Nezařazené

Nikon Coolpix S1100PJ

Nevyznám se v názvosloví jednotlivých firem, takhle jen odhaduji, že to PJ na konci znamená – projektor, jé! Ano, tenhle kompakt od Nikonu má v sobě maličký projektor. Je to už druhá generace takto řešeného kompaktu, stojí skoro devět.
Starší model je dvanáctimegový, nový čtrnáctimegový. Snímač je zřejmě principiálně stejný, velký 1/2,3´´. Rozsah ISO je 80 až 1600, s navýšením 6400, oba. Rozsah zoomu 28 až 140 mm ekvivalent, stabilizovaný – oba. Novější model točí video v HD 1280×720 a má třípalcový dotykový displej se 460 tisíci pixely. Zápis na karty rodiny SD.

Jaký je a komu je určen

 
 
 

Věnujme se tedy novějšímu modelu. Dostal jsem na hraní nazelenale vyvedený kus, už tím se dává najevo, že jde spíš o zábavu, než aby se s tím fotilo bůhvíjak zasvěceně. Objektiv, čtyřnásobný zoom, je periskopový, znamená to, že se nevysouvá z těla přístroje, všechny pohyblivé součásti jsou ukryté v těle přístroje a snímač leží na dně. To je dnes velmi dobře zavedený a osvědčený systém.

Měří 101 x 68 x 24 mm, což asi laskavému čtenáři moc neřekne. Jsou to rozměry kapesní, ovšem nikoli nějak zvlášť malé, patří k spíš větším než menším kompaktům (váží 180 g). Do kapsy se samozřejmě vejde, nikoli do kapsy pánské košile. Působí mírně plechovým dojmem. Zaujme nás na něm absence ovládacích prvků – prakticky vše řešíme přes displej. Na první pohled je tedy jasné, že je to přístroj určený k zábavnému nenáročnému focení.

Ovládání a menu
Na horní straně jsou dva výrazné a jeden nevýrazný ovládací prvek – ten nevýrazný je spínač, vpravo od něho spoušť spřažená s ovládáním zoomu, vlevo je kolečko jímž ostříme projektor. Musím zdůraznit hlavní atrakci přístroje – dovede promítat, promítání se zapne tlačítkem v ose kolečka a kolečkem ostříme.

Na zadní stěně je už jenom spoušť pro video, tlačítko pro volbu režimů a tlačítko pro přehrávání. Vše ostatní je skrze dotykový displej. Po zapnutí je dobře zachovat určitý postup. Začneme tlačítkem na zadní stěně s označením SCENE, pak na displeji volíte režim fotografování: plný automat, míň automat, scénické režimy a inteligentní portrét, což je prakticky zase ta automatika.

Plný automat spolehlivě rozpoznává typy scény, kdežto automat bez přívlastků umožňuje nastavit bílou, ISO a kompenzaci expozice. Rozumí se, že vše se odehrává přes displej, dotykově. Pokud jde o expoziční korekci, je trochu nepříjemné, že údaj musíme potvrdit OK. Dále jsou na výběr scénické předvolby a rozpoznávání obličeje.

Jak se s ním fotí
Přístroj startuje za 3,2 sec, rozhodně tedy není žádný rychlík a ani se to od něho nečeká. S namáčknutím je ale velmi rychlý, zpoždění spouště je stopkami neměřitelné, velmi krátké do 0,3 sec je fotografování bez namáčknutí (záleží na světelných podmínkách, kontrastu scény a pod). Poněkud nespolehlivé je ostření, někdy za nevyzpytatelných okolností aparát nezaostří, v nízkých světelných hladinách snímek vypadá na displeji neostře, avšak těsně před expozicí se ostření chytne a snímek je ostrý. .

Obrazová kvalita odpovídá standardu běžných kompaktních fotoaparátů. Kresba je velmi špatná v rozích, rozumně slušná ve středu, na ukázce je roh vlevo, střed vpravo:

Ukázka je výřez 100% z pobrázku č. 4 dole .

