Nezařazené

Nikon D3300

Prestižní portál Imaging Recources vyhlásil Nikona D3200 za nejlepší začátečnickou zrcadlovku roku 2012. Po necelých dvou letech Nikon přišel s nástupcem.

Prestižní portál Imaging Recources vyhlásil Nikona D3200 za nejlepší začátečnickou zrcadlovku roku 2012. Po necelých dvou letech Nikon přišel s nástupcem.

Jaký je a komu je určen
Jde o zrcadlovku s 24 megapixelovým čipem APS-C (23.2 x 15.4 mm) , nové konstrukce, podpořené novým procesorem Expeed 4. To umožnilo zvýšit ISO na 25600 v rozšířeném módu, v praxi ovšem je použitelné vysoké ISO mnohem nižší. Počet ostřicích bodů zůstává na 11, stejný je i 3palcový displej s 921 tisíci body. Trochu se zvětšilo zvětšení zrcadlového hledáčku. Velmi se zvýšila výdrž baterky EN-EL14a, je to 700 fotek. Trochu se změnily rozměry 124 x 98 x 76 mm a váha klesla na 430 g. Rozdíly jsou tedy, jak hezky říkáme, evoluční.


Rozlišení zůstalo, zmizel nízkofrekvenční filtr zamezující moaré, nicméně nepřibylo moaré (světlé a tmavé pruhy na jemně prouhatých objektech), ještě nějakou dobu se nad tím budeme podivovat, než bude samozřejmé, že čip JE BEZ low pass filtru. Procesor Expeed 4 se používá i v modelu D5300. Snížil spotřebu energie a zasloužil se tedy o zvýšení počtu snímků na jedno nabití, což je výrazné praktické zlepšení. Měl by zlepšit ostření při live view (focení přes displej) a zrychlilo se sériové focení na 5 snímků za vteřinu. Zaostřovacích bodů je nadále jedenáct (zvyšování počtu má smysl pro automatické sledování objektu, což je sama o sobě problematická funkce), takže můžeme konstatovat, že počet je plně dostatečný.

Přístroj je velmi pohledný, v černém provedení ma cosi jako metalízový povrch, ten je efektní i ve verzi červené, spíš purpurové. Přitom úchop je pokrytý hrubou gumou, takže se přístroj dobře drží. Gumová je i opěrka pro palec na zadní stěně. Hledáček je zrcadlový, nicméně je dobře čitelný.

Jediná na první pohled viditelná změna se týká kitového objektivu. Je to zasunovací objektiv s polykarbonátovým tělem plným názvem Nikon AF-S DX Nikkor 18-55mm f/3.5-5.6G VR II, jedenáct členů v osmi skupinách, jeden je asférický, počet lamel clony je sedm. Při ostření se vysunuje, pohybuje se i při zoomování, avšak při ostření se přední část neotáčí. Průměr filtru je 52 mm, ostří od 28 cm do nekonečna. Je výrazně menší než předchozí kitový objektiv a znamená nepochybně změnu k lepšímu.

Ovládání a menu Ovládací prvky mají za sebou dlouhý vývoj a vytknout jim nelze nic. Přístroj se zapíná typickým nikonským způsobem, páčkou u spouště, je to nejlepší způsob, operativní, pohotový, vyžaduje jen jeden prst,. Snadno se nahmatá poslepu. U spouště je trojice tlačítek, spoušť videa, info tlačítko a tlačítko pro korekci expozice. Info tlačítkem aktivujeme přehledný stavový displej na zadním třípalcovém pevném displeji. Na kruhovém voliči je nabito. Pokročilého uživatele bude zajímat jen PSAM čtveřice režimy Program, priorita času a clony a plný manuál. Dále jsou tu efekty, Guide, plný automat a scénické režimy. Guide, to je něco jako učebnice techniky fotografování, nicméně to reaguje na světelné podmínky – je to velmi vtipně řešené a pro zacvičení to může dobře posloužit. Plný automat má ještě verzi se škrtnutým bleskem – je to totéž, ale nespustí se blesk (v muzeu, např. je to velmi potřebné). Effects, to jsou efekty známé z kompaktů, jako je silně sytá barva, výběrová barva (na př. vše černobílé, jen jablko je červené). Je tu i efekt „noční vidění“, fotky jsou pak černobílé i s extrémními hodnotami ISO, ale vypnul se v tomto režimu autofokus. Objektiv neumožňuje ruční ostření jinak než po přepnutí na M režim (manuální), na to tedy pozor. Neměl bych zapomenout na dvě tlačítka vlevo od objektivu vpředu. Jedno aktivuje blesk, druhé je Fn tlačítko, definovatelné, defaultně je tam ISO, nechal bych ho při tom. Hodnota ISO normálně není vidět v hledáčku, ale po stisku tohoto tlačítka ano, to je velmi užitečné!


Na zadní stěně pod horní hranou je blokace ostření a expozice a roller, ten ovládá v manuálním režimu čas, po stisku tlačítka pro korekci expozice clonu. V režimu Program lze měnit poměr clony a času, jsme na to upozorněni hvězdičkou v hledáčku, další užitečná maličkost.


Ale pozor, v menu Nastavení lze nastavit AF-L tak, že jen aktivuje automatické ostření a spoušť lze nastavit tak, že nemá s autofokusem spojitost. Tím se nastaví „ostření na palec“, vyžaduje to nastavení průběžného ostření a trochu cviku – každý koho jsem to naučil byl pak nadšený.

