Nezařazené

Nikon D5600

Mám v ruce něco přes měsíc starou novinku, inovovanou zrcadlovku střední amatérské třídy. Její předchůdce, D5500, byl vyhodnocen stříbrnou medailí na prestižním Dpreview. Když se podívám na parametry, je na chlup totožná včetně rozměrů, jen je o 4 deka těžší. Když tahle řada začínala se svým 24megovým čipem, byla to bomba. Teď jsme ve fázi jemného zlepšování. Když vezmu v úvahu, že se předchozí modely pořád vyrábějí a ten D5500 stojí 17500 tělo a tělo D5600 stojí 21 tisíc, pak to jemné zlepšování stojí 3500 Kč. Tak si holt ho musíme prohlédnout důkladně, povzdechl Strýček Skrblík.

Mám v ruce něco přes měsíc starou novinku, inovovanou zrcadlovku střední amatérské třídy. Její předchůdce, D5500, byl vyhodnocen stříbrnou medailí na prestižním Dpreview. Když se podívám na parametry, je na chlup totožná včetně rozměrů, jen je o 4 deka těžší. Když tahle řada začínala se svým 24megovým čipem, byla to bomba. Teď jsme ve fázi jemného zlepšování. Když vezmu v úvahu, že se předchozí modely pořád vyrábějí a ten D5500 stojí 17500 tělo a tělo D5600 stojí 21 tisíc, pak to jemné zlepšování stojí 3500 Kč. Tak si holt ho musíme prohlédnout důkladně, povzdechl Strýček Skrblík.

Jaký je a komu je určen
Nikon D 5600 je jednooká zrcadlovka s výměnnou optikou se snímačem formátu DX (23.5 x 15.6 mm) s 24,2 milionu pixelů. DX znamená, že fyzická ohnisková vzdálenost objektivů (co je na objektivu napsáno) se musí násobit 1,5x, abychom získali ekvivalent ohniska na 35 mm přístroji a měli představu o jaký úhel záběru se jedná. Procesor je Expeed 4, rozsah citlivosti 100 až 25600 ISO. Rozsah časů je od 30 vteřin do 1/4000. Data se ukládají v RAW anebo v obrazovém formátu JPEG, kde je možno volit ze tří stupňů kvality. Sériové focení dosahuje frekvence 5 oken za vteřinu. Automatické ostření je vybaveno 39 ostřicími body. Hledáček je zrcadlový, s 95% krytím, displej má 3,2 palcovou úhlopříčku a je dotykový, výklopný a přetáčecí. Vestavěný blesk má dosah 12 m při 100 ISO (tyto údaje jsou oficiální a zavádějící, protože z nich neplyne, při jaké cloně). Synchronizační čas je 1/200 sec, je zde samozřejmě možnost aktivních sáněk pro externí blesk. Video má Full HD 1920/60 fps a pomalejší, ukládá do MPEG-4 nebo H.264, záznam zvuku je stereo. Přístroj má vstup pro externí mikrofon, to je zásadně důležité pro seriózní práci s videem.  Měří 124 x 97 x 70 mm, váží 465 g (bez baterie a paměťové karty). Dodává se v kitu se stabilizovaným objektivem 18-55/3,5-5,6.nebo v sadě obsahující širokoúhlý objektiv se zoomem AF-P DX NIKKOR 18–55 mm VR a teleobjektiv se zoomem AF-P DX NIKKOR 70–300 mm VR.


Hlavní změna je ve zlepšení komunikace s chytrým zařízením. Pomocí funkce SnapBridge mohou uživatelé automaticky synchronizovat snímky s chytrým zařízením během fotografování. V kombinaci s fotoaparátem D5600 umožňuje funkce SnapBridge rovněž použití připojeného chytrého zařízení pro dálkově ovládané fotografování s využitím vestavěného připojení wi-fi. Zlepšeny jsou i funkce dotykového displeje (lze ovládat funkci Automatická citlivost, stejně jako vybírat zaostřovací pole nebo upravovat další důležitá nastavení) a doplněna je funkce časosběrného snímání. Na tyto vlastnosti je třeba upřít pozornost při úvahách, který model pětitisícovkové řady Nikonu volit.

Ovládání a menu Zapíná se páčkou u spouště, bylo by divné, kdyby tomu u Nikonu bylo jinak. Červené tlačítko stejně samozřejmě náleží videu a vedle něho je tlačítko pro korekci expozice, které slouží po přepnutí do manuálního režimu pro ovládání clony – přístroj má jen jeden roller, umístěný pro palec na horní hranu pěkně vpravo. Na kruhovém voliči režimů je oblast PSAM – programovatelná automatika, priorita clony / času a manuální režim, dále pak automatický režim AUTO, scénické režimy, efekty a automatika s vypnutým bleskem. Pod voličem je důležitá páčka pro zapnutí/vypnutí přímého náhledu = focení přes displej. Důležitá tři tlačítka jsou na levém boku. Shora je to aktivace blesku, pod tím je funkční Fn tlačítko a dole je volba režimu pohonu – jednotlivé obrázky, série a samospoušť.


Na zadní stěně je pod hranou vlevo od hledáčku menu, vpravo je info tlačítko, jímž zapneme stavový displej (k věci se záhy vrátím). Vedle něho je AE-L/AF-L tlačítko. Slouží v základním nastavení k blokaci expozice (naměříme, zmáčkneme a i po překomponování přístroj drží původní expozici). V menu ale lze tuto funkci přiřadit spoušti. Na tlačítko AE-L pak lze naopak navolit aktivaci automatického zaostřování, čímž získáme tzv. rear focus používaný profesionály – odpojíme spoušť od ostření, můžeme mít trvale zapnutý průběžný autofokus a ostříme jen po stisknutí tlačítka. Jakmile ho pustíme, zůstaneme na rovině zaostření.


Vpravo od displeje je tlačítko pro prohlížení a i-tlačítko. Jím se stavový displej promění ve funkční menu a protože displej je dotykový, můžeme se k položkám dostat bleskově. Navíc, k témuž výsledku se dobereme i na stavovém displeji zapnutém tlačítkem INFO: v jeho pravém dolním rohu je maličké i a jím se dostaneme do funkčního menu.

Čtyřcestný volič s OK tlačítkem uprostřed nás povodí v menu, ale také nastaví zaostřovací bod – máme o tom přehled na stavovém displeji. Níže pak jsou tlačítka pro zvětšování a zmenšování fotek, tím spodním se můžeme dostat až do kalendária. Zbývá jen tlačítko na mazání.


Menu má šest položek, prohlížení, fotomenu, menu uživatelských funkcí, setup, retušování (úprava obrázku) a poslední používané funkce. V položce Přehrávání je dobře si navolit, co chceme při přehrávání vidět -na př. Histogram jasů anebo histogram barevných kanálů, to bývá velmi užitečné. Ve fotomenu je třeba (pokud to chcete) si nastavit automatické ISO a stanovit mu nejvyšší hranici a také se tam nastaví i nejdelší čas závěrky, kdy přístroj začne zvedat ISO. Defaultně tam bylo 1/160, to mi naopak přijde zbytečně krátký čas pro použití setového objektivu. Bohužel kvůli automatickému ISO (vypnout / zapnout) musíme do menu, auto ISO nelze nastavit ve standardním dialogu pro ISO. Je to nepochopitelná šikana, jde přece o čistě softwarovou záležitost a náprava může být uskutečněna bezbolestně a okamžitě. V druhé obrazovce fotomenu je Picture control, zde je zajímavá loňská novinka  předvolba Flat – plochý obraz (málo kontrastní, tedy ten OPRAVDU je hodně málo kontrastní :-)).. Zde se aktivuje redukce šumu a D-lighting, a také HDR. Na poslední obrazovce je korekce vinětace a zkreslení, defaultně je vinětace na Normal a korekce zkreslení je vypnutá. Zde se nastaví a spustí časosběrné snímání.
Menu uživatelských funkcí má šest kapitol. Položka C1 definuje, co má dělat spoušť kromě exponování (viz odstavec na téma rear focus). C2 se volí automatické vypnutí displeje, to je dobře ošetřit, tady nastavíte, po jaké době se vám vypne menu nebo živý náhled. Položka F1 nastavuje, co má dělat tlačítko Fn. Defaultně je tam ISO, nicméně vzhledem k tomu, že je displej dotykový, pan je dobře zvážit, zda si tam nedat wi-fi pro případ, že chcete komunikovat s chytrým zařízením. V menu setup (Nastavení) se formátuje paměťová karta a nastaví se ovládání dotykem. Pod položkou Formát obrazovky informací (= stavový displej) lze volit grafiku stavového displeje. Pro odvážné je tu sklopení zrcátka pro čištění.

Jak se s ním fotí
Zde mohu v podstatě jen opakovat, co bylo řečeno o D5500. Přístroj bleskově startuje a naprosto použitelně rychle ostří. Skvěle padne do ruky, výstupek pod spouští dolehne na prostředník a máte pak pocit spolehlivé opory. Pokud jde o ovladatelnost, výhradu nemám absolutně žádnou. Vše je tam, kde bych to čekal a hledal, tlačítko „i“ je na dosah palce a spoušť videa šla hodně stranou. Opakuji, že škoda, že není programovatelná, ale programovatelná spoušť videa je spíš výjimkou než pravidlem. Nejsou tu dedikovaná tlačítka pro ISO a WB, ale přes dotykový displej se k nim dostaneme bleskurychle. Obrazová kvalita je skvělá.

Šum je snesitelný ještě při 2000 ISO, pak už záleží na otrlosti uživatele, já jsem hodně otrlý a nevadí mi ani při 5000 ISO, viz ukázku. Je to daň za to, že se veřejnost žene za vysokými hodnotami rozlišení, kdyby se zůstalo na rozumných 12 Mpx, problémy by byly menší. Na druhou stranu ale, má to rozlišení 24 mega a pokud to nebudeme roztahovat na 100% na monitoru, v podstatě nic rušivého neuvidíme.


Ukázky jsou pořízeny objektivem 18-140/3.5-5.6, moc se mi líbil, ale pak jsem shledal abnormální neostrost v pravém horním rohu. Až najdu standardní kus, pořídím zkoušky a podám zprávu. Další ukázky jsou objektivem 16-80/2.8-4.0, s ním žádné problémy nebyly.

Focení v živém náhledu je také moc příjemné. Lze vypnout / zapnout dotykové exponování, v režimu vypnuto přístroj jenom zaostřuje. Dobře, že je tu ikonka „i“, takže i v živém náhledu se snadno dostaneme k funkčnímu menu. Ostření je poněkud zdlouhavé, protože přístroj používá AF modul a musí sklopit zrcátko dolů, aby zaostřil a pak ho zase zvedne, aby otevřel cestu ke snímači.

SnapBridge
Je to specialitu Nikonu, implementová i na jiných fotoaparátech, s úspěchem třeba na D500. Jde o komunikaci fotoaparátu a mobilu kombinovaně na nízkoenergetickém Bluetooth a na standardní wifině. Musíte mít na mobilu aplikaci SnapBridge a musíte si zapnout na mobilu jak wifinu, tak BT. Na fotoaparátu jdete do menu Nastavení, 3. obr., kde Bluetooth dáte na On, a aktivujete funkci Připojit k chytrému telefonu. Což se záhy podaří a SnapBridge funguje coby stahovač fotek do mobilu. Díky tomu můžete buď stahovat dvoumegové zmenšeniny fotek z karty ve foťáku (a pak je posílat do světa), nebo dokonce stahovat v plném rozlišení (to ale trvá ukrutně dlouho) anebo dokonce nastavit průběžné stahování, takže co vyfotíte foťákem, natáhne se vám průběžně do mobilu. V jistém smyslu je to geniální, a velmi bych to vítal, kdybych neměl zastaralý koncept mobilu bez pidiSD karty, anžto mám iPhona 6S a velmi rychle bych si zaflákal paměť. Vyznat se ve složkách Apple je trest v třetí nápravné. Za předpokladu externí paměti (= karty) a rozumnému přístupu k fotkám je to fakt skvělá věc, protože máte výhodu komunikace přes mobil a dokonalého fotoaparátu.

SnapBridge je ale víc.
Fotoaparát se dá přes wifinu i ovládat. To je dnes stará vesta, řeknete, umí to kdejaký kompakt za pár šupů. Nastavit komunikaci wi-fi v SnapBridge je něco jako počítačová hra. Sami od sebe to nedokážete a pokud jo, postavte se do fronty na Nobelovu cenu, než na vás přijde řada, určitě objevíte částici, která je nositel gravitace. V manuálu jsou zavádějící informace. Někdo vám to musí poradit a to jsem já.

Nepokoušejte se zapnout wifinu ve foťáku. Nevede to k ničemu, leda ke game over. Ten postup je jiný, vede od BT k wi-fi v přesném postupu. Toto je v podstatě návod, který ale v návodu není. Začneme na fotoaparátu. Musíte mít v menu nastaveno Bluetooth na Povolit. Pak aktivujete Připojit k chytrému zařízení a spustit na mobilu SnapBridge. Fotoaparát se spáruje s mobilem a pak ve SnapBridge musíte pochopit, že šipečka v hlavičce menu vede na novou obrazovku a tam k tlačítku, které povolí přístup k wi-fi, který v fotoaparátu nastavit samostatně nelze. Další level této počítačové hry vás zavede do nastavení mobilu. Tam jdete do wi-fi, v nabídce hotspotů najdete Nikona a zaškrtnete ho. Běda, kdybyste chtěli wifinu zapnout z fotoaparátu, to je hned game over. Když se wifi nastaví a vy náhodou nemáte na kruhovém voliči P nebo S nebo A nebo M, spadne to a musíte znovu, je zase game over. Musí být všechno jak má být a pak opravdu se dá wifinou přístroj ovládat. Ale je to trochu na game over, tedy head over, čili hlava kolem. Naštěstí se to dělá jenom jednou, pak už je to nastaveno a jenom zapněte na mobilu appku a na fotoaparátu připojení a jede to.
Jak jsem na to přišel? Nepřišel.  Poradili mi, já tu gravitaci nemám šanci odhalit.

Shrnutí:
Nikon D5600 je v podstatě replika D5500, obohacená o bezdrátovou komunikaci. SnapBridge v režimu Bluetooth je velmi příjemný, nastavení wifiny je opravdu hodně problematické. Nicméně si dovedu představit situaci, kdy tento model spárovaný s tabletem má na cestách velké společenské úspěchy. Prostě: hned vidíte ve velkém, co jste nafotili. A to je velmi příjemné i užitečné. A co Strýc Skrblík?
Každopádně je tahle pětitisícovková řada zdařilá. Hlavní konkurent tohoto modelu je jeho loňský předchůdce. Kupte si ten loňský, pokud nejste od rána do večera na Facebooku a Twitteru a Zoneramě. Ušetříte. Když si ho ale koupíte, bude vás brzy hrýzt vědomí, že jste o tu konektivitu přišli. Je to jako se vším: dokud to nemáte, nepotřebujete to. Když to máte, nechápete, jak jste bez toho mohli být.

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Nikon D5600.