Soudkové zkreslení zde takřka není patrné, v tomto směru podává objektiv velmi dobrý výkon.

Vinětace je patrná na bílé ploše, v praxi asi nebude příliš vadit.

Za extrémních podmínek, zde tedy v lese, se projevuje na přechodu ostréhgo světla a tmených tónů výrazná aberace. Dochází ale k ní opravdu když na pozadí je jasná, tedy bílá barva, pozadí modrého nebe nebo šedých mraků ji nezpůsobí.

Stabilizace obrazu je zde výkonná. V setupu lze nastavit buď hybridní, tedy optickou a digitální, obrázek se pak déle ukládá, a čistě optickou. Při době osvitu 1/10 sec není rozdíl mezi oběma způsoby patrný, pro praxi myslím plně stačí optická stabilizace – jakkoli máme na paměti, že i špatný stativ je lepší než dobrá stabilizace 🙂 . Dodejme ještě, že stativový závit je zde plastový, v recenzích se to uvádí, nedomnívám se však, že je to životně důležitý údaj.
ISO a šum, zde nejsou žádná velká překvapení, přístroj se chová jako se kompakty obvykle chovají. Rozšířený mód 3200 a 6400 je v třímegovém režimu, přičemž 3200 je na hranici, 6400 za hranicí praktické použitelnosti. Použitelný je 400 ISO, jakž takž 800 ISO a s velkým šumem 1600 při plném rozlišení 14 mpx.

Shrnutí:

Nikon S1100PJ je logický nástupce tisícovky. Hlavní atrakcí tohoto jinak nenáročného automatu je vestavěná promítačka a dotykové ovládání, které je pro specifický typ uživatelů atraktivní funkce. Je určen pro nenáročné rekreační fotografování, jistě ho ráda využije parta, která po společném výletu si může okamžitě promítnout na stěnu pamětihodnosti z právě prožitého veselého odpoledne.

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12

Nevyznám se v názvosloví jednotlivých firem, takhle jen odhaduji, že to PJ na konci znamená – projektor, jé! Ano, tenhle kompakt od Nikonu má v sobě maličký projektor. Je to už druhá generace takto řešeného kompaktu, stojí skoro devět.
Starší model je dvanáctimegový, nový čtrnáctimegový. Snímač je zřejmě principiálně stejný, velký 1/2,3´´. Rozsah ISO je 80 až 1600, s navýšením 6400, oba. Rozsah zoomu 28 až 140 mm ekvivalent, stabilizovaný – oba. Novější model točí video v HD 1280×720 a má třípalcový dotykový displej se 460 tisíci pixely. Zápis na karty rodiny SD.

Jaký je a komu je určen

 
 
 

Věnujme se tedy novějšímu modelu. Dostal jsem na hraní nazelenale vyvedený kus, už tím se dává najevo, že jde spíš o zábavu, než aby se s tím fotilo bůhvíjak zasvěceně. Objektiv, čtyřnásobný zoom, je periskopový, znamená to, že se nevysouvá z těla přístroje, všechny pohyblivé součásti jsou ukryté v těle přístroje a snímač leží na dně. To je dnes velmi dobře zavedený a osvědčený systém.

Měří 101 x 68 x 24 mm, což asi laskavému čtenáři moc neřekne. Jsou to rozměry kapesní, ovšem nikoli nějak zvlášť malé, patří k spíš větším než menším kompaktům (váží 180 g). Do kapsy se samozřejmě vejde, nikoli do kapsy pánské košile. Působí mírně plechovým dojmem. Zaujme nás na něm absence ovládacích prvků – prakticky vše řešíme přes displej. Na první pohled je tedy jasné, že je to přístroj určený k zábavnému nenáročnému focení.

Ovládání a menu
Na horní straně jsou dva výrazné a jeden nevýrazný ovládací prvek – ten nevýrazný je spínač, vpravo od něho spoušť spřažená s ovládáním zoomu, vlevo je kolečko jímž ostříme projektor. Musím zdůraznit hlavní atrakci přístroje – dovede promítat, promítání se zapne tlačítkem v ose kolečka a kolečkem ostříme.

Na zadní stěně je už jenom spoušť pro video, tlačítko pro volbu režimů a tlačítko pro přehrávání. Vše ostatní je skrze dotykový displej. Po zapnutí je dobře zachovat určitý postup. Začneme tlačítkem na zadní stěně s označením SCENE, pak na displeji volíte režim fotografování: plný automat, míň automat, scénické režimy a inteligentní portrét, což je prakticky zase ta automatika.

Plný automat spolehlivě rozpoznává typy scény, kdežto automat bez přívlastků umožňuje nastavit bílou, ISO a kompenzaci expozice. Rozumí se, že vše se odehrává přes displej, dotykově. Pokud jde o expoziční korekci, je trochu nepříjemné, že údaj musíme potvrdit OK. Dále jsou na výběr scénické předvolby a rozpoznávání obličeje.

Jak se s ním fotí
Přístroj startuje za 3,2 sec, rozhodně tedy není žádný rychlík a ani se to od něho nečeká. S namáčknutím je ale velmi rychlý, zpoždění spouště je stopkami neměřitelné, velmi krátké do 0,3 sec je fotografování bez namáčknutí (záleží na světelných podmínkách, kontrastu scény a pod). Poněkud nespolehlivé je ostření, někdy za nevyzpytatelných okolností aparát nezaostří, v nízkých světelných hladinách snímek vypadá na displeji neostře, avšak těsně před expozicí se ostření chytne a snímek je ostrý. .

Obrazová kvalita odpovídá standardu běžných kompaktních fotoaparátů. Kresba je velmi špatná v rozích, rozumně slušná ve středu, na ukázce je roh vlevo, střed vpravo:

Ukázka je výřez 100% z pobrázku č. 4 dole .

Soudkové zkreslení zde takřka není patrné, v tomto směru podává objektiv velmi dobrý výkon.

Vinětace je patrná na bílé ploše, v praxi asi nebude příliš vadit.

Za extrémních podmínek, zde tedy v lese, se projevuje na přechodu ostréhgo světla a tmených tónů výrazná aberace. Dochází ale k ní opravdu když na pozadí je jasná, tedy bílá barva, pozadí modrého nebe nebo šedých mraků ji nezpůsobí.

Stabilizace obrazu je zde výkonná. V setupu lze nastavit buď hybridní, tedy optickou a digitální, obrázek se pak déle ukládá, a čistě optickou. Při době osvitu 1/10 sec není rozdíl mezi oběma způsoby patrný, pro praxi myslím plně stačí optická stabilizace – jakkoli máme na paměti, že i špatný stativ je lepší než dobrá stabilizace 🙂 . Dodejme ještě, že stativový závit je zde plastový, v recenzích se to uvádí, nedomnívám se však, že je to životně důležitý údaj.
ISO a šum, zde nejsou žádná velká překvapení, přístroj se chová jako se kompakty obvykle chovají. Rozšířený mód 3200 a 6400 je v třímegovém režimu, přičemž 3200 je na hranici, 6400 za hranicí praktické použitelnosti. Použitelný je 400 ISO, jakž takž 800 ISO a s velkým šumem 1600 při plném rozlišení 14 mpx.

Shrnutí:

Nikon S1100PJ je logický nástupce tisícovky. Hlavní atrakcí tohoto jinak nenáročného automatu je vestavěná promítačka a dotykové ovládání, které je pro specifický typ uživatelů atraktivní funkce. Je určen pro nenáročné rekreační fotografování, jistě ho ráda využije parta, která po společném výletu si může okamžitě promítnout na stěnu pamětihodnosti z právě prožitého veselého odpoledne.

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: