Nezařazené

Nikon Coolpix P6000 (recenze)

Skoro čtrnáctimegový kompakt s GPS, to už stojí za trochu pozornosti. Přiznám, že mě zaujala hlavně ta zabudovaná gépéeska. A oprrvdu, ona potvora funguje!

Jaký je a komu je určen
Jde o kompakt vybavený snímačem CCD 1/1,72 ((7.40 x 5.55 mm) s 13,5 milióny efektivních pixelů. V největším rozlišení pořizuje snímky velké 4224 x 3168 pixelů, v menších pak 4224 x 2816, 4224 x 2376, 3264 x 2448, 3168 x 3168, 2592 x 1944,2048 x 1536,1600 x 1200 a 1024 x 768 v poměru 4:3 nebo 3:2 nebo 16:9. Tato variabilita poměrů stran je chvályhodná, při tak velkém rozlišení si ji přístroj může snadno dovolit. Citlivost je nastavitelná v rozmezí 64 až 1600 ISO, v třímegovém rozlišení 3200 až 6400, samozřejmě s velkým šumem. Lze nastavit automatické navýšení ISO š volitelnou horní hranicí, v Hi-Auto až 1600 ISO.

 

Objektiv má rozsah zoomu 1:4, odpovídající 28 až 112 mm plus 4násobný nigitální zoom. Přístroj má stabilizaci, ostří od 50 cm, v makru od 2 cm. Světelnost je F2.7 – F5.9
Nastavení bílé má 5 předvoleb plus manuál. LCD je 2,7 palce s 230 000 pixelů, což už dnes není žádná sláva, nicméně je to velmi dobře čitelný displej.
Snímací režimy jsou Auto, Program AE, A, S, M, samozřejmě scénické režimy a dvě pozice pro uživatelské nastavení. Zapisuje v JPEG a RAW na SD / SDHC karty nebo 48 MB vnitřní paměti. Napájí ho akumulátor EN-EL5.
Vzhledově to je impozantní, spíš větší než menší přístroj (107 x 66 x 43 mm, 240g). Je “vážné ladění” podporuje jeho černá profi barva. Výborně padne do ruky – oceníme zdrsněnou gumu na výstupku (gtripu) i na opoře pro palec na zadní stěně. Ergonomicky je bezvadný (s jednou drobnou výhradou, viz níže)

Ovládání a menu Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně zcela vpravo, vpředu je spoušť s ovládáním zoomu a roller naplocho umístěný.
Vedle je kruhový volič. Zde nalezneme zmíněné režimy PASM, scény, přenos do galerie na portálu Mypicturetown – zde podotknu, že tuto funkci jsem nezkoumal, přístroj je sice česky lokalizovaný, ale Picturetown nezná Českou republiku a tak nějak nevidím důvod, proč se tím zabývat. Dále jsou tu dvě pozice pro uživatelská nastavení, plný automat (věřím že majitel tohoto přístroje je natolik znalý a osvícený, že “zelený foťáček” nebude používat) a konečně ta GPS. Vedle jsou sáňky pro blesk.
Na zadní stěně je zleva tlačítko pro aktivaci vyskakovacího blesku, přičemž pokud zapneme režim “sériové focení s bleskem”, nelze fotit dřív než blesk vyklopíme. Tu logiku sice chápu, ale vnímal jsem to trochu jako šikanu, jakkoli je to absurdní postoj. Vpravo od hledáčku je tlačítko pro režim displeje – tedy vypnout, čistý obraz, obraz s údaji a obraz s údaji a mřížkou pro udržení svislic a vodorovných linií. Vlevo od displeje je pět tlačítek.
FN tlačítko je to, co se mi nelíbí – může k němu být přiřazena jen jedna funkce. Defaultně je tam ISO, kdyýž FN podržíte, rollerem vyberete buď hodnotu ISO aebo jaký rozsah ISO chcete v automatice. Lze samozřejmě v setupu přiřadit tomuto tlačítku i jiné funkce, ale vždycky jen jednu. Takže buď máte ISO na FN a pak musíte honit bílou v menu nebo naopak. Expoziční kompenzaci naštěstí nikde lovit nemusíte, je na pozici vpravo na čtyřcestném voliči vpravo od LCD.
My menu je následující tlačítko. Jakmile ho zmáčknete, objeví se menu – podle toho, zdali máte navolené uživatelské menu 1 nebo 2 na kruhovém voliči, pokud ne, tak obyčejné, tedy aktuální, defaultní menu. To je velice dobré řešení, protože uživatelské měnu je kdykoli přístupné ke změně.
Prohlížení je další tlačítko, k němu se váže samozřejmě specifické menu, v něm lze poslat fotky na tiskárnu, udělat jim černý rámeček, vyvolat RAW anebo zmenšit snímek.
Menu je poslední tlačítko nalevo od LCD. K němu se vrátím až po návštěvě oblasti napravo od LCD.

Čtyřcestný volič má nahoře ovládání blesku, lze ho aktivovat jen při vyklopení reflektoru. Má režimy automat, vypnout (což je poněkud nelogické, ale je to tak, těžko si představit, že by někdo zapnul blesk jen proto, aby ho mohl vypnout), výplňkový s redukční červených očí, výplňkový, blesk do dlouhého času a blesk na druhou lamelu (blýskne těsně před ukončením expozice). Ty dva poslední režimy vřele doporučuji.
Vlevo je ovládání samospouště (2 a 10 sec) a dálkového ovladače. Dole pak je nastavení makro, ev. manuálního ostření.

Menu fotografování má čtyři obrazovky, zde stojí za pozornost Picture control. Zde můžeme nastavit kontrast, živost barev a doostření. Zajímavá je i volba v oblasti měření expozice, neboť kromě obvyklého zonálního středového a bodového měření lze nastavit i bodové měření v místě autofokusu. Pokud jde o autofokus, je zde samozřejmě i rozpoznávání obličejů (až 12 tváří). Aktuální nastavení lze uložit jako “user settings” (není přeloženo) pod položku U1 nebo U2. To je velmi jednoduché a příjemné řešení. Ke klasické v ýbavě nikonu patří možnost uložit sekvenci 16 snímků do jednoho obrázku a funkce BSS, kdy přístroj pořídi několik fotek za sebou a vybere nejostřejší z nich. O menu prohlížení šla řeč, v menu nastavení (setup) se nastaví čeština a další obvyklé věci včetně zapnutí/vypnutí stabilizace. Je zde i digitální zoom, lze nastavit na “ořez”, což je lepší, protože pak jde o výřez a nikoli o devastující převzorkování obrazu. No a při 13,5 Mpx je masa k řezání až až. Je v tom ale vychytávka, která se nedá z návodu vyčíst. Abyste mohli funkci “ořez” použít, musíte nejdřív snížit rozlišení snímku. Tohle věru není fér k uživateli (chyba návodu), ale je to i mrzuté řešení. Ten ořez se přece dá dělat i z plného formátu a není třeba se obtěžovat zmenšováním obrázku. Nakonec z toho plyne poučení: digitální zoom raději nepoužívejte…

Jak se s ním fotí
Přístroj startuje za 1,3 sec, to je velmi slušné, zpoždění s namáčknutí v laboratorních podmínkách nulové, zato bez namáčknutí nepříjemně kolísá kolem 0,8 sec. V praxi vykazoval dosti značné zpoždění i s namáčknutí, to je velká piha na kráse.
Kresba je vynikající, jak by ne při 13,5 Mpx. Kresba je ostrá i v rozích, bez stopy fialových kontur. Ani doostření není v defaultním nastavení markantní. Soudkové zkreslení je zanedbatelné i při krátkém ohnisku ekv. 28 mm, což je u kompaktu výjimečný jev.
Vyvážení bílé je při automatickém WB mimořádně kvalitní. Na naší ukázce je vlevo AUTO WB a vpravo předvolba Žárovka. Samozřejmě, že až při manuálním nastavení WB je bílá skutečně bílá.


D-lighting má tři nastavitelné úrovně, jak v aktivním režimu (tedy při focení), pak v režimu prohlížení, kdy upravíte snímek a ten se uloží pod novým názvem – a začíná nikoli na DSCN, ale FCSN. Lépe funguje při následné úpravě, v režimu active jeho výsledky nebyly oslnivé, viz ukázka, kdy rozdíly jsou vskutku prachnepatrné:

Na následující ukázce (bez prokliku) je vlevo bez D-lightingu, vpravo upraven v režimu prohlížení:

Zde už je nějaká změna markantní, přičemž rozsah úrovně osvětlení této scény dosáhl hodnoty 6 EV (však také hračky jsou přepálené).
Šum je oblíbená šťouralská kapitola. Tak především: automatické nastavení ISO je tu velmi dobře řešení. Přístroj nastavuje podle potřeby – na exotické hodnoty jako je třeba 364 ISO. Faktem je, že jako všechny kompakty i tento dává snesitelné obrázky do 400, v přimhouřením oka 800 ISO a dál už roste bída a utrpení.

V citlivostech 3200 a 6400 se šetřilo v defaultním nastavení s redukcí šumu. Obvykle totiž – paradoxně – v extrémních hodnotách ISO dochází ke zdánlivému zklidnění, což je ve skutečnosti rozostření a rozmydlení. To zde nehrozí. Mezi obrázky s nastavenou a nenastavenou redukcí šumu (noise reduction) není prakticky žádný rozdíl a nepomůže ani stažení softwarového doostření. Zkrátka, kompakty nemají rády vysoké citlivosti a tento není (nemůže být vzhledem k rozměrům čipu) výjimkou. Dole ukázky s redukcí a bez redukce:

GPS konečně na to došlo! Ano, je zde GPS. Aktivuje se v menu a poté je třeba na kruhovém voliči nastavit volbu GPS. Po chvilce navazování kontaktu se na displeji ukáže přehled aktuálních družic. Pokud nevypneme v menu položku GPS, přístroj aktualizuje polohu 6 x za půl druhéhodiny , i když je vypnutý. Návd doporučuje stáhnout utilitu ViewNX, nicméně zaznamenaná data v EXIFu se dají načíst i v jiných programech, než ve zmíněném View NX. Naše uživatele potěší, že to umí i Zoner Photo Studio počínaje verzí 10 – a pak je skutečně podivuhodné, když dokážeme najít na fotomapě Mapy.cz na příklad letecký snímek místa, kde si dotyčný pejsek namlouval moji asistentku Iris (bílý pes). Na mapě je domek s vidličkou – onen “domeček”, který v minulosti figuroval v tolika testech zde na Digineffu, jak si budou pamětníci pamatovat.

Shrnutí
Nikon Coolpix P6000 je kompakt se snímačem CCD 13,5 Mpx a čtyřnásobným zoomem 28-112 mm, doplněný vestavěným GPS jednotkou, zapisující souřadnice do EXIF obrázků. Patří k nejvyšší třídě kompaktů a je určen zkušenějším uživatelům, kteří dokáží využít jeho četné možnosti kontroly pořizování obrazu. S malými výhradami lze vysoce cenit jeho ovladatelnost a bez výhrad jeho obrazový výkon. GPS je velmi užitečná pro každého, kdo hodně cestuje ať doma nebo v cizině a potřebuje místě určit, kde snímky vznikly. Přístroj stojí cca 12 tisíc (říjen 2008), patří tedy k nejvyšší cenové kategorii kompaktů – ovšem jeho výkon ceně odpovídá.

Pro a proti:

Pro:
Záznam polohy snímku pomocí GPS zařízení
Kvalitní čtyřnásobný zoom se začátkem na 28 mm (ekv)
Stabilizace snímače
Proti:
nedomyšlený režim “výřez” digitálního zoomu
málo funkční aktivní D-lighting
nedomyšlené funkční menu Fn

Ukázky:
1,2 rozsah zoomu, 3 a 4 ukázka kresby, 5 před bouřkou, 6 zvýšená saturace obrazu, 7 a 8 běžné osvětlení, 9 při 400 ISO, 11 při 750 ISO, 12 digitální zoom

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Skoro čtrnáctimegový kompakt s GPS, to už stojí za trochu pozornosti. Přiznám, že mě zaujala hlavně ta zabudovaná gépéeska. A oprrvdu, ona potvora funguje!

Jaký je a komu je určen
Jde o kompakt vybavený snímačem CCD 1/1,72 ((7.40 x 5.55 mm) s 13,5 milióny efektivních pixelů. V největším rozlišení pořizuje snímky velké 4224 x 3168 pixelů, v menších pak 4224 x 2816, 4224 x 2376, 3264 x 2448, 3168 x 3168, 2592 x 1944,2048 x 1536,1600 x 1200 a 1024 x 768 v poměru 4:3 nebo 3:2 nebo 16:9. Tato variabilita poměrů stran je chvályhodná, při tak velkém rozlišení si ji přístroj může snadno dovolit. Citlivost je nastavitelná v rozmezí 64 až 1600 ISO, v třímegovém rozlišení 3200 až 6400, samozřejmě s velkým šumem. Lze nastavit automatické navýšení ISO š volitelnou horní hranicí, v Hi-Auto až 1600 ISO.

 

Objektiv má rozsah zoomu 1:4, odpovídající 28 až 112 mm plus 4násobný nigitální zoom. Přístroj má stabilizaci, ostří od 50 cm, v makru od 2 cm. Světelnost je F2.7 – F5.9
Nastavení bílé má 5 předvoleb plus manuál. LCD je 2,7 palce s 230 000 pixelů, což už dnes není žádná sláva, nicméně je to velmi dobře čitelný displej.
Snímací režimy jsou Auto, Program AE, A, S, M, samozřejmě scénické režimy a dvě pozice pro uživatelské nastavení. Zapisuje v JPEG a RAW na SD / SDHC karty nebo 48 MB vnitřní paměti. Napájí ho akumulátor EN-EL5.
Vzhledově to je impozantní, spíš větší než menší přístroj (107 x 66 x 43 mm, 240g). Je “vážné ladění” podporuje jeho černá profi barva. Výborně padne do ruky – oceníme zdrsněnou gumu na výstupku (gtripu) i na opoře pro palec na zadní stěně. Ergonomicky je bezvadný (s jednou drobnou výhradou, viz níže)

Ovládání a menu Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně zcela vpravo, vpředu je spoušť s ovládáním zoomu a roller naplocho umístěný.
Vedle je kruhový volič. Zde nalezneme zmíněné režimy PASM, scény, přenos do galerie na portálu Mypicturetown – zde podotknu, že tuto funkci jsem nezkoumal, přístroj je sice česky lokalizovaný, ale Picturetown nezná Českou republiku a tak nějak nevidím důvod, proč se tím zabývat. Dále jsou tu dvě pozice pro uživatelská nastavení, plný automat (věřím že majitel tohoto přístroje je natolik znalý a osvícený, že “zelený foťáček” nebude používat) a konečně ta GPS. Vedle jsou sáňky pro blesk.
Na zadní stěně je zleva tlačítko pro aktivaci vyskakovacího blesku, přičemž pokud zapneme režim “sériové focení s bleskem”, nelze fotit dřív než blesk vyklopíme. Tu logiku sice chápu, ale vnímal jsem to trochu jako šikanu, jakkoli je to absurdní postoj. Vpravo od hledáčku je tlačítko pro režim displeje – tedy vypnout, čistý obraz, obraz s údaji a obraz s údaji a mřížkou pro udržení svislic a vodorovných linií. Vlevo od displeje je pět tlačítek.
FN tlačítko je to, co se mi nelíbí – může k němu být přiřazena jen jedna funkce. Defaultně je tam ISO, kdyýž FN podržíte, rollerem vyberete buď hodnotu ISO aebo jaký rozsah ISO chcete v automatice. Lze samozřejmě v setupu přiřadit tomuto tlačítku i jiné funkce, ale vždycky jen jednu. Takže buď máte ISO na FN a pak musíte honit bílou v menu nebo naopak. Expoziční kompenzaci naštěstí nikde lovit nemusíte, je na pozici vpravo na čtyřcestném voliči vpravo od LCD.
My menu je následující tlačítko. Jakmile ho zmáčknete, objeví se menu – podle toho, zdali máte navolené uživatelské menu 1 nebo 2 na kruhovém voliči, pokud ne, tak obyčejné, tedy aktuální, defaultní menu. To je velice dobré řešení, protože uživatelské měnu je kdykoli přístupné ke změně.
Prohlížení je další tlačítko, k němu se váže samozřejmě specifické menu, v něm lze poslat fotky na tiskárnu, udělat jim černý rámeček, vyvolat RAW anebo zmenšit snímek.
Menu je poslední tlačítko nalevo od LCD. K němu se vrátím až po návštěvě oblasti napravo od LCD.

Čtyřcestný volič má nahoře ovládání blesku, lze ho aktivovat jen při vyklopení reflektoru. Má režimy automat, vypnout (což je poněkud nelogické, ale je to tak, těžko si představit, že by někdo zapnul blesk jen proto, aby ho mohl vypnout), výplňkový s redukční červených očí, výplňkový, blesk do dlouhého času a blesk na druhou lamelu (blýskne těsně před ukončením expozice). Ty dva poslední režimy vřele doporučuji.
Vlevo je ovládání samospouště (2 a 10 sec) a dálkového ovladače. Dole pak je nastavení makro, ev. manuálního ostření.

Menu fotografování má čtyři obrazovky, zde stojí za pozornost Picture control. Zde můžeme nastavit kontrast, živost barev a doostření. Zajímavá je i volba v oblasti měření expozice, neboť kromě obvyklého zonálního středového a bodového měření lze nastavit i bodové měření v místě autofokusu. Pokud jde o autofokus, je zde samozřejmě i rozpoznávání obličejů (až 12 tváří). Aktuální nastavení lze uložit jako “user settings” (není přeloženo) pod položku U1 nebo U2. To je velmi jednoduché a příjemné řešení. Ke klasické v ýbavě nikonu patří možnost uložit sekvenci 16 snímků do jednoho obrázku a funkce BSS, kdy přístroj pořídi několik fotek za sebou a vybere nejostřejší z nich. O menu prohlížení šla řeč, v menu nastavení (setup) se nastaví čeština a další obvyklé věci včetně zapnutí/vypnutí stabilizace. Je zde i digitální zoom, lze nastavit na “ořez”, což je lepší, protože pak jde o výřez a nikoli o devastující převzorkování obrazu. No a při 13,5 Mpx je masa k řezání až až. Je v tom ale vychytávka, která se nedá z návodu vyčíst. Abyste mohli funkci “ořez” použít, musíte nejdřív snížit rozlišení snímku. Tohle věru není fér k uživateli (chyba návodu), ale je to i mrzuté řešení. Ten ořez se přece dá dělat i z plného formátu a není třeba se obtěžovat zmenšováním obrázku. Nakonec z toho plyne poučení: digitální zoom raději nepoužívejte…

Jak se s ním fotí
Přístroj startuje za 1,3 sec, to je velmi slušné, zpoždění s namáčknutí v laboratorních podmínkách nulové, zato bez namáčknutí nepříjemně kolísá kolem 0,8 sec. V praxi vykazoval dosti značné zpoždění i s namáčknutí, to je velká piha na kráse.
Kresba je vynikající, jak by ne při 13,5 Mpx. Kresba je ostrá i v rozích, bez stopy fialových kontur. Ani doostření není v defaultním nastavení markantní. Soudkové zkreslení je zanedbatelné i při krátkém ohnisku ekv. 28 mm, což je u kompaktu výjimečný jev.
Vyvážení bílé je při automatickém WB mimořádně kvalitní. Na naší ukázce je vlevo AUTO WB a vpravo předvolba Žárovka. Samozřejmě, že až při manuálním nastavení WB je bílá skutečně bílá.


D-lighting má tři nastavitelné úrovně, jak v aktivním režimu (tedy při focení), pak v režimu prohlížení, kdy upravíte snímek a ten se uloží pod novým názvem – a začíná nikoli na DSCN, ale FCSN. Lépe funguje při následné úpravě, v režimu active jeho výsledky nebyly oslnivé, viz ukázka, kdy rozdíly jsou vskutku prachnepatrné:

Na následující ukázce (bez prokliku) je vlevo bez D-lightingu, vpravo upraven v režimu prohlížení:

Zde už je nějaká změna markantní, přičemž rozsah úrovně osvětlení této scény dosáhl hodnoty 6 EV (však také hračky jsou přepálené).
Šum je oblíbená šťouralská kapitola. Tak především: automatické nastavení ISO je tu velmi dobře řešení. Přístroj nastavuje podle potřeby – na exotické hodnoty jako je třeba 364 ISO. Faktem je, že jako všechny kompakty i tento dává snesitelné obrázky do 400, v přimhouřením oka 800 ISO a dál už roste bída a utrpení.

V citlivostech 3200 a 6400 se šetřilo v defaultním nastavení s redukcí šumu. Obvykle totiž – paradoxně – v extrémních hodnotách ISO dochází ke zdánlivému zklidnění, což je ve skutečnosti rozostření a rozmydlení. To zde nehrozí. Mezi obrázky s nastavenou a nenastavenou redukcí šumu (noise reduction) není prakticky žádný rozdíl a nepomůže ani stažení softwarového doostření. Zkrátka, kompakty nemají rády vysoké citlivosti a tento není (nemůže být vzhledem k rozměrům čipu) výjimkou. Dole ukázky s redukcí a bez redukce:

GPS konečně na to došlo! Ano, je zde GPS. Aktivuje se v menu a poté je třeba na kruhovém voliči nastavit volbu GPS. Po chvilce navazování kontaktu se na displeji ukáže přehled aktuálních družic. Pokud nevypneme v menu položku GPS, přístroj aktualizuje polohu 6 x za půl druhéhodiny , i když je vypnutý. Návd doporučuje stáhnout utilitu ViewNX, nicméně zaznamenaná data v EXIFu se dají načíst i v jiných programech, než ve zmíněném View NX. Naše uživatele potěší, že to umí i Zoner Photo Studio počínaje verzí 10 – a pak je skutečně podivuhodné, když dokážeme najít na fotomapě Mapy.cz na příklad letecký snímek místa, kde si dotyčný pejsek namlouval moji asistentku Iris (bílý pes). Na mapě je domek s vidličkou – onen “domeček”, který v minulosti figuroval v tolika testech zde na Digineffu, jak si budou pamětníci pamatovat.

Shrnutí
Nikon Coolpix P6000 je kompakt se snímačem CCD 13,5 Mpx a čtyřnásobným zoomem 28-112 mm, doplněný vestavěným GPS jednotkou, zapisující souřadnice do EXIF obrázků. Patří k nejvyšší třídě kompaktů a je určen zkušenějším uživatelům, kteří dokáží využít jeho četné možnosti kontroly pořizování obrazu. S malými výhradami lze vysoce cenit jeho ovladatelnost a bez výhrad jeho obrazový výkon. GPS je velmi užitečná pro každého, kdo hodně cestuje ať doma nebo v cizině a potřebuje místě určit, kde snímky vznikly. Přístroj stojí cca 12 tisíc (říjen 2008), patří tedy k nejvyšší cenové kategorii kompaktů – ovšem jeho výkon ceně odpovídá.

Pro a proti:

Pro:
Záznam polohy snímku pomocí GPS zařízení
Kvalitní čtyřnásobný zoom se začátkem na 28 mm (ekv)
Stabilizace snímače
Proti:
nedomyšlený režim “výřez” digitálního zoomu
málo funkční aktivní D-lighting
nedomyšlené funkční menu Fn

Ukázky:
1,2 rozsah zoomu, 3 a 4 ukázka kresby, 5 před bouřkou, 6 zvýšená saturace obrazu, 7 a 8 běžné osvětlení, 9 při 400 ISO, 11 při 750 ISO, 12 digitální zoom

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12