Díky českému zastoupení Nikonu jsme se brzy dostali k oběma letošním novinkám v oblasti jednookých zrcadlovek, k lidovějšímu modelu D50 a pokračovateli „sedmdesátky“. Esko je sedmdesátce velmi podobné, do té míry, že by recenze mohla být velmi krátká s odkazem na loňskou recenzi předchůdce. o by ale asi nebylo fér a proto si počínejme, jako by šlo o zcela nový přístroj. Jen zkraje upozorním na změny.
Změny
D70s je vybaven LCD displejem s úhlopříčkou 2´´(1300 tisíc pixelů)
systém měření expozice má bodové ostření v centru snímku volitelné s průměrem 6, 8, 10 nebo 12 mm
v příslušenství je kabelové dálkové ovládání MC-DC1
k disposici je nový battery grip
dodává se gumová očnice
Jaký je a komu je určen
Nikon D70s je jednooká zrcadlovka s výměnnými objektivy (Nikkor AF / F bajonet , D typ). Je vybaven snímačem typu CCD s filtry RGB o velikosti 23,7×15,5 mm (formát Nikon DX), který vytváří snímky 3008 x 2000, v nižších rozlišeních 2240 x 1488, 1504 x 1000. Formát má tedy poměr stran 3:2, který vychází z poměru stran kinofilmového okna
 |
 |
 |
24×36 (se všemi výhodami a nevýhodami, které s tím souvisejí). Přirozeně, že rozměr zobrazovacího pole má za následek prodlužovací faktor ohniska použitého objektivu: lůze používat objektivy kinofilmového přístroje (s příslušným bajonetem), avšak jejich ohnisková vzdálenost je efektivně 1,5x delší, než je udáno jako fyzická ohnisková vzdálenost. Citlivost lze nastavit v rozmezí 200 do 1600 ISO. Bílá má 6 předvoleb plus možnost manuálního nastavení, závěrka má rozsah do 3 sec plus „bulb“ (dlouhodobé otevření), nejkratší čas je 1/8000 sec. Přístroj má vyskakovací blesk plus aktivní sáňky pro externí blesk. Expoziční kompenzace má obrovský rozsah +- 5 EV, měření expozice je celoplošné, středové nebo bodové. Samospoušť je volitelná, od 2 do 20 sec. Obrázky lze pořizovat ve třech stupních komprese nebo v RAWu. Přístroj je napájen EN-EL3a li-ion akumulátorem, váží (tělo) 679 g, rozměry má 140x111x78 mm. Zápis je na CompactFlash I a II karty.
Přístroj je vybaven tzv. 3D Colour Matrix Metering. K tomuto účelu slouží 1005 pixelový senzor, který měří jas, barvu, kontrast na vybrané ostřicí oblasti a výsledky se srovnávají s údaji o 30 tisících snímků v paměti přístroje. Přístroj je vybaven i prediktivním ostřením, které je užitečné při fotografování objektů pohybujících se k přístroji nebo od přístroje.
Design je samozřejmě velmi účelný. Přístroj se velmi dobře drží, je skvěle tvarován i jeho povrch je velmi příjemný. Ergonometrie je dokonalá, všechny prvky jsou tam, kde je čekáte, snad jen uzávěr expozice vyžaduje velkou ruku – je poněkud mimo dosah menší, natož pak ženské ruky. Čímž se dostáváme k dalšímu okruhu zkoumání.
Ovládání
Přístroj se zapíná vypínačem u spoušti (následuje bleskový fakticky okamžitý start, uvádí se 0,2 sec). U spouště jsou tlačítka pro volbu systému měření a pro aktivaci nastavení expoziční kompenzace. Vpředu a vzadu jsou rollery (ovládací kolečka). Vpravo od očnice je uzávěr expozice, vpravo od displeje je čtyřcestný volič menu. Ten lze uzamknout šoupětem umístěným o něco níže. Dole je tlačítko „koš“ pro mazání.
