Skoro přesně po roce obnovuje Nikon svoji vlajkovou loď v třídě špičkových kompaktů. Zaplakal jsem tehdy nad ztrátou průhledového hledáčku, avšak zaradoval jsem se nad vyklápěcím LCD. No a letos? Přibyl elektronický hledáček, haleluja! A jsme ve sféře, kde se říká „někde jinde“. Hledáček má 991 tisíc bodů (inu, musí se nechat prostor pro další vývoj, že, anžto špička je dneska blízko 2,4 mega…). Jinak zůstává skoro vše při starém dobrém: sedminásobný zoom s rozsahem ekv. 28-200 má světelnost F2.0-4.0, dva ED členy a irisovou sedmilamelovou clonou. Zabudovaný ND filtr umožňuje pracovat s dlouhými časy i za vysokých hodnot osvětlení, eventuálně umožní využít synchronizační čas blesku pro vyšší světelné hladiny. Vestavěný blesk umí řídit externí blesky Speedlight umístěné mimo tělo přístroje. Velikost snímače se též nezměnila, je 7.44 x 5.58 mm (1/1,7 palce), jde o CMOS s přímým osvitem a rozlišením 12 mega.
Jelikož se za vše platí, přišli jsme o Q-menu tlačítko. Canonská G16 tedy má čerstvě namasírovaného soupeře a s jeho elektronickým hledáčkem bude svým průhledovým těžko soupeřit. Co Nikonu zde chybí je wi-fi, což je nedostatek, který v nás vyvolá klausovské povytažení obočí. Je to jako s tím rozlišením EVF: oni se raději přeskočej a kousnou se do paty, než aby nasypali do modelu to nejlepší co dovedou a za dva roky přemýšlení přišli zase s tím nejlepším a to by se pak jmenovalo vývoj. Oni musí odsypávat plebsu do čepice. Ale to je jen takový bezvýznamný povzdech nad přístrojem, který bezpochyby dobře poslouží jako druhé tělo k digitální zrcadlovce.
Jak kompentovat takový přístroj: je to prostě foťák pro lidi, ktzeří dovedou s foťákem zacházet. Nemusíte nad ničím dlouho bádat: jakmile uvidíte dva rollery pak je to jasné, tady je to míněno vážně. Ovšem není to foťák do kapsy, s tím nepočítejte.
