Nezařazené

Nikon D300 (info)

Přechod na CMOS systém znamená definitivní vítězství nad CCD? Nedávno i Sony oznámil dvanáctimegový APS-C snímač určený pro zrcadlovky DSLR. Buď jak buď, třístovka má CMOS se zabudovaným low-pass filtrem zamezujícím vzniku moaré a zařízením pro odstraňování prachu. Procesor je EXPEED, podobně jako v profimodelu D3. A/D převodník je čtrnáctibitový. Přístroj vytváří snímky ve formátu RAW (různý bitový objem a komprese), JEG a kupodivu také v TIFF. Komprimovaný RAW má až 50% objem oproti plnému obsazení. S ohledem na DX formát čipu má optika použitá v tomto přístroji prodlužovací faktor 1,5x.

Autofokus má 51 zaostřovací bod, z toho 15 křížových, přičemž ostřicí moduly jsou typu Multi-CAM 3500DX. To naznačuje, že kontrast se měří na 3500 fotodiodách (oproti tisícovce na modulech Multi-CAM1000 na D200). To umožňuje zlepšené automatické sledování pohybujících se objektů. Režim Live view (na displeji) umožňuje volbu ostření kdekoli na ploše.

Měření expozice pomocí 1005pixelového senzoru. Priorita středu dává 75% váhu na středovou oblast, bodové měření má průměr 3 mm kolem aktivního zaostřovacího bodu. Bracketing (postupné snímání s různou expozicí) umožňuje série od 2 do 9 snímků.

Zlepšený je hledáček, tentokrát má 100% krytí obrazu. LCD má 3 palcovou úhlopříčku s neuvěřitelnými 922,000 pixely (stejně jako D3), lze obraz sledovat v rozmezí 1700.

Sériové fotografování má rychlost 6 snímků/sec, s přídavným aku dokonce 8 fps. Do vyrovnávací paměti se vejde až 100 snímků JPEG. Přístroj má vestavěný blesk se směrným číslem 12 při 100 ISO.

Rozměry a váha jsou 147 x 114 x 74 mm (o milimetr vyšší než D200) a 825 g (o něco lehčí).

Komentář:
Model D200 si oprávněně získal vynikající pověst a přestože je primárně určen pokročilým amatérům, sáhli po něm i mnozí profesionálové. Po dvou letech přichází třístovka a změny jež nabízí rozhodně nejsou kosmetické. Především je zásadně změněno elektronické srdce přístroje, tedy snímač (CMOS) a procesor. Mnohé prvky jsou shodné s profesionálním D3 modelem, takže hranice mezi “amatér” a “profi” se zase o něco více stírá. Budeme zvědavi hlavně na automatické ostření a “tracking system”, tedy na sledování pohybujících se objektů. Nikon na této problematice soustavně pracuje a u svých profi modelů dosáhl pozoruhodných výsledků. S jednapadesáti ostřícími body mají oba přístroje (D3 a D300) dostatečně hustou síť, ve které pohybující s e obrázek spolehlivě uvázne.
Zatím známe jen tiskovou zprávu. Velkou neznámou zůstává obrazový výkon. Se změnou systému obrazového záznamu jistě přijde i změna obrazu – a ta bude v centru naší zvědavosti teď, kdy jsme dostali do ruky úctyhodně dlouhý seznam novinek. Každopádně je třeba konstatovat, že Nikon nespí, už několik let je na válečné stezce a že dnešek patří k jeho velkým dnům – oba dnes oznámené modely D3 i D300 vybízejí ke smeknutí klobouku.
Cena nebyla stanovena, předběžně se uvádí 1800 dolarů za tělo.

Přechod na CMOS systém znamená definitivní vítězství nad CCD? Nedávno i Sony oznámil dvanáctimegový APS-C snímač určený pro zrcadlovky DSLR. Buď jak buď, třístovka má CMOS se zabudovaným low-pass filtrem zamezujícím vzniku moaré a zařízením pro odstraňování prachu. Procesor je EXPEED, podobně jako v profimodelu D3. A/D převodník je čtrnáctibitový. Přístroj vytváří snímky ve formátu RAW (různý bitový objem a komprese), JEG a kupodivu také v TIFF. Komprimovaný RAW má až 50% objem oproti plnému obsazení. S ohledem na DX formát čipu má optika použitá v tomto přístroji prodlužovací faktor 1,5x.

Autofokus má 51 zaostřovací bod, z toho 15 křížových, přičemž ostřicí moduly jsou typu Multi-CAM 3500DX. To naznačuje, že kontrast se měří na 3500 fotodiodách (oproti tisícovce na modulech Multi-CAM1000 na D200). To umožňuje zlepšené automatické sledování pohybujících se objektů. Režim Live view (na displeji) umožňuje volbu ostření kdekoli na ploše.

Měření expozice pomocí 1005pixelového senzoru. Priorita středu dává 75% váhu na středovou oblast, bodové měření má průměr 3 mm kolem aktivního zaostřovacího bodu. Bracketing (postupné snímání s různou expozicí) umožňuje série od 2 do 9 snímků.

Zlepšený je hledáček, tentokrát má 100% krytí obrazu. LCD má 3 palcovou úhlopříčku s neuvěřitelnými 922,000 pixely (stejně jako D3), lze obraz sledovat v rozmezí 1700.

Sériové fotografování má rychlost 6 snímků/sec, s přídavným aku dokonce 8 fps. Do vyrovnávací paměti se vejde až 100 snímků JPEG. Přístroj má vestavěný blesk se směrným číslem 12 při 100 ISO.

Rozměry a váha jsou 147 x 114 x 74 mm (o milimetr vyšší než D200) a 825 g (o něco lehčí).

Komentář:
Model D200 si oprávněně získal vynikající pověst a přestože je primárně určen pokročilým amatérům, sáhli po něm i mnozí profesionálové. Po dvou letech přichází třístovka a změny jež nabízí rozhodně nejsou kosmetické. Především je zásadně změněno elektronické srdce přístroje, tedy snímač (CMOS) a procesor. Mnohé prvky jsou shodné s profesionálním D3 modelem, takže hranice mezi “amatér” a “profi” se zase o něco více stírá. Budeme zvědavi hlavně na automatické ostření a “tracking system”, tedy na sledování pohybujících se objektů. Nikon na této problematice soustavně pracuje a u svých profi modelů dosáhl pozoruhodných výsledků. S jednapadesáti ostřícími body mají oba přístroje (D3 a D300) dostatečně hustou síť, ve které pohybující s e obrázek spolehlivě uvázne.
Zatím známe jen tiskovou zprávu. Velkou neznámou zůstává obrazový výkon. Se změnou systému obrazového záznamu jistě přijde i změna obrazu – a ta bude v centru naší zvědavosti teď, kdy jsme dostali do ruky úctyhodně dlouhý seznam novinek. Každopádně je třeba konstatovat, že Nikon nespí, už několik let je na válečné stezce a že dnešek patří k jeho velkým dnům – oba dnes oznámené modely D3 i D300 vybízejí ke smeknutí klobouku.
Cena nebyla stanovena, předběžně se uvádí 1800 dolarů za tělo.