Nikon D5500

Nikon přeskočil nepříjemnou čtyřku v názvu a ani ne půl roku po uvedení modelu D5300 přišel novinkou v této vyšší nižší třídě. Změny nepatrné, nicméně i tak stojí novinka za podívání. Především je tu dotykový displej, to zaslouží velkou pochvalu. O pár milimetrů a pár gramů je menší a lehčí. Není tu GPS, mně nechybí. Jinak je v podstatě stejný jako D5300 a to je dobře, protože to je výborný fotoaparát.

Jaký je a komu je určen
Přístroj se zrcadlovým hledáčkem (zvětšení 0,82x, 95% krytí) je vybaven čtyřiadvacetimegovým čipem bez nízkofrekvenčního filtru. Procesor je Expeed 4. Citlivost v ISO má rozsah od 100 do 12800 v základním nastavení, v rozšířením módu 25600. Systém rozpoznání scény je vybaven RGB modulem s 2016 pixely, takže v automatickém režimu přístroj nastaví parametry odpovídající konkrétní situace. Přístroj nabízí systém Active D-Lighting k vyrovnání extrémních světelných rozdílů. Lze pořizovat HDR snímky a kromě toho je zde 16 scénických režimů. Najdeme tu wifinu, bez GPS modulu se musíme obejít.

Ostřicí systém má 39 bodů a to umožňuje i sledování pohybujících se objektů a jejich udržení v rovině ostrosti. Křížových bodů je 9, umožňují sledování objektu systémem 3D. Sériové focení dosahuje 5 oken / sec. Displej dotykový s jednomegovým rozlišením je 3,2 palcový, vyklápěcí a přetáčecí. Lze ho vyklopit i do extrémní polohy, takže lze pořizovat oblíbené fotky sama sebe „na dlouhou ruku“. Přístroj nemá vnitřní motor autofokusu, takže je třeba používat objektivy s vnitřním AF motorem. Videosekvence lze pořizovat s rozlišením HD 1080/50/60. Měří 124 x 97 x 70 mm, váží 420 g (bez baterie a paměťové karty). Dodává se v kitu se stabilizovaným objektivem 18-55/3,5-5,6.

Na pohled i na dotyk působí poněkud levným dojmem, který zdaleka neodpovídá výkonu. Nezakrývá plastovost a odolnost vůči prachu a vlhkosti bychom u něho neočekávali. Velkým konkurentem mu bude pár měsíců starý D5300 za 17800, přičemž D5500 stojí tělo 20600 (březen 2015). V podstatě je to příplatek za dotykový displej. Já to používám a výklopák bez dotyku bych nechtěl, ale chápu, že to někomu nic neřekne. Buď jak buď, je to přístroj na hranici 20 tisíc a za ty peníze odvádí mnoho. Pojem začátečnický přístroj v souvislosti s ním moc nechápu. Je to výkonný 24megový přístroj schopný fotit kolem 10 tisíc ISO a má frekvenci 5 oken za vteřinu. Co od něho chcete, to udělá, tak jaképak začátečnictví?

Ovládání a menu
Oproti D5300 je D5500 hodně přepracován. Jako všechny pořádné Nikony se samozřejmě zapíná páčkou u spouště. Červené tlačítko stejně samozřejmě náleží videu a vedle něho je tlačítko pro korekci expozice, které slouží po přepnutí do manuálního režimu pro ovládání clony – přístroj má jen jeden roller, velmi pěkně řešený – je to kolečko na horní stěně, nikoli jen zapuštěné pod hranu, jak to bývá. Zmizelo odtud info tlačítko pro zapnutí stavového displeje na zadní stěně, asi se pletlo pod ruku. Také kruhový volič režimů je nyní jednoduchý. Je na něm oblast PSAM – programovatelná automatika, priorita clony / času a manuální režim, dále pak automatický režim AUTO, scénické režimy, efekty a automatika s vypnutým bleskem. Důležitá tři tlačítka jsou na levém boku. Shora je to aktivace blesku, pod tím je funkční Fn tlačítko a dole je volba režimu pohonu – jednotlivé obrázky, série a samospoušť.

Na zadní stěně je pod hranou vlevo od hledáčku menu, vpravo je info tlačítko, jímž zapneme stavový displej (k věci se záhy vrátím). Vedle něho je AE-L/AF-L tlačítko. Slouží v základním nastavení k blokaci expozice (naměříme, zmáčkneme a i po překomponování přístroj drží původní expozici). V menu ale lze tuto funkci přiřadit spoušti, což mi přijde jako rozumné řešení. Na tlačítko AE-L pak lze naopak navolit aktivaci automatického zaostřování, čímž získáme tzv. rear focus používaný profesionály – odpojíme spoušť od ostření, můžeme mít trvale zapnutý průběžný autofokus a ostříme jen po stisknutí tlačítka. Jakmile ho pustíme, zůstaneme na rovině zaostření. Podrobně je rear focus vysvětlený v tomto mém článku.

Vpravo od displeje je tlačítko pro prohlížení a i-tlačítko. Jím se stavový displej promění ve funkční menu a protože náš displej je dotykový, můžeme se k položkám dostat bleskově. Navíc, k témuž výsledku se dobereme i na stavovém displeji zapnutém tlačítkem INFO: v jeho pravém dolním rohu je maličké i a jím se dostaneme do funkčního menu. Jde zdánlivě o maličkost, ve skutečnosti dotykový displej zásadně usnadňuje práci s fotoaparátem a je kupodivu, že se pořád ještě dělají ne-dotykové displeje. Přitom jde o výrobně banální položku, tyto displeje jsou menší než displeje mobilních telefonů. Nicméně vraťme se ke knoflíkům.

Čtyřcestný volič s OK tlačítkem uprostřed nás povodí v menu, ale také nastaví zaostřovací bod – máme o tom přehled na stavovém displeji, viz obrázek výše. Níže pak jsou tlačítka pro zvětšování a zmenšování fotek, tím spodním se můžeme dostat až do kalendária, to je výhodné pro ty, kteří si koupí 64GB kartu a dva roky na ni fotí svého Pepu. Zbývá jen tlačítko na mazání.

Menu má pět položek, prohlížení, fotomenu, menu uživatelských funkcí, setup, retušování (úprava obrázku) a poslední používané funkce. Kdo kdy měl nějakého Nikona déle v ruce tu bude jako doma. V položce Přehrávání je dobře si navolit, co chceme při přehrávání vidět. Ve fotomenu je třeba (pokud to chcete) si nastavit automatické ISO a stanovit mu nejvyšší hranici, defaultně je to 3200 ISO. To mi přijde zbytečně málo, 6400 nenese problémy. Pak se tam nastaví i nejdelší čas závěrky, kdy přístroj začne zvedat ISO. Defaultně tam bylo 1/160, to mi naopak přijde zbytečně krátký čas pro použití setového objektivu. Není dobré, že kvůli tomu musíme do menu, auto ISO nelze nastavit ve standardním dialogu pro ISO.V druhé obrazovce fotomenu je Picture control, zde přibyla předvolba Flat – plochý obraz (málo kontrastní, tedy ten OPRAVDU je hodně málo kontrastní :-)).. Zde se aktivuje redukce šumu a D-lighting, a hlavně HDR, o němž pojednám níže. Na poslední obrazovce je korekce vinětace a zkreslení, defaultně jsou vypnuté. Menu uživatelských funkcí má šest kapitol. Položka C1 definuje, co má dělat spoušť kromě exponování (viz odstavec na téma rear focus). C2 se volí automatické vypnutí Položka F1 nastavuje, co má dělat tlačítko Fn. V menu setup (Nastavení) se formátuje paměťová karta a nastaví se ovládání dotykem. Pod položkou Formát obrazovky informací (= stavový displej) lze volit grafiku stavového displeje. Pro odvážné je tu sklopení zrcátka pro čištění.

