hranolu je vpravo ovládání korekce oční vady – kolečko je třeba vysunout, než jím lze točit. Vpravo, už na tělem, pod hranou, je přepínání režimu měření expozice (bodové, poměrové, středové) a uzávěr autofokusu, vedle něho spouštění autofokusu. Vlevo od hledáčku na horní stěně je kombinovaný volič. Na tři tlačítka shora se volí velikost/kvalita obrazu, ISO a WB, pod tím je kruhový volič, zde volíme jednotlivé snímky, dvě rychlosti sériového focení, live view (ocení před displej), samospoušť a zvednutí zrcátka. Jak se s ním fotí Hledáček je silná stránka Nikonů obecně a full frame zvlášť. V hledáčku vidíme na spodní straně základní údaje, ostření, clonu/čas, ISO, režim snímání, počet zbývajících snímků a chvála bohu i kompenzaci expozice. Do hledáčku lze pustit i vodítka, která pomáhají udržovat svislou a vodorovnou linii. Hnidopich si všimne, že závěrka je trochu hlučná, jakoby plechová. Nastavení bílé je v automatickém režimu velmi kultivovaná. Zkoušel jsem ji na žárovkovém osvětlení, kupodivu rozdíl mezi „auto“ a „žárovka“ nebyl velký, ale v obou případech snímky působily velmi přirozeným dojmem. Zde je výřez:
Jde o to, že přiznávaly teplejší žárovkové osvětlení, a působily přirozeným dojmem. Vysoká citlivost je síla tohoto přístroje. Do citlivosti 1600 ISO absolutně „není co řešit“, 3200 a 6400 je zasažena mírným šumem. Zde jsou ukázky:
Ukázky celých obrázků jsou dole v galerii. Navíc ve špatných světelných podmínkách má D700 vynikající podání barev. Podání barev je předmětem diskusí. Na slunci jsou přece jen poněkud tlumenější, samozřejmě v základním nastavení. To je třeba zdůraznit, že Nikon obecně nabízí širokou škálu různých nastavení a korekcí, takže obrázky lze vyladit podle osobního vkusu. Z tohoto hlediska pak asi nemá smysl dlouho tuto otázku rozebírat, tím spíš, že v profi praxi se obvykle pracuje v RAW formátu. Kresba je vynikající, zcela na úrovni D3. Proto jen zopakuji, že je třeba používat špičkové optiky, aby se kresebné mohutnosti plně využilo. Použití DX je samozřejmě velká přednost. Nicméně nikonista který si v předchozí praxi nasyslil DX objektivy a raduje se, že je nemusí nést ke Škodovi by si měl uvědomit, že použitím těchto objektivů degraduje D700 na „obyčejné pětimego“ a ztrácí, střízlivě uváženo, 80% přednosti full frame fotoaparátu… D-ligting jsem zde kritizoval už v souvislosti s D3. Je to vyrovnání stínů, má tři stupně, ale výsledek není přesvědčivý. Přístroj ovšem nabízí D-ligting ještě v editačním režimu, ale to „není ono“, to si mohu své obrázky „odýlajtingovat“ v Photoshopu doma.. .
Live view má dva režimy, stativový a ruční. Při tom stativovém se ostří přes snímač – musíme stisknout tlačítko AF ON. Při ručním se ostří přes zaostřovací senzor, takže obraz zmizí. Do live view se vracíme opětovným stisknutím spouště. Vynikající inovace – virtuální horizont je v live view vidět na obrázku při zaměřování. Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