Nahoře je velký a dobře čitelný stavový displej. Na něm sledujeme stav akumulátoru, nastavení času a clony, expoziční kompenzace, systém ostření, systém měření expozice, počet zbývajících snímků, kompresi, velikost a nastavení bílé.
Podstatné ovládací prvky jsou umístěny vlevo.
Především je to volicí kotouč s třemi pásmy: jednak je to totální automat. Pro pokročilejší jsou zde předvolené scénické režimy – portrét, noční scéna, makro,
Režim portrét nastaví slabé doostření a plnu světelnost; naopak režim krajina nastaví nejvyšší clonu a silné doostření. Makro umožňuje nejvyšší přiblížení, jaké dovolí použitý objektiv. Sport – plná světelnost, nejkratší čas.
Vlevo od očnice jsou tlačítka pro nastavení brac ketingu (postupná expozice s různými hodnotami) a sériového fotografování. Noční scéna poněkud nepochopitelně nastaví vysoké clonové číslo a nastaví doostření na „nízké“, aniž by cokoli učinil s citlivostí, smysl toho všeho mi uniká. Noční portrét nastaví nejvyšší clonový otvor (plnou světelnost) a zapíná automaticky blesk, jde o „slow flash“ při zachování „přirozené“ doby expozice. Chybí tu režim „sníh“, který je pro nezkušeného fotografa v zimních podmínkách důležitým, protože se vyvaruje podexpozice na přezářených sluncem osvícených sněžných plochách.
Pokud jde o ovládání, silnou stránkou je pětice tlačítek vlevo od displeje. Nahoře je tlačítko pro vizuální kontrolu snímků na LCD displeji. S ní spolupracuje čtyřcestný volič: pohybem nahoru/dolů listujeme, pohybem vlevo/vpravo přepínáme režimy zobrazení: prosté, údaje EXIF, přepaly a histogram. Je dobře,m že přepaly a histogram jsou oddělené, jedno i druhé pořádně, zřetelně vidíme, ten histogram je na polovině LCD displeje!
Tlačítko menu nás uvede do menu se čtyřmi oddíly (plus help).
Přehrávání je skromné, lze tu provádět rotaci obrázků a nastavuje se tu slide show (automatické přehrávání) a přímý tisk.
Fotografování je také= vcelku skromné. Zde se nastavuje optimalizace obrazu, tedy nastavení větší/menší saturace, ostrosti atd. Tento oddíl je vypnut, pokud jsme ve scénických režimech včetně makra a krajiny, což mi připadá přinejmenším nešikovné, není k tomu žádný důvod. Lze tu nastavit kvalitu obrazu, včetně kombinace RAW (NEF)+JPEG, ale ten JPEG je v nejvyšší kompresi. Nastavení bílé umožňuje jemné doladění +-3 stupně. Osobní menu je označeno ikonou tužtičky a zde je volitelných až 25 funkcí. Zde je několik zajímavých funkcí, například lze nastavit, aby přístroj pohyboval ISO a udržel stávající rychlost závěrky a clonu. Zde se nastavuje synchro rychlost pro blesk v režimu P a A (od 1/60 sec do 30 sec!).
Setup také není nijak rozsáhlý, hlavně (pro začátečníka) se tu nastavuje rozsáhlost osobního menu (9 nebo 25 položek). Je tu také správa adresářů na kartě s možností přejmenování a volby nových – to je velmi užitečné od té doby, kdy 1 a vícegigové karty se stávají součástí běžné praxe.
Úhrnem – menu je přehledné, rozumné, holt anglické (nebo německé, francouzské atd).
Jak se s ním fotí
Pohotovost, dokonalá ovladatelnost, výborná ergonomie. Samozřejmě, je to velký přístroj a to je samozřejmě vlastnost všech jednookých zrcadlovek. Jen opravdu zanícený fotograf je bude tahat po vlastech českých sebou. Je to přístroj na „pořádné focení“ a pak rozhodně nezklame.
Obrazová kvalita je znamenitá. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, že 6 Mpx bude pro tento přístroj v konkurenci Canonu a Olympusu a jejich 8 Mpx handicap a těžko se bude vysvětlovat, že jde o bídných čtyřista pixlíků na šíř a tři sta na výšku a že to nehraje roli. Co lze hlavně na obrazové kvalitě ocenit je efektivní nastavování expozice. Přístroj vyhodnocuje extrémní místa v ploše brazu a přizpůsobuje výslednou expozici nejvyšším jasům, takže opravdu jen výjimečně spatříte na displeji přepálené jasy. Rozhodně bych tedy doporučoval pracovat především v 3D Matrix zonálním způsobem měření.
Zkušební snímky jsem dělal s kitovým objektivem 18-70 ED. Ten se choval velmi dobře, bez známek vignetace anebo zhoršení kresby v krajích. Kresbu měl nejlepší ve sředových hodnotách clony (F6,3, pak při F10 a nejhorší F3.5), ale to je vcelku normální, nic překvapujícího.
Shrnutí
Nikon D70s je přímý následovník model D70 bez zásadních měn. Šestimegový přístroj se vyznačuje vysokou obrazovou kvalitou, rychlostí a univerzalitou použití. Cena těla je 28500 Kč, doprodej D70 25 tisíc. Větší cenový rozdíl je v kitech: D70s s 18–70mm AF-S DX (což je mnou zkoušený přístroj) stojí 37 tisíc, kdežto kit D70 28–80mm G je za 26 tisíc. Ten objektiv ale stojí za úvahu, i když rozdíl v ceně 7 tisíc asi bude pro mnoho lidí hlavolam. Ten si ale musí každý vyřešit sám.
Ukázky
Obvyklý domeček jsme tentokrát vynechal, mám tu ale Marii při 1600 ISO a při automatickém nastavení bílé.
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Díky českému zastoupení Nikonu jsme se brzy dostali k oběma letošním novinkám v oblasti jednookých zrcadlovek, k lidovějšímu modelu D50 a pokračovateli „sedmdesátky“. Esko je sedmdesátce velmi podobné, do té míry, že by recenze mohla být velmi krátká s odkazem na loňskou recenzi předchůdce. o by ale asi nebylo fér a proto si počínejme, jako by šlo o zcela nový přístroj. Jen zkraje upozorním na změny.
Změny
D70s je vybaven LCD displejem s úhlopříčkou 2´´(1300 tisíc pixelů)
systém měření expozice má bodové ostření v centru snímku volitelné s průměrem 6, 8, 10 nebo 12 mm
v příslušenství je kabelové dálkové ovládání MC-DC1
k disposici je nový battery grip
dodává se gumová očnice
Jaký je a komu je určen
Nikon D70s je jednooká zrcadlovka s výměnnými objektivy (Nikkor AF / F bajonet , D typ). Je vybaven snímačem typu CCD s filtry RGB o velikosti 23,7×15,5 mm (formát Nikon DX), který vytváří snímky 3008 x 2000, v nižších rozlišeních 2240 x 1488, 1504 x 1000. Formát má tedy poměr stran 3:2, který vychází z poměru stran kinofilmového okna
|
| |
| |
24×36 (se všemi výhodami a nevýhodami, které s tím souvisejí). Přirozeně, že rozměr zobrazovacího pole má za následek prodlužovací faktor ohniska použitého objektivu: lůze používat objektivy kinofilmového přístroje (s příslušným bajonetem), avšak jejich ohnisková vzdálenost je efektivně 1,5x delší, než je udáno jako fyzická ohnisková vzdálenost. Citlivost lze nastavit v rozmezí 200 do 1600 ISO. Bílá má 6 předvoleb plus možnost manuálního nastavení, závěrka má rozsah do 3 sec plus „bulb“ (dlouhodobé otevření), nejkratší čas je 1/8000 sec. Přístroj má vyskakovací blesk plus aktivní sáňky pro externí blesk. Expoziční kompenzace má obrovský rozsah +- 5 EV, měření expozice je celoplošné, středové nebo bodové. Samospoušť je volitelná, od 2 do 20 sec. Obrázky lze pořizovat ve třech stupních komprese nebo v RAWu. Přístroj je napájen EN-EL3a li-ion akumulátorem, váží (tělo) 679 g, rozměry má 140x111x78 mm. Zápis je na CompactFlash I a II karty.