Vše podstatné, co je nastaveno, je samozřejmě pak vidět na stavovém displeji vzadu. Stiskem tlačítka Info (u spouště) ho vidíme, tlačítkem i (čtvrté shora, vlevo na displeji na zadní stěně) lze nastavovat hodnoty zde zobrazené. Jak už je delší dobu tradicí, uživatel si může vybrat mezi grafickým a klasickým stavovým displejem. Grafické znázorňuje jako by retro ovládání a vždy mě dětinsky potěší na uzavírací irisovou clonu. Klasické zobrazení mi připadá přehlednější, ale každému budižte jeho jahody. Podstatné je i to, že zde vidíme rozložení ostřicích bodů (ten prostřední je křížový).

Vlevo od displeje jsou ještě tlačítka přehrávání, menu, zvětšování obrázku, zmenšování a to slouží i jako „?“, tedy nápověda; ta je velmi dobře řešená. Vpravo od displeje najdeme tlačítko Lv pro přímý náhled a pro režim snímání singl / série / tichá expozice / samospoušť. Vpravo je pak koš na mazání obrázků.

Menu
Má čtyři, respektive pět položek, menu pro přehrávání, fotografování, setup, úpravu fotek a „poslední nastavení“, kde si fakticky ukážeme to, co opravdu potřebujeme a zadáváme.
Menu přehrávání umožňuje mazat vybrané fotky, podle data a samozřejmě i všechny. Je tu i hodnocení, přiřazujeme hvězdičky, v Zoneru pak hodnocení vidíme – může být velmi užitečné! Zajímavé – v ACDSee Pro výsledek hodnocení vidět není.
Menu fotografování: redukce šumu má jen polohu zapnout vypnout, je to přece jen vstupní třída. Sofistikovanější je funkce Režimy činnosti zaostřovacích polí, jeden bod, dynamická volba, 3D a automatická volba. Stiskem tlačítka s otazníkem vlevo od displeje najdeme poučení, nicméně začátečník asi bude sladce zmaten., Takže je to: jeden bod, lze ho přesouvat čtyřcestným voličem; dynamická volba, to znamená, že je zase jeden bod, ale pokud objekt vypadne z bodu, chytne ho soused. To je asi nejrozumnější volba; 3D znamená automatické sledování objektu, nepoužívám, moc to nefunguje; automatická volba, ta chytne to, co je nejblíž, taky nepoužívám.
Položka blesk má volbu TTL (automat) anebo manuál. V manuálu nastavujeme ručně účinnost záblesku (fakticky měníme délku záblesku). Režim TTL je pak regulovatelný z menu na LCD displeje, položka Korekce zábleskové expozice.
Menu nastavení, to je třeba si projít jednou pro vždy, vracet se budeme asi jen na formátování.
Menu retušování, zde je snad zajímavá konverze z RAW. V recenzích se to někdy zmiňuje, poněkud postrádám smysl funkce, až na to, že tento model je nový a nemám k němu konvertor…

Jak se s ním fotí
Marně bádám, co bych měl najít za blechu, abych osvědčil ostrovtip a dokázal, že se nenechám jen tak opít rohlíkem. S úsměvem čtu recenzi váženého kolegy, který vidí zápor, že přístroj nemá vysokorychlostní synchro s bleskem a že má díky vysokému rozlišení nárok na kvalitu objektivu… Před pár lety by to byl solidní přístroj střední třídy, teď je to „entry level“ za šestnáct tisíc i s objektivem. Má samozřejmě svoje omezení. Tělo je z plastu, hledáček není hranolový ale zrcadlový. Není tedy odolný proti dešti a prachu a vnoučatům ho odkážete jako těžítko. V aktuální době je to ale rychlý, pohotový přístroj s vysokým rozlišením a podivuhodnou schopností zvládat ultravysoké ISO – i při 25600 je šum sice markantní, ale ostrý, nikoli blátivý! Baterka hodně vydrží na to, že je tak malinká.

Při použití live view je možná pomalý, ale tradiční fotografování bylo velmi svižné a bezproblémové. Velmi příjemně mě překvapil setový objektiv. Po delším bádání jsem objevil obchod, kde prodávali jen tělo za 14 tisíc, s objektivem stojí 16300. Takže ten objektiv přijde na 2300 Kč a byl by pošetilý, kdo by ho odmítl! Citovaný kolega má jistě pravdu, že 24 Mpx si zaslouží prvotřídní optiku a problém Nikonu obecně je v tom, že ji má ale hodně drahou a nenabízí v přístupnějších cenových hladinách kvalitu jako jiné firmy za tytéž peníze. Ale to je problém spíše ekonomické povahy, přesahující kompetence recenzentovy.

Shrnutí Nikon D3300 je začátečnická jednooká zrcadlovka, v základním kitu vybavená mimořádně kvalitním levným objektivem. Je velmi rychlá a její obrazový výkon je vysoký. S takto perfektním poměrem cena / výkon v relaci března 2014 odmítám na ní hledat blechy. Nutno ovšem dodat, že jde skutečně o vstupní model a to u Nikonu předpokládá, že objektiv musí mít vnitřní motory autofokusu. Podle DxOMark překonal čip tohoto přístroje dokonce i Canona 5D Mk III a je na úrovni Canonu 1Dx, věřte nevěřte, podívejte se. Můžeme se tvářit skepticky, ale faktem zůstává, že kvalitativně nešel model D3300 dolů od svého předchůdce.

Ukázky:

1 a 2 rozsah zoomu seťáku, 16 ukázka efektu.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Nikon D3300.

 

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: