Je to bomba. I kdybyste nečetli ani řádku navíc, to podstatné jsem vám právě sdělil. Zrcadlovka APS- je špičkový přístroj, který stojí o tisícovku víc než plnoformátový D750 a cenu TIPA a zlaté ocenění Dpreview dostal plným právem. Mám ho v ruce teprve krátce, nicméně mi svrbí prsty, abych se vypsal z prvních dojmů.
Je to bomba. I kdybyste nečetli ani řádku navíc, to podstatné jsem vám právě sdělil. Zrcadlovka APS- je špičkový přístroj, který stojí o tisícovku víc než plnoformátový D750 a cenu TIPA a zlaté ocenění Dpreview dostal plným právem. Mám ho v ruce teprve krátce, nicméně mi svrbí prsty, abych se vypsal z prvních dojmů.
Jaký je a komu je určen
Jde o jednookou zrcadlovku vybavenou 21megovým snímačem CMOS formátu APS-C (DX) 23,5 x 15,7 mm velkým. Procesor je Expeed 5, rozsah ISO 100 – 51200, po rozšíření je to 50 – 1640000. Má vyklápěcí dotykový displej o úhlopříčce 3,2 palce s rozlišením 2359000 pixelů. Hledáček je hranolový se 100% krytím. Rozsah časů je od 30 vteřin do 1/8000 sec. Nemá ani scénické režimy, ani vestavěný blesk, ejhle – charakteristika profi přístroje! S externím bleskem synchronizuje přes aktivní sáňky nebo bezdrátově, synchro čas je 1/250. Sériové focení je až 10 fps. Video je 4K v MPEG-4 nebo H.264, lze připojit jak sluchátka, tak mikrofon. Vestavěný mikrofon je stereo. Na ukázce jsou výstupy včetně USB 3.0.
Zapisuje do formátu JPEG ve třech stupních kvality (komprese) nebo RAW a TIFF. Sloty jsou dva, pro karty rodiny SD nebo vysokorychlostní XQD.
Dálkové ovládání přes wi-fi, je zde konektivita s mobilem přes nízkoenergetický Bluetooth. Tělo je utěsněné, baterka EN-EL15 vydrží 1240 snímků. Tělo velké 147 x 118 x 81 mm váží 860 g. Je určen především k živé fotografii, je ideální pro sportovní fotky svou obrovskou kadencí sériového focení, rychlejší je D5, ovšem za trojnásobnou cenu.
Postřehy
Na první pohled byste ho tipovali na plnoformát, je ostatně větší a těžší než citovaný D750! Je potažený příjemně zvrásněnou gumou a skvěle padne do ruky. Po pohledu do hledáčku čeká šok – máte pocit, že koukáte z okna, tak je to jasný obraz! I takové pidloočko jako jsem já je zde schopno ostřit ručně, to jsem naposled zkoušel na Leice Q, ale ta má zvětšitelný elektronický obraz… Ostatně, i zde je zvětšení obrazu 1x. Další radost nastává po stisknutí spouště. Jde hladce a přesně a zvuk je lahodný, jako když si kankánová tanečnice rozepne podvazek. Závěrka je nové konstrukce, stavěná na 200 tisíc cyklů.
Ovládací prvky jsou už na první pohled zařazeny do profi třídy. Vlevo od hledáčku není kruhový volič, ale hříbek s tlačítky pro volbu kvality, režimu měření expozice, režimu snímání (program, priority času/clony a manuál) a nastavení bílé, pod kloboukem hříbku jsou volby jednotlivé / sériové snímky, tichý režim, samospoušť. Podrobně popíši v chystané recenzi.
K ovladatelnosti: samozřejmě i tento Nikon má sdruženou spoušť se zapínáním, poblíž je korekce expozice – a přestěhovalo se sem i tlačítko pro ISO. To je velmi pohodlné pro živou fotografii, hodnotu ISO vidíme na stavovém řádku v hledáčku.
Vedle zadního rolleru je tlačítko pro aktivaci autofokusu a hned vedle je joystick, viz dole ukázku. Vpravo od displeje je čtyřcestný volič, který též jako joystick může ovládat zaostřovací bod. Je to nesmírně pohodlné – a v menu lze zapnout trvalé osvětlení bodu.
Ostření je totožné s modelem D5, tedy 153 AF bodů a 180k RGB snímač pro měření expozice. A tu to máme: jelikož je to autofokus stavěný pro plný formát 24 x 36, na DX formátu vyplní téměř celé obrazové pole: na šířku opravdu skoro celé a nahoře a dole zbývá jen málo. Přitom samo ostření je bleskové i za nižší světelné hladiny. Když se do hledáčku podíváte a všimnete si toho vlasového rámečku, máte pocit, že se vám něco zdá. No a snové pocity pak nastanou, když si dáte high speed sérii 10 oken za vteřinu, nastavíte RAW a stisknete spoušť. Ono to fotí a fotí a fotí… dokud neztratíte nervy, fotí to a zapisuje na tu QXD kartu. Pak vyměníte QXD za SD a ono to zase fotí a fotí… protože buffer (vyrovnávací paměť) obsáhne 200 fotek RAW. Zde podotknu: ve specifikacích vždycky najdete údaj, kolik toho obsáhne buffer, ale stejně po pěti, nejdéle deseti fotkách frekvence jde dolů, až se zaškobrtá a vleče se jako autobus s píchlou gumou. Nicméně – při použití QXD karty byl reálný počet obrázků za vteřinu 9, kdežto na SD to byly jen čtyři. Přitom CL režim (=pomalý, nikoli maximální CH) umožňuje nastavit od 1 do 9 oken za vteřinu.
Toto jsou tedy moje první postřehy, večer jdu fotit americký fotbal, takže si ukážeme, jak se tenhle rychlík chová v terénu.
