Nikon D3400

Svoji modelovou řadu 3000 obnovuje Nikon po dvou letech. Je to řada mimořádně úspěšná a není tedy divu, že novinka byla přijata s velkým zájmem. Podívejme se na pokroky, jichž bylo za dva roky dosaženo.

Jaký je a komu je určen
Jde o zrcadlovku řazenou do třídy začátečnických přístrojů. Má 24megový čip rozměru APS-C (23.2 x 15.4 mm) – v terminologii Nikonu označovaný jako DX, tím pádem je třeba násobit 1,5 krát údaj o ohnisku objektivu (konkrétně tedy objektiv 18-55 mm svým úhlem záběru odpovídá objektivu cca 28 – 80 kinofilmového fotoaparátu). Tělo je kompozitové, neutěsněné. Změnil se systém ochrany před prachem – je zde detekce prachu na čipu a jeho následná kompenzace a zůstal systém proudění vzduchu, který zabraňuje víření prachu a ulpívání na snímači. S tělem přístroje jsou kompatibilní objektivy řady G a E, staré objektivy se clonovým kroužkem jsou použitelné jen v režimu M bez možnosti měřit expozici. Procesor zůstal Expeed 4, maximální ISO je 25600 v základním nastavení. Zaostřovacích bodů je nadále 11. Displej je pevná třípalcový nedotykový s 921 tisíci pixely. Hledáček je zrcadlový s 95% krytím záběru, zvětšení 0,85x. Závěrka má rozsah od 30 sec do 1/4000. Přístroj má vestavěný blesk se směrným číslem 12 při 100 ISO, synchronizační čas je 1/200 sec. Předchozí model však měl směrné číslo 17. Rychlost sériového focení je 5 fps. Video má full HD 1920 i při 60 fps a pomalejší. Snímky v JPEG a RAW zapisuje na karty rodiny SD. Baterka EN-EL14a nakrmí 1200 fotek. Přístroj váží 395 g a měří 124 x 98 x 76 mm, na milimetr stejně jako předchůdce.

Parametry jsou tedy na chlup stejné, jaké má D3300. Hlavní změnou je SnapBridge, tedy konektivita s mobilem přes Bluetooth. Za pomoci kompatibilní aplikace je možné automaticky stahovat náhledové fotky do mobilu a posílat je na Instagram, na FB i čertově babičce. Této konektivitě jsem věnoval zvláštní článek. Ona je ta stejnost snadno pochopitelná. Když se na parametry podíváme, pak je – bez přehánění – ohromující, co umí začátečnický přístroj za patnáct tisíc. 24 milionu pixelů, můžete z toho směle stisknout plachty metr pade široké. Citlivost, no, použitelná je 6400, ale to je úžasná citlivost, umožňuje fotit prakticky všude. 5 oken za vteřinu, to je totéž, jako umí můj profi Canon 5D Mk II. Strýček Skrblík si ale posune svůj cylindříček a bude se drbat na hlavičce nad odstupem 4500 Kč za to, že tento model má SnapBridge, kdežto D3300 ho nemá. Ale Strýčkova hlavička vám neporadí, rozhodnutí leží na hlavičce zákazníka.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná páčkou u spouště jako na všech zrcadlovkách Nikon, nikdy neopomenu upozornit, že je to nejlepší způsob zapínání. U spouště je trojice tlačítek, spoušť videa, info tlačítko a tlačítko pro korekci expozice. Info tlačítkem aktivujeme přehledný stavový displej na zadním třípalcovém pevném displeji. Na kruhovém voliči zaujme pokročilého uživatele čtveřice režimů označených písmeny PSAM, tedy jsou to režimy Program, priorita času a clony a plný manuál. Dále jsou tu efekty, Guide, plný automat a scénické režimy. Guide, to je něco jako učebnice techniky fotografování, nicméně to reaguje na světelné podmínky – je to velmi vtipně řešené a pro zacvičení to může dobře posloužit. Plný automat má ještě verzi se škrtnutým bleskem – je to totéž, ale nespustí se blesk (v muzeu, např. je to velmi potřebné). Effects, to jsou efekty známé z kompaktů, jako je silně sytá barva, výběrová barva (na př. vše černobílé, jen jablko je červené). Je tu i efekt „noční vidění“, fotky jsou pak černobílé i s extrémními hodnotami ISO, ale vypnul se v tomto režimu autofokus. Objektiv neumožňuje ruční ostření jinak než po přepnutí na M režim (manuální). Důležitá jsou dvě tlačítka vlevo od objektivu vpředu. Jedno aktivuje blesk, druhé je definovatelné Fn tlačítko, v základním nastavení je tam ISO, to je velmi rozumná volba. Hodnota ISO normálně není vidět v hledáčku, ale po stisku tohoto tlačítka ano, to je velmi užitečné!

Na zadní stěně pod horní hranou je blokace ostření a expozice a roller, ten ovládá v manuálním režimu čas, po stisku tlačítka pro korekci expozice clonu. V režimu Program lze měnit poměr clony a času, jsme na to upozorněni hvězdičkou v hledáčku, další užitečná maličkost.

Ale pozor, v menu Nastavení lze nastavit AF-L tak, že jen aktivuje automatické ostření a spoušť lze nastavit tak, že nemá s autofokusem spojitost. Tím se nastaví „ostření na palec“, vyžaduje to nastavení průběžného ostření a trochu cviku – každý, koho jsem to naučil, byl pak nadšený.

Vše podstatné, co je nastaveno, je samozřejmě pak vidět na stavovém displeji vzadu. Stiskem tlačítka Info (u spouště) ho vidíme, tlačítkem i (čtvrté shora, vlevo na displeji na zadní stěně) lze nastavovat hodnoty zde zobrazené. Jak už je delší dobu tradicí, uživatel si může vybrat mezi grafickým a klasickým stavovým displejem. Grafické znázorňuje jako by retro ovládání a vždy mě dětinsky potěší na uzavírací irisovou clonu. Klasické zobrazení mi připadá přehlednější. Podstatné je i to, že zde vidíme rozložení ostřicích bodů (ten prostřední je křížový).

Vlevo od displeje jsou ještě tlačítka přehrávání, menu, zvětšování obrázku, zmenšování a to slouží i jako „?“, tedy nápověda; ta je velmi dobře řešená. Vpravo od displeje najdeme tlačítko Lv pro přímý náhled a pro režim snímání singl / série / tichá expozice / samospoušť. Vpravo je pak koš na mazání obrázků.

Menu
Má čtyři, respektive pět položek, menu pro přehrávání, fotografování, setup, úpravu fotek a „poslední nastavení“, kde si fakticky ukážeme to, co opravdu potřebujeme a zadáváme.
Menu přehrávání umožňuje mazat vybrané fotky, podle data a samozřejmě i všechny. Je tu i hodnocení, přiřazujeme hvězdičky, v Zoneru pak hodnocení vidíme – může být velmi užitečné! Zajímavé – v ACDSee Pro výsledek hodnocení vidět není.
Menu fotografování: redukce šumu má jen polohu zapnout vypnout, je to přece jen vstupní třída. Sofistikovanější je funkce Režimy činnosti zaostřovacích polí, jeden bod, dynamická volba, 3D a automatická volba. Stiskem tlačítka s otazníkem vlevo od displeje najdeme poučení, nicméně začátečník asi bude sladce zmaten., Takže je to: jeden bod, lze ho přesouvat čtyřcestným voličem; dynamická volba, to znamená, že je zase jeden bod, ale pokud objekt vypadne z bodu, chytne ho soused. To je asi nejrozumnější volba; 3D znamená automatické sledování objektu, nepoužívám, moc to nefunguje; automatická volba, ta chytne to, co je nejblíž, taky nepoužívám. Položka blesk má volbu TTL (automat) anebo manuál. V manuálu nastavujeme ručně účinnost záblesku (fakticky měníme délku záblesku). Režim TTL je pak regulovatelný z menu na LCD displeje, položka Korekce zábleskové expozice.
Menu nastavení, to je třeba si projít jednou pro vždy, vracet se budeme asi jen na formátování.
Menu retušování, zde je snad zajímavá konverze z RAW. V recenzích se to někdy zmiňuje, poněkud postrádám smysl funkce, až na to, že tento model je nový a nemám k němu konvertor…

Jak se s ním fotí
Vzhledem k tomu, že rozdíl oproti D3300 je minimální, mohu v podstatě jen opakovat své pozitivní dojmy: když začala tato řada s 24megapixelovým čipem, ozvaly se obavy, jakou optiku to bude chtít atd. Ukazuje se, že i setový objektiv (jím byly recenzní fotky pořízeny) je naprosto vyhovující. Jistě, má své mouchy, například dosti značnou soudkovou vadu, jak se ukazuje i na prezentaci ISO 3200 zde dole:

Toto ISO 3200 je zřejmě horní limit bezproblémové uživatelnosti. Při 6400 je už degradace kresby dosti značná, ovšem – to je týká prakticky všech, i velmi náročných APS-C fotoaparátů. Srovnání je zde:

Co mě ale velmi potěšilo, to je ukázková fotka č. 8 dole. To jsem fotil bez jakékoli korekce a předpokládal jsem, že bílá stěna napálená prudkým sluncem bude vypálená. Není. Je to velmi dobré vysvědčení pro dynamický rozsah fotoaparátu. S jedinou výhradou jsem tuto recenzi zahajoval – že rozdíl ve výkonu oproti D3300 je nenahmatatelný a výhodou je SnapBridge, který kvůli absenci wi-fi však není plnohodnotný, protože jím nelze přístroj ovládat. Řešení není ani v další akvizici wi-fi adaptéru WU-1, protože ten se nedá na tento model nasadit (na D3300 ano). Potěšení tedy může povstat jen z toho, že máte letošní a nikoli loňský model.

Ukázky:

11 až 4 rozsah zoomu setového objektvu, 8 – dynamický rozsah.