Přístroj je vybaven tzv. 3D Colour Matrix Metering. K tomuto účelu slouží 1005 pixelový senzor, který měří jas, barvu, kontrast na vybrané ostřicí oblasti a výsledky se srovnávají s údaji o 30 tisících snímků v paměti přístroje. Přístroj je vybaven i prediktivním ostřením, které je užitečné při fotografování objektů pohybujících se k přístroji nebo od přístroje.
Design je samozřejmě velmi účelný. Přístroj se velmi dobře drží, je skvěle tvarován i jeho povrch je velmi příjemný. Ergonometrie je dokonalá, všechny prvky jsou tam, kde je čekáte, snad jen uzávěr expozice vyžaduje velkou ruku – je poněkud mimo dosah menší, natož pak ženské ruky. Čímž se dostáváme k dalšímu okruhu zkoumání.
Ovládání
Přístroj se zapíná vypínačem u spoušti (následuje bleskový fakticky okamžitý start, uvádí se 0,2 sec). U spouště jsou tlačítka pro volbu systému měření a pro aktivaci nastavení expoziční kompenzace. Vpředu a vzadu jsou rollery (ovládací kolečka). Vpravo od očnice je uzávěr expozice, vpravo od displeje je čtyřcestný volič menu. Ten lze uzamknout šoupětem umístěným o něco níže. Dole je tlačítko „koš“ pro mazání.
Nahoře je velký a dobře čitelný stavový displej. Na něm sledujeme stav akumulátoru, nastavení času a clony, expoziční kompenzace, systém ostření, systém měření expozice, počet zbývajících snímků, kompresi, velikost a nastavení bílé.
Podstatné ovládací prvky jsou umístěny vlevo.
Především je to volicí kotouč s třemi pásmy: jednak je to totální automat. Pro pokročilejší jsou zde předvolené scénické režimy – portrét, noční scéna, makro,
Režim portrét nastaví slabé doostření a plnu světelnost; naopak režim krajina nastaví nejvyšší clonu a silné doostření. Makro umožňuje nejvyšší přiblížení, jaké dovolí použitý objektiv. Sport – plná světelnost, nejkratší čas.
Vlevo od očnice jsou tlačítka pro nastavení brac ketingu (postupná expozice s různými hodnotami) a sériového fotografování. Noční scéna poněkud nepochopitelně nastaví vysoké clonové číslo a nastaví doostření na „nízké“, aniž by cokoli učinil s citlivostí, smysl toho všeho mi uniká. Noční portrét nastaví nejvyšší clonový otvor (plnou světelnost) a zapíná automaticky blesk, jde o „slow flash“ při zachování „přirozené“ doby expozice. Chybí tu režim „sníh“, který je pro nezkušeného fotografa v zimních podmínkách důležitým, protože se vyvaruje podexpozice na přezářených sluncem osvícených sněžných plochách.
Pokud jde o ovládání, silnou stránkou je pětice tlačítek vlevo od displeje. Nahoře je tlačítko pro vizuální kontrolu snímků na LCD displeji. S ní spolupracuje čtyřcestný volič: pohybem nahoru/dolů listujeme, pohybem vlevo/vpravo přepínáme režimy zobrazení: prosté, údaje EXIF, přepaly a histogram. Je dobře,m že přepaly a histogram jsou oddělené, jedno i druhé pořádně, zřetelně vidíme, ten histogram je na polovině LCD displeje!
Tlačítko menu nás uvede do menu se čtyřmi oddíly (plus help).
Přehrávání je skromné, lze tu provádět rotaci obrázků a nastavuje se tu slide show (automatické přehrávání) a přímý tisk.
Fotografování je také= vcelku skromné. Zde se nastavuje optimalizace obrazu, tedy nastavení větší/menší saturace, ostrosti atd. Tento oddíl je vypnut, pokud jsme ve scénických režimech včetně makra a krajiny, což mi připadá přinejmenším nešikovné, není k tomu žádný důvod. Lze tu nastavit kvalitu obrazu, včetně kombinace RAW (NEF)+JPEG, ale ten JPEG je v nejvyšší kompresi. Nastavení bílé umožňuje jemné doladění +-3 stupně. Osobní menu je označeno ikonou tužtičky a zde je volitelných až 25 funkcí. Zde je několik zajímavých funkcí, například lze nastavit, aby přístroj pohyboval ISO a udržel stávající rychlost závěrky a clonu. Zde se nastavuje synchro rychlost pro blesk v režimu P a A (od 1/60 sec do 30 sec!).
Setup také není nijak rozsáhlý, hlavně (pro začátečníka) se tu nastavuje rozsáhlost osobního menu (9 nebo 25 položek). Je tu také správa adresářů na kartě s možností přejmenování a volby nových – to je velmi užitečné od té doby, kdy 1 a vícegigové karty se stávají součástí běžné praxe.
Úhrnem – menu je přehledné, rozumné, holt anglické (nebo německé, francouzské atd).
Jak se s ním fotí
Pohotovost, dokonalá ovladatelnost, výborná ergonomie. Samozřejmě, je to velký přístroj a to je samozřejmě vlastnost všech jednookých zrcadlovek. Jen opravdu zanícený fotograf je bude tahat po vlastech českých sebou. Je to přístroj na „pořádné focení“ a pak rozhodně nezklame.
Obrazová kvalita je znamenitá. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, že 6 Mpx bude pro tento přístroj v konkurenci Canonu a Olympusu a jejich 8 Mpx handicap a těžko se bude vysvětlovat, že jde o bídných čtyřista pixlíků na šíř a tři sta na výšku a že to nehraje roli. Co lze hlavně na obrazové kvalitě ocenit je efektivní nastavování expozice. Přístroj vyhodnocuje extrémní místa v ploše brazu a přizpůsobuje výslednou expozici nejvyšším jasům, takže opravdu jen výjimečně spatříte na displeji přepálené jasy. Rozhodně bych tedy doporučoval pracovat především v 3D Matrix zonálním způsobem měření.
Zkušební snímky jsem dělal s kitovým objektivem 18-70 ED. Ten se choval velmi dobře, bez známek vignetace anebo zhoršení kresby v krajích. Kresbu měl nejlepší ve sředových hodnotách clony (F6,3, pak při F10 a nejhorší F3.5), ale to je vcelku normální, nic překvapujícího.
Shrnutí
Nikon D70s je přímý následovník model D70 bez zásadních měn. Šestimegový přístroj se vyznačuje vysokou obrazovou kvalitou, rychlostí a univerzalitou použití. Cena těla je 28500 Kč, doprodej D70 25 tisíc. Větší cenový rozdíl je v kitech: D70s s 18–70mm AF-S DX (což je mnou zkoušený přístroj) stojí 37 tisíc, kdežto kit D70 28–80mm G je za 26 tisíc. Ten objektiv ale stojí za úvahu, i když rozdíl v ceně 7 tisíc asi bude pro mnoho lidí hlavolam. Ten si ale musí každý vyřešit sám.
Ukázky
Obvyklý domeček jsme tentokrát vynechal, mám tu ale Marii při 1600 ISO a při automatickém nastavení bílé.
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