Jak se s ním fotí
Nezbývá než opakovat: Přístroj bleskově startuje a naprosto použitelně rychle ostří i s vysloveně levným základním objektivem 18-55 VR. Skvěle padne do ruky, výstupek pod spouští dolehne na prostředník a máte pak pocit spolehlivé opory. Pokud jde o ovladatelnost, výhradu nemám absolutně žádnou. Vše je tam, kde bych to čekal a hledal, tlačítko „i“ je na dosah palce a spoušť videa šla hodně stranou. Opakuji, že škoda, že není programovatelná, ale programovatelná spoušť videa je spíš výjimkou než pravidlem. Nejsou tu dedikovaná tlačítka pro ISO a WB, ale přes dotykový displej se k nim dostaneme bleskurychle a kdo chce, jedno nebo druhé si nadefinuje na Fn tlačítko. Obrazová kvalita je skvělá, obdivoval jsme ji už na předchozím modelu a nebyl důvod, proč by se měla zhoršit. Snímač je stejný a také D5500 nemá nízkofrekvenční filtr.

Šum je snesitelný ještě při 2000 ISO, pak už záleží na otrlosti uživatele. Je to daň za to, že se veřejnost žene za vysokými hodnotami rozlišení, kdyby se zůstalo na rozumných 12 Mpx, problémy by byly menší. Na druhou stranu ale, má to rozlišení 24 mega a pokud to nebudeme roztahovat na 100% na monitoru, v podstatě nic rušivého neuvidíme.

Obdivuhodná je kvalita setového objektivu. Ten je vysouvací, před použitím je třeba stisknout tlačítko a objektiv aktivovat. Na to je třeba si zvyknout. Jeho kvality jsou pozoruhodné. Pravda, soudek na něm patrný je, ale toto je výsledek s vypnutou korekcí: Jakmile ji zapneme, výsledek je mnohem lepší (je kupodivu, proč to není defaultně zapnuté, protože se vsadím, že 99% majitelů k položce korekce objektivu nikdy nedojde a pokud ano, bude se bát na to sáhnout). Kresba je vynikající, bez aberace v rozích: HDR obrázek má několik stupňů. Přístroj exponuje jen dva obrázky s různou expozicí a spojí je do jednoho – místo obvyklých tří, tím se zmenšuje riziko rozhýbání. V podstatě jde ve výsledku o brutální redukci stínů:

Tato ukázka byla pořízena v lesním protisvětle, bez korekce expozice. Abych dosáhl rozumnějšího výsledku, musel jsem korigovat o -1 EV. Pak byl výsledek uspokojivý, rozhodně výraznější, než při použití nikonského odvěkého D-lightingu.

Velmi příjemně mě překvapily výsledky sériového focení s průběžným ostřením (C-continuous). V norském testu (podle naší fenky Nory, jakkoli na snímku vidíte Nořinu kamarádku Gari) obstál výtečně, zdůrazňuji, že jde o relativně levný (7000 Kč) objektiv 55-200/4.0-5.6. Přístroj i objektiv se chovaly skvěle.

Focení v živém náhledu je také moc příjemné. Lze vypnout / zapnout dotykové exponování, v režimu vypnuto přístroj jenom zaostřuje. Dobře, že je tu ikonka „i“, takže i v živém náhledu se snadno dostaneme k funkčnímu menu. Ostření je poněkud zdlouhavé, protože přístroj používá AF modul a musí sklopit zrcátko dolů, aby zaostřil a pak ho zase zvedne, aby otevřel cestu ke snímači.

Shrnutí
Nikon D5500 je malá a lehká jednooká zrcadlovka, která si udržela velmi dobrý poměr ceny a výkonu při ceně 20600 korun za tělo. Výkonově je v podstatě totožná s pár měsíců starým modelem D5300, avšak je obohacena o dotykový displej. A víte, jak to bývá. Dokud to nemáte, máte pocit, že se bez toho obejdete. Jakmile to máte, divíte se, jak jste bez toho mohli bídně vegetovat. Výklopný displej je velká výhoda a výklopný displej bez dotykové funkce je jako bota bez podrážky: dá se to nosit, ale není to ono. Přístroj má vynikající obrazové vlastnosti, i když je osazen setovou optikou. Mluví se o něm jako o začátečnickém, já na něm nic začátečnického nevidím: je rychlý, výborně fotí a že není odolný proti dešti a písečným bouřím? Tak ho strčíme do brašny.

Ukázky:

1 a 2 rozsah zoomu setového objektivu, 14 protisvětlo, 15 při 1250 ISO, 16 při 3200 ISO, 17 při 5000 ISO a 18 HDR obrázek s korekcí -1 EV.